Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@malinika nevim…pripada mi jak kdybych byla jako ostatni..temi kdo me sikanovalina zakladni skole..ze zapadnu mezi ne :/ ted v dospelosti (19 let) ikdyz je potkavam jednou do tydne nekde na ulici nebo zabave..ze jsem stihla a pripadam si lepe
nevim co delat
@kajuska001 a kolik ti je let, jestli se můžu zeptat? Tak v těch vedrech se moc jíst nedá, ale pokud máš pocit, že by se ti mohla zase rozjet tahle nemoc, zajdi zal ékařem. Už jsi ušla kus cesty, byla by škoda se vracet zpět. Určitě jsi pěkná ženská a nepotřebuješ být ultra štáhlá, ono ani chlapům se ty moc hubený nelíbí ![]()
@Black Cat píše:
No ale proč lidi dneška nedokáží bojovat s blbými narážkami?Je to totální paradox.
Myslíte si, že dřív nikdo holkám nevmetl do očí, že jsou takové nebo makové? Že mají tlustý zadek nebo křivé nohy?
Ač má určitě anorexie bohatou minulost, rozhodně těch lidí trpících touhle nemocí tolik nebylo. To samé jako si jen málo lidí ubližovalo všelijakým řezáním apod.
Mno je fakt, že dřív (mapována je anorexie a bulimie cca od 16. století) to byla výsada vyšších vrstev (feudálů a pak vyšších měšťanů). Bylo to dáno i vzory krásy (takové ty chcíplé bledule) a povinností nošení korzetů. Ty nižší vrstvy neměly na takovéhle starosti kdy, chlapi si vybírali ženy takové, aby zvládly grunt, aby porodily dostatek dětí, byly dělné, živé, pro rodinu. (Nemluvě o tom, že asi neměly ani moc zrcadel, ve kterých by se vzhlížely…
). Myslím, že to rozšiřování této nemoci přináší v paradoxu prosperita, lidé neví roupama coby, ve všem se moc nimraj, prestiž - ať životních úspěchů nebo vnější krásy - je až na prvním místě a to už tak od 3. třídy základky. Myslím, že jsme si i navykli vztahovat si velké množství okolí na sebe
a zapomněli dost, co je to obyčejné štěstí, co jsme my sami. ![]()
Tahle doba je dost zvrácená.
@kajuska001 Jestli chceš, můžeš mi napsat do zpráv. Strašně dlouho jsem bojovala s něčím podobným (ne teda přímo anorexií nebo jinou PPP, ale ty myšlenkové pochody u toho byly dost podobné). Nechci to tady ventilovat veřejně, ale pokud by ses o tom chtěla pobavit, klidně se ozvi, můžu ti napsat, co třeba pomohlo mě. ![]()
@veronika67 nekdy si rikam ze pomoc nepotrebuju..ze strasne chci byt jako driv. Mám 165 cm a 62 kilo (původní váha ze které jsem zhubla až do anorexie).Mám oplácané nohy a břicho (pas). Je mi 20.
@kajuska001 máš dobrou váhu, nic neměň. Zničila by sis akorát tak zdraví a to určitě nechceš. ![]()
Ahoj holky, jdu si za Vámi pro radu. Máme v práci kolegyni, u které máme podezření na mentální anorexii. Nesvačí s námi, neobědvá, tak nějak ji ještě nikdo neviděl cokoliv jíst a poslední asi 3 měsíce nehorázně hubne. Vždy byla štíhlá, až moc ale teď je to hrozný extrém. Rádi bysme jí nějak pomohli, ale netušíme jak, protože jak se před ní někdo zmíní o tom, že její váha není v pořádku, tak je v tu ránu v opozici, že ona je v pohodě. Momentálně už pořádně nechodí, musí jezdit na kole, to ještě zvládne. Furt se jen plouží a čekáme, kdy to s ní sekne a už o ní máme fakt strach. Vy co jste si s touto potvorou prošli a vyhráli jste nad ní, poraďte co na ní máme zkusit, aby byla šance, že se zkusí jít léčit. Naše poslední šance je, že jí pomůže přítel, co se teď po delší době vrátil, ale zatím nic nedělá a holka prosvítá víc a víc. Moc děkuji za rady a anonym je snad pochopitelný.
