Tvé pokroky

Po pár měsících další pokračování o tom, jak jsem hrdá na svého syna a na to, že péči o něj zvládám i přesto, že jsem na vozíku. :)

P2150595.JPG P2150595.JPG

Už je ti sedm měsíců, čas letí jako splašený a občas se divím, kde je to ležící miminko, které jsme si přinesli z porodnice. V pěti měsících sis poprvé sám sedl a začal se plazit, takže už si za hračkama sám dolezeš. :) Už nemusím přiběhnout pokaždé, když si rozházíš hračky z dosahu a začneš jim „nadávat“. Což bylo mimochodem docela vtipné pozorovat, jak jsi se rozčiloval, že ti ty hračky „utekly“.

Od šesti měsíců se stavíš o cokoli, co potkáš, teď už obcházíš nábytek a chodíš za ruce, kterých se chytáš, i když ti je nikdo nepodává. :) Člověk tě nemůže na vteřinu spustit z očí, ale je krásné sledovat tyhle tvé obrovské a hrozně rychlé pokroky.

Už umíš i hezky ze stoje do sedu nebo do kleku. Pádů naštěstí ubylo a ty jsi úžasný a usměvavý brouček. Jsi moc zvídavý, zajímá tě úplně všechno. Hlavně naše jídlo, mléko už moc nechceš, ale za to rohlíky, piškoty, ovoce a zelenina, to je tvoje oblíbené. Jen maso jíš jen občas, většinou ho vyplivneš – zajímalo by mě, jak dokážeš z té vší zeleniny v puse to maso vypreparovat a vyplivnout. :)

S Heidy jste velcí kamarádi, nejvíc tě baví ji tahat za chlupy, i když ti pořád vysvětlujeme, že se to nedělá a bolí ji to. Jsi prostě lumpík.

Nejúžasnější je to, jak vískáš pokaždé, když vidíš vodu. Od března budeme chodit plavat, aby sis vody mohl užívat, když ji máš tak rád. :)

Na začátku února jsme byli na horách a moc se ti tam líbilo. Dopoledne, když jsme s tátou lyžovali, jsi si užíval procházky s babičkou a odpoledne jsme řádili spolu. Byla to naše první rodinná dovolená. Dokonce jsi se už naučil říkat máma a bába.

Ani neumím popsat, jak moc jsem hrdá na to, jak jsi skvělé a šikovné dítko. Mám pocit, že tvůj kapku zrychlený vývoj mi bere to miminečko, který ještě pořád jsi. Ale na druhou stranu, když si vzpomenu, jaké jsme měli obavy, abys byl zdravý, když my dva s tátou nejsme, jsem šťastná, že jsi tak šikovný. Aspoň máme jistotu, že jsi po nás žádné neduhy nezdědil. :)

Jsem neskutečně hrdá na to, že mám syna jako jsi ty a už se moc těším na tvé další pokroky, i když upřímně doufala jsem, že chodit začneš teda později. Proč už vlastně chceš chodit? Doma přece takové věci nevidíš. :D Ale co, batůžek s vodítkem už jsme nachystali, což samozřejmě neznamená, že se v brzké době toho nábytku budeš pouštět, doufám, že ještě dlouho budeš obcházet, než se pustíš a začneš běhat sám. :)

Vím, že někteří tuto formu deníčku nemají moc rádi, ale mně vyhovuje psát formou, jako bych to psala svému synovi. Třeba si to jednou přečte a dost možná si řekne, že jsem praštěná máma a píšu, ještě ke všemu veřejně, takové banality a pokroky.

Ale já jsem na svého syna moc hrdá. Je to náš smíšek a šikulka, i když občas umí taky pěkně lumpačit, tak nám dělá jen samou radost.

