Statečné miminko

Věř a víra tvá tě uzdraví... bohužel neplatí.

*

V létě jsem zjistila, že po nedlouhém snažení si k nám našlo cestu miminko. Byla jsem víc než šťastná… Jsem z trojčat, mám ještě staršího bráchu… A všichni měli buď malé dětičky nebo byly v očekávání. Já budu ty krásné chvíle prožívat taky. Mé sestry i švagrová budeme všechny společně na mateřské. Nádherná představa.

Začátkem prosince už byly na světě mé tři neteřinky a jeden synoveček… A náš malý Adámek na cestě… Pamatuji si den, kdy jsem byla naposledy šťastná… Bylo to na vánočních trzích, kde jsme se s rodinou potkali.

13. 12.

Můj termín porodu byl na pátek 13. 4. a já „žertovala“, že mám z tohoto data strach… Nebyl sice pátek, ale bylo 13. prosince a já měla jít na kontrolu… V té době 23. tt a cítila jsem se výborně. Tlak, prohmatání bříška, všechno ok. Ultrazvuk… Ticho… Zamračený pohled doktorky. Málo plodové vody, může způsobit potrat… Doktorka mě uklidňovala, že se to určitě spraví… Týden klidu doma a vše bude ok. Jenže nebylo… Ani primář si nevěděl rady. Hospitalizace na rizikovém těhotenství, úplná ztráta plodovky (dodnes se neví, kam se vytratila), kortikoidy na dozrání plic mého maličkého…

29. 12.

V 25. tt přišel císařem na svět můj krásný a zdravý Adámek… Po 6 dnech první komplikace se střívky, operace… Zotavování, opět podávání mlíčka jen na štětičku… Po 3 týdnech opět problémy… Operace… Stomie… Velmi nepříznivé vyhlídky. Doktoři říkali, že tady pomůže jen zázrak. Střívka nepracují… Už, už nad mým chlapečkem lámali hůl… Zázrak se ale stal. Střívka se rozběhla. Nechtělo se věřit ani lékařům, ale stalo se. Poprvé slyším slova naděje a útěchy, že vše bude dobré.

7. 2.

Ráno jsem byla jako vždy na ošetřování mého chlapečka. Proběhlo hladce, malý byl klidný a po chvíli usnul. Spokojena jsem odešla na pokoj.

Aši po hodině si pro mě přišli… Primář mi oznámil, že Adámkovi po mém odchodu selhalo srdíčko… Tma před očima… To nemůže být pravda, byl přece ráno v pořádku. Zaskočilo to i samotné lékaře. :-( Držela jsem mého chlapečka poprvé v náručí, už o mne nevěděl… Byla jsem s ním snad 2 hodiny a mne to přišlo jak 2 minuty. Nechtěla jsem ho sestře dát a jen se zalykala v slzách…

Pak mi zůstala jen prázdná náruč a bolest v srdci… Nevím proč tu mám být, když můj klouček je nahoře bez mámy… Každý den se probouzím do kruté reality. Všechno je pryč. Nevím, jak s tou bolesti žít a nevím ani proč…

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
281
9.3.18 00:04

Strasne moc me to mrzi, moc, moc a moc…stalo se mi ted neco podobnyho..mohla bych se te na neco zeptat?

  • Nahlásit
  • Zmínit
2098
9.3.18 03:15

Je mi to moc lito :hug: :hug: :hug:.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 03:29
:,(
  • Nahlásit
  • Zmínit
9865
9.3.18 05:34

Je mi to líto :( držte se :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
9.3.18 07:17

Uprimnou soustrast. Musi to byt desiva rana. Preji at cas milosrdne smutek zmirni :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 07:40

@hannah13 urcite. Napis sz

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 07:44

Strašný.. je mi to moc líto :,( :,( :( držte se!! Z Adámka je andílek co na vás bude dávat pozor.

