Zvykám si
- O životě
- Andrella
- 26.08.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak může být každé těhotenství jiné, a tím nemyslím potíže a miminko, myslím i dění okolo, a jak si teď zvykám, že máme tatínka, a svým způsobem je to těžké.
Můj příběh je hodně komplikovaný, byla jsem divoká holka ![]()
Měla jsem přítele, do kterého jsem se zamilovala na druhý pohled, byli jsme spolu snad 3 roky a mlaďunká holčička chtěla malinkatou panenku neboli miminko, tak jsem začala vysazovat prášky. No, ty jsem vysadila po 2 letech našeho vztahu, a roky šli a stále nic, byli jsme spolu 4 roky, a miminko stále nikde ( teď když tak přemýšlím, tak to bylo dobře, bylo mi tehdy snad 17? 18?).
No tehdy jsem i přišla na to, že mě můj vyvolený podvádí, dlouho a s kýmkoli. Tak jsem to chtěla ukončit, i když jsem ho milovala (myslela jsem jsi to
). No týden dva na to jsme vyrazili s kamarádkami na diskotéku, že nějaký povyražení a že zapijeme mou znovunalezenou svobodu
A tehdy jsem se seznámila s otcem malé… když on byl tak hezký, a nepil, netancoval, jen stál se složenýma rukama, potichu u svého kamaráda, a to mě zaujalo, nebyl to jeden v tu hodinu již opilý týpek, co se sápe po holkách a snaží se je slanovat k sobě domů ![]()
No když jsem na něj upozornila holky, z jedné z nich vylezlo: Jo mi jsme jim psali, ať dojedou, to jsou kámoši, ale ani jedna z nich mi nedokázala vysvětlit proč je tam teda nechali jenom tak stát, což já nesnáším, jsem zastáncem toho, s kým přijdu, s tím odchází, stejně jako koho pozvu se zabit, tomu se o zábavu postarat. No, tak jsem se k nim teda vydala, abych zjistila, co je to teda za kluky, že jsem je tu nikdy neviděla.
Vylezlo z nich, že jsou z jedné „dědiny“ z okolí. A mně se hodil klín klínem, když přeskočím pár detailů, měli jsme pěkný vztah, jak to nazvat, asi holka v města, která měla románek s klukem z vesnice, to pochopí, oni jsou jiní. Jsou pracovití, hezcí, udělaní, ale i trošku buranští ![]()
No mě to vyhovovalo, já tam byla na víkendy, pomáhala mu se senem, s králíky, pro mě to bylo jako Alenka v říši divů ![]()
Jenže pak přišel ten blbej den
Můj bývalý si uvědomil, jakou strašnou chybu dělal, že mi tak ublížit nechtěl, že mě pořád miluje, a vždy bude… no, tehdy 19letá blbka jsem mu na to skočila, a svůj románek ukončila, ale to nebylo vše.
Jeli jsme s mým nej nej kamarádem na dovču, jak už bylo hafo dopředu naplánováno, vše v pohodě, až na ty moje kombinace jídla, ale v životě by mě nenapadlo, že to něco znamená, vždycky jsem byla takové čuňátko ![]()
Když jsme se vrátili z dovolené, všichni do mě rýpali: Jsi protivná, jsi podrážděná nejsi ty těhotná… .no vždycky jsem se jim vysmála, ale když jsem koukla do kalendáře a zjistila, že už mam skoro dva týdny zpoždění, znervózněla jsem. Koupila test, udělala ho a na něm //.
Se slzami v očích jsem vylezla z WC a křičela na mámu, že je průšvih, ona se jen začala smát. Doktor mi to potvrdil, 6týden!
No nejsem člověk zvyklý lhát, tak jsem to napsala svému románku smskou, a začalo zle… volala mi jeho sestra, a vyhrožovala, že pokud ho udám jako otce, že mi rozbije hubu, že jsem d.vka, lhářka a bůh ví co.
No stejně jako jemu byla řada to oznámit mému staronovému příteli. Myslela jsem, že mě nechá, ale jeho slova byla jiná: No, když jsi těhotná, tak to znamená, že chyba je ve mně, když jsi tak dlouho nebrala prášky a se mnou nic, a s ním to vyšlo. Tak si to dítě necháme, aspoň nějakou cestou budeme mít malý… no já z toho byla úplně mimo štěstím, miminko jsem vždycky chtěla, a ještě s tím mým.
Štěstí netrvalo dlouho
Hledali jsme nějaký bydlení, a můj vyvolený se toho buď vůbec neúčastnil nebo byl myslí jinde.
