Uz jsme taky rodina

Otehotnela jsem bez problemu, ale ty se dostavily az pak… Ve 12 tydnu jsem o nase mimi prisla a to byla hodne velka rana. Tahle neprijemna zkusenost se pak opakovala jeste dvakrat, ale poctvrte nam to konecne vyslo a odmenou za ty tezke dva roky byl krasny bezproblemovy porod.

Me vytouzene tehotenstvi bylo celkem bez problemu. Az ve tretim trimestru jsem si polezela v nemocnici ( zacal se mi zkracovat cipek ), ale s tim jsme uz museli pocitat, jak rekl muj pan doktor. Nakonec jsem rodila v 36. tydnu a vsechno slo jak po masle. Uz to bylo tri tydny, co jsem lezela na gyn. oddeleni s nozkama podlozenyma nahoru a tesila jsem se, ze v pondeli pujdu domu. Pry se stejne brzy vratim, ale uz na porodni „rikal pan primar“. Mel pravdu, jenze me nestihli ani propustit.
V sobotu ve 3 hodiny rano me probudilo neco vlhkeho na posteli. Hned jsem vedela ktera bije. Tak jsem dosla na sesternu a oznamila jsem sestricce, ze mi praskla plodova voda a ze se nase mimi hlasi na svet s predstihem. Byla jsem klidna, protoze jsem vedela, ze kdyz se mi mimco narodi v 36. tydnu bude v poradku a nebude potrebovat zvlastni peci. Sestricka udelala test, zda se opravdu jedna o plodovou vodu a kdyz se to potvrdilo, tak jsem se odporoucela na predporodni pokoj o patro vys. Porodni asistentka me napojila na monitor aby zjistila, zda a v jakych intervalech mam kontrakce, protoze ja jsem ji to rict nemohla … nic me totiz nebolelo. Pry si mam teda lehnout a zkusit jeste usnou, abych nabrala sily. Jestli nekdo cekal ze usnu, tak to ani nahodou. Lezela jsem, koukala na televizi a uvazovala, kdy mam zavolot manzelovi, abych ho nevyplasila moc brzo. behem noci mi PA zmerila asi jeste dvakrat kontrakce a rano kolem sedme me vysetrila pani doktorka. Pry je jeste cas a ja s ni naprosto souhlasila, nic me porad nebolelo, zadnou kontrakci jsem necitila. Sla jsem si teda zpatky na pokoj zbalit sve veci, at mi je pak manzel muze jen prenest na porodni odd. a vratila jsem se zpet na predporodni pokoj. Kolem osme mi zavolal manzel (asi neco tusil, protoze v sobotu tak brzy nevstava) a ja jsem mu jen tak nevinne sdelila, ze se nase mimco uz dneska narodi. Jak jsem predpokladala byl z toho trosku mimo a hned zacal nervozne placat pate pres devate. Tak jsem ho zklidnila a rekla mu, ze ma jeste cas, ze za mnou jeste nemusi, at se v klidu nasnida a hodi si sprchu, ze to driv jak odpoledne nebude. No jako bych si to privolala. Pred devatou mi zacaly mirne bolesti a tak jsem mu teda zavolala, ze by uz pomalu mohl vyrazit, prece jen jsem zi rikala, ze az to prijde naplno, bude lepsi, kdyz ho budu mit u sebe. Kolem 9.45 prisla PA, ze jestli chci nalev a oholit. Souhlasila jsem s obojim. No a pak to zacalo ..... nalev rozbehl ty spravne porodni bolesti, ktere jsem si tlumila ve sprse poskakujic na balonu. Kdyz me pak pred pul jedenactou PA vysetrila a rekla ze uz budeme rodit, ze jsem na 6 cm a ze to jde rychle, nezmohla jsem se na nic jineho, nez ze jsem zvedla telefon, vytocila jsem manzela a jedinne co jsem rekla bylo " delej nestihas" …to zrovna prisla dalsi kontrakce, takze telefon letel nevim kam ..... Vyhrkla jsem na PA ze se mi chce tlacit a uz jsme supajdili na porodni sal. Sice jsem puvodne chtela rodit na porodni stolicce, ale ja to v tom fofru PA ani nestihla rict a uz mi upravovali porodni luzko jak jsem si prala. Jen jsem doufala, ze to manzel stihne aspon na zaver. Mimco jako by to tusilo, tak vyckavalo a ven se mu moc nechtelo. Tlacila jsem jak nejlip to slo, ale nakonec mi PA musela pomoci tlacenim na bricho. Uz uz jsem si myslela, ze to manzel prosvihne, ale stihl to. Zrovna kdyz nase Gabinka vyklouzla v 10.55 na svet, on dobehl na porodni sal. Byla jsem strasne stastna ze stihl narozeni nasi dcery. Nikdy by me nenapadlo, ze muj porod bude takova rychlovka. Kdyz se me nekdo pak zeptal jaky byl porod, tak jsem vzdycky odpovedela „klidne bych na druhy den rodila znovu“ . Urcite k tomu prispela i pohoda na porodnim sale, PA i pani doktorka byly super.
Jestli se nam postesti a budeme mit jeste jedno mimimko, tak urcite budu zase rodit v porodnici ve Valasskem Mezirici.

Tehulky drzim Vam palce a preji Vam stejne krasny zazitek z porodu jako jsem mela ja. 

Monika