Vypovídání se II.
- Těhotenství
- finduska
- 28.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Uběhl další měsíc (skoro), tak jsem se rozhodla dopsat další deníček o tom, jak jsme ten měsíc prožili. V minulém deníčku jsem popsala, jak jsem na těhu přišla a prvních pár měsíců. V dnešním deníčku se vrátím na začátek února a dojdu k jeho konci.
tak kdo na těch fotkách něco najde
- 1
Kdo četl můj předchozí deníček, jistě si pamatuje můj výstup s hajzlbábou, no ani po měsící s o něco větším pupkem jsem nepochodila o moc lépe, tentokráte v Penny - a prásknu je, protože mě to vyloženě naštvalo, pokud někdo dělá v tomto obchodě a ví, že opravdu nemohou - nevšímejte si těchto řádek - omlouvám se.
Vyjela jsem si na krásný nákup, nastartovala autí, dojela k obchodu a že si nakoupím a ouha, mimčo se rozhodlo mamce nákup pořádně opepřit, načutlo mi do do močáku, že jsem myslela, že tu louži udělám opravdu přímo u regálu, tak jsem zoufale držíc se za pupek běžela, respektive ten pohyb bych já nazvala během, někdo by to spíše nazval záchvatem šílenství, k nejbližší slečně co doplňovala zboží a prosila ji, jestli by mě nemohla pustit někam na záchod, slečna se na mně unyle podívala s větou: Ale slečno, my záchody pro veřejnost nemáme, tak jsem ji poprosila, jestli by to nějak nešlo a demonstrativně jsem vyfukovala břicho a hladila si ho rukou, slečna se mě, prosím, zeptala, jestli umím česky, že záchod nemají a kolikrát mi to bude ještě opakovat 
No můj výraz v tu chvíli kdyby zabíjel, dotyčná by byla na prach, to povídám. Nechala jsem košík košíkem a důstojně odkráčela, načez za mnou slečna běžela, že jako si mám laskavě buď ten košík vzít nebo vyprázdnit. Odpověděla jsem jí, že pokud nechce abych se jim tam, přímo tam, vyprázdnila já, nechá mě odejít.
Možná jsem byla zlá a nechápající, ale opravdu mě to zamrzelo, nemyslím si, že to je takový problém pustit někoho na záchod
7. 2. 2011 nás čekala kontrola, jééééééé jak já se těšila, sehnala jsem flashku s tím, že na ní budou uchvátné fotografie našeho miláčka a že konečně budu mít v ruce něco pořádného a ne pořád jenom ufo, těšila jsem se, jak si ho krásně prohlédneme a jak nám zamává - jiné maminky se vždy chlubí, jak viděly ručičku, nožičku atd. Tak jsem si říkala my taky, my taky. Na gynekologii jsme krásně došli, udělali si procházku a sedli si do čekárny a těšili se. Vevnitř jsme zjistili, že hrdlo se nám vrátilo zpět, takže hrozba předčasného porodu zatím zažehnáná, super. A pak šup na UTZ, Miminku krásně bilo srdíčko, bylo hlavičkou dolů a… spalo, ten malý terorista, co mě v noci nenechá vyspat, v krámě kope do močáku a děla mi ostudu, si na gyndě klidně spííí.
Takže jsem viděla kulové, protože ještě k tomu spal zadkem k nám 
Doktorka, chudák, se snažila ho probrat a ne. Tak mi tedy vyfotila nějaké tři fotečky na flashku, tak jsem se těšila, že si doma spravím na compu náladu. Vylezla jsem z ordinace na ulici a co myslíte, že se stalo? No správně, miminko se probudilo a dalo mi pořádnou herdu. Musela jsem se smát, přemýšlela jsem nad tím, jestli je to mimi jen stydlivé nebo pořádně zákeřné zlobidlo. Doma jsem nadšeně vytáhla flashku a zírala, zírala jsem dlouho a neviděla nic A to už jsem se opravdu hystericky začala smát, ono by mi nic jiného nepomohlo, ale pro představu přikládám foto. A další kontrola až 10. 3., no to snad není možné.
