Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@mamo jestli je živější, přečti si někde na internetu o ADDH syndromu. Popisují tam chování dětí a právě i to, že navazují komunikaci strkáním a mlácením. Prostě za to nemůžou. Spolupráce s učitelkou bude nutná, a neboj, kdyby se ji cokoliv nezdálo, přijde za tebou učitelka sama, stejně jako za námi.
Jinak ať je ten můj kluk, jakej chce, mám ho ze zkumavky a je mi to úplně jedno, je moje všechno…a už se trochu těším, až budeme mít psychology za sebou a já přijdu s papírem za učitelkou a ukážu jí, že ten můj kluk za své chování vlastně nemůže…
AHoj,
také bych si napřed promluvila s učitelkou, ona by měla být nezávislým posuzovatelem. Také bych Ti doporučila knížku od Maria Molicka - Příběhy, které léčí(Portál). Jsou tam pohádky pro děti, které jim pomůžou některé situace pochopit a zvládat. Jako je školka, narození sourozence, nemoc apod.
@maxi2408 Máš s tou knížkou nějakou zkušenost? Už jsem se dívala na internetu, chtěla bych jí koupit.
Ahoj,
velmi blízká kamarádka, v době vydání jsem měla první již odrostlé. Moc jim právě pomohly a vždy si pak ještě o nich povídali. Zázraky na počkání nečekejte, ale (zvláš´t u ADHD) buďte rády za každé pozitivní kapičky a krůčky.
Ještě k tomu prohlášení druhého chlapečka - děti si rády věci zveličují, tak proto bych raději v první linii jednala s učitelkou. Mějte se, vstalo mi „žvíže“
, příp SZ. ![]()
Holky jak přistupujete vy u svých dětí k oboustannému násilnému chování ve školce.
Já teda malýmu říkám, že děti ve školce nesmí bít, kousat, škrábat ani po nich házet hračky (v kolektivu nic takového nedělá, ale rád se opičí), protože to ty děti bolí, pláčou a nebudou s ním kamarádit.
No a když si stěžuje, že jeho někdo bije, kouše a škrábe, tak mu říkám, pověz chlapečkovi/holčičce, že se to nedělá, že tě to bolí a nebudeš sním/s ní kamarádit/hrát si a pokud nepřestane, tak to řeknii paní učitelce (ta by měla zjednat nápravu - stání v koutě, sezení u stolu = nehraní si s ostatními)
Nikdy mu teda neříkám aby oplácel, pak se děcka akorát mlátí hlava nehlava, nikdo neví kdo začal a kvůli čemu a vše pak řeší akorát násilím (půjčení hraček apod.).
Je mi jasný, že kolikrát oplatí, ale nechci ho navádět, aby se choval násilně, když se umí vyjádřit slovně (málo mluvící a kontaktní děti se tak často vyjadřují, toto období jsme také měli).
@modrásek bělavý píše:
Holky jak přistupujete vy u svých dětí k oboustannému násilnému chování ve školce.Já teda malýmu říkám, že děti ve školce nesmí bít, kousat, škrábat ani po nich házet hračky (v kolektivu nic takového nedělá, ale rád se opičí), protože to ty děti bolí, pláčou a nebudou s ním kamarádit.
No a když si stěžuje, že jeho někdo bije, kouše a škrábe, tak mu říkám, pověz chlapečkovi/holčičce, že se to nedělá, že tě to bolí a nebudeš sním/s ní kamarádit/hrát si a pokud nepřestane, tak to řeknii paní učitelce (ta by měla zjednat nápravu - stání v koutě, sezení u stolu = nehraní si s ostatními)
Nikdy mu teda neříkám aby oplácel, pak se děcka akorát mlátí hlava nehlava, nikdo neví kdo začal a kvůli čemu a vše pak řeší akorát násilím (půjčení hraček apod.).
Je mi jasný, že kolikrát oplatí, ale nechci ho navádět, aby se choval násilně, když se umí vyjádřit slovně (málo mluvící a kontaktní děti se tak často vyjadřují, toto období jsme také měli).
podobně jako ty, taky nechci navádět aby vracela, ale ona se umí bránit vcelku sama. Takže umí i říct, ať to dotyční nedělá a teď už jí učím i říct proč, co se jí nelíbí (protože to že na někoho zaječí že se to nedělá dost často nepomáhá). Když jsem jí říkala ať se s tím dotyčným nekamarádí tak na jakékoliv moje kárání doma mi pak říkala - já se s tebou už nikdy nebudu kamarádit jen s tatínekem
takže jsme si i vysvětlily toto a už to neříká. Říká spíš že se zlobí apod. Teď už mi i vypráví že to třeba řekla paní učitelce tak se většinou ptám na reakci paní učitelky - a ta to někdy nechá být (dcera dokáže zveličovat) a někdy prý vyhubuje. Takže já jsem vcelku spokojená. Částečně si to vyřizuje sama ale umí si i říct o pomoc.
Zrovna před pár dny byla historka - maminko Agátka ve školce mě štípala, tak jsem jí plácla, ona mě rozčílila víš?
![]()
@Panuška Jo,tak to se mi líbí. Máme to doma podobně. Taky se snažim malý vysvětlovat co jo a co ne. A má v tom někdy pěknej zmatek
.
@modrásek bělavý píše:
Holky jak přistupujete vy u svých dětí k oboustannému násilnému chování ve školce.Já teda malýmu říkám, že děti ve školce nesmí bít, kousat, škrábat ani po nich házet hračky (v kolektivu nic takového nedělá, ale rád se opičí), protože to ty děti bolí, pláčou a nebudou s ním kamarádit.
