Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
3letá a manýry - Chci! Teď hned!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.7.21 07:17
Věci, kvůli kterým se děti vztekaly a ječely a nedaly se uklidnit, jsem odebrala. Žádná traumata nemají a ani necítí nějakou újmu. Přešlo je to celkem brzo.
Té nevýchově nerozumím a ani kolegové v práci to nepoužívají a někdy opravdu s dítětem diskutovat nejde.
Dneska mi všechny ty články o psychické újmě dítěte kvůli plácnutí přijdou ujeté (podotýkám, že jsem každé dítě plácla přes zadeček max tak dvakrát za jejich život, když už to bylo neúnosné nebo byly ohrožené tím, co vyváděly). Nedávno jsem četla článek o tom, že dítě musí s výměnou pleny souhlasit… to mi přijde už jako úlet, fakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 09:25
@AjaF ano, když se dítě vzteká že je v autě horko a klimatizaci trvá než naskočí, tak to bych mohla leda odebrat dítě z auta 
nebo když potřebujem odejít do školky a malý nejde zapnout bota tak jak by si představovala - mám odebrat botu a poslat dceru napůl bosou? nebo brečí protože se těšila na koupák a ono prší. Moje dítě se málokdy vzteká kvůli nějaký věci, spíš ji prostě vadí že jí něco nejde, že není po jejím, že je nějaká změna kterou nečekala. Prostě je taková, nic jinýho než ji naučit, jak ty emoce zpracovat, s tím nenadělám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 10:04
@P4ja píše:
Jenom přemýšlím, co mu tenhle přístup do života dá?? Že, když potřebuje mámu, tak se k ní musí přijít v klidu?? že vztek se musí potlačovat jinak máma nepřijde? Že se máma chová nepředvídatelně?
Třeba to, že vztekánim ničeho nedosáhne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 10:19
@AjaF No nevím, jestli je dobrý přístup vzít ji lego nebo puzzle, protože se vzteká, že jí to nejde postavit. Nebo mikinu, která se jí nedaří obléct. To si nedovedu představit ani u sebe, že manžel měvyhodí od plotny, když se čílím, že mně něco nejde nebo nevyšlo.
Ale jinak záleží na nastavení rodiče. Já respektující přístup používám už léta v oddílu a v práci a dává mně to smysl a funguje. Pokud to řešíš jinak, pak je to tvoje volba. Já ji respektuju, ale pro mě by to nebylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 10:33
@P4ja dobře, napíšu to jinak, reaguji podle nálady obou a situace. Nejlépe znám své dítě a vím, kdy to má cenu a kdy ne. Vyvztekat nechávám, pokud jde o situaci, kdy prostě nemůžu ustoupit. Pokud za ním přijdu do pokoje a vzteká se natolik, že mi není schopen říct, co po mně chce a jen řve a řve, tak ano, odcházím s tím, že až se uklidní, tak má přijít a já mu ráda pomůžu. U nás žádné objímání absolutně nefunguje a v afektu stejně nemá smysl něco vysvětlovat, když mě ani neposlouchá. Čím více se v jeho pocitech pitvám, tím víc se jeho scény gradují. U nás prostě nejvíc pomáhá nedělat kolem toho žádné divadlo a litovat ho poté, co mu něco zakážu, je naprostá blbost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 11:01
@inkakřivák píše:
Třeba to, že vztekánim ničeho nedosáhne?
Super to beru.
A co ho jako máma naučíš o té emoci do budoucna?? Že vztek je špatný a máma ho nechce vidět. Proto ho pošle do pokoje a čeká až se uklidní. Přitom ona sama kolikrát taky bouchne nebo táta a toho nikdo do pokoje nepošle.
Nebo, že vztek k životu patří a je potřeba se s ním naučit žít??
A máma je tady, aby mu s tím pomohla. Já sama se kolikrát potřebuju zdravě naštvat a vzteknout, a pak se spoustou věcí pohnu. A doma i kamarádi i kolegové to ví, že když občas prskám a hlásím, že se vztekám, tak je to všechno v pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 11:07
@Aduš8 píše:
@P4ja dobře, napíšu to jinak, reaguji podle nálady obou a situace. Nejlépe znám své dítě a vím, kdy to má cenu a kdy ne. Vyvztekat nechávám, pokud jde o situaci, kdy prostě nemůžu ustoupit. Pokud za ním přijdu do pokoje a vzteká se natolik, že mi není schopen říct, co po mně chce a jen řve a řve, tak ano, odcházím s tím, že až se uklidní, tak má přijít a já mu ráda pomůžu. U nás žádné objímání absolutně nefunguje a v afektu stejně nemá smysl něco vysvětlovat, když mě ani neposlouchá. Čím více se v jeho pocitech pitvám, tím víc se jeho scény gradují. U nás prostě nejvíc pomáhá nedělat kolem toho žádné divadlo a litovat ho poté, co mu něco zakážu, je naprostá blbost.
JJ, jasný to beru. U nás to taky občas takhle dopadne. Taky to dělám jako ty. Ale tyhle situace hodně ubývají. Aspoň u nás doma.
