Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím všechny, chtěla bych znát vaše názory na mojí situaci. Mám přítele který má ve střídavé péči 9-tiletého syna. Vycházíme spolu všichni velice dobře, ale mám problém s jednou věcí. Je naučený spát s rodiči v posteli. Já sama děti nemám, tak se mi to težko hodnotí, ale nepřijde mi to normální. Chyba je určite na straně rodičů, protože s nima spal v posteli od narození, ale nějak to pořád nemůžu překousnout. Za prvé se vůbec nevyspím, protože v noci v posteli cestuje, takže se obrovnávám peřinou a polštáři, abych měla aspoň trochu místa a taky mi upřímně chybí soukromí s partnerem. Tak nějak nevím co s tím dělat. Kdyby spal v pokoji a v noci se bál a přelezl k nám, tak by mi to nevadilo, ale on do svého pokoje ani spát nejde. A když je u své mamky, tak také spí s ní a i u babičky. Máte někdo podobné zkušenosti? Kdy se to u něj může zlomit a bude chtít mít své soukromí? Mám strach aby to tak nebylo do jeho 15-ti let
![]()
Příspěvek upraven 06.01.15 v 14:27
No to je ta móda toho spaní s rodiči, já to nechápu, děti s námi nikdy nespaly. Mohly a můžou přijít když se bojí a pod, ale na spaní má každý svou postel. V 9ti letech bych ho prostě poslala spát do svojí postele, samozřejmě s omáčkou jak je velkej a pod., když už je takhle „vychovaný“
Tak to je fakt divný. Co AZ začne Mít noční poluce a ranní erekci?
Zacala bych citlive pracovat na separaci. Už jsi velký kluk…atd
@jsob01 a co si myslí tvůj přítel o tom?
co říká na tvé argumenty?
A jak často takhle s vámi spí?
Ale je to divný..
![]()
To je fakt divný
. Mám syna o něco málo staršího, ale snad nikdy se mnou v posteli nespal. Jen občas přijde ráno za mnou se pomazlit, ale že by se mnou tak velký kluk spal celou noc
.
I když ho nade všechno miluji, tak tohle by mi připadalo hodně ujetý ![]()
@jsob01 No, to že s nimi spal od narození, v tom to není. To má spousta lidí a v devíti letech dítě v posteli nemají. Spíš možná bude na vině rozvod rodičů a jejich následná reakce a vynahrazování synovi toho, že s ním nejsou. Co na to partner? Jemu to vadí nebo ne nebo jak se k tomu staví? Protože nejprve byste si měli promluvit vy dva a mít jednotný postoj, to že spí u mámy a u babičky v posteli nutně asi neznamená, že by musel i u vás. S klukem byste pak mohli promluvit společně, jestli mu to opravdu tak vyhovuje, naznačit, že běžně děti v tomto věku spí prostě samy a navrhnout odměnu, když zvládne spát sám (já vím, zní to divně u devítileťáka, ale takto přes písmenka těžko posoudíme, jaké to pro něj bylo, když se rodiče rozešli…).
Tak to je na mě už moc
A ty to toleruješ? Tomu bych teda hodně rychle udělala konec!! Naše dcerka s námi spala do 4 let a to už bylo moc…zaplať pánbůh, už spí ve svém… Když jsem manžela poznala, měl 8-letého syna a upřímně by mi přišlo dost úchylný, aby s námi (hlavně se mnou) spal v posteli.
Je to vážně divný a třeba s tím něco udělat…hodně sil ![]()
Spí s námi každý den, když je u nás. Přítel je na něj hodně fixovaný, když žili s bývalou ženou, tak se o něj staral více on. A on je rád, že s námi spí. Jednou už si sám řekl, že chce spát sám a on ho začal přemlouvat, ať ne, ať spí s námi, že ho dlouho neviděl. Tak jsem ho pak druhý den trochu sprdla a když s tím přišel podruhé, tak už jsem zasáhla a podpořila ho, aby spal sám. Jenže tam vydržel asi 10 minut a byl u nás. Protože se bál. Což se vlastně nedivím, když na to není zvyknutý a pokoj má úplně na druhé straně bytu. Přes 2 místnosti od nás. No a od té doby už si sám neřekl.
@jsob01 se mnou dcera taky od narozeni spala a ve dvou letech sla bez problemu do vlastní postele. Tohle je extrem, kluk by měl spát ve vlastni posteli a k rodičům se chodit třeba občas do postele pomazlit. Jak to dělá když spí někde u kamaráda, na táboře, škola v přírodě atd.?
Mějte soucit… je to malé děcko z rozvedené rodiny. Spaní v posteli mi přijde jako fajn náplast, když o to kluk stojí, ať se mazlí. Kdyby to byla holka, koukáte na to jinak… Však ho tam nemáš denně.
@jsob01 No, tak jestli tvůj přítel naopak tak trvá, aby syn spal s vámi, tak to je špatný, to si za to může sám vlastně. Možná se kluk už i bojí říct, protože ví, že táta ho bude chtít u vás. No předně bych si opravdu promluvila s přítelem, protože pokud se neshodnete vy dva, budeš ty za špatnou. Klukovi bych do pokojíku koupila noční světýlko nebo tak něco, aby se nebál a zkoušel to. Nalákala ho můžeš třeba na to, že když bude jezdit někam se školou nebo tak (jezdí vůbec někam?), že to líp zvládne, ale pokud ho chce tvůj přítel u vás, tak to bude těžké…
Verča1985 - no mě to taky přišlo hodně divný. Ale tak nějak jsem zatnula zuby. Ve všech směrech nám to funguje, jen tohle je taková menší překážka. A mám strach aby to malej nebral tak, jako že sotva jsem se přistěhovala, už ho vyháním a aby mě nepřestal mít rád. Bydlíme spolu totiž teprve 3 měsíce.
Psala jsi, že on by možná i spal sám, ale bál se.
Co takhle být s ním v pokojíku než usne? Třeba ať s ním je manžel a můžou si povídat a užívat se spolu. A pokud se v noci probudí, může dojít za vámi.
Proč neřekneš chlapovi, že ti to vadí? taky by mi to vadilo…
@jsob01 tak je chyba asi ve tvem priteli/manzelovi
kluk evidentne na spani sam zraly je. sla bych spat sama jinam…