3letá a manýry - Chci! Teď hned!

Anonymní
2.7.21 23:15

3letá - manýry - Chci! Teď hned!

Ahoj, máme doma čerstvou tříleťačku. Docela bezproblémové dítě. Občasné excesy jsou jasné.
Téměř úderem třetího roku se ale začala chovat jak egocentrický vztekloun. Samé já chci, ty udělej. Když se jí nedaří skládat lego, nedojde v klidu požádat, jak ji to učíme už tisíc let. Ječí vztekle na celý barák, že jí to nejde. Navíc má teď nějaké období, že máma musí být všude s ní, takže se ode mě nechce moc hnout.
Občas už šílím z těch jejích náladiček, když jí nejde stavit lego, za pět minut já nejde zapnout knížka, pak se chce dívat na pohádku…jsou dny, kdy je naprosto zlatíčko a pak den, kdy to seká jedno za druhým. Snažíme se vysvětlovat, proč to nebo ono zrovna třeba nemůžem dělat, je fakt, že někdy už i vybuchnu a ječím taky. Snažím se omezovat, ale i tak se to někdy nahromadí :-D
Myslím, že to bude asi období a přejde to. A že se ona vnitřně snaží srovnat s tím, že ona zrovna něco chce, ale není to podle jejího očekávání a třeba se jí ta činnost nedaří, a tak se vztekne, protože ty emoce neumí hlava zpracovat. ALE stejně, jak tyhle situace řešíte vy? Pomáhá mi hodně změnit situaci a přivést ji na jiné myšlenky, ale někdy si říkám, jestli je to tak správně, odvádět uměle tu pozornost - Nejde ti stavit lego? Jéé, hele pojď honem nasypat kočkám granule, ať nemají hlad…Někdy mi to přijde, že tímhle vlastně neřeším ten problém vztekání, ale v životě to přece takhle nebude fungovat, že jí někdo furt takhle svým způsobem půjde na ruku.
No, možná řeším blbiny, jen jsem to musela ventilovat. A asi by bylo fajn slyšet, že ostatní ve stejném věku to máte podobně, stejně :-DD

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
20149
2.7.21 23:22

No, míříš správně. Fajn to není. Alespoň mně to přijde.

Malá je v podobném věku a taky se tohle občas vyskytne. Sednu si k ni. Obejmu jí a počkám až se utiší. A řeším to stylem. Koukám, že ti to nejde a štve tě to. Jak ti můžu pomoci?? Máš nějaký plán jak to udělat jinak? Chceš to zkusit ještě jednou?

A nesnáším, když jí někdo setře stylem. Nebul už si velká. Nevztekej se. Pepíček takhle neřve. Atd.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10881
2.7.21 23:25

Nás syn tohle má už asi 3/4 roku, někdy je to lepší a někdy šílené. Reaguji podle situace a vlastní nálady. Někdy ho nechám vyvztekat, což může trvat i hodinu. Pokud začne řvát v pokojíčku, protože něco chce a nebo mu něco nejde, prostě nereaguji, dokud si o to neřekne normálně. Sice je někdy těžké to dodržet a vydržet, ale snažím se neustupovat mu. Jenže když jednou povolím, většinou je to pak ještě horší

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20149
2.7.21 23:40
@Aduš8 píše:
Nás syn tohle má už asi 3/4 roku, někdy je to lepší a někdy šílené. Reaguji podle situace a vlastní nálady. Někdy ho nechám vyvztekat, což může trvat i hodinu. Pokud začne řvát v pokojíčku, protože něco chce a nebo mu něco nejde, prostě nereaguji, dokud si o to neřekne normálně. Sice je někdy těžké to dodržet a vydržet, ale snažím se neustupovat mu. Jenže když jednou povolím, většinou je to pak ještě horší

Jenom přemýšlím, co mu tenhle přístup do života dá?? Že, když potřebuje mámu, tak se k ní musí přijít v klidu?? že vztek se musí potlačovat jinak máma nepřijde? Že se máma chová nepředvídatelně?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3465
2.7.21 23:43

Dcera má 4,5 roku a má to už tak půl roku. Ona vůbec nezvládá emoce, ať už je to strach, smutek nebo vztek. Všechno ventiluje šíleně hlasitým neutuchajícím hysterickým pláčem. Snažim se předcházet tomu, čemu lze. Většině teda nelze :mrgreen: Správný řešení situace vnímám asi tak, že nabídnu pochopení, bezpečnej prostor a po uklidnění se o tom můžem bavit. Akorát že ne vždycky mám na tohle čas a energii, takže občas řvu taky :mrgreen: Snažim se si v takovejch chvílích připomínat, že nemůžu po malý holce chtít aby zvládala svoje emoce když mně to teď teda taky fakt nejde :mrgreen: Pomohla nám knížka Emušáci - Ferda a mouchy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20149
2.7.21 23:46

@Lily Evans Jj, někdy je to o nerva taky :) Obvzlášť když řve ona a do toho malej, protože jí slyší. :) To je někdy na mašli. :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3465
2.7.21 23:47
@P4ja píše:
Jenom přemýšlím, co mu tenhle přístup do života dá?? Že, když potřebuje mámu, tak se k ní musí přijít v klidu?? že vztek se musí potlačovat jinak máma nepřijde? Že se máma chová nepředvídatelně?

