Tehotenstvi v Anglii

Ahoj maminky a tehulky, pisi vam z dnes slunne Anglie. Muj pribeh je trochu zdlouhavy a tak se ho pokusim co nejvice zkratit. Letos mi bude 27let a jsem rodila prazacka. Prave pred rokem jsem prijela na 6 mesicu do Anglie zlepsit si znalost anglictiny a taky se trochu nekam podivat. Zakotvila jsem v Londyne kde jsem pul roku pracovala v parku (mimochodem jedine misto kam jsem se krome Lon podivala byl Brighton), a kde jsem take potkala meho nynejsiho partnera, ktery pracuje jako parkovy policista.

Po ctyrmesicni znamosti jsem se dohodla s partnerem ze se k nemu prestehuji… jenze abych to upresnila, byl zrovna po rozvodu a tak musel prodat barak a nastehovat se znovu do baraku k rodicum, tj. na vesnici uprostred poli v Cambridgeshiru. Partnerovi je 35 a ma u sebe 7letou dceru o kterou se stara (i kdyz vicemene se o ni stara jeho mama, neb on stale denne dojizdi za praci do Londyna a tak travi mimo domov zhruba 12-14hod denne). Jenze jeho mama je nezavisla osoba a uz fakt ze se stara o vnucku ji, podle me, trochu zere, a tak abysme jim co nejmin narusovali soukromi a udrzeli si svoje postavili jsme si u nich na zahrade srubik. Neni velky, ale je utulny, i kdyz trochu bojove podminky tam jsou, lepe receno karavanove podminky, protoze zachod mame karavanovy a to jeste venku v dalsi budce, a na vodu mame kanystr, ze ktereho se do umyvadla musi pumpovat voda. Ale ja jsem byla ‚odkojena‘ v lese na chate mych rodicu tak jsem na bojove podminky zvykla, narozdil od mych kamaradek, ktere si tedy mysli ze jsem zesilela.

No tak jsem se teda nastehovala se svymi par svestkami tam, po utrapach se shanenim prace jsem nakonec dostala praci jako osetrovatel v mistnim dome s pecovatelskou sluzbou (coz mam za rohem tak nemusim aspon dojizdet). Zezacatku to bylo fajn, popijela jsem s tchyni (rikam ji tak i kdyz s partnerem nejsme svoji) a vsechno se zdalo ok, nez jsem prokoukla ze za vsim vidi jen prachy. Zacalo omezovani ohledne koupani a sprchovani neb k tomu musime pouzivat koupelnu u nich v baraku a pere nam taky ona. Ne ze bychom ji kazdy mesic oba neplatili (a ne zrovna malo). Ale ona proste vsechno prepocitava na prachy, takze chodim na internet do mistni knihovny i kdyz doma maji pocitac s internetem, knihovna ma bohuzel otevreno jen par dnu v tydnu a to jeste zavisi jake mam sluzby zda to stihnu. Abych teda presla k tomu dulezitemu, v lednu, mimochodem patek 13. kdy jsme byli s partnerem na navsteve v CR, jsem zjistila ze jsem tehotna. Byl to doopravdy sok, nebyli jsme spolu jeste tak dlouho ale i kdyby, porad jsem si rikala ze na to nejsem pripravena a ted bac…

Cela ubrecena jsem si udelala dalsi dva testy a i kdyz i ty byli pozitivni musela jsem s pravdou ven, nasi byli v soku ale nadseny, pritel taky, proste kazdy v me rodine. Jeste den predem mi muj bratr, mimochodem otec 2.5leteho chlapecka a nyni 4mesicni holcicky, rikal ze mi to s jejich holcickou slusi a ze bych si mela vzit priklad (teda to byla slova me maminky)… ale to jeste netusili ze jim druhy den reknu ze se jiz stalo. Kazdopadne vsichni kamaradi a rodina byli stastni a ochotni pomoct a tak kdyz jsme odletali z Cech, citili jsme se opravdu jako rodina. O to horsi byl prilet zpet do Anglie. Sice jsme ocekavali problemy v podobe partnerovi matky, ale ne tak velke…

Po prijezdu do srubiku jsme se za nimi stavili na baraku, dali jim darky a take jim oznamili tu novinu. Chapu ze byli v soku, ale to co nasledovalo jim, respektive ji, otec se vicemene zridkakdy projevuje, nemohu dodnes odpustit. Nasledovali dotazy typu jestli jsme si to dobre rozmysleli, jestli si to muzeme financne dovolit, jestli to vubec chceme, zda jsme si uvedomili ze to je aspon na 18let atd. Tresnicka na dortu byla ze prohlasila ze tim nechce byt nijak ovlivnovana, to uz jsem se drzela abych nepropukla v plac a Adrian (partner) se taky neudrzel a prohlasil ze jsme jim to jen prisli oznamit, ze po nich nic nechceme a ze kdyz je to takovy problem tak se teda odstehujeme do CR, nacoz ona rezolutne prohlasila ze ne. Sebrali jsme se a vratili se do naseho srubiku, kde jsem stravila noc v breku a neuveritelne depce, neb jeste rano jsem byla tak stastna, vsichni doma smutni ze nejsem tam, ze by radi pomohli a tady, kde nikoho nemam krome meho pritele a jeho rodiny me takhle odkopli. Citila jsem se hrozne neb jsem vedela ze kdyz tam zustanu, budu skutecne odkazana na tchyni. Sama auto nemam, pritel je porad v praci, koupani a prani vse je zavisle na tchyninem baraku, takze asi chapete jak me to sebralo. Mela jsem sto chuti se sebrat a letet domu.

Ted, s odstupem par mesicu (jsem ve 20.tydnu), je to s ni lepsi, rika ze pry po tom soku se na male tesi, ale ja si nemohu pomoci, ta bolest ve me zustala a uz k ni nikdy nenajdu cestu. Ted se me dokonce snazi ‚koupit‘ tim, ze mi prinesla dva svetry, ktere podle me uz nenosi a ze pry ja je unosim kdyz ted rostu. Je to pravda a tak to je jedine co jsem ochotna prijmout, hlavne taky proto ze nenavidim nakupovani. Vcera dokonce prisla, ze si mysli ze tu asi moc stastna nejsem a ze kdyz mam mamku daleko tak muzu kdykoli prijit pokud si budu chtit o necem promluvit. Ale myslim ze ona je ta posledni za kym bych sla, prvni by byl muj partner, jestli vubec nekdo.

