Tvé pokroky
- Rodičovství
- adush
- 03.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po pár měsících další pokračování o tom, jak jsem hrdá na svého syna a na to, že péči o něj zvládám i přesto, že jsem na vozíku. :)
Už je ti sedm měsíců, čas letí jako splašený a občas se divím, kde je to ležící miminko, které jsme si přinesli z porodnice. V pěti měsících sis poprvé sám sedl a začal se plazit, takže už si za hračkama sám dolezeš.
Už nemusím přiběhnout pokaždé, když si rozházíš hračky z dosahu a začneš jim „nadávat“. Což bylo mimochodem docela vtipné pozorovat, jak jsi se rozčiloval, že ti ty hračky „utekly“.
Od šesti měsíců se stavíš o cokoli, co potkáš, teď už obcházíš nábytek a chodíš za ruce, kterých se chytáš, i když ti je nikdo nepodává.
Člověk tě nemůže na vteřinu spustit z očí, ale je krásné sledovat tyhle tvé obrovské a hrozně rychlé pokroky.
Už umíš i hezky ze stoje do sedu nebo do kleku. Pádů naštěstí ubylo a ty jsi úžasný a usměvavý brouček. Jsi moc zvídavý, zajímá tě úplně všechno. Hlavně naše jídlo, mléko už moc nechceš, ale za to rohlíky, piškoty, ovoce a zelenina, to je tvoje oblíbené. Jen maso jíš jen občas, většinou ho vyplivneš – zajímalo by mě, jak dokážeš z té vší zeleniny v puse to maso vypreparovat a vyplivnout. ![]()
S Heidy jste velcí kamarádi, nejvíc tě baví ji tahat za chlupy, i když ti pořád vysvětlujeme, že se to nedělá a bolí ji to. Jsi prostě lumpík.
Nejúžasnější je to, jak vískáš pokaždé, když vidíš vodu. Od března budeme chodit plavat, aby sis vody mohl užívat, když ji máš tak rád. ![]()
Na začátku února jsme byli na horách a moc se ti tam líbilo. Dopoledne, když jsme s tátou lyžovali, jsi si užíval procházky s babičkou a odpoledne jsme řádili spolu. Byla to naše první rodinná dovolená. Dokonce jsi se už naučil říkat máma a bába.
Ani neumím popsat, jak moc jsem hrdá na to, jak jsi skvělé a šikovné dítko. Mám pocit, že tvůj kapku zrychlený vývoj mi bere to miminečko, který ještě pořád jsi. Ale na druhou stranu, když si vzpomenu, jaké jsme měli obavy, abys byl zdravý, když my dva s tátou nejsme, jsem šťastná, že jsi tak šikovný. Aspoň máme jistotu, že jsi po nás žádné neduhy nezdědil. ![]()
Jsem neskutečně hrdá na to, že mám syna jako jsi ty a už se moc těším na tvé další pokroky, i když upřímně doufala jsem, že chodit začneš teda později. Proč už vlastně chceš chodit? Doma přece takové věci nevidíš.
Ale co, batůžek s vodítkem už jsme nachystali, což samozřejmě neznamená, že se v brzké době toho nábytku budeš pouštět, doufám, že ještě dlouho budeš obcházet, než se pustíš a začneš běhat sám. ![]()
Vím, že někteří tuto formu deníčku nemají moc rádi, ale mně vyhovuje psát formou, jako bych to psala svému synovi. Třeba si to jednou přečte a dost možná si řekne, že jsem praštěná máma a píšu, ještě ke všemu veřejně, takové banality a pokroky.
Ale já jsem na svého syna moc hrdá. Je to náš smíšek a šikulka, i když občas umí taky pěkně lumpačit, tak nám dělá jen samou radost.
A málem bych zapomněla - děti jsou ohromně vnímavé. Když chce, aby ho táta zvedl ze země, zjistil, že si mu musí stoupnout o vozík, jinak na něj táta nedosáhne. Když to udělal poprvé, úplně mě tím dostal, je to ohromné. Tak doufám, že mu tahle vnímavost vydrží, i až začne chodit a nebude moc utíkat. ![]()
Snad jsem vás moc nenudila a děkuji všem, kteří mé deníčky čtou. ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1117
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 646
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1136
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 483
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 300
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18995
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2511
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2735
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2465
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1644
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....