Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Kamarádky prcek se mě dokola ptal na nějaké moooc důležité věci. A ploč..? A ploč..? A ploč??? Pak už jsem řekla „protože bagr!
A on na to "Bagl NE!“ apk prohlásl „Plotože tlaktol“ a zopakoval to asi tak 50×
Frajer
@socina píše:
Kamarádky prcek se mě dokola ptal na nějaké moooc důležité věci. A ploč..? A ploč..? A ploč??? Pak už jsem řekla „protože bagr!A on na to "Bagl NE!“ apk prohlásl „Plotože tlaktol“ a zopakoval to asi tak 50×
![]()
Frajer
u nás se taky říká „protože bagr“ ![]()
Tohle období mi střídavě lezlo na nervy a střídavě jsem se fakt bavila. Teď na to ráda vzpomínám, ale někdy to fakt úmorné a nevysvětlitelné, třeba: Co je to? Hřiště. A proč? ![]()
No nic, teď už jsou otázky záludnější. Například už jsme řešili rozmnožování, rozvody, homosexualitu, válku, drogy, gobální oteplování, obnovitelné zdroje elektrické energie, jestli je lepší jaderná nebo tepelná elektrárna a to je synovi teprve 7. No, jsem ráda že je zvídavý ![]()
Moc hezká diskuze ![]()
Mému synovi je 3 a půl a taky máme období „ploč“ a někdy jsem z toho hodně unavená, ale bavím se s ním, vysvětluji, manžel rezignuje hned po prvním „ploč“ ![]()
Druhému synovi jsou 4 měsíce a ukecávám ho ať hodně dlouho leží a jen se směje
![]()
S láskou vzpomínám a období a proč, i když mě někdy přivádělo k šílenství
Ale teď se mladej ptá na dinosaury, prvohory, jadernou energii, sexualitu a to jsem v koncích
![]()
A proč ještě neříká - začala mluvit až nyní, ale jeden čas říkala pořád KDE??
Já: slyšíš toho ptáčka?
Ona: Kde?
Já: na stromě, zpívá ptáček slyšíš?
Ona: kde?
Já: No na stromě, ale není vidět, je jen slyšet, slyšíš ho?
Ona: Kde?
Já: Není vidět, je schovaný za větví..
Ona: Kde?
grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr… ![]()
na to „kde“ je mnohem méně odpovědí:DDDD.
Ploooč u nás taky jede u obou. Malá ta na protiotázku odpovídá také: Plotožeee plotožeee no, plotože, chm a pak se naštve:D.
Včera jsme byli v takovém výprodeji, dlouho jsem tam nebyla, tak jsem říkala dětem, jestli budou hodné, že se půjdeme podívat. Bylo tam ticho, prázdno. Tom začal blbnout a šílet z nějaké hračky. a taková silnější nepříjemná paní, která mě zřejmě tipla na nějakou hlídací sedmnáctku (jak jsem si již zvykla), mě sledovala očima jak jen mohla, milimetr po milimetru, jak jsem se pohybovala. Šeptám Tomovi do ucha: Tome, musíš být potichu, ta paní se dívá.
Tom: A proč?
Já: Aby nás nevyhodila.
Tom se rozhlíží a hodně nahlas se ptá: Která paní mamí?
Opět šeptám do ucha, že nemá křičet a že když mu něco šeptám, má mi odpovědět taky šeptem. Že nechci aby to slyšela ta paní. A že to je ta, která stojí v uličce.
Načež Tom se znovu rozhlížel a ukazuje na paní prstem a opět nahlas se ptá: Tahle paní mami???
No já vyběhla pryč, hanba by mě fackovala ![]()
@Lakynka píše:na to „kde“ je mnohem méně odpovědí:DDDD.
Ploooč u nás taky jede u obou. Malá ta na protiotázku odpovídá také: Plotožeee plotožeee no, plotože, chm a pak se naštve:D.
Včera jsme byli v takovém výprodeji, dlouho jsem tam nebyla, tak jsem říkala dětem, jestli budou hodné, že se půjdeme podívat. Bylo tam ticho, prázdno. Tom začal blbnout a šílet z nějaké hračky. a taková silnější nepříjemná paní, která mě zřejmě tipla na nějakou hlídací sedmnáctku (jak jsem si již zvykla), mě sledovala očima jak jen mohla, milimetr po milimetru, jak jsem se pohybovala. Šeptám Tomovi do ucha: Tome, musíš být potichu, ta paní se dívá.
