Vypovídání se IV.
- Těhotenství
- finduska
- 03.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb co se událo za duben. Minulý deníček byl o mé hospitalizaci v nemocnici. Ta trvala od 8. března do 18. dubna 2011. 10. dubna jsme měli poslední velký Utz a náběry.
U ultrazvuku byl přítomen i otec, poprvé v životě, koukal na malého na ultrazvuku vyjeveně a bylo vidět, že je z toho překvapený, doktorka nám pustila zvuk srdícka a přítel na židli nadskočil, venku pak prohlásil, že to znělo jako když se hýbe s plechem 
Chlap no, a pak běžel na trénink pochlubit se ostatním 
Váha malého byla 2000 gramů a byli jsme 34+0. Nemohla jsem se dočkat, až půjdeme konečně domů užít si zbytek těhulkování, v týdnu nám řekli, že půjdeme 18. 4. Huráááá, nemohla jsem se dočkat. Asi ve čtvrtek jsem si všimla, respektive partner si všiml, že v sedě mi fialoví nohy, byla jsem v panice a šla se zeptat doktorky, přítel mezitím z návštěvy odešel a jel do práce. Bylo mi řečeno, že malý naléhá na nějakou tepnu či co a nedokrvují se mi nohy. Že mám ležet nebo chodit - to nefialověly, super ležet, co asi dělám od začátku hospitalizace
Poslední víkend se táhl jako špagát, ale prežila jsem a v ponděli 18. dubna jsem konečně po 6 týdnech opouštěla nemocnici, doma jsem si zase hned lehla, přece jen jsem chtěla ještě týden, dva vydržet.Večer jsem si užívala objetí přítele, i když mé velrybí tělo bylo těžké obejmout Také mi bylo řečeno, jestli si nechci vyměnit strany, že přeze mě není vidět:-D Vtipný. V 11 večer jsem šla čůrat, že půjdu spát a najednou LUP - panika - na eMimi přeci psaly, že to dělá plodovka, ale ze mně nic neteklo, šoupla jsem si tam prst a nic, tak jsem si řekla, že mi už hrabe a šla si lehnout - najednou čůrek, tak jsem vstala a další čůrek, no ty vole, telefon -volat kamarádce PA - slouží -poradila, ať přijedu, že se kouknou, tak budím přítele, se slovy, co blbneš, se snaží spát dál ,na mé pobíhaní reaguje ospale a leží a kouká, čučím do skříně, vyměním kalhotky a najednou proud vody. Přítel vyvalil oči, přála bych vám vidět tu rychlost se kterou vyskočil z postele a rval na sebe oblečení, myslel si, že porodím doma, dostala jsem výtlem, přišlo mi vtipné všechno, to, jak tam stojím v louži s čistými mokrými kalhotkami, přítel skáče po jedné noze, všechno.
Šla jsem si pro další kalhotky, myslela jsem, že vyteklo všechno, chacha, sotva jsem je navlékla, kýbl se vylil znova. To už drahý můj jen zíral s otevřenou pusou A honil klíče od auta, kalhotky jsem sundala, strčila mezi nohy ručník, přes to sukni a jedeme. V porodnici se smáli, že jsem doma dlouho nepobyla, ani ne 12 hodin Prý ale porodím až druhý den večer, to bylo po půl dvanácté večer. Přítele prý pošleme domů, ale já měla čuch, poprosila jsem kamarádku PA, jestli ho tam nechá aspoň na hodinu. Ok. Převlékl se a šli jsme na porodní sál, za chvíli mírné bolesti po deseti minutách, pořád jsem byla veselá, ještě jsem si dělala srandu, že to je to o čem všichni mluví, Katka se mi smála a říkala, jen počkej. Ondra seděl naproti mně a držel mě za ruku, za chvíli silnější bolesti po 5 minutách, za 5 minut dost silná, pak slabší, slabší, silná a přidával se kříž, pořád jsem byla veselá, i když při kontrakcích jsem silně drtila ruku partnerovi, držel, chudák, pak jsem začala pejskařit - nešlo mi to, tak jsem začala mašinkovat, Ondra mašinkoval se mnou, byl vtipný a povídá mi, to jde líp, takhle musíš - no na facku.