To je bohuzel muj problem, tutlam v sobe problemy, nemluvim o nich a pak to praskne a vetsinou je pozde. A nejvetsi a za:,–(ni problem je ze nechci zit a vychovavat me dite v Anglii. Ne ze by to nebyla krasna a usporadana zeme, kde vse ma urcity rad. Ale ceho je moc toho je moc. Ja jsem vyrustala vicemene na nasi chate a tak jsem si s mymi 2 starsimy bratry vyhrala po lesich a polich dosytosti. Vsude se smelo a tak prostor pro hrani a uzivani detstvi byl neomezeny. O vyletech na houby, kempovani v prirode az po delani taboraku a sbirani ovoce a orisku kde se dalo ani nemluve. I kdyz se to i v Cechach postupem casu meni, zatim tam tato svoboda zustava.

Naopak je tomu zde, tady jsou vsechna pole a lesy obehnane zivym nebo normalnim plotem aby tam nikdo nemohl. Tak je to bohuzel vsude kam se clovek podiva, a kdyz tam pujdete, majitel vas vyhodi a vy neodejdete, tak vas prijede policie zatknout. Tudiz jedine misto kde se clovek muze pohybovat je par verejnych cesticek, ulice a silnice. Navic zde neexistuji temer zadne cyklotrasy ci turisticke cesty (ci vubec mensi silnice bez provozu), takze cloveku pokud se chce projit zbyva jedine, vzit auto (pokud ma) a jet nejak 100km kde je verejna obora ci letohradek. Pokud auto nema tak ma smulu, vlak je silene drahy, autobus trochu levnejsi ale trva to veky, takze by to byl vylet na dva dny. Pokud chcete provozovat cyklistiku tak si nejdrive udelejte dobrou zivotni pojistku, protoze ze sve zkusenosti mohu rici ze je to o zivot. V CR je to podobne, ale nebot mam na kole najezdene tisice km po ceskych silnicich (Prahu nevyjimaje) mohu srovnavat. Toto je jedno z hlavnich hledisek proc se nemohu srovnat s zivotem v UK, nedostatek svobody pohybu. A ja bych moc rada aby si moje dite uzilo prirody a volnosti co to jde, protoze to je podle me jedna z nejdulezitejsich veci ve vyvoji ditete, a v zivote vubec.

Dalsimi duvody jsou mistni skoly, ktere jak tak vidim na partnerove dceri stoji za ...... , soudim tak nejen dle meho nazoru ale i podle nazoru cizinek, ktere maji deti v mistnich skolach. Dalsi duvod je zdravotnictvi, ktere by cloved cekal ze bude na mnohem lepsi urovni. Po par zkusenostech a i po precteni par clanku zde na Emiminu musim jen potvrdit ze i kdyz na nase zdravotnictvi nadavame, pece je tam porad lepsi nez zde. A tak jsem se rozhodla ze bych chtela rodit v Cechach (dalsimi duvody je ze budu pri porodu rozumet, dale po znamych budu mit vse na mimco zdarma atd.) a zit tam (zde jsem neustale sama a partnera vidim koneckoncu jen dva dny v tydnu, a to kdyz se nam podari vzit volno ve stejny den).

Tak jsem to po dlouhem tutlani a stresovani oznamila partnerovi, nacoz jsme vedli dlouhou debatu (pulka byla v slzach a kriku), kde on nechce nechat dceru tady protoze ji mama nechala a ted kdyby i tata (narovinu, stejne s ni nezije a travi s ni tak tri hodiny za tyden) a ze pry by tam nesehnal praci kdyz nemluvi cesky a ze nemini delat nekde v kuchyni atd. Nacoz jsem mu rekla ze jak taky nechci lidem vecne utirat zadky (coz jsem si musela pretrpet cele prvni 4mesice, kdy jsem mela celodenni a celonocni nevolnosti, cele noci nespala a rano mazala do prace, abych vubec dostala nejakou materskou. Jinak bych tady nemela na nic narok. A musim rict ze prace osetrovatele je fyzicky i psychicky velmi narocna.) kdyz v CR jsem pracovala v kancelari a skoncila na pozici manazera, tak pry at zmenim praci. Sam vi jak tezke to bylo sehnat tu praci, vsude byli moc mili ale vzdy jsem udajne skoncila na 2.miste, nakonec jsem si nemohla dovolit zustat bez prace a tak jsem vzala misto osetrovatele, anglicky carer assistent. Moc si vybirat nemuzu i kdyz mam leta praxe.

Pripada mi ze jediny kdo se v tomto vztahu o neco snazi jsem ja, nejdrive snaha vyrovnat se s zivotem a praci tady, pak s miminkem a ted spousta zjistovani jak by to bylo kdybysme zili v Praze a vzali malou sebou. Problemu by bylo spousta, hlavne skola v anglictine stoji 240tis.rocne! Praci by asi sehnal, dokonce mi kamaradka rikala ze jeji sef chce v Londyne na podzim otevrit pobocku (stejny obor, ve kterem se on odjakziva pohybuje), takze kdyby partner u nich dostal misto znamenalo by to cestovani CR - UK coz by vyhovovalo. Ale on neni schopny sepsat zivotopis abych ho mohla prelozit a poslat. Dalsi vec, ktera me zere je ze jsme koupili ceskou gramatiku, ja mu vypsala ceskou abecedu foneticky tak aby ji mohl precist ale on se na to za cele mesice nepodival. Navic jedina situace kdy rika ze se odstehujeme do Cech je kdyz je nastvany na mamu atd. takze uz jsem pochopila ze to nemysli vazne.Takze z jeho strany nevidim zadny krok jak to resit, navic ted zada o praci u policie, zase v Londyne, sice za vice penez ale to pro me nic neresi, stejne budu sama, vlastne teda s mimcem na krku a na vse sama.