U tchýně je to hodně boj, protože tam se každý vztek řeší slovy nevztekej se, už jsi velká. Nebo běž se vztekat jinam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 16:47
Říkávám: Ty máš vztek (eeee, joooo, huuuuu) Nejde ti blablabla (eee, jooo, bleee) Chceš aby blablabla(jooooooo…). Chceš pomoct? (jo) Dobře, řekni mi to zdvořile. (prosím, zapnes mi to?)
Když to nefunguje, jdu pryč a zkusím to za chvíli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 17:02
@Aduš8 píše:
@P4ja dobře, napíšu to jinak, reaguji podle nálady obou a situace. Nejlépe znám své dítě a vím, kdy to má cenu a kdy ne. Vyvztekat nechávám, pokud jde o situaci, kdy prostě nemůžu ustoupit. Pokud za ním přijdu do pokoje a vzteká se natolik, že mi není schopen říct, co po mně chce a jen řve a řve, tak ano, odcházím s tím, že až se uklidní, tak má přijít a já mu ráda pomůžu. U nás žádné objímání absolutně nefunguje a v afektu stejně nemá smysl něco vysvětlovat, když mě ani neposlouchá. Čím více se v jeho pocitech pitvám, tím víc se jeho scény gradují. U nás prostě nejvíc pomáhá nedělat kolem toho žádné divadlo a litovat ho poté, co mu něco zakážu, je naprostá blbost.
Já s tebou souhlasím a takové to zbytecne objimani a neustále okecavani všeho me úplně točí. Taky ignoruju, když to přehání tak rozhodne nemazlim. Já když jsem vytocena tak na me nikdo nesmí sahnout nebo na me mluvit. Na me tyhle blbosti nevychovy proste nezabiraji a na klukovi je vidět, ze to má stejne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
3.7.21 18:11
@AjaF @hospodki K té nevýchově. Je snadné odsoudit něco, čemu vlastně nerozumím a co jsem ani nezkoušela (jelikož tomu nerozumím, tak ani nevím, jak to vlastně dělat).
Nevýchova (tj. respektující přístup) nemusí být vůbec jednoduchý a mně trvalo několik let, než jsem to opravdu pochopila, vstřebala, přijala za své a je to pro mě přirozené.
- Citovat
- Upravit
3.7.21 19:03
@pet p píše:🤦🏻♀️ Protože to neucti
@AjaF @hospodki K té nevýchově. Je snadné odsoudit něco, čemu vlastně nerozumím a co jsem ani nezkoušela (jelikož tomu nerozumím, tak ani nevím, jak to vlastně dělat).
Nevýchova (tj. respektující přístup) nemusí být vůbec jednoduchý a mně trvalo několik let, než jsem to opravdu pochopila, vstřebala, přijala za své a je to pro mě přirozené.
vam tak nerozumím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.21 22:13
@hospodki píše:
Já s tebou souhlasím a takové to zbytecne objimani a neustále okecavani všeho me úplně točí. Taky ignoruju, když to přehání tak rozhodne nemazlim. Já když jsem vytocena tak na me nikdo nesmí sahnout nebo na me mluvit. Na me tyhle blbosti nevychovy proste nezabiraji a na klukovi je vidět, ze to má stejne.
Tak nevýchova je v první řadě o respektu k individualitě každého dítěte. Tak pokud víš, že potřebuje jen bezpečný prostor a ne obejmutí a respektuješ to, tak je to přece v pořádku. Nikdo nemá univerzální návod ani nevýchova ani respektující přístup. Je snadné vybrat jednu věc, která ti přijde jako blbost a na tom se točit.
A ono asi chápeš špatně. To není o tom, že se snažíš něco ukecat nebo pomazlit ve chvíli, kdy je člověk vytočený do běla. Ale to, že právě ten respekt k pocitům, mluvení a mazlení přijde včas, a potom nenásleduje ten záchvat vzteku, kdy už to dítě přehání. Obecně jiný přístup generuje i jiné situace a emoce.
Proto u nás tyhle stavy postupně mizí právě s tím, že už nemá důvod to přehrávat. Ostatně i dospělí to máme stejné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
4.7.21 08:26
@hospodki píše: 🤦🏻♀️ Protože to neucti
Chvíli mi trvalo, než jsem tu odpověď pochopila.
Kdybys tomu rozuměla, tak bys tomu třeba přišla na chuť. Aspoň u mě to tak bylo. Do té doby jsem si myslela, že autoritativní výchova je nejlepší (hlavně z toho důvodu, že jsem tak byla sama vychovaná).
- Citovat
- Upravit
4.7.21 08:37
@pet p píše:
Chvíli mi trvalo, než jsem tu odpověď pochopila.
Kdybys tomu rozuměla, tak bys tomu třeba přišla na chuť. Aspoň u mě to tak bylo. Do té doby jsem si myslela, že autoritativní výchova je nejlepší (hlavně z toho důvodu, že jsem tak byla sama vychovaná).
Ne věř mi ze nepřišla, to mi věř.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
4.7.21 08:44
@hospodki píše:
Ne věř mi ze nepřišla, to mi věř.
Pravda je, že to chce otevřenou mysl, schopnost přijímat nové pohledy na věc a přemýšlet o nich a přehodnocovat své zajeté vzorce chování. Taky to chce asi trochu odvahu a vytrvalost.
Takže chápu, že to asi nebude pro každého.
A ještě musím dodat, že se ten respektující přístup nejspíš nehodí pro „nestandardní“ děti (ADHD apod.).
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
