Tvé první měsíce
- Rodičovství
- adush
- 08.10.14 načítám...
Rozhodla jsem se svému synkovi zaznamenávat postřehy z našeho obyčejně neobyčejného života. Je to velmi volné pokračování mého prvního deníčku o tak trochu jiném těhotenství. :)
Čas hrozně letí, za pár dní ti budou tři měsíce. Konec těhotenství byl peklo, ale zvládli jsme to spolu až do 38. týdne. Nikdy nezapomenu na ten pocit, když jsem tě poprvé viděla, poprvé tě chovala. Za všechno to náročné a bolestivé to stálo.
Spousta lidí měla obavy, jak to budeme zvládat, a já myslím, že to zvládáme víc než dobře.
Za tu dobu, co jsi s námi, už jsi byl na tolika výletech jako málokteré mimčo. Nošení na kojícím polštáři po bytě je pro tebe to nejzábavnější, vždycky se na něm tak krásně usmíváš a já doma i něco udělám. Jen v postýlce se ti přes den moc nelíbí, asi proto, že z ní nemáš výhled. Ven v šátku nebo v kočárku taky chodíš moc rád.
Jen kdybys občas spával i dýl než tři hodiny, ale i to snad brzo přijde. ![]()
Pro ty, kteří měli pochybnosti, jak to zvládneme, a pro všechny zlé jazyky, kteří nás zatracovali, jsme živoucím důkazem, že kolečka pod zadkem nejsou zas tak veliký limit. A musím říct, že asi málokdo budí na procházkách takovou pozornost jako my a vrací se s tak vtipnými zážitky.
Nejvíc jsme se s tvým tátou pobavili v Těšíně, když jsme se šli projít s tebou a oběma hafany, na úzkém chodníku nám uhýbala jedna paní a když jsme ji míjeli, tak nakoukla do kočárku a udiveně se zeptala „Jé, vy tam máte miminko?“ Usoudila jsem, že paní je buď vtipná nebo praštěná. Tvůj táta to korunoval po pár krocích slovy „Ne, milá paní, v rámci nácviku socializace si vozíme panenku.“ Jo a to šel tvůj táta jen o berlích a ne na káře.
Těmhle reakcím se nedá nezasmát
I když uznávám, že když jsme vyrazili na Svoboďák v Brně, tak bych se otočila i já, poněvadž tebe tlačil táta na eletričáku a já se ho držela v závěsu na mechaňáku. Otáčeli se asi všichni, no jo takový originální vláček - kočárek a dva vozíky. ![]()
Nejvíc máš rád ježdění autem, pozorování míhající se krajiny za oknem tě fascinuje.
Začínáš si hrát s hračkama, zkoušíš si sedat. Proč si probůh zkoušíš sedat, to dělají až starší děti, málem jsi mi tím přivodil infarkt, když jsi se ve dvou a půl měsících chytil mých prstů a suverénně sis sedl. ![]()
Když ti dáme do ruky hračku, zběsile s ní máváš a směješ se. Je úžasné pozorovat tvé pokroky den za dnem.
Jestli to takhle půjde dál, začneš chodit pěkně brzo - a to teprv začne ta pravá show, ale jsme na to připraveni už teď. Babička ti koupila baťůžek s vodítkem, abys nevypadal jak pejsek v postroji, takže než pobereš rozumu, abys nám neutíkal budeš chodívat na vodítku, ale elegantně s baťůžkem. ![]()
Jsi naše sluníčko vysmáté a já jsem hrozně hrdá na to, že jsem tvoje máma.
Začínáš se budit, tak to pro dnešek stačí, zase ti brzo zaznamenám další pokroky a postřehy.
Tvoje máma
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 1930
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 1476
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 604
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 5745
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 3169
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2519
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1764
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 3750
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 3300
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 7274
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...