Tak třeba to, že v emocích nic nevyřeší, že je potřeba emoci zpracovat a až pak lze konstruktivně řešit problém :nevim: Souhlasim že je asi lepší když je máma součástí zpracování té emoce, ale upřímně když už se dcera vzteká podesátý za dopoledne tak ji taky ignoruju a problém řešim, až když je schopná ho artikulovat :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20149
2.7.21 23:55
@Lily Evans píše:
Tak třeba to, že v emocích nic nevyřeší, že je potřeba emoci zpracovat a až pak lze konstruktivně řešit problém :nevim: Souhlasim že je asi lepší když je máma součástí zpracování té emoce, ale upřímně když už se dcera vzteká podesátý za dopoledne tak ji taky ignoruju a problém řešim, až když je schopná ho artikulovat :mrgreen:

To jasný, ale když navíc neví, co máma udělá protože ho někdy nechá v pokoji a někdy podle nálady.?

Jasně, že je potřeba se uklidnit, ale prostě nereagovat? Vždycky můžeš říct něco ve stylu, když se vztekas nemůžu to řešit. Nevím, kde je problém. Mně se to hodně osvědčilo a malá už to vcelku rychle dokáže vysypat. Nebo ještě řve a už hlásí. Maminko tohle a támhle. :P

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3465
3.7.21 00:02
@P4ja píše:
To jasný, ale když navíc neví, co máma udělá protože ho někdy nechá v pokoji a někdy podle nálady.?Jasně, že je potřeba se uklidnit, ale prostě nereagovat? Vždycky můžeš říct něco ve stylu, když se vztekas nemůžu to řešit. Nevím, kde je problém. Mně se to hodně osvědčilo a malá už to vcelku rychle dokáže vysypat. Nebo ještě řve a už hlásí. Maminko tohle a támhle. :P

Jo to je pravda, když už fakt nemůžu, tak říkám „Promiň, nerozumím ti a nemůžu ti tím pádem pomoct. Až se uklidníš, přijď a vyřešíme to.“ Ignoruju až po tomhle sdělení :mrgreen: Většinou se ale snažim jí s tím uklidněním pomoct, resp. ji učit jak se uklidnit sama, stejně je to ve finále rychlejší než ji nechat se vztekat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20149
3.7.21 00:08
@Lily Evans píše:
Jo to je pravda, když už fakt nemůžu, tak říkám „Promiň, nerozumím ti a nemůžu ti tím pádem pomoct. Až se uklidníš, přijď a vyřešíme to.“ Ignoruju až po tomhle sdělení :mrgreen: Většinou se ale snažim jí s tím uklidněním pomoct, resp. ji učit jak se uklidnit sama, stejně je to ve finále rychlejší než ji nechat se vztekat.

Jj, mám to stejné. A fakt to funguje líp než to vyvztekani. Když to. porovnám třeba s tchýní nebo občas s manželem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12691
3.7.21 00:13

Odvadet pozornost by se nemelo.
Vyjadrit pochopeni „aha, tobe tam ta kostka nedrzi, co“. Nabidnout potuleni.
Nevysvetlovat moc, nekdy pomuze razne „proste ne“. A obcas vyletet taky, je to lidske. Nejde byt porad chapajici.
Balanc. Taky mi nejde :).

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3465
3.7.21 00:15
@P4ja píše:
Jj, mám to stejné. A fakt to funguje líp než to vyvztekani. Když to. porovnám třeba s tchýní nebo občas s manželem.

V tomhle je manžel snad svatej, on je hroznej kliďas, takže ten ji umí uklidnit už jen prostou existencí (dodneška nechápe, proč si tak pochvaluju jeho přítomnost u porodu, když „nic nedělal“ - mně stačilo, že tam byl a byl klidnej :srdce: ). Já jsem nervák, takže je to někdy boj, ale snažim se :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
774
3.7.21 00:27

Jo, tohle máme u nás taky - věk 3,5 roku a kus. Včera se zrovna šíleně vztekala, protože se jí nevešly všechny hračky do šuplíků komody… mlátila tam s tím, řev jako když je konec světa… Já jdu vždycky nejdřív zjistit, co se děje, někdy nabídnu pomoc, někdy jí říkám, že tohle už přece umí, že stačí, když se trochu zklidní a zkusí to znovu (např. když se vzteká u ponožek). Někdy chce pomoct a pořešíme to spolu, jindy odmítá, věc zahazuje a pak ji nechávám, ať se teda dle libosti vzteká, ale že to poslouchat nebudu a nechávám ji v jejím pokojíčku (zpravidla po pár minutách je klid a začne se věnovat něčemu jinému nebo přijde za mnou). Nevím, zda je to takhle v pořádku, ale zatím to u nás celkem zabírá :nevim:
Jinak u záležitostí, kdy řve, že něco chce, tak trvám na tom, aby se nejdřív zklidnila a pak si o to hezky řekla, jinak má smolíka. Je to teda vzteklina šílená…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4287
3.7.21 04:51

Tohle je úplně normální :D však jak po ní chceš aby reagovala v klidu a sama nadáváš nebo se rozciluješ když dítě nefunguje jak chceš ty :lol: děti se teprve učí zvládat emoce. Potom, za chvíli nebo zítra je příliš abstraktní pojem a navíc ona nechce potom, ona chce teď. Děti žijí přítomností. Spíš pracuje na sobě, jaky vzor jak se zvládají emoce ji dáš, je na tobě :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19796
3.7.21 06:45

Odvádět pozornost můžeš u malého batolete. Tříletá se musí učit tyto pocity ovládat. Takže prožít a sám se uklidnit. Bude s tím bojovat celý život, že mu něco nejde, že má někdo něco lepšího apod. Já u dětí vyjadrim pochopení, pohladím, zůstanu na blízku, ale dal je to na nich. A podobně scény se postupem zkracují.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat