ŠPUNTÍCI - Elda+Lída - malá rekapitulace
- Rodičovství
- 03.07.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milí Špuntíci Tak nám minul hluchý týden v deníčku, snad to bude už s příspěvkama lepší. Doufám, že jste se měli na táboře dobře, že Quatro ukecala své ledviny k poslušnosti a vůbec že se vám všechny nemoci vyhly obloukem. O nás se toto říct nedá, celá rodina se potýkáme s nachlazením, kašlem, rýmou a kdo nekašle, toho už týden bolí žaludek a zuby velmi příznivá kombinace pro štíhlou linii :) Kdo tipuje, že ten šťastlivec jsem já, má správnou mušku :)
Tatínek si jel léčit nemoc do Slovinska na pochybné aktivity typu rafting, Triglav (véééliký kopec), kaňoning, takže druhé narozeniny oslavíme zítra bez něj. Co říct k těm dvěma rokům, co se učím býti rodičem?
V listopadu 2002 jsme byli navštívit sestřenici s čtyřtýdenní Bětkou. Řeknu vám, že jsem se toho uzlíku téměř štítila a nemohla jsem si pomoct - pocitovala jsem jakýsi odpor. Něco tak bezbranného jsem za žádnou cenu nechtěla…Ano, byly to těhotenské hormony, jak jsem zjistila o týden později. No to bylo překvápko. Sice očekávané, ale jaxi se nehodící, v momentální situaci. No, naštěstí se mi veškerá inteligence následně přestěhovala do dělohy a Lída byla očekávána s láskou - žádné pochybnosti se nepřipouštěly. Jen ve 22 tt jsem si pobrečela, to když se mi potvrdilo vnitřní tušení, že náš klouček nemá pindíka
A pohled na plačícího chlapa pár minut po porodu byl jako klapka - už nic nebude jako dřív. Mimochodem - taky si z porodu nepamatujete téměř nic? Asi hormony…
Uplynulé dva roky bych si zopakovat nechtěla. Prožít znova se sorozencem - to ano, ale nemám takovou tu potřebu zastavit čas a užívat si ty nejkrásnější roky. Vlastně se neustále těším na to, až budeme dál. Málokdy mě chytne nostalgický pocit, že to naše mimi už není mimi a nikdy nebude. Původně jsem se chtěla zamyslet nad tím, co mi ty dva roky daly a vzaly, ale zjištuju, že k tomu nemám co říct (Asi se mi to IQ z dělohy ještě nevrátilo zpět - někde se pozapomnělo). Prostě žádné euforické či negatviní pocity z mateřství nemám, beru to tak, jak to jde - prostě to tak má být. Moc se s dcerkou „nemažu“, nestuduju odbornou literaturu, nejsem úzkostlivá, nejvíce vitamínů u nás mají lentilky, občas zcela nemoderně plácnu… Tuhle jsem se bavila s kamarádkou na písku a došly jsme k závěru, že „bysme ty naše můry nejraději zadávily“… Pak jsem z Lídy vytřepala kilo písku, podrobila očistě ve vaně, daly jsme si pusu, pohádka byla, písnička také…Pak jsem ju spící v noci přikryla, automaticky ju pohladila po hlavince.......... Všechno bylo jak mělo být. Všechno je, jak má být. Mateřství mi nic nevzalo a dalo mi to, co mi dát mělo. Je to takový ten vnitřní pocit, který popsat dost dobře neumím, ale nepochybuju o tom, že ho všechny znáte. Taková vnitřní jistota, že je všechno tak, jak má být, že ten malý uškňura si pro sebe uzurpuje víc, než byste byli ochotni obětovat pro kohokoli jiného a že je to tak v pořádku.Tak to je.
PS. Dovolená v Bašce byla super ![]()
Lída dostane k narozeninám kolo.
Hezký týden přejí Elda+Lída
Přečtěte si také
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 2416
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 3440
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 2731
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 2840
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 1581
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
Matka mého přítele ho v dětství ponižovala. Dnes se o ni stará a dává jí peníze
- Anonymní
- 13.05.26
- 1569
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě hodně trápí. Tři roky chodím s Jakubem, je to skvělý a moc hodný kluk. Jenže je hodný až moc. Na začátku našeho vztahu mi vyprávěl o svém těžkém dětství. Otec od...
Můj jediný syn se chce odstěhovat k otci. Nemůže vystát mého nového partnera
- Anonymní
- 13.05.26
- 1614
Můj syn Dominik je doslova vymodlený. Kdysi jsem ještě s prvním manželem Petrem nemohla otěhotnět. Absolvovali jsme několik cyklů umělého oplodnění, až se nám narodil náš vytoužený chlapeček. Od...
Nejsem hlídací služba zdarma. Nemůžu hlídat vnoučata kdykoliv si mladí vzpomenou
- Anonymní
- 13.05.26
- 1338
Dnešní doba je v mnoha ohledech jiná než ta, když jsem sama měla malé děti. Moje mamka sice chodila do práce, ale měla jsem ještě babičku, která pohlídala pravnoučata. Děti byly tak nějak méně...
Porodní plán jsem měla dokonalý. Realita? Totální chaos a slzy
- Anonymní
- 13.05.26
- 1085
Měla jsem to sepsané do posledního detailu. Kdy zavést klystýr ne, jaké polohy chci zkusit, že nechci zbytečné zásahy, že chci co nejvíc přirozený průběh a ideálně klidnou atmosféru. Porodní plán...
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 4261
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...