Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@AnastazieB to je dobré přirovnání, k té depresi. Přitom zdravému se to řekne lehce, má vstát, má se najíst..
Ale člověk, který už tím jednou prošel by se měl pořádně zamyslet, když na diskuzi napíše větu, že by raději znovu chtěl mít anorexii kvůli postavě. To by měl být ve střehu a zajít za psychologem a probrat to s ním.
@KPKristy píše:
Uf
Fakt nemoc…
Přeju ti, abys to zvládla, vždyť se na to dá umřít!![]()
![]()
Všem, co se s tím potýkáte, přeju, ať to zvládnete!!
Děkuju, vím že se na to dá i umřít, jen díky dceři jsem to tentokrát vydržela jen 3 dny, protože se mi začala motat hlava když jsem jí chovala ![]()
Tak nějak doufám, že už mám vážně rozum, 2 děti… Ale červík pochybností tam hlodá, že to zase nezvládnu ![]()
@martina.se píše:
asi bys mohla aspoň tušit, že je to psychický. nepřeju Ti, si tim projít,kdy víš, že jíst máš, ale prostě to nejde.Mám to za sebou a nepřeju to ani největšímu nepříteli..
Tady ta věta snad vystihuje vše
Diky za reakce a nastineni. Prirovnani k depresi, jak psala @AnastazieB mi pomohlo trochu pochopit. Vsem preji hodne zdravi a spravne stravovani. Hezky vikend ![]()
@belladonna píše:
Přemýšlíš nad tím, že se vrátíš k anorexii, že jsi byla aspoň krásně hubená?Vždyť je šílené, jestli tak vážně uvažuješ. Vrátit se ke smrtelné nemoci? Řešíš to s psychiatrem?
Jinak, kamoška si s tím v mládí taky zahrávala. Měla anorexii, přežila. Odrovnala si záda a klouby, i teď je hubená a prý už se pořádně nikdy nenají. Vůbec to za nějakou vyhublou postavu nestojí, ale mysli neporučíš.
ale tohle uvažování je u této nemoci zcela normální.. jen se s tim musíš naučit žít.. ![]()
@celipipka54 píše:
Je to přesně tak, bohužel. Když jsem hubla naposledy, to jsem měla rok a půl starou holčičku, byla jsem si jistá že už to mám za sebou a jsem už přece rozumná, mám dítě,… Skončilo to 3 dny o hladuMám strach hubnout, vždycky přestanu nakonec jíst a za každej den, co nejím, jsem na sebe ještě hrdá
Těžko se to vysvětluje, v té chvíli se můj mozek přepne do nějakého svého režimu a je ze mě úplně jinej člověk, řeším jen hubnutí, nedokážu na nic jinýho myslet, jen o kolik míň budu mít ráno na váze
Je to fakt hnusná psychická nemoc, za kterou si navíc můžu sama. Hold za chyby se platí
já mám to samé teď.. ale jako hodně mi pomáhá chlap, který mi doslova hlídá.. ale zdravě hubnout je fakt mazec..
@martina.se píše:
já mám to samé teď.. ale jako hodně mi pomáhá chlap, který mi doslova hlídá.. ale zdravě hubnout je fakt mazec..
V tom máš štěstí, u nás tohle nefunguje, manžel to bere asi jako většina holek tady, že se mám prostě snažit a když budu chtít, tak do toho znovu nespadnu
Ale je to samozřejmě můj problém, nemůžu po něm chtít, aby mě hlídal jak malý dítě, jestli jím ![]()
@celipipka54 píše:
V tom máš štěstí, u nás tohle nefunguje, manžel to bere asi jako většina holek tady, že se mám prostě snažit a když budu chtít, tak do toho znovu nespadnuAle je to samozřejmě můj problém, nemůžu po něm chtít, aby mě hlídal jak malý dítě, jestli jím
můj se taky rozčiluje, ale tak snaží se pochopit.. podpora je v tomto důležitá ![]()
@martina.se píše:
jenže tohle stádium u toho není
Co jsem četla, tak je. První roky pacienti jedí, jen jedí míň a vyřadí veškeré kalorické věci, sladké, smažené a tak. Ono je to opravdu asi hlavně jen v tý hlavě ![]()
Máme ve vzdálenější rodině bulimičku, která ještě abstinuje ze závislosti na alkoholu. Bulímie se ale nezbavila. Je mi jí líto, protože ‚projí‘ strašně moc peněz. Byla vždy krásná, ale čím je hubenější, tím už tak hezká neni ![]()
@Liz píše:
Co jsem četla, tak je. První roky pacienti jedí, jen jedí míň a vyřadí veškeré kalorické věci, sladké, smažené a tak. Ono je to opravdu asi hlavně jen v tý hlavěMáme ve vzdálenější rodině bulimičku, která ještě abstinuje ze závislosti na alkoholu. Bulímie se ale nezbavila. Je mi jí líto, protože ‚projí‘ strašně moc peněz. Byla vždy krásná, ale čím je hubenější, tím už tak hezká neni
já stopla jídlo ze dne na den… tak týden jsem si říkala, že to asi není dobrý a pak už to jelo jak sáně.. i když víš, že musíš, tak to nejde.. pitomá lžička jogurtu a nedáš to..
ale je to hodně indivindy.
@Liz píše:
Co jsem četla, tak je. První roky pacienti jedí, jen jedí míň a vyřadí veškeré kalorické věci, sladké, smažené a tak. Ono je to opravdu asi hlavně jen v tý hlavěMáme ve vzdálenější rodině bulimičku, která ještě abstinuje ze závislosti na alkoholu. Bulímie se ale nezbavila. Je mi jí líto, protože ‚projí‘ strašně moc peněz. Byla vždy krásná, ale čím je hubenější, tím už tak hezká neni
Jak psala martina.se, dá se to stoupnou ze dne na den. U mě například 22 denní hladovka
poté třeba jablko denně, ale s problémy. A pak výčitky. Hlava to prostě potom nebere. Nejde to.
Teď si řikám, že je to i nejvíc svinská choroba ![]()
@martina.se to máš bezva, že máš v partnerovi takovou oporu
@Elisenika Ty jo 22 dní hladovka, to je šílený
snad už jsi na tom dobře. Držím palce ![]()
@Liz jak kdy, někdy je taky naštvanej.. ale většinou mi podporuje, extra zkouška bylo těhotenství a kg po porodu.. ![]()
@martina.se píše:
asi bys mohla aspoň tušit, že je to psychický. nepřeju Ti, si tim projít, kdy víš, že jíst máš, ale prostě to nejde.Mám to za sebou a nepřeju to ani největšímu nepříteli..