Zvykám si
- O životě
- Andrella
- 26.08.12 načítám...
Jak může být každé těhotenství jiné, a tím nemyslím potíže a miminko, myslím i dění okolo, a jak si teď zvykám, že máme tatínka, a svým způsobem je to těžké.
Naše rodinka
Jak se jim s malou líbilo sněhování:)
A náš přírůstek do rodiny číslo 4:D Emma/Erik
Můj příběh je hodně komplikovaný, byla jsem divoká holka 
Měla jsem přítele, do kterého jsem se zamilovala na druhý pohled, byli jsme spolu snad 3 roky a mlaďunká holčička chtěla malinkatou panenku neboli miminko, tak jsem začala vysazovat prášky. No, ty jsem vysadila po 2 letech našeho vztahu, a roky šli a stále nic, byli jsme spolu 4 roky, a miminko stále nikde ( teď když tak přemýšlím, tak to bylo dobře, bylo mi tehdy snad 17? 18?).
No tehdy jsem i přišla na to, že mě můj vyvolený podvádí, dlouho a s kýmkoli. Tak jsem to chtěla ukončit, i když jsem ho milovala (myslela jsem jsi to 
). No týden dva na to jsme vyrazili s kamarádkami na diskotéku, že nějaký povyražení a že zapijeme mou znovunalezenou svobodu A tehdy jsem se seznámila s otcem malé… když on byl tak hezký, a nepil, netancoval, jen stál se složenýma rukama, potichu u svého kamaráda, a to mě zaujalo, nebyl to jeden v tu hodinu již opilý týpek, co se sápe po holkách a snaží se je slanovat k sobě domů
No když jsem na něj upozornila holky, z jedné z nich vylezlo: Jo mi jsme jim psali, ať dojedou, to jsou kámoši, ale ani jedna z nich mi nedokázala vysvětlit proč je tam teda nechali jenom tak stát, což já nesnáším, jsem zastáncem toho, s kým přijdu, s tím odchází, stejně jako koho pozvu se zabit, tomu se o zábavu postarat. No, tak jsem se k nim teda vydala, abych zjistila, co je to teda za kluky, že jsem je tu nikdy neviděla.
Vylezlo z nich, že jsou z jedné „dědiny“ z okolí. A mně se hodil klín klínem, když přeskočím pár detailů, měli jsme pěkný vztah, jak to nazvat, asi holka v města, která měla románek s klukem z vesnice, to pochopí, oni jsou jiní. Jsou pracovití, hezcí, udělaní, ale i trošku buranští 
No mě to vyhovovalo, já tam byla na víkendy, pomáhala mu se senem, s králíky, pro mě to bylo jako Alenka v říši divů
Jenže pak přišel ten blbej den Můj bývalý si uvědomil, jakou strašnou chybu dělal, že mi tak ublížit nechtěl, že mě pořád miluje, a vždy bude… no, tehdy 19letá blbka jsem mu na to skočila, a svůj románek ukončila, ale to nebylo vše.
Jeli jsme s mým nej nej kamarádem na dovču, jak už bylo hafo dopředu naplánováno, vše v pohodě, až na ty moje kombinace jídla, ale v životě by mě nenapadlo, že to něco znamená, vždycky jsem byla takové čuňátko
Když jsme se vrátili z dovolené, všichni do mě rýpali: Jsi protivná, jsi podrážděná nejsi ty těhotná… .no vždycky jsem se jim vysmála, ale když jsem koukla do kalendáře a zjistila, že už mam skoro dva týdny zpoždění, znervózněla jsem. Koupila test, udělala ho a na něm //.
Se slzami v očích jsem vylezla z WC a křičela na mámu, že je průšvih, ona se jen začala smát. Doktor mi to potvrdil, 6týden!
No nejsem člověk zvyklý lhát, tak jsem to napsala svému románku smskou, a začalo zle… volala mi jeho sestra, a vyhrožovala, že pokud ho udám jako otce, že mi rozbije hubu, že jsem d.vka, lhářka a bůh ví co.
No stejně jako jemu byla řada to oznámit mému staronovému příteli. Myslela jsem, že mě nechá, ale jeho slova byla jiná: No, když jsi těhotná, tak to znamená, že chyba je ve mně, když jsi tak dlouho nebrala prášky a se mnou nic, a s ním to vyšlo. Tak si to dítě necháme, aspoň nějakou cestou budeme mít malý… no já z toho byla úplně mimo štěstím, miminko jsem vždycky chtěla, a ještě s tím mým.
Štěstí netrvalo dlouho Hledali jsme nějaký bydlení, a můj vyvolený se toho buď vůbec neúčastnil nebo byl myslí jinde.