  • Nahlásit
  • Zmínit
581
9.3.18 07:46

Smutná a velmi bolestivá událost…Moc přeji, ať se brzy srdíčko alespoň trochu zahojí, a aby si k vám našlo cestu nové miminko :kytka: které zaplní tu prázdnou náruč

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 07:54

Ted mam meho kloucka doma…v urnicce. Boli to moc a ja nevim, jak dal zvladnu dychat bez meho milacka. Kus me umrelo s nim :zed:

  • Nahlásit
  • Zmínit
sk8girl
9.3.18 08:17

Tohle je to nejhorší co ženu může potkat, ale musíš být silná pro svého manžela a měj radost z dětí které se narodili tvé rodině to mě hodně pomohlo a moc hladilo na srdíčku když jsme přišli o našeho drobečka. Držím ti palečky aby jsi byla co nejdříve opět těhotná a vše proběhlo v pořádku. Držte se :srdce: :srdce: :srdce:

  • Upravit
1616
9.3.18 08:22

:,( :,( Moc mě to mrzí, je hrozné, že se tyhle věci dějí :( Maličký teď ma Vás dává pozor a vy se držte :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 08:30

@sk8girl nase deticky miluju…ale na sve si budu muset min rok pockat kvuli cisari…????

  • Nahlásit
  • Zmínit
30
9.3.18 08:32

:,( bolí mě to s tebou..je to čerstvá věc, ale věřím, že rodina a muž ti pomohou bolest zmírnit, a to prázdné místo v srdci bude jednou z větší části zaplněno

  • Nahlásit
  • Zmínit
512
9.3.18 08:44

Je mi to líto…mojí známé zemřelo dítě ve třech měsících života a říkala, že jediné, co pomohlo se s tím vyrovnat a přijmout fakt, že se to stalo právě jí, je další dítě. A čas, který tu bolest otupí. Nejhorší je prý uzavření se do sebe, vyhýbání se lidem s dětmi a láteření na osud. Třeba Ti pomůže sdílet bolest s těmi, kteří mají zkušenost jako Ty. Nejsi v tom sama. Přeji Ti, ať to příště vyjde a dočkáš se vytouženého miminka :kytka:

Příspěvek upraven 09.03.18 v 08:45

  • Nahlásit
  • Zmínit
sk8girl
9.3.18 08:48

@Lištička87 ježiši to mě mrzí :/ to je jako bych četla náš příběh jen stím že já donosila prďolku až do 9 měsíce a přenášela jsem a podle mě tím dlouhým pobytem v mém bříšku malí umřel :( jestli si mohu ti dovolit poradit, prosím dbej na všechna vyšetření po císaři mě nikdo neupozornil na srůsty po takové operaci a nyní nimi trpím a celkově se vše po císaři zhoršilo nechci tě nijak strašit jen spíše poradit aby jsi nedej bůh dopadla jako já…jsou to už 4 roky od oné události a prcka ještě nemáme. Ale během roku se dáš jistě dokupy a věřím že se štěstí usměje a budete šťastná rodinka a ty budeš ta nejůžasnější máma protože budeš vděčná za ten dar. Ještě jednou přeji mnoho mnoho sil

  • Upravit
9.3.18 09:01

@sk8girl a jake vysetreni je jako prevence dobre? Po 6nedeli jsem byla na klasicke kontrole ultrazvuk atd…ale jinak mi nikdo nic nerekl…kvuli srustum nemuzete mit miminko? Mrzi me, ze je nas tolik, ktere mame andilky nahore, misto aby byly nase deticky s nami… :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
sk8girl
9.3.18 09:41

@Lištička87 nejde jen o samotné srůsty srostli mi vejcovody a nevím čím a proč ale mám i endometriózu, jako prevenci nic dělat asi nemůžeš i když jsou nějaké gely po operaci ale to nevím zda funguje. jukni na netu Hyalobarrier. Spíše bych během roku chodila na časté gyn. prohlídky a možná i nějaké lázně, ale taky to nemusí být tvůj případ a bude vše probíhat v pořádku aspoň to ti přeji já :hug: :srdce:

  • Upravit
2468
9.3.18 10:21

Je mi to hrozně moc líto, takové věci by se stávat neměly. :( Snad vám brzy Adámek pošle sestřičku nebo bratříčku a bolest trochu otupí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7203
9.3.18 10:22

@Lištička87 vše co napíši je zbytečné. Tvá bolest je velká a já ti přeji aby si našla znova chuť do života. Posílám obětí :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2221
9.3.18 10:22

