Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, jak by měla vipadat napodobivá hra u kluka? Malý má 20 měsíců, ale stále si nijak moc nehraje. Spíš rozhazuje věci, lítá. Občas nakrmí zvířátka, to mu zabere tak 10 sekund, občas popojede s autem, občas postaví komín, jinak pomáhá s prádlem s nádobím atd. Ale že by tam byla nějaká dlouhodobá hra na něco, s něčím, to tam prostě není. Jak by si měl kluk v jeho věku hrát? Holky asi vaření a panenky ale co ty kluci a napodobivá hra?
Malej mi furt varil kafe a polivku
vareni neni jen pro holky
@Safija píše:
Malej mi furt varil kafe a polivkuvareni neni jen pro holky
A autíčka nejsou jen pro kluky.
![]()
Jako skutečný zvířátka nebo hračky zvířátek krmí? jestli teda mermomocí chceš tu napodobou hru… Jinak mi 10 vteřin krmení hraček a skutečný pomáhání s prádlem a nádobím přijde jako dobrej výkon…
Myslím, že třeba taky parkování a couvání s autíčkama a nebo jednoduchý přehrávání zážitků (klidně s pomocí autíček nebo kostek), který měl v posledních dnech je „napodobivá hra“ ale řekla bych, že to člověk zdaleka ne vždy dekoduje, zvlášť u dětí, který třeba ještě v tom věku moc nemluvěj. Že oni si „na něco“ hrajou, ale prostě si toho rodič ani nevšimne. Syn třeba začal kolem těch dvaceti měsíců říkat hračce-sanitce „dodávka“ - přitom už kolik měsíců věděl, že je to sanitka atd., ale mylsím, že prostě si hrál na to, že je to dodávka. Realita je pro něj prostě najednou taková flexibilnější… taky se najednou mnohem víc začala projevovat personifikace hraček, najednou auta krmí svojí svačinou, a pokládá je na bok, že dělají hají atd.