Nakonec jsem našla jeden sice zahrabaný byteček, ale za rozumné peníze a byl pěkný, nastěhovala jsem si tam věci, a jediné na co se čekalo, až můj drahý zaplatí kauci, abychom tam mohli jít bydlet, prvně to byly výmluvy, že mu firma odběratelé dluží peníze, že čeká, ale nic nepřicházelo, a majitelka začala tlačit, že má jiný čekatele, kteří jsou schopni zaplatit hned. Drahý už to nevydržel, jednou večer mě vytáhl ven, a oznámil mi, že se mi moc omlouvá, ale že nemá na to vychovávat cizí dítě, to mi frajer oznámil skoro v měsící
Takže hledání a zařizování na novo, nenašlo se a termín už vcelku hořel, takže jediná šance, k babičce, ta má městský byt, tam to bude ideální, sama na něj stejně nestačí… musela jsem si vzít půjčku, abych to tam aspoň vymalovala, a koupila koberec, pač babička si tam ještě občas provozovala kadeřnictví, takže všude smrad kysličníku a na zemi vlasy
No uzlíček se narodil 28. 2. 2009 v 14.00 váha 2600 g a délka 42 cm, byla drobučká, ale nejkrásnější věc v mém životě, za to trápení stála.
A začal kolotoč, prvně jsem otci psala, že má krásnou dceru, míry, atd., ale odezva žádná. Neodepisoval na sms, neodpovídal ne telefonáty, takže jsme museli k soudu, soud na určení otcovství, soud na přidělení do péče, soud o výživě a výchově, soud, soud, soud.
To bylo moje první těhotenství. Bez tatínka… na všechno sama a s proplakaným nocemi
No když bylo maličké okolo 2,5 let, jeli s babičkou a dědou (moje máma a táta) k babičce na víkend.
Já tehdy měla jejich byt jen pro sebe, tak jsem si ho uklidila a vegetovala, pěkně facebook, flmek, a najednou koukám, kdo mi to píše. Ten kluk, který se prolínal všema příběhy, které jsem prožila, stalo se vám někdy, že jste viděli kluka, a toho jste zbožňovali, i když jste byli zadané, ale prostě to nebyl ten pravý, měl to být tenhle, kterého vždy, když jsem viděla, rozbušilo se mi srdce, s úsměvem ho pozdravit, a když ho vidíte s jinou, tak je vám smutno, tak tenhle kluk mi napsal, jestli nemám čas a nechci jít ven, po dlouho době osamění a řešení starostí bez opory chlapa:) mi to udělalo ohromnou radost, viděla jsem ho s holčeninou s koučárkem, tak jsem si řekla, že je to ztracený, že moje tichučké doufání v tohoh přenádherného kluka je zadupaný do země… ale nebylo.
Domluvili jsme se, sešli se a povídali si před našim domem snad hodiny a hodiny, čekala jsem, že sice je nádherný, ale musí mít nějakou vadu, musí být hloupý nebo tak, ale nebyl, byl naprosto dokonalý a já se naprosto zamilovala, zase se cítila jako malá holka, naprosto oddaná, protože on byl ten pravý, a tím jsem si jistá.
No brali jsme to vskutku rychle, sex do týdne, ještě ten měsíc jsem začala přespávat u něj, takže jsem vždycky uspala malou, šla k němu a ráno domů než se malá vzbudí, pak už to bývalo i s malou, jak se mi později přiznal měl strach, že to s malou nezvládne, ale teď se spolu i mazlí, blbnou, hrají si, to je ta nejnádhernější věc v jakou jsem kdy mohla doufat, muž z mých snů se mnou vychovává mou dceru a miluje jak mě tak ji, a já je miluju nade vše.
Teď spolu žijeme už přes rok, čekáme miminko a miláček má strašnou radost a těší se na něj, vybíráme jméno, postýlku, kočárek, vaří mi na co si vzpomenu, a zvykám si na to, že najednou je o koho se opřít, že se s někým dalším musím rozhodovat a probírat to, že mi někdo pořád leží na břiše a chce slyšet srdíčko, že se mnou chce jít někdo do ordinace a podívat se naživo na mimčo, ale nemůže protože má strach, že by dal doktorovi ránu zato že do mě něco strká, že je to jen jeho
Takže závěrem, nejen že těhotenství obnáší zvracení, nevolnost, otoky a každé těhu je jiné, nejen že každý dítko je jiné, malý velký vlasatý nebo hodné,
Ale i máma je jiná, je obrovský rozdíl mít tatínka anebo ho nemít, myslela jsem si, jakou nemám aspoň svobodu bez táty (nějak jsem si to musela obkecat pro sebe ), ale teď vidím, o co jsem se připravovala, ale za to získat mého milovaného prince, všechny ty útrapy za to stály, i bolest, i trápení, jak jsme si řekli: Květina musela dorůst pro čmeláka a čmělák musel dorůst pro květinu
PS. Děkuju za pozornost, sama koukám, jak jsem se rozepsala
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 4448
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1863
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 956
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3871
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2638
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1308
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7722
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4909
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3355
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1995
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
Prosím tě ten co sním čekáš miminko je jeden s těch dvou? nebo to je jiný? Nepochopila jsem jak píšeš že je to ten když ho uvidíš tak se usmíváš atd…protože si se oněm na začatku nezminovala
A mala urcite byla s babickou 
, aby se pak měl nádherně 
…přeju už jen štěstí, lásku a pohodu, zdravé miminko a když už jste zasnoubení, tak krásný den D 