ŠPUNTÍCI - Elda+Lída - malá rekapitulace
- Rodičovství
- 03.07.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milí Špuntíci Tak nám minul hluchý týden v deníčku, snad to bude už s příspěvkama lepší. Doufám, že jste se měli na táboře dobře, že Quatro ukecala své ledviny k poslušnosti a vůbec že se vám všechny nemoci vyhly obloukem. O nás se toto říct nedá, celá rodina se potýkáme s nachlazením, kašlem, rýmou a kdo nekašle, toho už týden bolí žaludek a zuby velmi příznivá kombinace pro štíhlou linii :) Kdo tipuje, že ten šťastlivec jsem já, má správnou mušku :)
Tatínek si jel léčit nemoc do Slovinska na pochybné aktivity typu rafting, Triglav (véééliký kopec), kaňoning, takže druhé narozeniny oslavíme zítra bez něj. Co říct k těm dvěma rokům, co se učím býti rodičem?
V listopadu 2002 jsme byli navštívit sestřenici s čtyřtýdenní Bětkou. Řeknu vám, že jsem se toho uzlíku téměř štítila a nemohla jsem si pomoct - pocitovala jsem jakýsi odpor. Něco tak bezbranného jsem za žádnou cenu nechtěla…Ano, byly to těhotenské hormony, jak jsem zjistila o týden později. No to bylo překvápko. Sice očekávané, ale jaxi se nehodící, v momentální situaci. No, naštěstí se mi veškerá inteligence následně přestěhovala do dělohy a Lída byla očekávána s láskou - žádné pochybnosti se nepřipouštěly. Jen ve 22 tt jsem si pobrečela, to když se mi potvrdilo vnitřní tušení, že náš klouček nemá pindíka
A pohled na plačícího chlapa pár minut po porodu byl jako klapka - už nic nebude jako dřív. Mimochodem - taky si z porodu nepamatujete téměř nic? Asi hormony…
Uplynulé dva roky bych si zopakovat nechtěla. Prožít znova se sorozencem - to ano, ale nemám takovou tu potřebu zastavit čas a užívat si ty nejkrásnější roky. Vlastně se neustále těším na to, až budeme dál. Málokdy mě chytne nostalgický pocit, že to naše mimi už není mimi a nikdy nebude. Původně jsem se chtěla zamyslet nad tím, co mi ty dva roky daly a vzaly, ale zjištuju, že k tomu nemám co říct (Asi se mi to IQ z dělohy ještě nevrátilo zpět - někde se pozapomnělo). Prostě žádné euforické či negatviní pocity z mateřství nemám, beru to tak, jak to jde - prostě to tak má být. Moc se s dcerkou „nemažu“, nestuduju odbornou literaturu, nejsem úzkostlivá, nejvíce vitamínů u nás mají lentilky, občas zcela nemoderně plácnu… Tuhle jsem se bavila s kamarádkou na písku a došly jsme k závěru, že „bysme ty naše můry nejraději zadávily“… Pak jsem z Lídy vytřepala kilo písku, podrobila očistě ve vaně, daly jsme si pusu, pohádka byla, písnička také…Pak jsem ju spící v noci přikryla, automaticky ju pohladila po hlavince.......... Všechno bylo jak mělo být. Všechno je, jak má být. Mateřství mi nic nevzalo a dalo mi to, co mi dát mělo. Je to takový ten vnitřní pocit, který popsat dost dobře neumím, ale nepochybuju o tom, že ho všechny znáte. Taková vnitřní jistota, že je všechno tak, jak má být, že ten malý uškňura si pro sebe uzurpuje víc, než byste byli ochotni obětovat pro kohokoli jiného a že je to tak v pořádku.Tak to je.
PS. Dovolená v Bašce byla super ![]()
Lída dostane k narozeninám kolo.
Hezký týden přejí Elda+Lída
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1200
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 717
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1247
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 519
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 320
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19163
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2530
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2758
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2483
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1664
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....