Asi uznate ze pro me a pro mimco by bylo nejlepsi vratit se do CR kde by mi moji rodice, bratri i kamaradi podali radi pomocnou ruku a nakonec bych ani tak osamela nebyla, i kdyz na to stejne asi nezbyde cas pri vsech tech starostech o mimco. A tak porad ziji ve stresu (coz ja vim neni pro miminko vubec dobre, asi z neho bude psychopat), jako v lisu, pohubuji se uprostred a nevim co dal, bud ztratit milovaneho muze a zit, nebo ho vicemene mit a uzirat se samotou. Kazdopadne trpet budu tak jako tak, jen se snazim zjistit mensi zlo. Navic mi na rozhodnuti nezbyva uz moc casu, na materskou mohu nastoupit 2.7., cehoz hodlam vyuzit a k tomu jeste mam narok na 15dni dovolene, takze nastesti uz mi moc tydnu v praci nezbyva. O to akutnejsi je rozhodnuti kde budu rodit a jak to vse bude, abych zacala zarizovat potrebne dokumenty atd.

Vim ze jsem psala ze to chci co nejvice zkratit, ale taknejak si myslim ze toto vse patri k uceleni celeho meho osudu. Pokud mate nejake navrhy a napady tak sem s nimi, s vdecnosti je uvitam a predem dekuji.

Mimochodem dnes me moje miminko poprve nakoplo a to tak ze uz to ani s nicim jinym zamenit nelze :o))))

Pozdrav vsem a hlavne pevne zdravicko vsem maminkam i miminkum, Mila

PS:muzete mi psat i na mou soukromou adresu mila.myslikova@seznam.cz.
PS2: tak po vcerejsim ultrazvuku to vypada ze mame holku, byla jsem trochu mimo neb chci kluka, ale co se da delat, hlavne ze bude mit vse co ma, nic vic, nic min

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
ka-tka
22315
6.5.06 09:04

Ahoj Milo,

Nejdriv ti gratuluji k holcicce
Ja na tvem miste bych si zvolila to nejmensi zlo.......
Urcite pritele moc milujes, ale predstava ziti ve srubu s miminkem, bez vody si nedokazu dobre predstavit…
Kdyz si vemes, ze budes denne potrebovat prat, a malou koupat cca co 2 dny…
A ty kdyz nebudes v pohode, detatko to vyciti a taky nebude v pohode
Promluvila bych si s pritelem, jak on si to predstavuje dal.......vem si ze ze zacatku to bude tezke,a pokud ti tchyne vic ublizi, nez pomuze, neni co resit.. pritel porad v raci a pod…

Ja bych se asi vratila zpatky domu, s pritelem, nebo bez neho.......pokud by mu na Tobe moc zalezelo, tak pujde s VAma, a dcerku by vzal taky.....

Tot muj nazor.
Mej se hezky
Katka a Honzik 07/2005

  • načítám...
  • Zmínit
Miguelka
30
6.5.06 09:10

Ahojda Milo,
Předně ti chci pogratulovat k miminku a k holčičce zvlášť. Vím o čem mluvím, jednu princeznu mám doma a za žádného pinďourka bych ji nevyměnila (nic proti klukům samozřejmě).:o)) Tvoje situace je opravdu nezáviděnihodná, ale myslím, že na výběr moc nemáš. Nevím jestli jsi si dost dobře vědoma toho co obnáší péče o novorozeňátko a sama o sebe po porodu, ale nedokážu si představit, že bys to zvládla v nějakém i sebevíc útulném srubíku bez vody, koupelny a záchodu. Po porodu se musíš x-krát denně sprchovat, miminko potřebuje teplíčko, tekoucí voda je nezbytnost. Jak budeš v zimě mezi kojením běhat ven na záchod? Pokud bys takto žila s miminkem v Čechách a někdo by to nahlásil na sociálku, tak si troufám říct, že máš zaděláno na nepříjemnosti. A co se týče tvého partnera, tak sama jsi napsala, že jediný kdo se ve vztahu snaží jsi ty, jsi sama a nešťastná. Sbal kufry a vrať se domů, kde budeš mít ty a hlavně miminko takové zázemí jaké si zaslouží. Bohužel nemůžeš myslet na sebe a svoje city, ale hlavně na mimčo. A kdo ví, třeba si partner uvědomí, že bez tebe a miminka nemůže žít a pofrčí s vámi. A když ne, tak za čas potkáš muže, který pro vás bude tím pravým. Chápu, že rozhodování je to moc těžké a tak ti sama za sebe přeju hlavně ať je miminko zdravé a rozhodneš-li se jakkoliv ať jste šťastní.
Pa Miguelka a Sára 9/2003

  • načítám...
  • Zmínit
Evewolf
1983
6.5.06 09:20

Ahoj Milo,
taky moc a moc gratuluji k holcice (ja zase chtela holku a za dva mesic porodim kluka jako buka :-))
K tvemu problemu - nepises zda mas v Londyne nejake pratele. Vim minimalne o jedne holcine z nasi diskuze ktera zije v Londyne. Uz ma jednu dceru a ted ceka za dva mesice druhe mimi.
Dam ji na tebe mailika, kdyz kolem sebe budes mit pratele z Cech, urcite bude vse ruzovejsi.
A co se tyka tveho rozhodovani - nezapomen ze rozhodujes za dva lidi, nyni … proto pokud jsi v Anglii nespokojena, udelej to, co ti radi cit - vrat se domu. Pritel bud pojede za tebou … anebo taky ne. A pak zalezi na domluve vzajemne usporadani. Ale nyni je nejdulezitelsi abyste ty i male byli v pohode! Doma mas zazemi, rodinu atd. A pokud vim, tak cesta autobusem z Prahy do Londyna trva par hodin … takze kdyz pritel bude chtit, muze za tebou kdykoliv prijet.
Mimochodem me tak napada - psala jsi ze se rozvadel a ze musel prodat barak - proc si nenajdete byt v Londyne? Dal od tchyne atd.

