Štěstíčka mají 19 týdnů
- Rodičovství
- martinav
- 01.02.04 načítám...
Ahoj, zdravím Vás všechny na konci dalšího týdne!!! Tak Vám řeknu, že už mam zimy letos tak nějak dost. (No příští víkend zase jedeme na hory, ale tam je to něco jinýho). Myslím, že jsem si tentokráte užila sněhu v Praze víc než kdykoliv jindy. Těch probojovaných procházek, kdy sem děkovala za naše kolečka, protože najíždět na nakupený sníh na okraji chodníků.... Ale zase to je docela dobrý tělocvik. Někdy jsem dorazila domů úplně vyčerpaná.
A taky už mě fakt nebaví uklízet tu špínu, co pak teče z kočáru. A hlavně mě rozčilovaly ty kamínky, kterýma se sypou chodníky a který se nabalí na kolesa a pak mi doma v předsíni pěkně opadávaly a já si je roznášela po celym bytě. Krásně to křupalo pod pantoflema
. Píšu v minulém čase, neb jsem na ně trochu vyzrála: po příchodu z procházky nechám kočár před bytem na chodbě (koupila jsem si za 70 Kč takový malý alarm, který mám upevněný na kolečku a druhou část na dveřích, takže kdyby mi s ním někdo chtěl odjet, tak to začne houkat ? Petr se mi nejdřív smál, když jsem si ho jela koupit po objevení na jakémsi letáku, ale pak uznal, že to neni tak blbej nápad. Hodnej, že jo?) No a když to nejhorší z koleček opadá, tak na ně na:,–(ím pytlíky (nejlépe se osvědčily takové ty tašky ze supermarketů, s těma to jde raz dva, takže je ze mně vášnivá sběratelka) a uklidím si kočárek do našeho bytečku
A nikde ani smítko.
Ed, ty si se na sníh vlastně minule teprve těšila, viď? No, až budu moct chodit s Mátou bobovat, tak to bude jiný. Mě to strašně baví. Víc než lyžování (asi proto, že mi to víc jde
Máme tady docela dobrý kopečky a představte si, že tady i uměle zasněžujou. To je město hodný na dětičky, co?
Jináč u nás žádný pokroky, ani v šikovnosti našeho chlapečka, ani ve spaní. Tedy já bych spala o 106
Jedno se tedy Matějovi upřít nedá, a to že je stále vysmátější a vysmátější. Už se konečně řehní všude a všemu a je hrozně lochtivej a já toho občas zneužívám, protože se mi ten jeho chechot prostě moc líbí. Tuhle jsem načapala Petra, jek sedí u Matýska a povídá mu: ty seš moje hodná holčička. Tak jsem se lekla, že se mi zbláznil, ale on se bránil, že si s Máťou hraje podle knihy a tam píšou, že se to má miminku říkat. No, náš tatínek no. Tachometr na kočárku ještě samo nemáme, prý nemůže sehnat nějaký vhodný, a když už někde takový viděl, tak stál 800 korunek, což ne. No alespoň že na ten svůj bájo nápad myslí.
Budu muset jít nakoupit nějaký oblečky, většinu věcí jsme měla do vel. 68 a z té mi už chlapeček nějak vyrůstá. Tuhle jsem se slávou vytahla takový oteplený kalhotky, kde píšou 6 měs., no a nám už jsou malý. Ach jo. A když jsem je kupovala, tak se mi zdály obrovský a já se bála, že mi do nich miminko přes zimu ani nedoroste. Stejně, dřív jsem v lednu v období slev nakupovala horečnatě pro sebe, letos je to uplně jinak a já pořád vymetám obchody s mimi věcičkama. A mam z nich větší radost než z těch svejch. Teď jsem Matýskovi koupila bezva roláček, na což mi Petr řek, na co Máťovi bude roláček, když nemá krk
Loni touhle dobou jsem pořád ještě nevěděla, že jsem těhotná. Až 7. února. Si pamatuju, že jsem si právě před rokem udělala zásobičku oblečení a pak mi to za chvíli nebylo
Hlavně spodní prádlo.
Tak holky, papa, nemocným dětičkám přeju uzdravení (Ed, vás se to tedy nějak chytlo, co? tak ať se to zase pěkně kouká pustit!!!)
Martina a Matějíček (už mu tak paní doktorka neřiká, ale já jo ![]()
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 555
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 550
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 616
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 348
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 396
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2713
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1802
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 941
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1830
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 660
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...