Tom: A proč?
Já: Aby nás nevyhodila.
Tom se rozhlíží a hodně nahlas se ptá: Která paní mamí?
Opět šeptám do ucha, že nemá křičet a že když mu něco šeptám, má mi odpovědět taky šeptem. Že nechci aby to slyšela ta paní. A že to je ta, která stojí v uličce.Načež Tom se znovu rozhlížel a ukazuje na paní prstem a opět nahlas se ptá: Tahle paní mami???
No já vyběhla pryč, hanba by mě fackovala
@Bersaba píše:
„Aproč“ období (zatím) neproběhlo, zato už jsme měli období „maminkovské“ (Hele, Jájo, letadlo! - Jéé… A kde má maminku?) a teď aktuálně probíhá období, které neváhám nazývat „definiční“. Taktéž přidávám ukázku:
Obuj si prosím boty, Janičko. - Jaký boty? - Plátěnky. - Jaký plátěnky? - Přeci tvoje plátěnky. - Jaký moje plátěnky? - Kolik máš plátěnek? - (hluboké zamyšlení) Jedny. S kytičkama. - Správně. Taky si je obuj na nožičky. - Jaký nožičky? - Tyhle nožičky. - Jaký, tyhle? - Ano, tyhle tvoje nožičky. - To nejsou moje nožičky. - A čí to jsou nožičky? - Jaký nožičky? - No tyhle. - Jaký tyhle nožičky? - Šmarjápano, obuj se, PROSÍM, ať se na to hřiště dostaneme ještě dneska! - Na jaký hřiště?
Je fakt, že období „proč“ je fakt lepší, než to „jaký“ a „kde“… Syn neříkal proč vůbec… Až jsem se divila, ale vystřídal to za to Jaký… Proč se naučil až od sestřičky, takže se ale ptá i na složitější věci:D.
@Lakynka píše:na to „kde“ je mnohem méně odpovědí:DDDD.
Ploooč u nás taky jede u obou. Malá ta na protiotázku odpovídá také: Plotožeee plotožeee no, plotože, chm a pak se naštve:D.
Včera jsme byli v takovém výprodeji, dlouho jsem tam nebyla, tak jsem říkala dětem, jestli budou hodné, že se půjdeme podívat. Bylo tam ticho, prázdno. Tom začal blbnout a šílet z nějaké hračky. a taková silnější nepříjemná paní, která mě zřejmě tipla na nějakou hlídací sedmnáctku (jak jsem si již zvykla), mě sledovala očima jak jen mohla, milimetr po milimetru, jak jsem se pohybovala. Šeptám Tomovi do ucha: Tome, musíš být potichu, ta paní se dívá.
Tom: A proč?
Já: Aby nás nevyhodila.
Tom se rozhlíží a hodně nahlas se ptá: Která paní mamí?
Opět šeptám do ucha, že nemá křičet a že když mu něco šeptám, má mi odpovědět taky šeptem. Že nechci aby to slyšela ta paní. A že to je ta, která stojí v uličce.Načež Tom se znovu rozhlížel a ukazuje na paní prstem a opět nahlas se ptá: Tahle paní mami???
No já vyběhla pryč, hanba by mě fackovala
Holky, vím, že to sem tedy nepatří tématem… Ale… Málem jsem se počůrala smíchy teď.
Děti se perou a vytahávají výplň z plyšového žraloka… Veru: Dej mi snííííh (myslela ten vnitřek bílý. A Tom: " Já nemám, já mám sníh v pindíkovi"
Sexualitu jsme ještě neprobírali
@Lakynka píše:
Holky, vím, že to sem tedy nepatří tématem… Ale… Málem jsem se počůrala smíchy teď.Děti se perou a vytahávají výplň z plyšového žraloka… Veru: Dej mi snííííh (myslela ten vnitřek bílý. A Tom: " Já nemám, já mám sníh v pindíkovi"
![]()
![]()
![]()
Sexualitu jsme ještě neprobírali
![]()
no to mě podrž
![]()
Tak my máme období „tady“. Jdeme na procházku a syn: Jdeme tady? já: Ne, jdeme do obchodu. syn: a tady? (ukáže jiným směrem) já: ne tady do obchodu. syn: tady? (zase jiný směr)…atd. dokud nedojdeme do obchodu. Po cestě domů samozřejmě konverzace „tady“ pokračuje ![]()