Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
3 leté dítě extrémně fixované na matku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.5.23 15:16
@blumen píše:
Aha, tak to jo, ja myslela par hodin tydne. My jak jsme v Nemecku, tak jsem prave postrehla, ze ta pravidelnost je to nejdulezitejsi.
Naopak. Mam taky hodne citlive a fixovane dite a hlavni pro nej ted je, ze tam proste nemusi. Do skolky chodi ruzne, kdyz se potrebuje dospat, je nejak rozhozena, planujem vylet atd, tak proste nejde. Ma to zafixovane jako fajn misto na hrani, ne nutnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 15:27
@Anonymní píše:
@Janli Děkuji za zkušenost, ale popravdě si neplánují vyřizovat žádný home office ani zkrácený úvazek. Prostě nastoupím do práce a uvidím jak to malá bude zvládat.Pochopila jsem to správně že s tebou máma taky nebyla jak si chtěla? Jak sis to tentokrát představovala?
Hele, to není dobrý nápad..
Předně s Tebou soucítím, protože takové děti nemám a neznám, ale věřím, že existují a musí to být na budku! A to Ti píšu jako ženská, co si myslí, že dítě má být do 3 let doma s mámou nebo jinou nejbližší osobou. Ale zase děti máme v postýlkách a do 5 let jsem je nekojila 
Určitě bych se poradila s tím psychologem. Tím nic nezkazíš, můžeš tam zajít sama.
No, a pak souhlasím s tím, že tohle dítě potřebuje „dosytit“ láskou, blízkostí a bezpečím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
3.5.23 15:39
Nechápu co je špatného na tom probrat problém dítěte s odborníkem, který tomu rozumí ( což jistě půlka emimina nebude ). Ale dost bych se obávala, zda do září nějaký termín seženeš. 
Spíš bych se zaměřila na hledání toho odborníka, než zde řešit zde mám nebo nemám svoje dítě lámat.
- Citovat
- Upravit
boricmytu
3.5.23 15:40
@EEKK píše:
Některé děti si opravdu zvykají těžce a dlouho. A některé ze školky domů nechtějí /což zrovna nemluví ve prospěch rodičů/. Chce to hlavně klid, pravidelnost, slíbit, že přijdu po obědě, po svačině, dodržet to. Pochválit za každý úspěch. Ty děti jsou úměrně věku schopný pochopit, že když není práce, nebudou korunky. Že máma musí do práce, ono musí do školky. Neumí si uvařit, nemělo by co jíst a doma by bylo samo bez kamarádů.
Prostě není jiná možnost. Ani tu matku by asi netěšilo obětovat práci a vlastní příjem, být doma za tu, co se od ní čeká, že nebude potřebovat s ničím pomoct. Dítě potřebuje vrstevníky, musí se naučit s lidmi komunikovat, snažit se zdokonalit v sebeobsluze, doma s ním máma nebude celý den zpívat, hrát si, číst si, protože musí uvařit atd. Když má dítě špatný start ve školce a máma povolí tlaku rodiny, přijde nástup do školy a začne to nanovo. Nelze jednoznačně říct, že dítě bude rozumnější. I když to není snadné pro nikoho, není namístě ani uvažovat, že bych zůstala doma. Rodina s jedním příjmem být nemůže. Chyběly by roky do důchodu, prostě mámu si dítě užilo na mateřské a přišel čas na změnu. Možná by bylo snazší, aby dítě do školky vodil někdo jiný než máma, od které se nemůže odtrhnout. Pro dítě a nakonec i pro všechny kolem je hrozé, když se loučí v šatně dvacet minut. Ještě pusinku, ještě jednu, opravdu pro mě přijdeš, já chci s tebou do práce, já chci domů, jak si jednou to dítě odvede / dneska nemusím do práce, tak to jde/, tak dítě to zítra bude vyžadovat zas. Za celý život jsem zažila jen jednoho chlapečka, který to prostě v září nedal a nastoupil až za půl roku. A taky na druhou stranu jedna dvojčata, jejichž matka nepracovala a po týdnu nebo dvou, kdy se absolutně nebyly ty děti schopné aklimatizovat, si je nechala doma. Přešly tři roky, děti dostaly tašku na záda a vykročily směr základka. Známí od ostatních prvňáčků mi potom vyprávěli, že dvojčata máma honila po chodbě, aby je vůbec do třídy dostala. Ony ji doma dětičky vyrostly, ale nezmoudřely, ona jim nechala takový ten přirozený vývoj, nechceš, nemusíš, takže nic nemusely, a ono to asi taky není dobře.
