Štestíčka mají 33 týdnů
- Rodičovství
- 09.05.04 načítám...
Ahoj holky a miminka, Tak je tomu rok, co jsem se přidala ke štěstíčkům. Vidím to jako dneska. Tenkráte byly straaaaašný vedra a já ležela doma po amniocentéze, bála se pohnout, měla v posteli notebook a surfovala na emiminu a váhala, zda se mám k Vám šťastným mamkám čekatelkám přidat. No, jsem moooc ráda, že jsem to udělala. Našla jsem tady bezva kamarádky a poradkyně a tenkrát i strašnou psychickou podporu při čekání na výsledky. A taky jsem vlastně potkala kolegyni z práce a z kolegyní se staly kamarádky :))
Tak dost sentimentu a k přítomnosti: Matěj se na nás stále směje bezzubým úsměvem, neleze, nesedí, jen roste a roste a každej se diví, že je mu „jen“ 7 a půl měsíce. Tchyně mu koupila klobouček vel. 12-18 měsíců a on je mu, prosím, malý. No je po mamce, já když si kupovala klobouček, tak mě paní prodavačka poslala do pánského
.
Krásně papáme, už i ovoce (dušený jablko, hrušku, banán ? syrový to nechce, tedy banán jo). Dávám mu do toho pro ošálení trochu mateřskýho mlíka a šmakuje mu to. Akorát to po něm tedy pak nedojídám. Nechutná nechutná
. Konečně tedy i trochu míň kojim, v noci už občas jen jednou a to kolem půlnoci a pak až v osm ráno. Ale spíš 2× a přes den ještě tak 3×. No jsem zvědavá, jak to bude dál. Večer po koupání uplně krásně sám usíná, akorát ho musim do postýlky dávat já. Jakmile to udělá taťka, tak spustí. Tak ho budeme ob den trénovat, aby si zvyk. Přeci jen bych někdy chtěla vyrazit třeba na cvičení už o něco dřív, takhle se mi daří opustit domova až kolem osmé a leckdy mám chuť ten tělocvik jaksi vzdát.
Tenhle týden budu s Matějem u rodičů, v jejich domečku za Prahou, tak se těším. Tatínka necháme doma samotného a představte si, on se těší!!! To je co???? No já taky
. Ve čtvrtek za námi dorazí, tak ho mi doufam přiveze vytištěný emimino. Budu totiž bez internetu, jouvej jouvej. Taky chci až budu u rodičů vyzkoušet, aby ho dala spát babička, co on na to. Sice už nám ho mnohokráte někdo večer hlídal, ale vždycky jsme opouštěli domov až když spinkal.
Jak jsem psala v minulém deníčku, máme nový kočárek, jsem s ním moc moc spokojená. Petr kupodivu taky. I když mi tvrdil, že jsem blázen ? mít 3 kočáry!! Tak ten sporťák prodám, abych tedy byla normální
Začínáme se taky poohlížet po větší autosedačce (9-18 kilo) a po krosničce. V létě na výlety. To bude zase investice!!!! Ale na tý autosedačce rozhodně šetřit nechci. Obhlížela jsem nějaké v obchodech a hodně mi doporučují MAXI COSI PRIORI.
Tak holky, papa, pozdravení mimiskům. Minulý týden jsem deníček trochu zanedbávala, tenhle budu taky (z výše popsaných důvodů ? návštěva neinternetových rodičů) a příští se polepším. Už nebudu nic schánět přes net, tak kam jinam bych chodila
!!!!!!
Martina a Matěj
Přečtěte si také
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 1658
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 1794
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 1375
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1497
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 2905
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 2615
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 5675
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 861
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 2847
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1960
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...