Reklama

18. týden těhotenství a náhle deprese

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.07.18 09:22
18 TT a nahle deprese

Zdravím vás všechny, anonym - moc citlivé.

Čekáme s přítelem dítě, po dvou SP jsem se konečně dostala až do 18. týdne a byla jsem nadšená. On byl vždycky pro úplnou rodinu, takže jsem tak nějak čekala kdy TO přijde. Stavíme dům, rozpadlo se nám auto, já jsem musela na rizikové těsně před uplynutím zkušebky, takže mě vyhodili, ošidil nás dodavatel materiálu na stavbu, takže se soudíme - je toho teď opravdu hodně. Všechno jsem zvládala díky tomu, že jsem věřila, že budeme rodina. Říkala jsem si, že s žádostí otálí, protože potřebujeme peníze jinde, to jsem naprosto chápala. Jeho bratr se žení, počítala jsem že mu něco dávat budeme, ačkoliv jsou na tom narozdíl od nás víc než dobře, ale kolik mu chce za nás dát přítel, to mi vyrazilo dech.
Takže už nepočítám s žádnou vlastní svatbou, není to penězi, ale prostě tím, že si mě vzít nechce. Poslednich pár dní jsem se sesypala, nedokážu nic sníst, zvedá se mi z něj žaludek, neustále jen brečím. V poradně na váze jsem měla o 2 kg mene a malé bylo zase o 4 dny mladší - desim se že mu nedávám dost zivin když nestíhá růst (bylo to už podruhé) Příteli jsem ještě neřekla o co jde, není nadšený z mého aktuálního stavu, ale já jsem z něj tak znechucená, že se s ním nedokážu bavit, už vůbec ne o tomhle. Mam na něj vztek, že mě nechává prožít těhotenství bez jakékoliv záruky zajištění, že rozdává těžce vydřené peníze jiným, že se diví proč nechci švagrovi na svatbu (mají obrovskou rodinu, bude to sama otázka na naší svatbu, a já budu muset poníženě odpovídat že to na žádnou nevypadá) Jsem tak strašně ponížená! :,(

Tak, tohle byl popis mých aktuálních pocitů - všechny ty událostí už se dějí nějakou dobu, sesypala jsem se ale až poslednich zhruba 6 dní, poradna byla včera. Normálně bych to tolik nevnímala, myslite, že je to prostě těhotenstvím? Nikdy jsem tak daleko nebyla, tak nevím co hormony dokážou. Jak jste deprese zvládly vy? Chci být zase ta veselá tehotná, co si užívala milujícího chlapa a rostoucí břicho. Ne se užírat každou nepříjemnosti a zbytečně se stresovat, že nás opustí…omlouvám se za slohovku, ale já takhle už dlouho nevydržím, nemluvě o tom, jak škodím malému :( Dekuju za vaše zkušenosti :hug:

Přečtěte si článek: Jak probíhá 18. týden těhotenství?

Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »

Reklama

Reakce:
 
sediza
Ukecaná baba ;) 1484 příspěvků 19.07.18 09:28

A promluvila jste si s nim o tom? Já se Vám nedivím, že chcete svatbu. Řekla jste mu, že je to pro Vás dehonestujici? Že budete 2-3 roky doma bez jakekoliv jistoty pečovat o nej a o spolecné dítě? Že si nedokážete představit, že bude mít Vaše dítě, které nosite v sobě jiné příjmení a ze ho tedy pojmenujete po sobě? Ale je to také vaše vina. Vy jste se rozhodla s ním počít nesezdaná. Takze bych rozhodně nebyla nejak hnusná.

 
Aries6
Generální žvanilka 21915 příspěvků 2 inzeráty 19.07.18 09:33

Dite si vezme, co potřebuje, o to bych strach neměla. Stres prý děti v břiše podle jakési studie taky zvládají.
Ale nechápu, proč mu na rovinu neřeknes, co cítis? O tom snad vztah je, ne.
A svatba nemusi stát hromadu peněz, ale jestli chceš velkou, pak to bude asi problém.
Měli jste si tyhle otázky vyjasnit před otehotnenim.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.07.18 09:33

@sediza
Nepromluvila, je to hrozně čerstvé a já pořád doufám, že mě to přejde :( Chystám se s ním promluvit, ale vůbec netuším, jak to pak dopadne…děsim se co by se mohlo stát… :zed:

 
Příšera
Ukecaná baba ;) 1808 příspěvků 19.07.18 09:34

Já bych se ho na rovinu zeptala, jestli má v plánu si vás vzít. Ale je fakt, že kdyby pro mě byla svatba tak důležitá, tak bych se ptala dřív, než bych si s ním pořídila mimčo, ale to už vám teď nepomůže. Každopádně radím si s ním o tom promluvit, dost možná jde jen o nedorozumění a trápíte se zbytečně.

