Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
U nás stejné jako u xLucikx - obě holky mají režim jasně daný. Je teda fakt, že u mimina je to jednodušší, protože se nejradši zaměstná čučením na psa nebo na ségru. Ale prostě ráno vstanem - pořeším je a v klidu se nasnídám - starší čučí na klubík, mladší je na dece pod hrazdou. Pak si hrajeme cca půl hodiny dohromady. Pak uspím mladší, starší si hraje sama. Pak si hraju tak půl hoďky jen se starší. Pak jdu vařit a hraje si sama. Najíme se, dám ji odpočívat (už mi nespí, můra jedna
), budí se mladší - nakrmím ju a dám na deku. Uklidím binčus z hraní a z vaření. Pak si hraju půl hodinky jen s tou malou, dojdu pro starší, dám jí sváču a jdem na procházku. Jak přijdem z procházky, tak oběma dám najíst a opět si hrajou samy, já vysaju, vytřu, pořeším prádlo. Pak si do půl šesté hrajeme všechny dohromady, pak udělám večeři, najíme se a jdou se koupat a spat. V půl osmý mám klid, jen poklidím z povrchu pryč a max večer vyžehlím
řev neřeším - u takhle velkýho děcka je to jasný vynucování pozornosti. Nekřičím, nenakazuju, nic - jen v klidu jsem řeknu, že teď musím jít udělat to a to a pak se vrátím a budeme si hrát. ![]()
Já tě bohužel nepotěšim, u nás to bylo to samé. Začlo se to zlepšovat až teď, co jí jsou tři roky. Nejlepší je se s tim smířit a dělat prostě všechno společně. Jinak co tady píšou maminky, že si dítě naučily, že dopledne si hraje samo, tak pro mě je to fakt sci-fi. Podlě mě je to o povaze, každé dítě to nedokáže.
Díky moc za zkušenosti.. hrnce apod. u vaření jsem zkoušela ale musela jsem vždy i ja s ním míchat a hrát si.. Když jsem mu je dala na zem musela jsem být taky na zemi.. takže i kdyz chystám jen mlíko tak sedí na lince. Stát u ní nestačí. Zkusím to krajeni priborakem.. jinak jak říkáte šuplík atd. kramarit tak to u nás neplatí.. kramarit musím ja.. má i hračky v boxech ale pokud mu je nepodstrcim tak si je nevytahne.. někdy je kramareni dobre, sice je binec ale zase si dítě pohraje samo.. takového doma ale nemáme. No a když mu řeknu ze jdu vysat a pak si budem hrát tak ho mám nechat u vysavani řvát? No nejspíš to zkusím a uvidím. Za jak dlouho to tak nějak pochopí?? Snažila jsem se vždy jít na vše pozitivně ale hold zkouší a uz to zaslo docela daleko..
@Kvite já tohle učila syna v podstatě od postýlky, i když byl v postýlce tak jsem mu řekla jdu mýt nádobí za chvilku přijdu, nenápadně jsem chodila koukat co dělá prostě si fakt zvykal od začátku, že mu zmizím a musím něco dělat, jako větší z mnou lezl a chodil a pozoroval a pomáhal takže v těch 21 měsících to chápal když se mu to nelíbilo tak si poplakal ale moc často to nebylo byl zvyklý ![]()
@Kvite
Nechci strasit, ale starsi dcera si samostatne zacina aspon trochu hrat az ted okolo 4,5 roku… Ale v jejich 23 mesicich se nam narodilo druhe dite, tak mela obcas smolika, neslo to jinak, ale stejne ji to nedonutilo najit si nejakou zabavu, rvala se, vztekala, zlobila… ale nehrala si stejne. Pristup, kdy se dite na vsem podili, praktikujem, aspon neco malo clovek udela, ono Ti to nebude fungovat hned. Ja uz ani neumim varit na kuchynske lince, ja proste vse krome kureciho masa delam na prkynku na podlaze
. Syn je mnohem vic samozabavovaci, taky spis podprumer, ale aspon ne extrem.
@zuzukobylka taky si to nedovedu představit ale určitě za to můžu ja ze to chvíli nezvladne. Neříkám celé dopoledne.. o tom ani neuvažuji. Prostě byl náročný a vyžadoval pozornost a ja se mu prostě věnovala protože jsem nechtěla at stále pláče ale at se i směje apod.. hold si na ten luxus uz zvykl. Teď ho musím ale aspoň po troskách naucit osamostatnim v hraní.. on je tak trochu i nervak.. něco mu nejde a začne s tím házet..ale zkusit to musím. A zlepšilo se to od tři let, pomohla k tomu i školka?
@Kvite Jak dlouho trvá vysát pokoj? 5 minut? Tak holt bude 5 minut hysterčit za tvého neustálého opakování, teď vysávám tenhle pokoj, až to udělám, budeme si hrát. Jestli chceš, můžeš mi pomoct.