Nakonec jsem našla jeden sice zahrabaný byteček, ale za rozumné peníze a byl pěkný, nastěhovala jsem si tam věci, a jediné na co se čekalo, až můj drahý zaplatí kauci, abychom tam mohli jít bydlet, prvně to byly výmluvy, že mu firma odběratelé dluží peníze, že čeká, ale nic nepřicházelo, a majitelka začala tlačit, že má jiný čekatele, kteří jsou schopni zaplatit hned. Drahý už to nevydržel, jednou večer mě vytáhl ven, a oznámil mi, že se mi moc omlouvá, ale že nemá na to vychovávat cizí dítě, to mi frajer oznámil skoro v měsící ![]()
Takže hledání a zařizování na novo, nenašlo se a termín už vcelku hořel, takže jediná šance, k babičce, ta má městský byt, tam to bude ideální, sama na něj stejně nestačí… musela jsem si vzít půjčku, abych to tam aspoň vymalovala, a koupila koberec, pač babička si tam ještě občas provozovala kadeřnictví, takže všude smrad kysličníku a na zemi vlasy ![]()
No uzlíček se narodil 28. 2. 2009 v 14.00 váha 2600 g a délka 42 cm, byla drobučká, ale nejkrásnější věc v mém životě, za to trápení stála.
A začal kolotoč, prvně jsem otci psala, že má krásnou dceru, míry, atd., ale odezva žádná. Neodepisoval na sms, neodpovídal ne telefonáty, takže jsme museli k soudu, soud na určení otcovství, soud na přidělení do péče, soud o výživě a výchově, soud, soud, soud.
To bylo moje první těhotenství. Bez tatínka… na všechno sama a s proplakaným nocemi ![]()
No když bylo maličké okolo 2,5 let, jeli s babičkou a dědou (moje máma a táta) k babičce na víkend.
Já tehdy měla jejich byt jen pro sebe, tak jsem si ho uklidila a vegetovala, pěkně facebook, flmek, a najednou koukám, kdo mi to píše. Ten kluk, který se prolínal všema příběhy, které jsem prožila, stalo se vám někdy, že jste viděli kluka, a toho jste zbožňovali, i když jste byli zadané, ale prostě to nebyl ten pravý, měl to být tenhle, kterého vždy, když jsem viděla, rozbušilo se mi srdce, s úsměvem ho pozdravit, a když ho vidíte s jinou, tak je vám smutno, tak tenhle kluk mi napsal, jestli nemám čas a nechci jít ven, po dlouho době osamění a řešení starostí bez opory chlapa:) mi to udělalo ohromnou radost, viděla jsem ho s holčeninou s koučárkem, tak jsem si řekla, že je to ztracený, že moje tichučké doufání v tohoh přenádherného kluka je zadupaný do země… ale nebylo.
Domluvili jsme se, sešli se a povídali si před našim domem snad hodiny a hodiny, čekala jsem, že sice je nádherný, ale musí mít nějakou vadu, musí být hloupý nebo tak, ale nebyl, byl naprosto dokonalý a já se naprosto zamilovala, zase se cítila jako malá holka, naprosto oddaná, protože on byl ten pravý, a tím jsem si jistá.
No brali jsme to vskutku rychle, sex do týdne, ještě ten měsíc jsem začala přespávat u něj, takže jsem vždycky uspala malou, šla k němu a ráno domů než se malá vzbudí, pak už to bývalo i s malou, jak se mi později přiznal měl strach, že to s malou nezvládne, ale teď se spolu i mazlí, blbnou, hrají si, to je ta nejnádhernější věc v jakou jsem kdy mohla doufat, muž z mých snů se mnou vychovává mou dceru a miluje jak mě tak ji, a já je miluju nade vše.