Takze to je moje rada - pokud to tak citis, jed domu, do Cech. Sama uznavas ze i lekarska pece je zde lepsi a podle toho co nam psala Leona o londynskych doktorech a tehotenstvi … brrr … ani za trest!

papa
Eva

  • načítám...
  • Zmínit
Petta
1026
6.5.06 09:21

Ahoj Milo,
při porodu a v prvních měsících po porodu je nejdůležitější spokojená a klidná maminka, aby byla schopná zajistit vše pro pohodu miminka.

Asi bych jela porodit domů do ČR a zůstala tam prvních pár měsíců s miminkem. Pak uvidíš, jak se s partnerem domluvíte. Jestli budete schopní zajistit potřebný komfort pro mimčo (bez koupelny v domě si to opravdu nedovedu představit).

Přeji co nejklidnější těhotenství, bezproblémový porod, Petta

  • načítám...
  • Zmínit
iv-ka
5394
6.5.06 10:30

ahoj,

chci ti hlavně říct, že tě moc obdivuju, tohle bych asi já nezvládla..
Myslím, že rozhodnout se musíš jen ty sama, mám pro tebe jednu radu, která se osvědčila mě a mému muži - měli jsme velké problémy ve vztahu, miminko tehdy ještě nebylo, ale byli jsme manželé. Začli jsme chodit do manželské a rodinné poradny a dodnes jsem té paní tak strašně vděčná, zachránila nám náš vztah a všechno je rozhodně lepší, než to bylo dřív. Taky máme 14m raubíře:) a ten by vůbec nebyl na světě…

Nevím kde bydlíš v ČR, ale tady je email na poradnu v Brně: rodin.poradna@volny.cz
můžeš se na ně v klidu obrátit i kdybys z Brna nebyla, určitě ti pomůžou minimálně utříbit si v hlavě, co je pro tebe a mimi nejlepší.. strašně to pomáhá, ten pohled na věc cizí nezúčastněné osoby, jsou to psychologové a opravdoví odborníci. Moje zkušenost je opravdu jen ta nejlepší. Dotaz může být i anonymní, kdybys chtěla.

Moc ti držím palce

ahoj
Iv-ka

  • načítám...
  • Zmínit
LuciaM
505
6.5.06 10:43

V prvom rade ti zelam pohodovu druhu polovicu tehotenstva a nadherne spokojne dietatko.

Tvoju sucasnu situaciu si nedokazem dost dobre predstavit, pretoze ja by som to nevydrzala ani dva dni… som prekvapena, ze vam jeho mama dovolila postavit ten zrub v ich zahrade, podla toho co pises si neda velmi zasahovat do svojich veci. Ale obavam sa, ze sa jedneho rana moze prebudit s napadom, ze ho odstrania a chodte kde chcete.

Skusila by som teda:
1. partner je policajt - nech sa popyta na nejaky sluzobny byt alebo aspon docasne ubytovanie pre vas troch (styroch keby ste sa rozhodli zobrat aj jeho prvu dcerku) v blizkosti svojej prace. Keby nebol sluzobny byt, skusit najst nieco na prenajom v okoli Londyna. Urcite nebyt zavisly na rozmaroch starej damy.

2. ak to nepojde , vratit sa do CR aspon na 1 rok, kym sa mimi narodi a trosicku vyrastie. Potom sa uvidi, kde budete zit.

Urcite by ste si s partnerom vyjasnili vas vztah.

Drzim palce a ozvi sa ako to u vas postupuje.

Lucia zo zebričiek

  • načítám...
  • Zmínit
monicka-S
1406
6.5.06 12:07

Ahojky Mílo,
tak předně ti blahopřeji k holčičce - jednu roční princeznu doma mám a mimochodem taky jsem toužila po klukovi :-) Hlavně, že bude zdravá.

Já myslím, že tvé srdíčko bije pro domov - Čechy. A určitě se přidávám k názoru jeď domů a zařiď si všechno k porodu a minimálně k roku života. Tvůj partner to má teď pěkně pohodlný o dceru se mu stará maminka a o to další ty - nemá důvod něco ve svém životě měnit. Podle tvého příběhu vypadáš jako silná holka, tak do toho řízni a jestli tě miluje tak přifrčí za vámi a jestli tě nechá na holičkách, tak za to nestojí. Mysli na své miminko to potřebuje spokojený život a pohodovou maminku :-D

PS: mě se zdá i to řešení, že by dojížděl z Čech do pobočky v Londýně jako suprový :-D dokopej ho k tomu životopisu - nejsem sice žena, která dává muži nůž na krk, ale v tvém případě to asi bude zapotřebí.

Měj se hezky a dej vědět jak jste dopadli - šťastné konce tu máme nejraději:-) Přeji spoustu energie a ještě více rozhodnosti Monika a pokládek Baruška

  • načítám...
  • Zmínit
Malta
4097
6.5.06 14:27

Milo,
gratuluju k mimiskovi!
Pripojila bych se k radam ostatnich a to sbalit pet svestek a prozatim se prestehovat do CR. Ja sama ziju v zahranici, ale mame tady s partnerem vybudovane jakesi vlastni zazemi. Pronajimame si byt, mame vlastni firmu, tudiz jsme do jiste miry financne zajisteni a nejsme zavisli na zadnem zamestnavateli. Zijeme zde prave z duvodu, ze by pritel asi tezko hledal praci v CR, ale jak pisu, mame zarizene pohodlne ziti tady.
Mam skoro petimesicni dceru, narodila se nam planovane a po skoro 4 letech znamosti. Moje zkusenost je takova, ze pro miminko je potreba opravdu kvalitni zazemi a take spolehlivy partner, protoze je to velka zmena. Ze zacatku bude pro tebe vsechno nove, budes unavena a potrebujes jednak pohodlnou domacnost (tim myslim tekouci vodu, zachod, prani v dosahu - protoze na miminko se pere skoro neustale) a taky potrebujes nekoho, kdo te podrzi a pripadne i trochu pomuze. Pokud je pritel v praci od rana do vecera a tchyne je takova, jak pises, myslim, ze pomoc moc cekat nemuzes. Vlastni pribuzni te podrzi urcite daleko vice. Pokud pritel mysli vas vztah vazne, muze vas ze zacatku navstevovat a az najde praci, prestehovat se do CR. Kdyz pises, ze by i nabidku mel, pak by ji mel vyuzit, pokud to mysli vazne. Pokud ne, aspon budes doma mezi svymi a ne nestastna nekde v zahranici. Stehovat se s novorozencem by bylo urcite slozitejsi nez se odstehovat ted (treba jen na prechodnou dobu).
Hodne stesti a pohodove tehu i porod.
Bara a Helenka 5m