Bohužel, vy s tím nenaděláte nic. Dokud si sama nepřipustí, že je nemocná a měla by se léčit, tak v tomto bude pokračovat. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jdu si za Vámi pro radu. Máme v práci kolegyni, u které máme podezření na mentální anorexii. Nesvačí s námi, neobědvá, tak nějak ji ještě nikdo neviděl cokoliv jíst a poslední asi 3 měsíce nehorázně hubne. Vždy byla štíhlá, až moc ale teď je to hrozný extrém. Rádi bysme jí nějak pomohli, ale netušíme jak, protože jak se před ní někdo zmíní o tom, že její váha není v pořádku, tak je v tu ránu v opozici, že ona je v pohodě. Momentálně už pořádně nechodí, musí jezdit na kole, to ještě zvládne. Furt se jen plouží a čekáme, kdy to s ní sekne a už o ní máme fakt strach. Vy co jste si s touto potvorou prošli a vyhráli jste nad ní, poraďte co na ní máme zkusit, aby byla šance, že se zkusí jít léčit. Naše poslední šance je, že jí pomůže přítel, co se teď po delší době vrátil, ale zatím nic nedělá a holka prosvítá víc a víc. Moc děkuji za rady a anonym je snad pochopitelný.
Nemůže jít o jiný zdravotní problém? O nějak rozhozenou psychiku a tím pádem menší až nulové chuti k jídlu? Anorexie se nabízí, ale může to být i projev něčeho jiného. Ono se těžko pomáhá, když o druhém málo víme a když nechce a odhání, tak ještě hůř.
Možná by pomohlo ji pozvat mimo práci, jít si někam sednout a zkusit ji rozmluvit. Ale ne naléhajícím způsobem, spíš nasloucháním-bavit se o běžných věcech, zmínit nějaký svůj problém, aby viděla, že všude je něco a nechat jí možnost volby. Měla by mít pocit, že to chce říct-naslouchat, ukázat empatii. Je to hodně těžké, ale pokud se povede, bude určitě ráda za nabídnutou pomocnou ruku.
@Halamka píše:
Nemůže jít o jiný zdravotní problém? O nějak rozhozenou psychiku a tím pádem menší až nulové chuti k jídlu? Anorexie se nabízí, ale může to být i projev něčeho jiného. Ono se těžko pomáhá, když o druhém málo víme a když nechce a odhání, tak ještě hůř.
Možná by pomohlo ji pozvat mimo práci, jít si někam sednout a zkusit ji rozmluvit. Ale ne naléhajícím způsobem, spíš nasloucháním-bavit se o běžných věcech, zmínit nějaký svůj problém, aby viděla, že všude je něco a nechat jí možnost volby. Měla by mít pocit, že to chce říct-naslouchat, ukázat empatii. Je to hodně těžké, ale pokud se povede, bude určitě ráda za nabídnutou pomocnou ruku.
Souhlasím.
A pokud se to neprolomí, tak jen čekat, kdy se jí zamotá hlava a volat rychlou
V nemocnici už by jí v případě ohrožení života domluvit měli.
Ale opravdu nevíte, zda se neděje něco úplně jiného.
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jdu si za Vámi pro radu. Máme v práci kolegyni, u které máme podezření na mentální anorexii. Nesvačí s námi, neobědvá, tak nějak ji ještě nikdo neviděl cokoliv jíst a poslední asi 3 měsíce nehorázně hubne. Vždy byla štíhlá, až moc ale teď je to hrozný extrém. Rádi bysme jí nějak pomohli, ale netušíme jak, protože jak se před ní někdo zmíní o tom, že její váha není v pořádku, tak je v tu ránu v opozici, že ona je v pohodě. Momentálně už pořádně nechodí, musí jezdit na kole, to ještě zvládne. Furt se jen plouží a čekáme, kdy to s ní sekne a už o ní máme fakt strach. Vy co jste si s touto potvorou prošli a vyhráli jste nad ní, poraďte co na ní máme zkusit, aby byla šance, že se zkusí jít léčit. Naše poslední šance je, že jí pomůže přítel, co se teď po delší době vrátil, ale zatím nic nedělá a holka prosvítá víc a víc. Moc děkuji za rady a anonym je snad pochopitelný.