Ahoj Lištičko, upřímnou soustrast, je mi to moc líto :,( :hug: je nás opravdu hodně, vím, jak moc to bolí…kdybys chtěla svoji bolest sdílet, vypovídat se anebo se zeptat jiných maminek andílků, ve skupině Prázdná náruč tady na emiminu Tě rády mezi sebou přivítáme. Holky mi po smrti malé pomohly jako nic jiného…
Kdyby se Ti chtělo, napiš mi klidně i zprávu, kdyby to alespoň trošku ulevilo…
Posílám hodně síly na to nejtěžší období, kdy to je třeba přijmout, opravdu čas mírní rány, je to tak, i když si pamatuju, jak jsem za tuhle průpovídku chtěla každého praštit…
Jestli můžu poradit, nebuď moc dlouho úplně sama, máš muže, jste na to dva, máš svoji rodinu, která Tě snad podporuje. Tvůj Adámek bude s vámi napořád, nosíš ho v :srdce: a on Tě vidí, jednou se shledáte, ale teď je Tvoje místo tady, pro Tvého muže a vaše další děti, všichni teď máte strážného :andel:

Příspěvek upraven 09.03.18 v 10:57

  • Nahlásit
  • Zmínit
11275
9.3.18 11:34

Moc mě to mrzí :,( drž se a bud statečná :hug: přeji, aby ti plány vyšly (viděla jsem tě ve skupince plánování těhu ještě toto léto) :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 13:09

@chs.jasmin bohuzel po prohlidce po 6nedeli mi snazeni po pul roce dr nedoporucila. Pry nejdrive za rok :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 13:11

@heevi pozadala jsem o pridani do skupiny…zatim bez odezvy.

Příspěvek upraven 09.03.18 v 13:11

  • Nahlásit
  • Zmínit
31691
9.3.18 13:26

Upřímnou soustrast :hug: :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
2221
9.3.18 14:12

@Lištička87 vydrž chvilku, adminka ti žádost odškrtne, jak bude mít chvilku. Sama jsem na přijetí čekala pár dnů, ale není to schválně ;) jsem ráda za každou mamku andílka, které můžeme trochu pomoct, mě v létě holky vytáhly z toho nejhoršího :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1233
9.3.18 15:11

To je hrozný :( Vím, jaké to je, když všichni v rodině i přátelé mají děti a já nic… Navíc to těšení, to ujišťování se, že to bude ok, a pak tohle :( Moc držím palečky, ať to překlenete…a třeba budete mít dětí o to víc, jestli jste z trojčat, je možné, že by se vám také poštěstilo :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 15:36

Je mi moc líto, co se vám stalo, ale ač to tak nevypadá, vše má svůj smysl. Vaše miminko mělo možnost volby. Zda tady být nebo odejít. Je to zkouška i když velice bolestivá. Já si také prošla zkušeností, kdy minulý rok před Vánoci po pozitivním testu přišlo zklamání a bolest. Mimoděložní, laparoskopie odebrání vejicovodu. Také jsem to proplakala, ale je důležité najít skrytý význam. To miminko k vám přišlo, aby vás něco naučilo. Kdyby jste chtěla, můžete mi napsat soukromou zprávu a probereme to :hug: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2664
9.3.18 15:44

:,( :,( :,( Přeji hodně síly. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12169
9.3.18 15:48

Na tomhle je snad nejhorší to, jak svitne ta naděje, člověk začne věřit, doufat a najednou ta strašná bolest. Jsem věřící, nikdy jsem ale nepochopila, proč umírají malé děti.(

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 15:59

@eva valoi dva dny pred tim mi lekarka rekla,,nebojte se, bude to dobre"…nikdy mi tam do te doby nikdo nedal ani mala slova utechy…a ja vazne zacala verit, modlila jsem se porad. A pak…to se neda popsat. Byla jsem klidna, stastna a verila, ze vse nejhorsi ma muj chlapecek za sebou…

Příspěvek upraven 09.03.18 v 16:00

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 16:04

Je mi to lito, posilam pohlazeni. Prosim,
zkus kouknout na http://terezakramerova.cz, myslim, ze by ti tahle pani dokazala pomoci v tehle hrozne tezke chvili. :srdce: Neco mi rika, ze ti to mam napsat, i kdyz se nezname. Hodne sil!