  • načítám...
  • Zmínit
zanet
6847
6.5.06 15:41

Milo, mas to tezke, ale verim, ze to urcite nejak vyresis. Ja bych asi taky odjela domu do CR. Uz kvuli miminku. A pokud bude mit partner zajem, aby ses nekdy vratila zpatky, tak bude delat vsechno proto, aby ti zajistil poradne bydleni a hlavne aby byl aspon cast dne doma, to neni zivot ani pro nej ani pro tebe, kdyz se skoro nevidite a nemuze ti s nicim pomoct.
Nechapu teda jeho byvalou zenu, jak se nekdo muze „zrict“ sve vlastni dcery?

Drzim ti pesti, aby sis vybrala spravne.
Zanet - Florida, USA

  • načítám...
  • Zmínit
sally
679
6.5.06 17:08

Ahoj Milo,
asi budu jediná, ale já bych se snažila zůstat s partnerem. Babičky a kamarádi jsou hezký, ale dítě potřebuje tátu. Sama jsem odešla za manželem přes půl zeměkoule, máme dvě děti; prarodiče jen když my nebo oni jedeme na dovolenou… a musím říct, že je to v pohodě - mnohem horší by mi přišlo být bez manžela a s mámou nebo tchýní…

Pokud by Adrian dostal to místo policisty v LOndýně, určitě byste si mohli najmout byt. Další možnost o které jsem slyšela - v ANglii existuje i systém sociálních bytů - nevím žádné podrobnost, ale možná že pro vás - teď už vlastně se dvěma dětma - by to bylo dostupné. Podle mě byste hlavně měli uvažovat směrem „jsme rodina, musíme se o sebe postarat“ a ne zvažovat, jestli budete závislí na jedněch nebo druhých rodičích. Stěhovat partnera s dcerou do ČR mi nepřijde rozumné. Je mi docela líto té holky - máma se na ní vykašlala, teď by se měla s tátovou novou ženou stěhovat do země, kde ničemu nerozumí, kde nemá žádné kamarády. Já tvého přítele chápu, že se mu nechce - kvůli dceři. Navíc je otázka, jestli by dcera s vámi mohla - pokud matka nedá souhlas, tak je to únos a může vám udělat ze života peklo.
Pokud se opravdu rozhodnete pro ČR, tak ty anglické školy obejděte a zkuste, jestli by holka nemohla dostat stipendium nebo nějakou úlevu od školného. Už jsem pět let pryč, ale než jsem odcházela, tak na PRaze 8 existovalo anglické gymnázium, které bralo české děti za mnohem nižší poplatek než děti cizinců - ale bylo to až od druhého stupně. Z anglických škol - hledej školu, která je akreditovaná od ECIS (European Council of INternationa Schools) - abys měla jistotu, že holku budou učit opravdoví učitelé a že škola poskytuje zkoušky, které jí uznají v ANglii i všude na světě (IGCSE - což je mezinárodní GCSE - Adrian bude vědět; a IB). Tenhle program nabízí i americká škola - takže máš na výběr z několika - chce to opravdu ale domluvit si osobní schůzku, vysvětlit vaší situaci a zkusit se domluvit.

V Anglii jsem rok žila a pravidelně tam jezdím (no, teď s dětma jsem tam ještě nebyla, ale určitě to napravíme); prostorem jsem se nikdy omezená necítila. Pokud budete žít v Londýně, tak tam jsou i velké parky (nevím jestli nepletu název, já jsem bydlela poblíž Hampstead HEath) dosažitelné metrem - jinak je to samozřejmě město - v Praze taky málokde můžeš vypustit děti před barák. Spíš jde o to vidět ty výhody (např. můžeš děti vzít bez větších problémů k moři - a to děti skutečně milují), než se trápit tím, že to „není jako doma“. Školy - asi záleží na tom, do jaké školy chodí a s kým - ale mě se britský systém vzdělání moc líbí. Hlavně to, že se oni se snaží začlenit všechny děti, že osnovy jsou mnohem pružnější než české - na konci druhé třídy musí všechny děti umět číst, psát a počítat - ale jestli to dítě zvládne v prvním pololetí nebo v šestém pololetí - to už je jedno. Vzhledem k tomu, že každé dítě má své tempo, tak mi to přijde vůči dětem milosrdnější. Zažila jsem třídu, kde učitel s částí dětí dělal písmenka a slabiky a s druhou gramatické rozbory - prostě na co kdo má. Děti s problémem (různé dys-) měly na škole učitele, který si je bral na některé hodiny stranou a tam s nimi látku probíral tak, aby pro ně byla pochopitelná. Dítě mělo třeba tři hodiny angličtiny se svou třídou a dvě s dalšími dvěma dyslektickými dětmi a specializovaným učitelem… takže anglické školství bych rozhodně nezatracovala.

  • načítám...
  • Zmínit
pavlas
327
6.5.06 18:59

Ahoj,
souhlasím se Sally. Chce to jenom trošku zapátrat a zjišťovat možnost.