nijak, dokud ona sama nechce, tak s tim nic neuděláš.. ještě máš jakés možnosti u nezletilce, ale u dospělého ne.. můžete ji dát kontakt např na anabell, ale tím to asi hasne.. ![]()
Hmm, tak to je jak jsem počítala. Kontakt na anorektickou poradnu už jí dala ředitelka a dokonce ji tam v době práce poslala, ať se tam jede podívat a popovídat si. Samozřejmě, že ona tam nepatří a problém nemá. Pozvat mimo školu už jsem taky zkoušela. Dřív k nám s přítelem přišli hrát hry, ale teď jak začala blbnout nemá čas - spíš teda energii. O jiném problému nevíme. Ano psychicky na tom není dobře, moc pracuje, doma šůruje jak kdyby tam měla někoho s narušenou imunitou, odpoledne má další práci, i když my ostatní jsme ztahaní jen z té hlavní.
Teď jezdí po různých doktorech, protože už je tělo hodně rozhozené, ale když se dostala do nemocnice, tak jak jí dali trošku dokupy podepsala revers. Takže ji hlídáme, naštěstí chodíme domů stejnou cestou, tak kdyby se něco stalo, tak ji pak najdeme. Hlídáme ji ve škole, aby sebou odpoledne někde nesekla a nezůstala tam ležet. A říkám si, že až narazím na jejího přítele, aby u toho nebyla, že s ním zkusím promluvit a zeptat se zda s tím něco dělají.
@puntice teď byla asi i ve stresu, že neměla doma přítele, ale jinak nevíme. V práci až na to, že bysme ji nejradši dostali do léčebny, aby se z toho dostala a byla z ní zase normální holka se nic neděje. Dokonce dostala úlevy, aby víc odpočívala, ale ty jí skončily po té co se zjistilo, že místo odpočívání dělá v druhé práci.
Holky, ještě nás napadla jedna věc jak jí zkusit trošku nakopnout, že něco není v pořádku. Nedávno byla jedna třída na přednášce s autorkou knihy o anorexii. Bohužel s nimi byla jiná kolegyně, ale hodně jí to vzalo to povídání a viděla v tom povídání tuto kolegyni. Myslíte si, že by na ní mohlo zapůsobit, kdyby to slyšela i ona? Že bysme paní pozvali znova pro její třídu a musela by tam s nimi jít? Nebo by to spíš dopadlo, já jsem v pořádku mě se to samozřejmě netýká?
@Anonymní píše:
Holky, ještě nás napadla jedna věc jak jí zkusit trošku nakopnout, že něco není v pořádku. Nedávno byla jedna třída na přednášce s autorkou knihy o anorexii. Bohužel s nimi byla jiná kolegyně, ale hodně jí to vzalo to povídání a viděla v tom povídání tuto kolegyni. Myslíte si, že by na ní mohlo zapůsobit, kdyby to slyšela i ona? Že bysme paní pozvali znova pro její třídu a musela by tam s nimi jít? Nebo by to spíš dopadlo, já jsem v pořádku mě se to samozřejmě netýká?
Tohle asi nepomůže. Ona ví moc dobře, co dělá, pokud je to anorexie. A zrovna se jí to hodí.
A chápu správně, že je to učitelka??? Co si z toho vezmou žáci?
Možná bych jí pohrozila jako ředitelka vyhazovem, protože nezvládá práci a špatně ovlivňuje děti.
@puntice píše:
Tohle asi nepomůže. Ona ví moc dobře, co dělá, pokud je to anorexie. A zrovna se jí to hodí.A chápu správně, že je to učitelka??? Co si z toho vezmou žáci?Možná bych jí pohrozila jako ředitelka vyhazovem, protože nezvládá práci a špatně ovlivňuje děti.
To je další věc, děti už se za ní stydí. Protože jakmile někam jedou, tak po ní lidi koukají jak je vychrtlá. Na to už se taky ředitelka chystá, ale má strach, aby si pak něco neudělala, protože prací žije. Aspoň že to teď vypadá dobře, že ji žádná holka nechce napodobovat.