Těhuloviny a (Z)Matkoviny - 29. část - Z deníčku Šišounka - Už mi bude rok!
- Těhotenství
- Filipina
- 31.08.09
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, zdravím vás po dlouhé době a to jen proto, že už se nemůžu dívat na to, jak hluboko zahrabaný je deníček a moje šíleně zaměstnaná máma nemá ani chvilku na to, aby vám sem napsala nový. Jasně, má takové ty hloupé argumenty, že nestíhá, protože méně spinkám, všude za mnou musí lítat, protože už neposedím, uklízí, vaří, chodíme na procházky a k tom všemu si vzala na přivýdělek jako externí redaktorka, takže volný čas, kdy já usnu, věnuje psaní.
Ha! To je přece blbost, vždyť já jsem tak hodné dítko, no považte samy! Vzbudím se ráno kolem osmé hodiny (no a že už nespím do desíti jako dřív, vždyť mi bude rok!), mamča mi dá „cucu“, pak jsem celé dopoledne protivná, protože mě nic nebaví. Ale holky, to je jen taktika, protože máte vidět ten šrumec, když kňourám a naši se můžou přetrhnout, aby mi vymysleli nějakou zábavu. A tak se mnou dělají blbiny a do ruky mi dají i hračky, který normálně nesmím (jako třeba uzavřený krém na ruce, skřítek „ozdoba“ na zácloně, nebo hrnec s vařečkou. Někdy mě nechají i otevřít šuplíky a vyházet ven jejich obsah, ale to se pak většinnou maminka mračí, tak to radši moc nedělám.
Většinou kolem desáté vytuhnu, ale není mi to nic platné, protože maminka mě v jedenáct zase budí a přemisťuje do kočárku. Jedeme na autobus, jéé, tam je to docela prima, protože se vždycky najde nějaký veselý důchodce, který mě buď lechtá po nožičce, nebo na mě dělá jiné „ťu ťu ňu ňu“ a zatímco já přemýšlím o zdraví onoho dotyčného, maminka se střídavě culí na mě a na původce oněch zvuků a šklebů a poťouchle se usmívá, když na mě slyší chvály jak jsem hezká a hodná holčička. No jo.
Potom přijedeme do školy. To je taková velká budova, kde se vaří (a prý tam chodí i děti, ale to mě až tak nezajímá), důležité je, že ihned po vstupu mě přebírá taková veselá paní kuchařka, která má krásné brýle na provázku, holky, za ty se tááák krásně tahá! Maminka se po chvíli vrací s ešusama plnýma jídla (a pak že nemá čas, protože vaří - cha cha!).
Zpátky jdeme pěšky procházkou a to se nám líbí, protože je všude spousta autíček, haf-pejsků, čiči-kočiček nebo jiných zajímavých věcí.
Ke konci cesty už jsem většinou tak unavená, že mi maminka ohřeje moje jídlo (nechápu proč mi nedá tu voňavou dobrotu z ešusu) a jdu spinkat. No samo že ještě chvilku dělám uraženou, stoupnu si v postýlce a lomcuju a lomcuju… ale co je mi to platný, když na mě stejně kašlou u hloupou a dívají se místo na mé popocházení sem a tam, na nějakou hloupou Doktorku Quinnovou!
Odpoledne si dám načas a budím se kolem čtvrté hodiny. To pak valíme někam nakoupit nebo na procházku, holky, ty nákupy, to je prča! Ješteže už mám tak dlouhé ručičky a můžu sáhnout sem a tam a vzít si to či ono. Maminka mi sice nadává a vrací to zpět, to už mě ale tak nemrzí, protože než vrátí jednu věc, v košíku má dalších pět. No jo, hold závodíme která z nás je rychlejší. Většinnou vedu, tak jako odměnu dostanu do ruky rohlík a ten žvatlám až domů. Většinou zbaštím tak třetínu, zbytek nechám našim králíkům, protože, jak říká maminka, tohle už by nikdo nežral.
Nejlepší je večerní rituál. Ve vaně řádím jako ďábel, nad vodu, pod vodu, nad vodu, pod vodu, mám taky spoustu hraček, kačenky, konvičky, rybičky, holky, to je vám žůžo! Škoda že to trvá jen chvilku, ale pak to není taky k zahození. Maminka mi dá kašičku (žádný šizený, to bych jí dala, pěkně z jejího mlíčka!) a jdu na kutě. Dostanu svoji oblíbenou kravičku, které pár minut brebentím pohádku, až usnu.