No a když si stěžuje, že jeho někdo bije, kouše a škrábe, tak mu říkám, pověz chlapečkovi/holčičce, že se to nedělá, že tě to bolí a nebudeš sním/s ní kamarádit/hrát si a pokud nepřestane, tak to řeknii paní učitelce (ta by měla zjednat nápravu - stání v koutě, sezení u stolu = nehraní si s ostatními)
Nikdy mu teda neříkám aby oplácel, pak se děcka akorát mlátí hlava nehlava, nikdo neví kdo začal a kvůli čemu a vše pak řeší akorát násilím (půjčení hraček apod.).
Je mi jasný, že kolikrát oplatí, ale nechci ho navádět, aby se choval násilně, když se umí vyjádřit slovně (málo mluvící a kontaktní děti se tak často vyjadřují, toto období jsme také měli).
Když ono je to těžké. Když dcera nastoupila do školky a přišla s tím, že jí někdo bouchnul, tak jsem tí taky říkala ať tomu dotyčnému vysvětlí, že se to nedělá a že si s ním pak nebude hrát atd. No jak píšeš. Ale máme ve třídě chlapečka, který je takový „akční“. Pořád v pohybu, pořád někoho provokuje, pere se a špatně mluví, takže si s paní učitelkou ani nebyl schopný vysvětlit proč to dělá. No a když mi Kikina přišla několikátý den za sebou s tím, že ji chlapeček pořád bije a že ji strčil v umývárce na dlaždice tak, že měla naražené rameno, tak už mi došla trpělivost. Jí jsem řekla ať mu to vrátí a paní učitelce, že už mne to přestalo bavit
Paní učitelka tvrdila, že to už dlouho řeší s jeho maminkou, ale zatím bez úspěchu. No…odpo jsem si Kikinu vyzvedávala s tím, že mu to vrátila a že už si na ní pak nic nedovolil. A od té doby v pohodě. Takže já taky nejsem pro nějaké oplácení, ale někdy prostě vysvětlování nepomůže. A vždycky se ptám paní učitelek co se vlastně dělo, páč děti opravdu někdy přehání a není to vždycky tak jednoznačné, jak to popíší ony ![]()
Tak dnes šla babička pro maleho do školky a pani učitelka řikala, že nevi co se stalo, ale jak se probudil odpo, že měl blbou naladu a každyho tam bouchal.Tak jsem se ho ptala proč pry protože tam děti chrochtaji a budiho a on by chtěl spat.Tak jsem mu řekla, že děti byt nemuže. asi hodinu jsme to řešili a nevim co si ten človiček z toho vzal, ale mam stoho hruzu fakt se mi nechce byt matka toho co je zlej.tak krasně jsem ho naučila zdravit a aby byl milej a usměvavej kluk a ted je všechno v haji.mam chodit kanalama a dělat, že ho neznam.mam ho byt za něco učeho jsem nebyla? ![]()
Vím že je to nepříjemné ale netrap se tím, takových dětí je spousta. Snažila bych se vysvětlovat a i mu nabízet jiné varianty jak to řešit, že lepší než někoho bouchnout je mu říct např. ať nechrochtá že on chce spát apod. Prostě aby svoje emoce vyjádřil jinak než fyzicky. Nebo ať raději bouchne do polštáře, plyšáka atd. (to bylo teď v knížce sourozenci bez rivality a docela mě to zaujalo)
nepůjde to asi hned, ale ono se to určitě zlepší. důležité je že máš snahu to řešit. Každá mamina to určitě pochopí a měla by s tím podobně pracovat i učitelka, ale zatím bych z toho nedělala vědu.
![]()
Tak dnes jsem mluvila z pani učitelkou. Chtěla to pry nechat na přišti tyden až bude mit čas. Syn pry bije děti neustale několikrat do hodiny.Pry nema hranice. Nechce se z dětma dělit pujčovat atd.Mam to řešit .Nebo bude neštastny. Jak? PORADITE? Mam ho vzit ze školky domu? nevite kolik stoji nebo co se plati u psichologa?
@mamo Klid, musíš mu vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat…zcela tě chápu, ale s tím psychologem počkej, zdá se mi ještě brzy, já tam teď ze synem jdu a to chodí do školky už rok. Jinak také jsem byla neštastná a chodila ze školky s brekem. Ale jednou jsem si všimla, jak učitelka promlouvá i jiným rodičům, tak mě to uklidnilo, že nejsem jediná a vy také určitě ne. Počkej třeba do listopadu a pak se uvidí…
@mamo No jestli si toho všimla i učitelka, tak to řeš. Psychologa můžeš zkusit i později, ale zkus mu to prostě vysvětlovat a třeba řekni, že tebe to mrzí a že nechceš aby to dělal. Třeba dá na to, že ty to nechceš…držím palce ať je to v pohodě…
Nevim čim to je, ale asi dědina kde se všicni znaji je horši. Nějak asi ty maminy pomě chtěji a čekaji, že to vyřešim hned.Den ze dne.Tak řešim. Byla jsem u psychologa. Našel si namě okamžitě čas a už vy všechno a přišti tyden jdu i ze synem. připadala jsem si jako fnukna, ale vlastně to ja jsem.no aspon nemužou řict, že nato kašlu. třeba mi poradi jak lip vychovavat._