Jenom asi budu ještě trošku jedovatá… Proč zůstáváš v Anglii, kde je podle Tebe všechno špatně? Myslím, že by chtělo trošku změnit úhel pohledu na svět… Tady taky není všechno růžové tak, jak si to barvíš Ty. Cestovala jsem po Anglii (více- i jednodenní tůry) a dá se; jezdila jsem po Anglii na kole - taky v pohodě. Daleko větší než v Čechách, kde na Tebe řidiči kašlou z vysoka a jsou neskutečně bezohlední. V Anglii jsem se s ničím takovým nesetkala. Zřejmě opět přístup z jiné strany…

Jenom na okraj poslední poznámka.Taky jsem v Anglii pracovala mimo jiné jako ošetřovatelka v domě s pečovatelskou službou. Shodou okolností u lidí, kteří se bez pomoci o sebe nedokázali postarat. Jde opět jenom o přístup. Na začátku nám řekli, že se k nim máme chovat tak, jak bychom chtěli, aby bylo pečováno o naše rodiče, popř. prarodiče. To opravdu usnadní a vyřeší hodně - ve vnímání této práce. Navíc znám daleko drsnější práce než byla tato.

Myslím, že by sis v prvé řadě měla všechno ujasnit Ty - co chceš, co očekáváš a nenechávat na ostatních, aby se přizpůsobovali Tobě. Nikdo okolo Tebe nezačne skákat jenom proto, že jsi těhotná a sama bez rodiny v Anglii. JAKÝ SI TO UDĚLÁŠ, TAKOVÝ TO MÁŠ. A to nejen v Anglii.
 Pavla

  • načítám...
  • Zmínit
nikdo
1961
6.5.06 21:05

ahoj Milo,
pripojim se k holkam. Podle tveho clanku bych skoro soudila, ze jsi se uz rozhodla. Ze chces zpet do Ceska. Vsechno zalezi na vasem vztahu. Ja bych neopoustela partnera, ktereho miluji a se kterym cekam dite. Snazila bych se to vyresit. Hledat vyhody a ne nevyhody.
Ja sama ziju v Nemecku a vim, jak strasne je to tezke, styska se mi, ale rozhodla jsem se pro sveho muze a bojuju. Hlavne sama se sebou.
Kazdopadne ti preji hodne sily at uz se veci vyvinou jakkoliv.

  • načítám...
  • Zmínit
skotik
803
6.5.06 22:38

Milo,
velká gratulace k miminku :o)
Jela bych domů a tu nejdůležitější část /těhu, porod a šestin./ bych strávila tady a v klidu, kde máš určitou oporu. Mimčo potřebuje klid a aby mělo klid, tak mamina musí být v poho. Budeš mít spoustu času si promyslet, co a jak dál.
Takže jediná rada - teď jeď domů.....
Mějte se i s mimčem a přítelem moc fajn.
Klára a Peťula /5 měsíců/

  • načítám...
  • Zmínit
sophie1
117
7.5.06 09:06

Ahoj Milo,taky ti chci poblahoprat k holcice.Uz mate vybrane jmeno?
Co se tyce tveho problemu,tak bych se urcete snazila nejak domluvit s partnerem ohledne bydleni.Proste ve ,,srubu,,s miminkem byt nemuzete.Kdyz se vam nepodari zadny jiny ubytovani nejit,urcite bych odjela do cech.Nevis,jaky budes mit pòrod a jak se budes zotavovat v sestinedeli(ja mela klestovy porod,sesita jsem byla jak z venku tak zevnitr,pomalu 3 tydny jsem si nemohla normalne sednout a do toho jsem 6nedeli probrecela) a budes potrebovat hodne moc odpocivat a nuchnat se s miminkem.v cechach k tomu urcite budes mit lepsi podminky,nez v anglii ve srubu.Vzdyt partner za tebou muze prijet a zatim v anglii vytvorit pòdminky pro sviji zenu a deti.Vzdyt jestli se milujete a mate byt spolu,tak proc brecet nad par mesici,kdyz pak spolu budete cely zivot.
mysli hlavne na mimi a na sebe.
preji,ze at se rozhodnes jakkoliv,aby jsi byla stastna
sophie a daniel-zitra 6 mesicu

  • načítám...
  • Zmínit
Alex1
278
8.5.06 03:49

Mila Milo,

Zustat ve srubu u skoro-tchyne je naprosto nemyslitelne. To bych volila jako posledni variantu. Bohuzel pro tveho partnera je to asi momentalne nejprijatelnejsi. Ale to neznamena, ze ty se s tim MUSIS smirit. Za takovych podminek je to orpavdu nemyslitelne. Navic si myslim, ze az to vsechno krachne (a ze by k tomu urcite doslo), tak spatna budes hlavne ty. Tudiz pokud chcete s pritelem zalozit novy zivot, tak urcite musite zacit bydlet v novem a vhodnejsim prostredi pro vas a miminko. Bud bych se rozhodla pro Anglii, ale jenom v pripade, ze se prestehujete od vlivu tchyne a budete mit k dispozici vlastni teplou vodu:-) A nebo bych se vratila do CR. Ja bych ve srubu s tchyni na stejnem pozemku rozhodne nechtela bydlet!!!

A jeste k jeho dceri. Musis se smirit, ze na vzdy to bude jeho dcera a ma k ni zavazky na cely zivot. Ted jsi svym tehotenstvim vstoupila do jejiho zivota i ty. Tvoje dite bude jeji nevlastni sourozenec. Urcite musite jeji situaci peclive vyresit. Chudak dite - asi uz si take zazila sve:-( kdyz ted bydli u tchyne, matka nema zajem a otec ji vidi 3 hodiny v tydnu.

Jinak se musim trosku zastat tchyne a to jenom v tom, ze ona proste uz nema ruzove bryle. Narozeni ditete je obrovsky tlak na vztah. Neni to vubec zadna sranda. Vetsina vztahu zazije mensi a nebo i vetsi krizi. Tezko se to vysvetluje, ale to pochopis, az se vam mimco narodi. Je proto dulezite mit stabilni podminky. Musim rici, ze vasi situaci nevidim zrovna moc ruzove. Ale zaroven pokud oba budete chtit, tak vse dotahnete do stastneho konce!!!