Mezi kontrakcemi mi ale bylo výborně, skutečně. Ve dvě hodiny na tři cm -klystýr a do sprchy - mimochodem klystýr - super věc. Ve sprše jsem mašinkovala, mám dojem, že i houkala a plazila se po zdi. Myslela jsem, že si tu sprchu omotám okolo krku a skočím z okna, poté jsem hopsala na míči a co chvíli dělala ššššššš, Ondra vždycky se mnou a ruku mi dával sám od sebe, a zase dvě slabé, jedna silná, asi ve čtyři jsem řekla, že už nemůžu (vím, že jiné rodili déle, omlouvám se, v tu chvíli mi to bylo šumák )
Katka mi odpověděla, když ženská říká nemůžu, může ještě třikrát víc Po kontrakci jsem se zase smála. V 5 hodin na 6 cm, prý tak v devět, v deset - to snad neeeeeee. Katka povídá, to musíš stihnout do 6, bo tu budu muset zůstat, zavtipkovala jsem, že já také Položili mě už na křeslo, napojili a moje kontrakce to stejně nezaznamenávalo, ale malé srdíčko krásné. Kontrakce čím dál horší, Ondra utíral čelo, držel ruku a neštastně na mě koukal, když jsem se kroutila v křečích, držel misku, když jsek při te silné kontrakci blinkala a pak jsem se ho ptala, jestli nechce rajčata (ten večer jsem je jedla), hnus no, ale mě to přišlo vtipné a Ondrovi také V půl 6 říkám, já chci tlačit, Katka - blbost, před půl hodinou tě kontrolovali, já ti povídám, že chci tlačit, ok, koukla - do pr… - rozvinuto - paní doktorko, rodíme. Ptala jsem se přítele, jestli zůstane - nechtěl být u samotného porodu od začátku.
Zůstal. A držel mě. Nešlo mi tlačit, nafoukla jsem tváře jako sysel, musíte tlačit do zadečku - to nejde, a zase tváře, na třetí zatlačení byl nástřih -věděla jsem o něm, ale nebolel. Zatlačila a nic, tak naposledy a cítila jsem neskonalou úlevu. A malý byl venku. Hned ho odnesli a paní doktorka se jala mě štupovat - docela to píchalo, ale bylo mi to šumák, Ondra mě pořád držel.
Matyášek se narodil 19. 4. 2011 v 5:55, 2250 gramů a 45 cm ve 35+2tt. Apgar skore 10/10/10, měl zůstat se mnou, nakonec byl pro jistotu převezen na neonatlogii do Plzně. Hned v pátek jsem jela za ním a ve čtvrtek 28. 4. nás pustili domů.
Přítel malého zapil pěkně, má maminka mu jela ho hospody popřát a on jí spadnul pod stůl , ale bylo mi to jedno - zasloužil si to, byla jsem a jsem hrdá na svého partnera, svou podporou mi dokázal, jak moc mu na mně a na malém záleží, do nemocnice mi nosil malého fotky z neonatologie, byl mi oporou a pořád je, když šílím, že to nezvládnu.
Tímto mu chci poděkovat za jeho lásku a oporu, dále chci poděkovat holkám ze skupiny Květňátka 2011 - holkám z diskuze Vystavte bříška, holkám z diskuze Nové těhulky. Bez Vás všech bych se v nemocnici zbláznila.
Přestože je Matyášek je předčasně narozený, je naprosto v pořádku a maminky zlatíčko.
Přečtěte si také
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 783
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 943
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 604
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 947
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 231
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
Matka mého přítele ho v dětství ponižovala. Dnes se o ni stará a dává jí peníze
- Anonymní
- 13.05.26
- 1163
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě hodně trápí. Tři roky chodím s Jakubem, je to skvělý a moc hodný kluk. Jenže je hodný až moc. Na začátku našeho vztahu mi vyprávěl o svém těžkém dětství. Otec od...
Můj jediný syn se chce odstěhovat k otci. Nemůže vystát mého nového partnera
- Anonymní
- 13.05.26
- 1198
Můj syn Dominik je doslova vymodlený. Kdysi jsem ještě s prvním manželem Petrem nemohla otěhotnět. Absolvovali jsme několik cyklů umělého oplodnění, až se nám narodil náš vytoužený chlapeček. Od...
Nejsem hlídací služba zdarma. Nemůžu hlídat vnoučata kdykoliv si mladí vzpomenou
- Anonymní
- 13.05.26
- 966
Dnešní doba je v mnoha ohledech jiná než ta, když jsem sama měla malé děti. Moje mamka sice chodila do práce, ale měla jsem ještě babičku, která pohlídala pravnoučata. Děti byly tak nějak méně...
Porodní plán jsem měla dokonalý. Realita? Totální chaos a slzy
- Anonymní
- 13.05.26
- 750
Měla jsem to sepsané do posledního detailu. Kdy zavést klystýr ne, jaké polohy chci zkusit, že nechci zbytečné zásahy, že chci co nejvíc přirozený průběh a ideálně klidnou atmosféru. Porodní plán...
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 3940
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
moc vám s Matyáškem držím palce a čekám na další fotečky 
Hodně štěstíčka do budoucího novýho života, ať se daří 
ani se nenadějete a poleze… 
A všechno zvládáš skvěle, máš můj obdiv už od začátku 