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 16:22

@Maclaren dekuji. Uz jsem o ni zaslechla…jezdim ted za jednou psycholozkou z Modre pomnenky…tak vyckam… :think:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12169
9.3.18 16:34

@Lištička87 Toto je ta nejhorší životní zkušenost, kterou do důsledku ten, kdo neprožil, nepochopí. Posílám Ti hodně sil, abys to zvládla. Ono člověku stejně nic jiného nezbývá, ať to zní sebetvrději.( Na svého chlapečka nezapomeneš, a to bys určitě ani nechtěla, časem už to jen nebude tolik bolet.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 17:25

@eva valoi snad ano…chovala jsem si ho, kdyz odesel. Bala jsem se rozloucit, ze se sesypu. Nakonec to bylo noc krasne, a nejbolestnejsi zaroven…sestra mi na to rekla, ze jsem statecna…ale ja nejsem statecna…jen jsem musela jeho dusicku vyprovodit a dat mu pohlazeni a pusinky, ktere jsem mu nikdy dat nemohla..MUSELA jsem. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3893
9.3.18 19:27

@Lištička87 moc me to mrzi! Zkus to drivejsi otehotneni konzultovat jeste na jinem (vyssim) pracovisti. Pokud jsi nemela po cisari komplikace (infekce atp.), melo by byt mozne otehotnet drive, nez po roce. Drzim palce, at mate doma brzy dalsi, zdrave miminko :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 19:51

VSEM MOC DEKUJU za slova podpory. Vnitrne jsem umrela a placam se v tom a placam…„zavidim“ kazdemu, kdo je stastny, at je jeho stesti cokoliv… u me ted kazda malickost, ktera mi udela radost, ma zahy hořkou prichut :zed: :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
12169
9.3.18 20:02

@Lištička87 Udělala jsi všechno, co jsi mohla. Bohužel je pravda, že taková ztráta člověka poznamená na celý život. Budeš mít jistě další děťátko, ale tvého synka stejně úplně nenahradí. Vždycky ti pro něj zůstane v srdci místo a vzpomínka, což je ale dobře, protože On si to zaslouží. Čas pomůže tu bolest udělat snesitelnou. Dítě, které přijde, váš život naplní radostí. Ale tuhle bolestnou ztrátu je prostě potřeba odžít. Je dobře, že ses s chlapečkem rozloučila důstojně a s láskou. I to pomůže se s tou strašnou situací vyrovnat. Budu na Tebe myslet.

  • Nahlásit
  • Zmínit
959
9.3.18 21:06

Lištičko to je tak strašné! Tak strašně smutné a kruté :,( Ráda bych tě potešila, dodala ti naději, ale vím, že všechna slova jsou teď pro tebe někde v mlze.
Sleduji tu podobné příběhy už delší dobu a zatím mají vždy dobré pokračování. Přeji ti, abys měla dost podpory od partnera a rodiny a aby tvá bolest nebyla časem tak velká. Další miminko si k vám jistě najde cestu a váš maličký bude vždycky ve vašich srdcích :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21538
9.3.18 21:11

@sk8girl Mrtí mě, co se ti stalo, ale nestraš zakl. srůsty. Je tři měsíce po sekci, způsob hojení po operaci už zakl. nezmění. Pokud neměla žádné potíže, je možnost následné neplodnosti dost nepravděpodobná.
Zakladateko, moc mě mrzí, co se vám stalo. Ta bolest je nepředstavitelná a jen čas ji zmírní :hug:
Adámek je už navždy váš první, a já věřím, že je stále s vámi. I když ho nevidíte, jeho energie kolem vás koluje.
Moc ti přeju, aby si k vám brzy našlo cestu nové miminko a vše už proběhlo bez komplikací :hug:.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9.3.18 21:21

Stastnych koncu jsem videla v nemocnici hodne…preji jim to, hlavne tem mimiskum. Nas Adamek mel cernyho Petra, mrzi me to, ze tu nemuze byt s nami, moc jsme ho milovali a navzdy budeme…nikdy bez nej uz nebude nic jako driv. Zadna radost a vzdycky kus me bude pro nej i tam nahore…pritel rekl presne, ze to uvnitr me odeslo s nim..