Nečekej, že si bude hned půl hodiny hrát sám, postě je to dost o dítěti. Mladší dítě si v půl roce vystačilo půl hodiny prohlížet papírovou krabičku od léků, člověk o ní nevěděů. Teď je, vytáhne si knížku a sami s v ní listuje, prolíží, ukazuje a říká si, co je co. Když jí to přestane bavit, najde si něco jiného.
Staršího papírová krabička vydržela tak minutu, ke knize potřebuje dospělého, který vypráví, na telku se taky njraději dívá s někým, protože o tom má potřebu vyprávět, věnovat se nějaké činnosti sám, je pro něj v podstatě za trest, protože má obrovskou potřebu společnosti a sdílení. Jde to korigovat a postupně učit, ale nejde to lámat přes koleno. Bojácné batole taky nepřiměješ ani párem volů, aby se vydalo od maminky zkoumat svět. S tímhle je to podobné.
@Hobitka jejda docela dlouho. Ale hlavně že se sama pozdeji zabavi. a jsem právě slyšela od známé ze 8leta holčička si neumi hrát sama, tak se bojím at taky tak nedopadnu. Musím nejdřív zavest ty spolecne domaci práce at si pomalu zvyká.. pak zkoušet nějak to hraní.. on by spíš potřeboval staršího sourozence, ale to bohužel uz nejde ![]()
@Ou píše:
Zkuste se mrknout na to, jak funguje montessori přístup k výchově malých dětí - vedou je hodně k samostatnosti a k tomu, aby se podílel na běžných denních činnostech - jasně že nebude užitečný pomocník a jasně že to bude trvat o něco dýl, než kdybyste to dělala sama - ale zase to zabere méně času než kdybyste si „hráli“ a pak jste musela třeba vařit.Mrkněte po internetu, je spousta textů a příapdných seminářů na to téma, nejsem si jistá, jestli jsou nějaké publikace v češtině.
Jinak vysvětlování ani ne dvouletýmu dítěti cokoliv co je delší než jednoduchá věta popisující něco co vidí, nebo na co si může sáhnout je vcelku zbytečná činnost, to chce ještě čas. Vlastně to začne dávat smysl až po té, co ho přejde období vzdoru.
Určitě zkusím prohledat net. Děkuji. Už si na pozornost zvykl, naše chyba.. vzdory to jen násobí..
@Kvite píše:Školka asi taky dost pomohla, nevim, hlavně se jí ve školce moc líbí, miluje ty kolektivní hry. Jinak, jak si tu psala s tim sourozencem, tak můžeš pořídt aspon mladšího
@zuzukobylka taky si to nedovedu představit ale určitě za to můžu ja ze to chvíli nezvladne. Neříkám celé dopoledne.. o tom ani neuvažuji. Prostě byl náročný a vyžadoval pozornost a ja se mu prostě věnovala protože jsem nechtěla at stále pláče ale at se i směje apod.. hold si na ten luxus uz zvykl. Teď ho musím ale aspoň po troskách naucit osamostatnim v hraní.. on je tak trochu i nervak.. něco mu nejde a začne s tím házet..ale zkusit to musím. A zlepšilo se to od tři let, pomohla k tomu i školka?
@zuzukobylka Souhlas. Skolka synovi maximálně vyhvuje, neb tam má organizovanou zábavu a program (i když je samozřejmě nechávají hrát si i dle libosti - tam s tím nemá problém, doma prudí, asi to dělají ty ne tak okoukané hračky) a spoustu publika v podobě ostatních dětí.
A posun jsem zaznamenala i v době, kdy mladší sourozenec pobral trochu rozumu. Stršímu tačí, že tam holka u něj sedí a čučí, jak šíbuje vlaky. Ale prostě musí u sebe někoho mít.
Tudel mě přemlouval, ať malou přinutím, aby si tam s ním k něčemu sedla a „hrála si s ním“.
@Svistice Tak to máme doma podobný kousky
. A kolik je dceři? Já se docela těšim, až malýmu budou tak ty dva roky(dceři pět), že si budou hrát společně(doufam, že se netěšim zbytečně
).
@zuzukobylka Holce bude 22 měsíců. Ale vcelku „použitelná“ je tak od toho roku a půl, požná ještě o chlup dřív. To už zvládla hrát na nakupování, vaření, posílat auto, nosit věci na povel, hopsat po posteli…
@Svistice U nas treba skolka zatim moc nepomohla, dcera tedy chodi jen na dopoledne, ale nijak zvlast nadsene ne, pry je tam nuda, a to je nejakou shodou okolnosti v predskolacich, kde s nimi fakt delaji dost veci… i ji obcas neco zaujme, trochu zacala kreslit a obcas si neco zpiva, ale spatne snese ty prostoje „nez si vsichni sednou, nez se vsichni obliknou,…“… ale musi si zvykat, to je zivot. Spis mam prave pocit, ze ji samostatne hrani zprostredkoval bracha, jak jsou o necele dva roky, tak ji ted doma konecne dorostl partak - takze se na nej ze skolky tesi a chvili si spolu vystaci.