Teď spolu žijeme už přes rok, čekáme miminko a miláček má strašnou radost a těší se na něj, vybíráme jméno, postýlku, kočárek, vaří mi na co si vzpomenu, a zvykám si na to, že najednou je o koho se opřít, že se s někým dalším musím rozhodovat a probírat to, že mi někdo pořád leží na břiše a chce slyšet srdíčko, že se mnou chce jít někdo do ordinace a podívat se naživo na mimčo, ale nemůže protože má strach, že by dal doktorovi ránu zato že do mě něco strká, že je to jen jeho ![]()
Takže závěrem, nejen že těhotenství obnáší zvracení, nevolnost, otoky a každé těhu je jiné, nejen že každý dítko je jiné, malý velký vlasatý nebo hodné,
Ale i máma je jiná, je obrovský rozdíl mít tatínka anebo ho nemít, myslela jsem si, jakou nemám aspoň svobodu bez táty (nějak jsem si to musela obkecat pro sebe
), ale teď vidím, o co jsem se připravovala, ale za to získat mého milovaného prince, všechny ty útrapy za to stály, i bolest, i trápení, jak jsme si řekli: Květina musela dorůst pro čmeláka a čmělák musel dorůst pro květinu
PS. Děkuju za pozornost, sama koukám, jak jsem se rozepsala ![]()
Přečtěte si také
„Máš mu jednu vrazit. Tohle by sis ty nikdy nedovolila,“ připomněla mi máma
- Anonymní
- 14.11.26
- 851
Naši byli na mě a bráchu vždycky dost přísní. Táta dokonce nešel pro ránu daleko a máma to schvalovala. Já jsem se ale zařekla, že svoje děti nikdy bít nebudu. Jenže mladší syn je pořádné kvítko....
Zaplatíme 65 tisíc za dovolenou, abychom týden jen leželi. Letos už fakt ne
- Anonymní
- 14.11.26
- 988
Letos jsem manželovi oznámila, že na další dovolenou u hotelového bazénu nepojedu. Jeho reakce mě utvrdila v tom, že už spolu možná ani neumíme trávit volný čas. Zatímco on si představuje další...
„Podívej se na sestru!“ vyčítá mi máma. Nechápe, že o víkendech musím pracovat
- Anonymní
- 14.11.26
- 611
„Podívej se na sestru, ta si na rodinu čas vždycky najde.“ Tuhle větu od mámy poslouchám skoro každý víkend. A pokaždé mám chuť jí připomenout, že zatímco moje sestra v sobotu dopoledne peče buchtu...
Vydělává 50 tisíc, ale doma nehne prstem. Jen chlastá pivo a čumí na televizi
- Anonymní
- 14.11.26
- 742
Už mě nebaví poslouchat, jak je můj manžel unavený z práce. Já totiž také pracuji, starám se o dvě děti, domácnost a všechno, co je potřeba zařídit. Jenže zatímco já večer padám únavou, Petr si...
Vysnila jsem si hodnou holčičku. Místo toho už 16 let trnu, co zase provede
- Anonymní
- 14.11.26
- 494
Nepíše se mi o tom vůbec snadno. Po dvou synech jsem strašně chtěla dceru. A dlouho se nedařilo. Kluci jsou dvojčata a porodila jsem je jako velmi mladá. Bylo mi 19 a já si to tehdy ani moc...
„Trápíš vlastní děti!“ vyjela na mě tchyně, protože je nechci večer uspávat sama
- Anonymní
- 13.11.26
- 792
Tchyně mě obvinila, že jsem špatná matka, když jsem oznámila, že už večer nehodlám uspávat obě tříleté holčičky sama. Stála jsem uprostřed obýváku, v ruce držela pyžama a chvíli jsem přemýšlela,...
Myslela jsem, že mám tu práci v kapse. Pak šéf zmínil něco, co mě šokovalo
- Anonymní
- 13.11.26
- 933
Na pohovor jsem šla s docela dobrým pocitem. Měla jsem za sebou roky praxe, uměla jsem jednat s lidmi, zvládala cizí jazyky a věděla, co práce na hotelové recepci obnáší. Říkala jsem si, že...
„Musíš zhubnout, říkal táta,“ sdělil mi syn. Jakoby nestačilo, že se nenávidím
- Anonymní
- 13.11.26
- 633
Zrcadlo dokáže být občas neúprosně kruté, ale to, co vám vmete do tváře vlastní dítě, má sílu dýky vražené přímo do srdce. Děti jsou totiž nejupřímnějším, a proto i nejbrutálnějším filtrem našeho...
Po smrti táty jsem hledala muže, kteří mi ubližovali. Pravdu odhalila až terapie
- Anonymní
- 13.11.26
- 504
Bylo mi deset, když táta zemřel. V té době jsem ještě netušila, jak moc mi bude v dospělosti chybět. Dlouho jsem si myslela, že mám jen smůlu na muže. Jeden vztah střídal druhý a já se pořád...
Učitelka křičí na děti, že na střední školu nemají. Syn má přitom samé jedničky
- Anonymní
- 13.11.26
- 477
Když mi můj deváťák nedávno přišel ze školy s tím, že si vybral obor opravář zemědělských strojů s výučním listem, málem mi zaskočil oběd v krku. Můj syn, který má od první třídy na vysvědčení samé...