Kdyby člověk nic nemusel, k ničemu by se nedokopal. Nikam by se neposunul. Byl by doma a nedělal by nic
Což tedy by taky nikomu neprospělo. Ani jemu samotnému…
Vy jste někde přeskočili takové to pozvolné odpoutávání…a teď vás to holt doběhlo. Čím později se s něčím začne, tím víc to dá práce. Co s tím člověk nadělá. Budete se muset do toho pustit chtě nechtě. Nedávejte dítěti na výběr. Ono nemůže rozhodovat. Klid, důslednost, pochopení. K psychologovi bych malou netahala. Spíš bych si něco přečetla, zda někde nemám změnit přístup. Třeba zjistím, že jsem něco mohla udělat jinak…
Mně jen fascinuje druhá věta:
A některé ze školky domů nechtějí /což zrovna nemluví ve prospěch rodičů.
To jako vážně? Proč by měla být chyba rodičů top, že jejich dítě se rádo hraje, dceru z ulice taky nemůžeme dostat, ale není to tím, že by s námi nebyla ráda, ale prostě zažívá něco víc, co doma nemůže, on ten kontakt s vrstevníky je hodně důležitý. No a my ji venku necháme, jak dlouho chce (jistou hranici máme), je tam šťastná, tak proč jí to brát a nebo si to brát za vinu a smutně si říkat, ona je radši s dětma venku, než aby byla doma s milujícíma rodičema.
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
3.5.23 15:44
Já to úplně chápu. Mam to se synem podobně, má dva roky. Snad tu školku zvládne lépe. Vydrž zakladatelko, to se zlomí. Logicky dítě na mámě visí, když jsou spolu 24/7.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 16:00
@Nobinka
Jenomže…když je dítěti ve školce líp, než doma…znamená to, že doma nemá, co potřebuje. Pak je potkáte při nákupu o vánoční prázdniny…a matka řekne…panebože, já se snad zblázním…uz aby bylo zase otevřeno…A dvakrát se mi v životě stalo, že mi dítě řeklo… pokaždé to byla holčička…já bych vás chtěla mít za mamku. Obě holčičky měly tu maminku takovou docela chladnou. Bez úsměvu, bez radosti, udělala doma, co se od ní čekalo a to bylo všechno. Dítě bylo oblečené i najedené, ale citově poněkud nenaplněné…kdyby šlo jen o to, že se dobře vybrala školka…nic proti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 16:02
@kocourGarfield
Ano. A to je tělesná vada? Jedna věc je, mít radost z odpoledního prima hraní…a druhá věc…být radši jinde než doma. I takové děti se občas vyskytnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 16:17
@EEKK píše:
@kocourGarfield
Ano. A to je tělesná vada? Jedna věc je, mít radost z odpoledního prima hraní…a druhá věc…být radši jinde než doma. I takové děti se občas vyskytnou.
Jasně, ale to už je docela extrém, nemyslíš?
Zralému a vyrovnanému dítěti se ve školce může líbit od prvního dne a xy dětí mámy přemlouvají, ať jdou už domů. Je to naprosto normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
3.5.23 17:55
@Nobinka píše:
@EEKK krásně napsané, ale s větou: „A některé ze školky domů nechtějí /což zrovna nemluví ve prospěch rodičů/.“ nesouhlasím. Já si to myslím přesně obráceně! Pokud vyzvedávám moje dítě, které nechce jít domů, tak to beru jako to nejlepší vysvědčení pro mě jako mámu, že jsem zvolila užasne místo k „odložení“.Ptotože tam bylo šťastné a spokojené. A i opačně, když jsou u nás jiné děti na hlídání nebo prázdninách a pak nechtějí domů, tak to znamená, že u nás byly šťastné a spokojené. A ne, že jim doma není dobře.
Nekdy jo, kdyz nejde o to, ze je dite spokojene vsude a vzdy, protoze je mu vsude lip nez doma… Me bylo dobre i v nemocnici a fakt ne proto, ze tam bylo slvele misto na svete:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 18:16
@EEKK píše:
@Nobinka
Jenomže…když je dítěti ve školce líp, než doma…znamená to, že doma nemá, co potřebuje. Pak je potkáte při nákupu o vánoční prázdniny…a matka řekne…panebože, já se snad zblázním…uz aby bylo zase otevřeno…A dvakrát se mi v životě stalo, že mi dítě řeklo… pokaždé to byla holčička…já bych vás chtěla mít za mamku. Obě holčičky měly tu maminku takovou docela chladnou. Bez úsměvu, bez radosti, udělala doma, co se od ní čekalo a to bylo všechno. Dítě bylo oblečené i najedené, ale citově poněkud nenaplněné…kdyby šlo jen o to, že se dobře vybrala školka…nic proti…
Mi teda doma nechybělo nic a přesto jsem chtěla být radši všude jinde než doma. Protože doma byla NUDA. Školku jsem ze srdce nenáviděla, takže tam jsem fakt být nechtěla, ale všude jinde ano.