 
sediza
Ukecaná baba ;) 1484 příspěvků 19.07.18 09:35
@Anonymní píše:
@sediza
Nepromluvila, je to hrozně čerstvé a já pořád doufám, že mě to přejde :( Chystám se s ním promluvit, ale vůbec netuším, jak to pak dopadne…děsim se co by se mohlo stát… :zed:

Nic hrozného se nestane. On Vás určitě miluje a vezme si Vás. Čekáte spolu dítě. Jenom totální lump by neco podnikal a nekam odcházel..

 
Podještědí
Kecalka 436 příspěvků 19.07.18 09:37

Páni, máš toho na jednu hlavu fakt dost… Taky jsem 18tt a řešila jsem cca měsíc zpět taky srajdy kolem vyhazovu v práci, ale já naštěstí měla smlouvu na neurčito, takže tu výpověď teď musejí stáhnout - ale měsíc jsem se s nima dohadovala a oni si pořád mysleli, že mě vyhodit můžou a i tohle mi přišlo jako dost velký a dost zbytečný stres, takže ti to vůbec nezávidím… Ty hormony dělají fakt své :roll: Ale práci si při rodičáku najdeš - když bude děcko spát, budeš mít čas sledovat nabídky, se stavbařema to musí vyřvat přítel, popř. právníci, s tím ty nic nenaděláš, kolik chce věnovat bráchovi taky neovlivníš pokud to jde z jeho kapsy - třeba mají mezi sebou nevyrovnané účty a ty o tom nevíš nebo očekává, že mu pak brácha na oplátku taky finančně pomůže až to bude třeba a o té tvé nejistotě by sis s ním měla promluvit, ovšem pokud ti jde jen o ten papír, tak se vemte na úřadě - to tak drahé není… Hlavně se zbytečně nestresuj - já do svého klidně buším vším co mi pod ruku příjde když mě naštve a on to toleruje, že jsou to teď ty těhotenské hormony :mrgreen: A je to fakt, mlátí to se mnou taky fest - nejlepší je fakt se vybít fyzicky pro mě - člověk se v tomhle stavu i rychle unaví :D Třeba uklízej nebo se jdi projít o vycházkách nebo pozvi kámošku domů na kafe ať se z toho vykecáš a nemyslíš pořád jen na nepříjemnosti - chce to najít si jiný myšlenky a co vyřešit můžeš tak se vyřešit snaž - např. si promluvte s tím svým o té tvé nejistotě a že by ti ten sňatek psychicky pomohl a koukej pořádně jíst ať je mimčo zdravé, protože po třetím potratu v tomhle psychickém stavu už tě vidím někde na laně tak akorát ;) Když nejde o život, tak jde o h*vno - to si pamatuj především :hug:

 
Podještědí
Kecalka 436 příspěvků 19.07.18 09:38

@sediza Otcovství se dá uznat i bez sňatku - v dnešní době to totiž většinou funguje tak, že si pár nejdříve pořídí děcko a až poté je svatba ;) Na matrice oba rodiče podepíšou papíry a děcko dostane příjmení po tátovi :jazyk:

 
sediza
Ukecaná baba ;) 1484 příspěvků 19.07.18 09:40
@Podještědí píše:
Páni, máš toho na jednu hlavu fakt dost… Taky jsem 18tt a řešila jsem cca měsíc zpět taky srajdy kolem vyhazovu v práci, ale já naštěstí měla smlouvu na neurčito, takže tu výpověď teď musejí stáhnout - ale měsíc jsem se s nima dohadovala a oni si pořád mysleli, že mě vyhodit můžou a i tohle mi přišlo jako dost velký a dost zbytečný stres, takže ti to vůbec nezávidím… Ty hormony dělají fakt své :roll: Ale práci si při rodičáku najdeš - když bude děcko spát, budeš mít čas sledovat nabídky, se stavbařema to musí vyřvat přítel, popř. právníci, s tím ty nic nenaděláš, kolik chce věnovat bráchovi taky neovlivníš pokud to jde z jeho kapsy - třeba mají mezi sebou nevyrovnané účty a ty o tom nevíš nebo očekává, že mu pak brácha na oplátku taky finančně pomůže až to bude třeba a o té tvé nejistotě by sis s ním měla promluvit, ovšem pokud ti jde jen o ten papír, tak se vemte na úřadě - to tak drahé není… Hlavně se zbytečně nestresuj - já do svého klidně buším vším co mi pod ruku příjde když mě naštve a on to toleruje, že jsou to teď ty těhotenské hormony :mrgreen: A je to fakt, mlátí to se mnou taky fest - nejlepší je fakt se vybít fyzicky pro mě - člověk se v tomhle stavu i rychle unaví :D Třeba uklízej nebo se jdi projít o vycházkách nebo pozvi kámošku domů na kafe ať se z toho vykecáš a nemyslíš pořád jen na nepříjemnosti - chce to najít si jiný myšlenky a co vyřešit můžeš tak se vyřešit snaž - např. si promluvte s tím svým o té tvé nejistotě a že by ti ten sňatek psychicky pomohl a koukej pořádně jíst ať je mimčo zdravé, protože po třetím potratu v tomhle psychickém stavu už tě vidím někde na laně tak akorát ;) Když nejde o život, tak jde o h*vno - to si pamatuj především :hug:

8o Fyzicky napadat svého partnera a svádět to na hormony 8o 8o 8o Tak to jsem v šoku, co si některý chlapi nechají líbit. Jinak se vším souhlas.

 
sediza
Ukecaná baba ;) 1484 příspěvků 19.07.18 09:42
@Podještědí píše:
@sediza Otcovství se dá uznat i bez sňatku - v dnešní době to totiž většinou funguje tak, že si pár nejdříve pořídí děcko a až poté je svatba ;) Na matrice oba rodiče podepíšou papíry a děcko dostane příjmení po tátovi :jazyk:

Já vim…Tak to ale samozřejme nechceme, ne? Aby melo dítě jméno po tatínkovi v případě, že by svatba nebyla…??!

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.07.18 09:45
@sediza píše:
Já vim…Tak to ale samozřejme nechceme, ne? Aby melo dítě jméno po tatínkovi v případě, že by svatba nebyla…??!

Počítám že malé bude mít moje přijmeni. Pokud se tatinek opravdu nevyjádří jinak. :think:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.07.18 09:48

@Aries6 O peníze na svatbu vůbec nejde, mi rodiče jsou vcelku zajištění, počítají s tím (někdy :think: ) Spíš jsem myslela že nemá na zasnubak pro mě, i když by mi stačila utržená kytka a aby se prostě zeptal. Proto mě to tak bolí, že to může jít i zdarma a ani přesto to neudělal :,(

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.07.18 09:50

@Příšera Toho promluvení se právě bojím nejvíc…jsem teď jak vyměněná, co když řeknu něco nepromysleneho a bude třeba konec…to by byl konec i pro mě

 
katyna1984
Zasloužilá kecalka 503 příspěvků 19.07.18 09:57

Tyjo.. A to fakt na tom papíru stojí a padá vás svět?

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 19.07.18 09:58

@Podještědí
Taky mi vždycky pomáhalo se vybehat nebo vyjet na kole někam hodně daleko a do kopce, hlavně se co nejvíc potit - v tom se ztratil pláč :D Teď bohužel bojuju s tlakem, takže fyzická aktivita je fakt nemožná, leky mi ho snižují až moc, takže se motám, a z toho mám po chvilce 150/98 a přijde migréna. Proto klidový režim, a já si ho tak zpestřuju přemýšlením co by kdyby a pláčem :roll: Chci s ním promluvit, ale mám hrozny strach…pořád doufám že mě to přejde a budu zase splachovací a veselá i přes všechny tyhle nepříjemnosti… :,(

Stránka:  1 2 3 4 5 6 Další »

Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Nespinká? Vyzkoušejte rady ostatních maminek

Někdo má doma malého spáče, jiní rodiče bojují o každou minutu spánku. Pro... číst dále >

Rekonstrukce bytu: Na co si dát pozor?

Kupujete byt a potřebuje opravit? Anebo už nejste tolik spokojení s vlastním... číst dále >

Články z Expres.cz

Evropa zaspala, měla se inspirovat v Perském zálivu, říká arabista Pelikán

Že si s migrační vlnou Evropská unie ukrojila mnohem větší krajíc, než může... číst dále >

Ditmar a Čerešňáková na stejné akci: S milenkou, ale v bezpečné vzdálenosti

K menšímu faux pas došlo na pondělním charitativním galavečeru La Sophia,... číst dále >

Články z Ona Dnes

Máma spala s Hitlerem, tvrdila krásná Romy, která by oslavila 80 let

Kdyby nezemřela ve 43 letech, oslavila by 23. září osmdesátku. V 17 letech... číst dále >

Příběh Vlasty: Dceru stíhá jedno neštěstí za druhým, začala pít

S manželem máme dvě děti, dceru a syna. Zatímco syn je dítě štěstěny, dcera... číst dále >


Reklama