  • Nahlásit
  • Zmínit
40282
9.3.18 22:23
:( :,( :,( :,(
  • Nahlásit
  • Zmínit
945
9.3.18 23:58

Nemam slova utechy, prijmi mou uprimnou soustrast. Me ve 23tt praskla voda a ve 26+1tt jsem porodila holcicku. Nam ze zacatku nedavali sance skoro zadne, ale po porodu mala zabojovala. Mela „jen“ zastavy dechu s poklesy srdecni cinnosti. Nedovedu si predstavit ji nemit. Ta bolest musi byt silena. Mohu snad jen poprat, at mas brzy naruc plnou miminka narozeneho v poradku v terminu, ktere trochu tu ranu v srdci zaceli. Tvuj chlapecek vas bude strazit. Moc me to mrzi. Drzte se.

  • Nahlásit
  • Zmínit
945
10.3.18 00:04

@sk8girl srusty se vytvareji po kazde operaci, tomu se clovek nevyhne, ale vetsinou nevadi. Ja byla v listopadu na laparoskopii kvuli cyste na vajecniku, mela jsem ho trochu prirostly ale pruchozi a kolem jizvy po cisari silene moc srustu, ale v otehotneni to nevadi. Me je tedy rozrusili ale udelaji se zase. Po kazde operaci se vytvori, ale to neznamena ze by kvuli tomu byla zena neplodna.

  • Nahlásit
  • Zmínit
sk8girl
10.3.18 08:46

@Elvinerha no to tedy nevím ale pokud máš srostlé oba vejcovody pochybuji že by se vajíčko prodralo až do dělohy, alespoň v mém případě ne :/

  • Upravit
sk8girl
10.3.18 08:48

@Elvinerha teď jsem si teprve uvědomila že uvádíš trochu srostlí vaječník, ale já mluvím o vejcovodech :D

  • Upravit
sk8girl
10.3.18 08:51

@pe-terka to jsem taky neměla v úmyslu zakladatelku strašit spíš ji podpořit a poradit v tom vidím velký rozdíl. Rozhodně nejsem člověk co by tohle nechápal a cítím sní protože vím jaké to prázdno je a i kdybych to nevěděla vždy jsem nechápala sílu žen které si tímto prošly a teď vím že my ženy jsme silné. :mavam: :mavam:

  • Upravit
10.3.18 17:12
:,(

Příspěvek upraven 11.03.18 v 09:48

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.3.18 19:57

Objímám na dálku, my o našeho Štěpánka přišli v prosinci v 37tt ještě v bříšku. Vím co prožíváš a jak se cítíš, věřím, že čas nám alespoň trochu pomůže :hug: jsem taky ve skupince prázdná náruč a holky jsou skvělé. Naši andílci si teď hrají spolu, věřím, že až přijde čas, sešlou nám další miminka.. Chce to čas a podporu druhých. Drž se pro manžela, nezůstala jsi sama, i když chápu, taky to mám tak, že umřelo i kus mě… Ale věřím, že jednou bude lépe. :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12.3.18 20:28

Zrovna jsme po narocnem vikendu, kdy jsem se psychicky sesypala a pritel to taky nedal…hadky, hnusna slova, zoufalstvi. Nikomu bych to neprala. Kazda ztrata je bolava, ale ztrata detatka…to se neda slovy vyjadrit. :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.3.18 20:20

Ahoj, je mi strašně moc líto, co Vás potkalo a bohužel vím, jaké to je, když Tě kus navždy odejde. Nám náš Hyneček navždy odešel 1.12. po předčasném odtoku plodové vody na začátku 23tt. Dnes a denně to bolí a není ráno, kdy by to nezačalo nanovo. Od té doby mám stále zdravotní potíže a bojím se, že už další dítě mít nebudeme. Každá menstruace mě složí do kolen, pohled na těhotné v okolí mě fyzicky bolí. Na našeho andílka jsme čekali celé tři roky a nakonec jsem si jej pouze na pár minut pochovala a pohladila, abych pak jeho popel poslala do světa. Pro mě je úplně nesnesitelné, jak je ten život žalostně stejnej, jakoby se nechumelilo, ale já sakra vím, jaká bouře se prohnala skrze mě. Mno nic, čas snad vše spraví a dočkáme se všechny dalších dětí, ačkoli ta díra v srdci tam bude navždy. Přeji Tobě a všem, kteří zažívají to samé hodně sil do dalších dní…

  • Nahlásit
  • Zmínit