Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, prosím o radu. Mám dvě dcery, tříletou a pětiměsíční. Když jsem čekala druhé dítě, manžel začal brát tu tříletou do naší postele s tím, že to má teď těžké (musela jsem ležet, takže malá chodila do soukromé školičky nebo trávila čas u babičky). Zůstalo jí to a teď ji nemůžeme naučit spát samotnou. Udělali jsme holkám vlastní pokojíky, pětiměsíční spí v pohodě sama v pokojíčku a tu starší to ne a ne naučit. Přemýšlela jsem o Estevillově metodě, ale tchýně mě od toho odrazuje, že je to drastické, jestli prý nechci radši zkusit metodu odměňování. Neříká vám to něco? Cením si každé rady.
U nás jsem na to s tříleťákem šla nenásilně
dala jsem ho do postele, přikryla, dala pusu a řekla, že musím jít ještě vedle do pokoje (máme tam opravdu skříně s oblečením) nachystat věci na zítra do školky a do práce. A že až to nachystám, tak že si za ním příjdu lehnout. A opravdu to funguje. Má otevřené dveře, já si vedle svítím a trochu rachotím a malý usne. Sice teda někdy vyleze z postele, že mi musí něco pošeptat - něco důležitého jako že se těší do dinoparku nebo mi přinese plyšáky, co mu mám hlídat, ale usne ![]()
Taky bych bych na to šla nenásilně, s tříletým dítětem se už v klidu domluvíš a rozumí ti, i když to někdy vypadá, že ne. Já občas zase využívám, že přikryju peřinou, pohladím a řeknu, že se jdu vyčurat a napít a tak něco, dveře nechám pootevřené a spí.
Já mám 2 letého a taky spí pořád s náma. Přemýšlím, jak to budu řešit. Zatím máme jen 1 pokoj, bydlíme u rodičů, takže to ani jinak nejde. Ale přesto by mohl spát ve své postýlce (do roka v ním byl) a ne s náma na letišti. Čekám, že až se za 1/2 roku přestěhujeme do svého a bude mít svůj pokoj, změní se to. Ale už teď z toho mám strach. Ale co vím určitě je, že nebudu praktikovat vyřvávací metoda. Přijde mi to drsný… A když jí uspíš v její postýlce, tak pak v noci jde k Vám? Nebo jak to máte?
U nás chodí skřítci
Vymyslela to kolegyně v práci, když jsme se tam byli podívat. Začala mu vykládat, že jako se to všecko kontroluje, kdo spí ve svojí postýlce atd. a pak takové děti můžou najít ráno pod polštářem bonbon nebo mít lepší dárky k Vánocům, narozeninám… No hleděl na ni s otevřenou pusou, celkem dobře mu to podala. Tak jsme to prubli a docela to funguje. V noci teda ještě přechází, ale pokud tam spí v době, kdy jde spát vrchní skřítek (tedy já
), tak mu tam bonbon nechají (většinou gumového medvídka). Hledá teda denně, i když tam nespí, ale to má smůlu ![]()
Jinak si myslím, že u nás je i problém, že tam nemá zatím závěs, že je mu to nepříjemné spát s tím nezakrytým oknem (což chápu), protože vidí na ten měsíček
Už je to v řešení, tak jsem zvědavá, jestli to pomůže ![]()
Osobně to neřeším teda nijak - trochu se mi příčí odhánět od sebe dítě takovým způsobem (vyřvání apod.), chtěla bych, aby byl v tom pokojíčku rád a ne tam chodil spát se staženým žaludkem a nervama v kýblu. Až si začne vodit baby, tak už s náma spávat snad nebude ![]()
U nas zafungovalo to, ze jsem mu rikala, ze mimino je malinky a spi sama a on takovej velkej kluk chce, aby jsme byli u nej. ( spal teda sam, ale neusinal). Takze jsem je zacala davat spat soucasne. Miminu pustim kolotoc a odchazim, ta usne hned a mladymu prectu pohadku, pusti si svitici berusku ( co si hroune pral) a taky odchazim. Driv, kdyz se vzbudil, tak kricel a ja sla za nim a treba ho vzala k nam. Ted uz spi celou noc ![]()
@HATI já bych to zkoušela pomalinku, večer už bych začla přípravou, oblíbenou hračku bych uložila, nebo polštářek, chvilku před koupáním bych si třeba sedla na zem k té postýlce a hrála si tam s ní. No pak až by šla spinkat, tak bych udělala to co děláte pořád a uložila ji, jako připrav se že tam budeš chodit, bude si vymýšlet, možná i trochu zapláče, ve všech případech bych tam šla, pohladila, přikryla. Hlavně nenechávat vyřvat, kolikrát když tady čtu jak se děti poblijí ze řevu, nebo když někdo napíše vydržela jsem ho/ji nechat řvát jen 45 minut, pak jsem to vzdala
tak bych ![]()
Zkus to pomalinku týden, když to nepůjde tak toho nech a zkus to zas za měsíc.
Jak píšeš odměňování, tak já u dcery měla krabičku od bot, olepenou dětským balícím papírem, a v ní různé blbosti, sponečky, bonbonky atd. a když něco zvládla tak si mohla vybrat drobnost. Kamarádka měla pro synka látkový pytlík, neprůhledný, takže on si vytahoval „překvapení“ ![]()
Mne ten tvůj nadpis pořád evokuje k tomu odepsat, naše osmnáctiletá taky ne, a nic si z toho neděláme:-)Nicméně k věci. Možná se něčeho bojí, my máme dvouletého kluka, pořád večer řádil, že je za postelí bubák. Včera jsem mu řekla že tam není, protože ho nevidím. Povídá bubák má nožky. Nakonec manžel chytil pavouka jak jelito a povídá, to je on,JO.Tak ho za ty nožky vyhodíme. Byl spokojenej, tak nevím, jestli dnes zase nějakého uvidí, nebo ne
![]()
@Angua píše:
@boball tak s takovým pavoukem bych tam nespala taky
Mám dva puboše. Syn spal bez problémů v pokojíčku, dcera s námi do 5 let. Oba jsou normální. Postupně sama odvykla zhruba v těch 5.
@LL Ona totiž nechce usínat ani ve svojí postýlce. Rovnou si lehá k nám, že nikam nepůjde, že nerada spí sama. I když jí řeknu, že budu u ní, stejně začne strašně brečet.
To odměňováni asi zkusím. Bonbonek pod polštářem nebo v „kouzelné krabičce“ by možná mohlo fungovat. Děkuju vám všem za rady! ![]()
@HATI jj, to je jak u nás - maminko, hlídej mě celou noc, maminko, já tu neumím být sám… Teď momentálně říká, že chce uspávat ségru v ložnici ![]()
Což mi připomíná, že mám dávat dneska ještě bonbon ![]()
@Angua Tak jsem to zkusila. V pokoji musel manžel s malou počkat, než usla. A v noci jsme k ni museli dvakrát. Ale skřítek přišel a malá z toho měla velkou radost. Musí se prý pochlubit babičkám. Tak snad ji překvapeni pod polštářem budou víc a víc motivovat. ![]()