Zase v tom 4
- Těhotenství
- finduska
- 10.02.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb těhotenství s cerkláží a absolutním klidem :)
V předchozích denících se dozvíte, kterak jsem jednou předčasně porodila zdravého skoro osmiletého divočáka a také to jak bojuji o donošení druhého divočáka.
A že to tedy divočák prozatím je, jak jinak si mám vysvětlit to jeho věcné řádění v mém pupku. A jeho obliba mého levého boku, z kterého mi věčně ční skoro celé mimino kromě hlavy, která je samozřejmě pevně vražená nad hrdlem obvázaným stehem. Začínám souhlasit s manželem, který prohlásil, že to dítko je vetřelec, tak moc je z těch pohybů a vlnění mimo. Zákonitě musí být zvláštní odrůda mimozemšťana, jinak prostě ty polohy těla absolutně nejsem schopná pochopit.
No nechme mimozemšťana spát (většinou když ho pomlouvám se probere a začne se mi mstít). Díky začátku už jste se dovtípili, že jsem pořád 2v1. Překonala jsem nejen veškerá svá očekávání, dokonce i očekávání všech doktorů, kterým jsem za ty 4 měsíce prošla pod rukami. Dnes jsem 36+3 tt, a dokonce jsem už pár dní v devátém měsíci. Pro mne naprosto nepředstavitelné.
Po kontrole 27.12. se zjistilo další zkrácení hrdla a následovalo doktorovo dilema. Ležela jsem tiše a jen poslouchala. Nakonec se rozhodl, potom, co mi udělal test na porod do 14 dnů – negativní, že těch 14 dní ještě mohu zůstat doma, ale 9.1. ve 33. tt už naklušu s kufrem. A tak jsem se zase nedočkala slibovaného volnějšího režimu, ale už mi to bylo fuk. Byla jsem ráda, že mohu být ještě doma a že už jsem pokořila 30. tt. A tak jsem v dané datum pořád vcelku stepovala na příjmu.
Milý pan doktor mě vyšetřil, předtím se tedy zeptal, zda může pozvat delegaci mediček. Tak samozřejmě, jak už jsem psala minule, ať se podívá, kdo chce, ale pracovat na mě budou ti nejlepší
A tak jsem snesla pohledy 4 lidí do „mých“ zrcadel a široký popis pana doktora, nohy jsem měla od sebe tak dlouho, že jsem myslela, že budu potřebovat umělý kloub. Jelikož jsem po dobu vyprávění pana doktora musela kývat a dodávat informace, nebylo mi vůbec blbé své podezření na odpadnutí nohou s ním sdílet. Pak jsem mohla své nohy dát k sobě (jestli je tu nějaká žena živící se jedním z nejstarších řemesel – jak to proboha vydržíte?).
A pak už jsem se ocitla v hotelu All inclusive. Ale tentokrát jsem věděla, že pokud neporodím, půjdu za 14 dní domů a další má cesta bude porodit. A tak jsem i tyhle další dny přežila (ať žije háčkování a knihy).
A pak nastal den D. Den, kdy jsem dosáhla 35+0 a byla propuštěna domů s varováním. Týden ještě ležení doma a pak pomalu začít.
No ono to rychle ani nešlo a nejde. Po půlhodině fungování následují 2 hodiny tvrdého odpočinku, neboť jsem absolutně hotová. Nicméně už jsem uvařila dvě jídla, pověsila a sundala dvě pračky (rozumějte ty hadry vyprané, pračky doma nevěším)
a dokonce jsem dnes byla autem pro rohlíky. Nevěřila bych, jak se člověk může radovat z maličkostí, které normálně ani nevnímá.
ak tedy za pár dní jdu na vyndání stehu a pak se začnou přihazovat sázky
Doktorka tipuje, že v den vyndání porodím, doktor zase, že to nedám ani do toho 6.2. Někteří, že snad budu ještě přenášet. Je to úsměvné. A já? Já jsem jenom zvědavá. Zvědavá, kdy tu bude s námi a jaký bude. Už teď vím, že v životě se probije, ten náš malý bojovník.
Pro ty, které by to zajímalo, či jednou jako podpora pro podobně „porouchané“ dárkyně života. Zhruba takto :
- 18. tt – hrdlo 2 cm
- 19. tt – 4 mm – hospitalizace
- 20. tt – provedena cerkláž hrdla
- 21. tt – propuštěna – hrdlo 12 mm
- 31. tt – hrdlo 9 mm
- 33. tt – 5 mm
V době napsání deníčku 36+3. Za mě ma cerklage smysl ![]()
Tak zatím se loučím.
Přečtěte si také
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 846
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 947
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 1108
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 331
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 487
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 4417
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 4491
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 912
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 1011
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 885
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...