Hodne stesti,
Alex z USA, dcera a syn

  • načítám...
  • Zmínit
PetraIrl
2
8.5.06 13:27

Ahoj Milo, i ja se pridam na stranu tech, kteri si mysli, ze zamyslet by jsi se mela sama Ty nad svym zivotem, po precteni Tveho prispevku me napadlo jedine, ze hledas podporu v Tvem rozhodnuti zbalit si svych pet svestek a letet do Cech, mas ji mit, let si, ale jestli si tim vyresis svoji situaci to nevim. Chapu, ze si potrebujes postezovat, kdo ne, ale .......

I ja ziju v cizine (v Irsku) uz patym rokem, s manzelem ted cekame miminko a prestoze zdravotnictvi se tady s ceskym neda vubec strovnavat, bojuji a je to o tom, ze mam podporu v manzelovi, mam tu kamarady, praci, proste jsem spokojena a prestoze vim, ze by to bylo i pro me jednodussi letet do Cech a porodit tam (a to mame tady krasny baracek, ktery uz ceka jen par „poslednich“ dodelavek, takze se srubem se to neda srovnavat), ale to by nebylo vuci manzelovi fer, o tom ten zivot je, delat kompromisy, takhle musi priletet moji rodice sem, a uz se na ne tesim, ale neodpustila bych si, kdyby manzel nemohl byt se mnou u porodu a pak nevidet nejakych par mesicu miminko.

A i s tou praci to zalezi na Tobe, ja taky zacinala v take-away, restauraci, hotelu, protoze ani ja nemohla sehnat kvalifikovaou praci, ale ted mam jak praci v kancelari, tak spokojeny zivot, i kdyz mi Cechy budou chybet stale. Takze to neni o tom jestli budes trpet tak jako tak, ale vem to z te pozitivni stranky, s partnerem se dohodnete na spolecnem reseni, pokud je to Anglie, tak si najdete ubytovani, prestehujte se a ono se tim spoustu problemu vyresi samo, pokud se rozhodnete pro Cechy, pak zkuste stesti tam, ale jste na to dva (za chvili tri), a jeste mate partnerovu dceru, takze to bude chtit dlouhe zvazovani pro a proti. Preji vam vsem, aby jste nasli to nejlepsi reseni a zacali hledat na zivote to pozitivni.
 Petra

  • načítám...
  • Zmínit
dejna1
56
9.5.06 18:15

ahoj Milunko,
moc nám tu chybíš, jsem moc ráda,že budeš mít holčinu, ale co to ve skutečnosti je se ještě ukáže až porodíš. Vždiť my máme také Honzíčka :-). Držím ti palečky ať je mimísek zdravý a ať se rozhodneš tak aby jste byli ty i maličké šťastní. Stejně ať se rozhodneš jakkoliv my tě všichni moc milujeme a přinejmenším se tě budeme snažit citově podpořit. těšíme se, že už brzy přijedeš a uvidíme tvoje zakulacujícíse bříško, které skrývá ten maličký zázrak. Posledně když jsem malou kojila, říkala jsem Kájovi, že bych ráda ještě třetího špuntíka,ale zamítl ho :-(. Nu což posíláme ti hooooooooooooooooooodně pusinek. A pozdravuj Adiho papa zlatíčko naše.

  • načítám...
  • Zmínit
Babeta
171
9.5.06 20:18

Ahoj Milo,
tady jsou me postrehy z pece o tehotne v Anglii: Prvni UTZ v Anglii ve 14. tydnu, vysledek vysetreni - jedno miminko, zive. Nekolik tydnu pred tim jsem byla v Cechach a dostalo se mi si vysetreni i tam. Vysledek: zkontrolovany srdecni ozvy, promereny nosni kustky, prosvetleni za krckem plodu - to jen z toho nejpodstatnejsiho. Provedeno vnitrni vysetreni, vzhledem k me anatomii ocekavan komplikovany porod, zrejme cisarsky rez. To by v Anglii zjistili az na porodnim sale, tady se totiz vnitrne nevysetruje.
No a tak ted budu jezdit do Cech na vysetreni casteji, abych mela klidnou mysl. Pomalu ve mne zraje i myslenka, ze tam pojedu i rodit. Manzelovi nic vysvetlovat netreba, ten vidi sam, ze to tak bude lepsi, rika, ze sice u porodu nebude, ale bude v klidu, ze budu v dobrych rukou. Kazdy cerstvy tatinek ma v Anglii pravo na tyden placeneho volna, takze za mnou prijede okamzite po porodu a miminka mohou cestovat uz od druheho tydne, tak to odlouceni zase tak velke nebude. At je to tak ci tak, zdravi je dulezitejsi nez city, tedy alespon podle nas.
Milo, hodne stesti, rozhodni se dobre.

  • načítám...
  • Zmínit
VeronikaO
1
11.5.06 19:06

Ahojky Milo,

plne si dokazu predstavit v jaky situaci se asi nachazis, Ziji v Londyne temer 5 let, jsem vdana a 35tejdnu tehotna. Jsem tady take na vse sama, manzel neni anglican, nemame tady ani jeden z nas rodinu ci pravy pratele, kteri by ti mohli pomoci v kdejaky situaci. obcas to tu najde hodne tezky,,Urcite bych vam nedoporucovala, to aby jste se s pritelem odstehovali do Ceska, bude to tam pro nej docela slozity, skrz jazyk i pro jeho dceru a ty jsi se uz jednou rozhodla zit v Anglii, to urcite nejak zvladnes i skrz bydleni. Navic venku z londyna pokud si pronjmete pro zacatek 1 ci 2 bedroom byt to nebude az tak moc extra drahy. a navic budes bydlet sama bez tchyne V KLIDU.{mozna jen pobliz tchyne} A milujici pritel ti urcite vzdy vyjde vstric:o) Drze se Milo! bude lepe

