Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@pet p píše:
Chvíli mi trvalo, než jsem tu odpověď pochopila.
Kdybys tomu rozuměla, tak bys tomu třeba přišla na chuť. Aspoň u mě to tak bylo. Do té doby jsem si myslela, že autoritativní výchova je nejlepší (hlavně z toho důvodu, že jsem tak byla sama vychovaná).
Ono to asi nemá cenu moc vysvětlovat. Jsou lidi, kteří se cítí bezpečně v autoritativní výchově, a nevysvětlíš jim to, že je i něco jiného. Pak jsou lidi, kteří s autoritativní výchovou začnou mít problémy, a chtějí to řešit, proto z donucení zkusí něco jiného. A nebo jsou lidi, kteří cítí, že autoritativní výchova není pro ně, a jdou jinou cestou.
Já se vlastně nedivím, že někdo nechce z té autoritativní výchovy vystoupit a trvá na ní. Protože se tam cítí bezpečně a navíc většina lidí v okolí mu dává najevo, že je to vlastně všechno v pořádku. A dává mu všeobecně platné a známe rady a utvrzuje ho v tom, že to tak dělá správně. A co si budeme povídat, tak respektující výchova je o tom, že musíš udělat ten první krok, a vystoupit ze své komfortní zóny a přiznat si, že jsou věci, které jako rodič neděláš dobře, že i ve tvém dětství nebylo všechno v pořádku, Prostě to chce kus odvahy a sebe, a ne každý do toho chce jít. A je to jeho volba a já to respektuji. Jen to samé očekávám od něj.
@P4ja píše:
Ono to asi nemá cenu moc vysvětlovat. Jsou lidi, kteří se cítí bezpečně v autoritativní výchově, a nevysvětlíš jim to, že je i něco jiného. Pak jsou lidi, kteří s autoritativní výchovou začnou mít problémy, a chtějí to řešit, proto z donucení zkusí něco jiného. A nebo jsou lidi, kteří cítí, že autoritativní výchova není pro ně, a jdou jinou cestou.Já se vlastně nedivím, že někdo nechce z té autoritativní výchovy vystoupit a trvá na ní. Protože se tam cítí bezpečně a navíc většina lidí v okolí mu dává najevo, že je to vlastně všechno v pořádku. A dává mu všeobecně platné a známe rady a utvrzuje ho v tom, že to tak dělá správně. A co si budeme povídat, tak respektující výchova je o tom, že musíš udělat ten první krok, a vystoupit ze své komfortní zóny a přiznat si, že jsou věci, které jako rodič neděláš dobře, že i ve tvém dětství nebylo všechno v pořádku, Prostě to chce kus odvahy a sebe, a ne každý do toho chce jít. A je to jeho volba a já to respektuji. Jen to samé očekávám od něj.
Já vyrostla v autoritativní výchově a přesně jsem věděla, že tohle teda pro svoje dítě nechci. Od začátku jdu cestou komunikace a respektu, jenže ty zajetý vzorce z dětství jsou zarytý tak hluboko, že zejména v kritickejch situacích jsou to první, co mi naskakuje. A je dost těžká a vědomá práce to přepsat a dělat to jinak. Dokážu si představit, že někdo, kdo v mládí nestrávil hodiny a hodiny v psychoterapii a nepřemejšlel nad sebou, výchovou a tak, to vidí jako zbytečnou námahu
a taky dost často vnímám že si hodně lidí myslí že respektující přístup = dělej si co chceš a skač mi třeba po hlavě.
@pet p píše:
Pravda je, že to chce otevřenou mysl, schopnost přijímat nové pohledy na věc a přemýšlet o nich a přehodnocovat své zajeté vzorce chování. Taky to chce asi trochu odvahu a vytrvalost.
Takže chápu, že to asi nebude pro každého.
A ještě musím dodat, že se ten respektující přístup nejspíš nehodí pro „nestandardní“ děti (ADHD apod.).
Kamarádka tenhle přístup používá i na ně. Je speciální pedagog. Ale chce to hodně zkušeností a modifikací. Každé je jiné. Ale ten základ a opravdový respekt k tomu dítěti zůstává.
Mě se libi jak netolerujete jiný názor a jen se utvrzujete ve svem
není to přesně to co odsuzujete? Koncim polemiku
@hospodki píše:
Mě se libi jak netolerujete jiný názor a jen se utvrzujete ve svem![]()
není to přesně to co odsuzujete? Koncim polemiku
Možná si přečti, co jsem psala výše.
Já se vlastně nedivím, že někdo nechce z té autoritativní výchovy vystoupit a trvá na ní. Protože se tam cítí bezpečně a navíc většina lidí v okolí mu dává najevo, že je to vlastně všechno v pořádku. A dává mu všeobecně platné a známe rady a utvrzuje ho v tom, že to tak dělá správně. A co si budeme povídat, tak respektující výchova je o tom, že musíš udělat ten první krok, a vystoupit ze své komfortní zóny a přiznat si, že jsou věci, které jako rodič neděláš dobře, že i ve tvém dětství nebylo všechno v pořádku, Prostě to chce kus odvahy a sebe, a ne každý do toho chce jít. A je to jeho volba a já to respektuji. Jen to samé očekávám od něj.