Všechny domácnosti byly útulnější, hezčí, lepší než naše. Protože byly nové a neokoukané. Všechny tety, strejcové a známí byli lepší než mí rodiče, protože mě nebuzerovali a nechtěli po mě uklízet, pomývat a tak. Se všema jsem byla vždycky jenom na tu srandu, na problémy jsem měla rodiče
Vaše dedukce je sice pěkná, ale opravdu neaplikovatelná na všeobecnou populaci dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 18:46
@EEKK možná u některých dětí to tak je, ale rozhodně ne u všech. Drze řeknu, že moje děti mají krásné dětství, ale když mají rozehranou hru nebo se jim nekdě líbí, tak domů nepospíchají. Když jsou u nás děti z rodiny, kamarádek.. na prázdninách, tak jedeme prázdninový režim. Neumývám okna ani nepleju zahrádku, ale stavím bunkry, malujeme, vyrábíme… když mám doma jen naše děti, tak to děláme taky, ale musí se uvařit, uklidit… a tak je jen omezený čas. Ano i já znám rodiče, pro které je post na instagramu důležitější než pohlídat zavedenou „kapačku“, ale není to pravidlem. A protože na mě čeká moje Trojka, tak se loučím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ounou
3.5.23 19:20
Zakladatelko, mám dítě, kterému trvá než se v kolektivu/neznámém prostředí otrká. Přiznávám, že to není extrém jako u vás.
U nás pomáhá, když syn ví, co bude po školce. Nejsou to žádné závratné plány, stačil jen vědět, kdo ho vyzvedne a kam se půjde (na kolo, na hřiště, do města apod.). Vybrala jsem školku, která je soukromá a skutečně dobrá v tom, co potřebuje (menší kolektiv dětí, nevyhořelé a vstřícné tety, každodenní informování rodičů-to teda potřebuju já 
).
Nikdy jsme kolem jeho docházky nedělali tanečky-prostě táta pracuje, máma pracuje, „Pepíček“ chodí do školky. Před jeho nástupem jsem s ním o ní mluvila, měl jistotu, že pro něj vždy přijdu (sám se na to ptal).
Nejdřív jsem vyzvedávala brzo, cca před měsícem mi vyčetl, proč chodím po spaní první, že si chce hrát s kamarády.
Na tvém místě bych psychologa zvážila. A skutečně to může být i tak, že dcera ví, že pozornost dostane, tak to prostě zkouší…ale to nehodnotím-u cizího dítěte to nepoznám.
Ještě mě napadlo-jak reagujete, když je s ní táta a ona se tě po hodině dožaduje? Syn chce taky někdy uprostřed dne tatínka (do školky chodí zatím 3 dny v týdnu) a prostě to nejde, táta je v práci. Prostě to není téma k diskuzi.
- Citovat
- Upravit
5.5.23 15:09
Neměla jsem na mysli dítě, které zrovna má rozehranou hezkou hru, tak se mu teď v okamžiku, kdy pro ně přišli, zrovna nechce domů. To je normální. Měla jsem na mysli, že jsou i děti, na kterých je vidět, že doma nedostává citově, co by potřebovalo. Takové, kterému je ve školce líp. Které vám chce pomáhat, prohlížet si s vámi knížku, které je vděčné za pochvalu, pohlazení, které o rodině moc nevypráví, protože nemá co. Učitelka takové dítě pozná. Jsou i děti, kterým chcete něco ukázat, a ono se přikrčí. My měli hezké vycházky, daly se vidět letící husy, strakapoudi, zajíci, vrabčák, co se koupe v louži, atd…než by člověk svolal třídu…tak to ukáže tomu nejbližšímu děcku…a takováhle reakce. To víte, že je dobře, když má dítě oba rodiče v práci, že je ve školce rádo. Ale jak říkám…je to rozdíl. Některé rodiny dítěti nedají, co by potřebovalo. Dítě se aspoň někam podívá, něco se naučí. Je rozdíl dítě jen mít, a je rozdíl ho vychovat, starat se o jeho potřeby. Nemyslím sloužit mu, rozmazlit ho. Snad mi už rozumíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