A málem bych zapomněla - děti jsou ohromně vnímavé. Když chce, aby ho táta zvedl ze země, zjistil, že si mu musí stoupnout o vozík, jinak na něj táta nedosáhne. Když to udělal poprvé, úplně mě tím dostal, je to ohromné. Tak doufám, že mu tahle vnímavost vydrží, i až začne chodit a nebude moc utíkat. :D

Snad jsem vás moc nenudila a děkuji všem, kteří mé deníčky čtou. :)

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
Pov
227
3.3.15 07:22

Moc hezky napsané, máte krásného a sikovneho syna, obcházet nábytek v sedmi měsících, tyyy jo 8o preji vám moc štěstí a zdraví a pevne nervy, az se malej rozběhne :D :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
1017
3.3.15 08:39

Ta vnímavost mu vydrží, mám takový úžasně citlivý exemplář doma :-)

  • načítám...
  • Zmínit
35438
3.3.15 09:58

:potlesk: Jste všichni moc šikovní. Váš syn věděl, proč se narodí zrovna vám.

  • načítám...
  • Zmínit
1772
3.3.15 10:00

To je krásný…:-) moc Vám gratuluji k tak šikovnému kloučkovi a Vám přeji pevné nervy a zdravíčko, kterého není nikdy dost. Máte můj velký obdiv :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
2327
3.3.15 11:13

Krásně napsaný deníček. Přeji vám, aby syn dělal další pokroky. Jste skvělí rodiče a chlapeček může být rád, že vás má.

  • načítám...
  • Zmínit
996
3.3.15 13:51

Je neuveritelne sikovnej!! :hug: dcera mi taky zacala chodit v sedmi mesicich ale vubec si nedokazu predstavit jak bych se o deti postarala kdybych nemohla chodit.. :nevim:
Vazne mate muj obdiv!! Tak hodne sil :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
217
3.3.15 15:05

I muj obdiv mate…neumim si to predstavit! Mám ted mimco o dva mesice starsi, ale „stejne sikovne“, takže vím, o čem mluvím. Moc držím pěstičky, ať dělá jen a jen radost!!

  • načítám...
  • Zmínit
15575
3.3.15 16:44

Krásně napsané, přeji pevné nervy :) Máte můj velký obdiv :potlesk: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
3.3.15 17:15

Tak to je skvělý, vždy, když čtu podobné články, taksi uvědomím, že se stresuju a přitom jsou horší věci a lidi to vládaj a s radostí. Díky za takové hezké články. Ať jsou děti zdravé a šťastné a rodiče taky. Držím palečky.. :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
12695
3.3.15 19:15

To je nádherný denicek! Už tak rok jsem si žádný nepřečetla a tak jsem o to víc ráda, že jsem po čase natrefila právě na tento. Gratuluji k synkovi a přeji spoustu společných radostných chvil ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
rokris
3.3.15 20:25

Jé, ten už je velikej a krásnej. :srdce: Ať vám dělá samou radost. Často si na vás vzpomenu. Držte se. :kytka:

  • Upravit
1187
3.3.15 22:12

Všem moc děkujeme, je to naše usměvavé štěstíčko :)

  • načítám...
  • Zmínit
Taz
630
6.3.15 09:05

Máte můj veliký obdiv… Tenhle deníček si bude asi číst častěji, hlavně když si budu myslet, že něco nejde ;-) Klouček je šikula gratuluju :-)

  • načítám...
  • Zmínit
16939
5.5.17 13:41
:srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
17004
6.5.17 07:05

@rézi2 Ja si zas nedokazu predstavit to plavani a lyzovani, pokud se clovek vubec nemuze postavit na nohy, a jeste oba rodice… :think: Copak doma, tam se dite dohoni, ale jak to slo treba s koupanim, nebo kdyz leze kam nema, dyt z voziku se ze zeme musi zvedat dost tezko…a treba jit ven az bude maly vic chodit…no klobouk dolu teda! :palec: Vzdyt to vypada ze vas ani jeho vozik vubec neomezuje, asi to mate doma tomu dobre prizpusobene… ja mela strach ze to nemuzu zvladnout s 2letakem kdyz mi dali jen berle a sadru! Nemoct chodit vubec a mit dite, tomu se uz rika opravdu odvaha a zvladate to super! Maly vypada na spokojene decko, ktere tim nijak netrpi, spis pro vas to musi byt fyzicky narocne…I to noseni v nositku, tehotenstvi…?

  • načítám...
  • Zmínit