  • načítám...
  • Zmínit
spoony
53
28.9.06 21:44

Ahoj neznama,
ten clanek jsem precetla jednim dechem, fakt sila. Pak jsem precetla vsechny ty komentare. Je to tvuj zivot a musis se rozhodnout sama a kazdej ti jen muze rict co by udelal on sam. Takze co bych udelala ja:
Zasla bych na council http://www.cambridgeshire.gov.uk/housing/
a rekla jim ze jsem bezdomovec (coz je fakt protoze pochybuju ze na srub mate najemni smlouvu, spis verim ze najem partnerove matce davatew cash per huba). Oni maj povinnost se o tebe postarat. A rikam umyslne O TEBE. Partner se jevi z popisu jako absolutni idiot (s prominutim) kterej nema vyreseny svy vlastni problemy, jednak je evidentne na dne financne a jednak ho ma matinka otocenyho kolem prstu coz pro vas budouci (eventuelni) partnersky vztah neni zrovna idealni. Statni byt bude napsany na tebe a pak se rozhodni jak s nim nalozis. Po par leteh ho muzes odkoupit a budes v pohode. Nechci to malovat jako idylku ale spousta holek to tak dela. Nevdaj se i kdyz partnera maj a zijou na podporach. Ja kdyz byla tehotna (ziju v Londyne) tak jsem si zjistila vysi a druh vsech benefits etc i kdyz jsem to nakonec resila jinak. Nevim jak je Cambridgeshire velky ale urcite je tam nejaka Familly Planning Clinic (mas svyho GP? nasla bys to eventualne na strankach NHS) mas NI number?
Pak jsou taky moznosti councellingu (napr. Citizens Advice Buro)
proste co chci rict bud statecna a nespolehej na jeho pomoc.
Do Cech se muzes vratit vzdycky, nakonec busem je to za 60liber anytime, ale nevzdavej to jeste, odesla bych urcite ale z jejich baraku protoze potrebujes soukromi a bejt samostatna a svepravna, ne jim tam delat sluzku a cejtit se bejt na obtiz. Tu zenskou vidim uplne v barvach a  taky vim asi co a jak bych ji rekla.
Posli mi kdyztak mejlem svy cislo, zavolam ti.
Drzim palce
 xxx

  • načítám...
  • Zmínit
luciash
362
5.5.10 11:10

Cítím to úplně stejně jsem taky v 22 týdnu a jsme s přítelem v Anglii(já mám výhodu oba jsme češi a chceme domů co nejdříve), upřímně já nevím ať chceš nebo ne stejně tě tu pořád hodně lidí bere jako vetřelce a už vůbe nechci aby to pocítilo i moje mimi. Těším se na to až můj chlapeček otevře oči a uvidí jen lidi co ho mají rádi a nebude si připadat cizí. Máš nepříjemnou situaci a musíš se rozhodnout, nicméně žít ve srubu s malý prckem a nemít možnost se osprchovat bez připomínek no nevím…Jinak gratuluji k holčičce já byla stejně ne zklamaná, ale zaskočená když mi řekli, že to bude kluk strašně jsem si přála holčičku, ale co hlavně že bude v pořádku.

  • načítám...
  • Zmínit
motyka
30.1.11 23:20

ahoj milo ,pekne zdravim a souhlasim s katkou ,mela by ses vratit domu,ale pockala bych az se mala na rodi a,pulroku bych pak jeste pockala aby mohla pobirat materskou ,a pak bych odjela,tedka se trapis a cim dele budes zustavat tim ti bude hur a jak budes psychicky vycerpana budes se stranit lidem a nebudes mit sil odjet protoze to nebude psychicky zvladat,a jestli te miluje pojede s tebou ale spis bych rekla ze te ma protoze nechce byt sam a travi s tebou vikendy ,a co ze budes sama na dite ,ale budes mit kolem sebe rodinu co te miluje a pratele a uvidis ze se pak i nekdo najde,kdo bude mit cas protebe i malou,jensi to predstav,nema cas tedka na tebe myslis ze pak bude mit cas na malou, nebude a ty bude sna to smaa a tchyne ti taky nepomuze naopak bude vice proti tobe, ja vim o cem mluvim ,mela jsme za muze ira ,macecha me nesnasela,chteli jsme mit dite to s emohla zblaznit ,nastesti se to nepovedlo ,ona by mi ho urcite sebrala,ale jak me nemela rada pred svatbou tak po svatbe uz tuplem a delala mi nascvalnosti a ,delala vse aby nas vzath znicila,ja v cizi zemi , bez znamich jsem tu kdysi byla a jenom muj muz a jeho znami a tahle furije,tak em deptala ze po roice jsme byla uplne psychicky vydeptana,nastesti moje sestra me donutila odjet z irska do anglie a ja zacala zit znovu,i dkyz jsem ho milovala ale nebyla jsme spokojena,tedka jsem momentalne sama a jsem spokojena protoze mam pratele dobrou praci sestru kolem sebe a lidi co me miluji a nemusim se stresovat, a tobe radim taky odjet ,naplanuj si odlet po porodu a uvidis ze ti bude hned fajn,a kdyz priteli se to nebude libit tak rekni ze poterbujes pomoc od sve mamky, a uvidis kolikrat prijede za prvni pul rok ,kdyz nekomu zalezi na nekom tak si ten cas udela a ty bude stravit materskou doma a budes spokojena auvidis ,jestli s nim chces byt,protoze tedka jsi ve stresu acloveku s etezce premyslim,drzim palce ale mysli hlavne na svoji spokojenost a tvoji dcerky,mej se moc krasne a drzim palce
no ja jsem se sem dostala protoze me zajima delat prace osetrovatelky ale nevim cim vice si zjistuji tak tim vice me to odrazuje, ale me ja bych chtela delat osetrovatelku ze budu jevzdit za lidmi domu a tam dve hodky jim s necim pomohla apak jela dal ,mas nejake zkusenosti s tako vou praci? dekuji pa monika

  • Upravit
mertinka
397
31.1.11 20:19

koukam ,ze denicek je psany v roce 2006 tak by mne zajimalo jak to vse dopadlo :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno

Lékař mě nutí změnit pojišťovnu, musím mu prostě vyhovět. Nechci o něj přijít