No a vstávám kolem osmé ráno. A pak že jsem zlobivá holčička!
Jo a holky, ještě musím dodat, že už jsem asi v pubertě. Nebo si alespoň myslím že už to puberta být musí, protože jsem se začala vztekat, když mě máma chce uložit do postýlky nebo do kočárku. Prohnu se jako oblouk a oni musí hodně přemlouvat, abych si dala říct.
Taky si myslím, že jsem chytřejší než maminka, aspoň co se týká tatínka.Stačí mi hodit smutný očička a mám co si přeju. Zatímco maminka ho musí někdy i přemlouvat!
Jo jo, kdo umí, ten umí.
A teď vy!
Přečtěte si také
„Zničili jste mi budoucnost.“ Tohle nám syn řekl po přijímačkách
- Anonymní
- 26.06.26
- 3318
Věděla jsem, že nepřijetí na vysokou školu syna zasáhne. Nečekala jsem ale, že místo zklamání přijde vztek. A že za svůj neúspěch začne obviňovat nás.
Muž chtěl třetí dítě, já už ne. Vyřešila to za nás až jeho vážná nemoc
- Anonymní
- 26.06.26
- 1727
O třetím dítěti jsme se začali bavit ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že konečně zase začínám dýchat. Děti byly větší, nocí ubývalo, život se pomalu skládal do nějakého rytmu. A právě tehdy přišel...
Vydělávala jsem víc než manžel. Rodičák mě ale srazil na úplné dno reality
- Anonymní
- 26.06.26
- 1345
Ještě pár měsíců před porodem jsem měla pocit, že máme s manželem věci nastavené fér. Oba jsme pracovali, já dokonce vydělávala o trochu víc než on. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela jako nad něčím...
Doma máme klid, děti a účty. S jiným mužem jsem si vzpomněla, že jsem žena
- Anonymní
- 26.06.26
- 1060
Doma nemáme hádky, křik ani velké drama. Máme funkční manželství, děti, účty a každodenní provoz, který navenek vypadá úplně normálně. Jenže mezi mnou a manželem už dávno není blízkost, touha ani...
Jsem jeho milenka a chřadnu čekáním. Bojím se, že ženu nikdy neopustí
- Anonymní
- 26.06.26
- 700
Už tři roky miluji ženatého muže. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že se mnou zažívá něco, co nikdy předtím nepoznal, a že chce být jednou se mnou. Jenže pořád neodchází. Říká, že ho s...
Snoubenec mi roky tajil, že platí nájem své bývalé partnerce. Asi nechci svatbu
- Anonymní
- 25.06.26
- 1987
Do svatby nám zbývalo jen pár týdnů a já se těšila, že už máme to nejnáročnější za sebou. Místo radosti z blížícího se velkého dne ale přišel šok, po kterém jsem začala přemýšlet, jestli svého...
Našel si jinou. Ale já musela vysvětlit dvouleté dceři, proč už s námi táta není
- Anonymní
- 25.06.26
- 1211
Když mi manžel řekl, že se zamiloval do kolegyně z práce, mojí první reakcí nebyl křik. Ale uzavření se do sebe. Totální zděšení, co bude následovat. Dceři byly pouhé dva roky. Hrála si ve své...
Je mi 38 a chci dítě. Výsledky testů mě ale šokovaly: Jsem prý v přechodu!
- Anonymní
- 25.06.26
- 1292
Celý život jsem žila v přesvědčení, že na všechno je dost času. Nechtěla jsem v pětadvaceti zapadnout do stereotypu plenek, vaření a mateřské dovolené. Chtěla jsem nejdřív něco dokázat. Vybudovala...
Zhubla jsem z velikosti 48 na 38. Manžel mě ale přestal chtít
- Anonymní
- 25.06.26
- 1209
Dřív jsem nosila velikost 48, měla velká prsa, měkké břicho, výrazné boky i stehna. Takovou si mě manžel vzal a taková ho přitahovala. Jenže já jsem změnila životní styl, začala se hýbat, zhubla na...
Jsem matka, která si užívá noční život. Sousedé mě řeší víc než vlastní život
- Anonymní
- 25.06.26
- 976
„A to jako necháš dítě doma a jdeš se bavit?“ řekla mi sousedka přes plot. Neřekla to nějak útočně, spíš zvědavě... A dřív by mě to možná i zranilo, ale teď už ne. Jsem dál. A necítím potřebu se...