O dva dny později se mi spravila nálada tím, že jsem na břiše viděla bouli, co bouli, mně se vlnil pupek - nevěděla jsem, jestli je to příjemný pocit nebo to lechtá, ale bylo to užásnýýý. Přála jsem si to ukázat příteli, a tak jsem vychytávala pohyby a volala ho, jenže vždycky dorazil, tak malej přestal - jak říkám, buď stydlivej nebo zlobivej.Přítel mi na to s úsměvem a s hrdým postojem řekl - má ze mně respekt , a opravdu u toho vypadal tak vááážně, že jsem smích jen těžko ukrývala. Během února jsme dosbírali celou výbavičku, takže teď vážně netuším, co budu v březnu dělat - máme v plánu oběhat uřady, a nákup kosmetiky a praní atd., jsem chtěla v dubnu, no asi to budu dělat v březnu.
A taky jsme došli do stádia, kdy se náš mozek zakrňuje - jak můj, tak přítelovo, zatímco můj mizí, Ondrovo se mění na mozek dítěte, už si totiž představuje ten uchvátný koberec s těmi silnicemi a železnicemi v pokoji, k němu ty auta na ovládáání, až si zoufale představuji, jak ty auta začne nakupovat a já je bduu prodávat, aby bylo na pleny Protože nevysvětlím, že novorozenci jsou ovladače k h… Ale ta jeho radost a třpyt v těch očích, když o tom mluví - ta za to stojí. Ovšem jeho výraz, když se ho někdo zeptá jestli půjde k porodu za to stojí taky, myslím, že hadrová panna mi na tom sále bude platná víc, budu se do ní moc vysmrkat:-D
Hlavně, že už ví, co si koupí za flašku, kterou půjde zakopat na zahradu Zažila jsem i pár hysteráků, kdy se mi malý nechtěl hýbat a já v noci seděla a modlila se, ať se konečně pohne, vždy, když už jsem měla v plánu jít na gyndu, tak začal kopat, teď zrovna mám období, kdy tři dny nedělá nic jiného, než že mě různě nakopavá a už se blíží k žebrům, kurňa, začínám se vážně bát. Protože jestliže teď je mi to chvílemi nepříjemné, pak se asi po… Jinak v jednom deníčku jsem četla cosi o zpívání – ne, svému bříšku nezpívám ani si s ním nepovídám, nevím proč, nějak mně tohle nepopadlo, ležím a vychytávám pohyby, jezdím s rukou po břiše, abych ho cítila, ale nezpívám a nekecám mu ukolébavky a nemyslím si, že bych byla špoatná těhulka 
Každá to máme jinak. Přesto své nenarozené miminko miluji, opravdu.
A na závěr pro pobavení, ačkoliv to zase taková sranda není. Objevila se mi na bříšku vyrážka, někde jsem četla, že v těhu můžeme používat konopné masti - tak jsem ji použila a druhý den vyrazila na kožní. Zde je můj rozhovor s MUDr.
Já: dobrý den
MUDr.: copak vás trápí
Já: víte, já jsem ve 28. tt
MUDr.: a co já s tím
já: kdybyste mě nechal domluvit, dozvěděl byste se, že mám na bříšku vyrážku
Mudr.: a co já s tím, co vám jako mám napsat, když jste těhotná, když nic nemůžete
Já: no, to nevím, já jsem si mazala konopnou mastí
Mudr: no to nemůžete, tam je konopí (divné, že, doktor objevil Ameriku)
já: a co mám tedy dělat
Mudr: já vám tady něco napíšu, ale nepomůže to moc, je to spíš lochtací
Dal mi recept, vysolila jsem 30 kč a šla, nezmohla jsem se už ani na slovo, ještě že vím , že u nás v lékárně dělá člověk, co tomu fakt všemu rozumí, šla jsem tam a vyptávala se na tu konopnou mast, začal se smát a řekl mi, že se testuje na těhulkách a že je jediná pořádná kromě pudru, co se jim doporučuje, a že než tu co mi doktor předepsal a solit za ni kilo, tak mám používat tu konopnou. Nekecal, pomohla. Takže, kde to žijeme?
Přečtěte si také
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 1590
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 279
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 230
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 592
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 3988
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 2816
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 1930
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 548
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 7371
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3711
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
!
Kdyby jsi nenapsala, že to je fotečka mimi, budu myslet, že tam prostě nic není. Tak snad příště budeš mít více štěstíčka 
