Statečné miminko
- Prázdná náruč
- Lištička87
- 09.03.18 načítám...
Věř a víra tvá tě uzdraví... bohužel neplatí.
V létě jsem zjistila, že po nedlouhém snažení si k nám našlo cestu miminko. Byla jsem víc než šťastná… Jsem z trojčat, mám ještě staršího bráchu… A všichni měli buď malé dětičky nebo byly v očekávání. Já budu ty krásné chvíle prožívat taky. Mé sestry i švagrová budeme všechny společně na mateřské. Nádherná představa.
Začátkem prosince už byly na světě mé tři neteřinky a jeden synoveček… A náš malý Adámek na cestě… Pamatuji si den, kdy jsem byla naposledy šťastná… Bylo to na vánočních trzích, kde jsme se s rodinou potkali.
13. 12.
Můj termín porodu byl na pátek 13. 4. a já „žertovala“, že mám z tohoto data strach… Nebyl sice pátek, ale bylo 13. prosince a já měla jít na kontrolu… V té době 23. tt a cítila jsem se výborně. Tlak, prohmatání bříška, všechno ok. Ultrazvuk… Ticho… Zamračený pohled doktorky. Málo plodové vody, může způsobit potrat… Doktorka mě uklidňovala, že se to určitě spraví… Týden klidu doma a vše bude ok. Jenže nebylo… Ani primář si nevěděl rady. Hospitalizace na rizikovém těhotenství, úplná ztráta plodovky (dodnes se neví, kam se vytratila), kortikoidy na dozrání plic mého maličkého…
29. 12.
V 25. tt přišel císařem na svět můj krásný a zdravý Adámek… Po 6 dnech první komplikace se střívky, operace… Zotavování, opět podávání mlíčka jen na štětičku… Po 3 týdnech opět problémy… Operace… Stomie… Velmi nepříznivé vyhlídky. Doktoři říkali, že tady pomůže jen zázrak. Střívka nepracují… Už, už nad mým chlapečkem lámali hůl… Zázrak se ale stal. Střívka se rozběhla. Nechtělo se věřit ani lékařům, ale stalo se. Poprvé slyším slova naděje a útěchy, že vše bude dobré.
7. 2.
Ráno jsem byla jako vždy na ošetřování mého chlapečka. Proběhlo hladce, malý byl klidný a po chvíli usnul. Spokojena jsem odešla na pokoj.
Aši po hodině si pro mě přišli… Primář mi oznámil, že Adámkovi po mém odchodu selhalo srdíčko… Tma před očima… To nemůže být pravda, byl přece ráno v pořádku. Zaskočilo to i samotné lékaře.
Držela jsem mého chlapečka poprvé v náručí, už o mne nevěděl… Byla jsem s ním snad 2 hodiny a mne to přišlo jak 2 minuty. Nechtěla jsem ho sestře dát a jen se zalykala v slzách…
Pak mi zůstala jen prázdná náruč a bolest v srdci… Nevím proč tu mám být, když můj klouček je nahoře bez mámy… Každý den se probouzím do kruté reality. Všechno je pryč. Nevím, jak s tou bolesti žít a nevím ani proč…
Přečtěte si také
Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)
- Anonymní
- 23.04.26
- 10
Jak jsem se probrala během jedné minuty... Vždycky jsem si myslela, že jsem ta „rozumná“. Ta, co má v lednici srovnané jogurty podle data spotřeby a v životě jasno. Jenže pak přišla třicítka,...
Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?
- adels230
- 23.04.26
- 39
Letní vzduch voněl po moři a volnosti. Ten týden na dovolené byl jako malý únik z reality – a on se v ní objevil jako ztělesnění té lehkosti, kterou jsem tak postrádala. Seznámili jsme se náhodou,...
Po pracovní akci jsem políbila kolegyni. Pořád na to myslím a manžela ignoruji
- Anonymní
- 22.04.26
- 1635
O tom, jestli nejsem náhodou na ženy, přemýšlím už delší dobu. Vždycky jsem tu myšlenku ale rychle zahnala a snažila se ji neřešit. Pak se to ale stalo. Pracovní akce, jedna noc mimo domov, hodně...
Máma naletěla šarlatánce, která z ní tahá peníze. A já nevím, jak jí pomoci
- Anonymní
- 22.04.26
- 662
Je mi z toho strašně smutno. Moje máma byla vždycky rozumná, praktická ženská, která si uměla poradit a nenechala se jen tak obalamutit. Neříkám, že taková už není, ale od chvíle, kdy odešla do...
Denně vařím pro 4 chlapy. Mám pocit, že většinu volného času trávím jen u plotny
- Anonymní
- 22.04.26
- 1465
Není to tak, že bych žila se čtyřmi muži. Mám manžela a tři syny. Jeden studuje na vysoké a dva na střední. A snědí toho tolik, že bych uživila i závodní jídelnu. Je moje chyba, že jsem je naučila...
Máma mi nikdy miminka pohlídat nechtěla, bráchovi teď hlídá celé dopoledne
- Anonymní
- 22.04.26
- 2141
Dneska jsem se vrátila od mámy a upřímně? Mám v sobě takovej mix vzteku a totálního zmaru, že jsem musela děti nechat u pohádky a jít se vypsat, jinak bych snad začala brečet před nima. Ten pocit...
Proč někteří lidé parkují tak bezohledně? Dnes jsem málem neodjela od školky
- Anonymní
- 22.04.26
- 412
Musím se z toho aspoň vypsat. Bohužel jsem se nedočkala majitele auta, jinak bych se asi neudržela. Parkování u naší školky je složité už delší dobu, hned vedle se staví byty a stavaři to tam dost...
„Vždyť to ještě nebylo dítě,“ a další nevyžádané rady od okolí, když potratíte
- Anonymní
- 21.04.26
- 3518
Potrat jsem zažila už třikrát. Dvakrát se mi to podařilo utajit, ale potřetí už ne. O miminko jsem přišla ve 14. týdnu a to už se schovat nedá. Ženy, které si tím prošly, asi vědí, jaké to je. Ten...
Dcera (16) si přivedla přítele domů a manžel to nemůže rozdýchat. Moc to hrotí
- Anonymní
- 21.04.26
- 3000
Moje šestnáctiletá dcera Kamča si našla kluka. Není to její první zkušenost, ale dalo by se říct, že první vážnější vztah prožívá až teď. Chodí s Denisem skoro půl roku a mně ten kluk připadá...
Nemám ráda děti, ale miluji muže, který má jedno dost náročné. Jak tohle přežít?
- Anonymní
- 21.04.26
- 4344
Život je tak trochu paradox. Od malička nemám ráda děti. Nikdy jsem po nich netoužila a čím jsem byla starší, tím víc jsem věděla, že nejsem na mateřství stavěná. Dlouho jsem žila s mužem, který to...