Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já si nemyslím, že tady někdo radí nebojovat o partnera, který za to opravdu stojí, ale bojovat o líného, egoistického, chronicky nevěrného, alkoholika, gamblera a nesvéprávného opravdu nemá moc smyslu ![]()
@páájaa2 taky některé diskuze tu takové byly a taky mě ti chlapy děsili, ale častokrát tu byli i více nevinné případy a už se tu holky prsily jak by je poslali doháje i přes to jak zakladatelky říkali, že ve všem ostatním supr atd. Ale nechci tu rozebírat negativní reakce, ale opravdu tu psát jen ty, kdy tu kdo o partnera bojoval, místo aby odešel a teď je šťastný, že to dokázal.
Proc bojovat? Lide by spolu meli byt, protoze chteji a neco jim to prinasi. Ne proto, ze si ho ten druhy vybojoval.
Nekdy je bohuzel vztah dozity a je treba jit dal a nenechat se stahnout na dno. Kazdy z nas ma jinou miru tolerance a ucty k sobe same, pro kazdeho je ten „konecny“ hrich neco uplne jineho, proto bych nesoudila ty, ktere se rozhodnou odejit.
Zkusenost nemam, myslim si, ze vztah by mel tak nejak prirozene plynout.
Samozrejme bych neopoustela muze pro nejaky financni problem, treba kdyz nevyjde podnikani, ale treba pro exekuce z pujcek za mymi zady na blbiny bez vahani.
Já často radím vydržet, bojovat, řešit, zlepšit vztah místo z něj utéct. Ale jak píše @páájaa2 často tu zakladatelky diskusí píší o vztazích s takovými hovady, že není rady nad útěk (a škoda, že se kotvy nezvedly dříve)…
Já jsem ve vtahu bojovala mnohokrát, velké i malé bitvy, bylo by to na román
a nelituju.
Bojovala jsem za ty léta s jeho ex, bojovala sem s mojí rodinou, bojovala sem s jeho nevěrou, zažili sme horké chvilky, co se týče peněz i střechy nad hlavou, ale ono nás to čoveče všechno nějak stmelilo, myslím si, že díky všem těmhle peripetiím jsme šťastnější, vyrovnanější a vnímavější než v růžových začátcích…když to tak vezmu, prosadili jsme ten vztah všemu navzdory
![]()
A co byl důvod pro to se nesebrat a neprásknout do koní? Popravdě si nejsem jistá, nad některými okamžiky sama vrtím hlavou
ale nakonec to asi bylo vědomí toho, že je ten chlap veskrze dobrý (i když uličník), má mě rád a snaží se své neplechy vyřešit a odčinit… ![]()
Tak ono je trochu rozdíl, řešit s partnerem problémy, hledat kompromisy, žít s nim a né jen vedle něj a bojovat o partnera… k tomu prvnímu se vztahuje pořekadlo, pokud se dostaneme do fáze boje o partnera(tím spíš, z důvodů ze zdejších diskusí), tak zvětšiny to nemá cenu i kdyby byla z druhý strany nějáká vůle a snaha a ta tam je málokdy…
No tak většinou jsou zde popisovány situace, kdy už to nebere rozum, a pak nevím, co jiného radit. Myslím, že to nikdy nebylo tak hrozné, co se týče rad. Ano, bojovat se určitě má, ale všeho s mírou. Nikdy bych nebojovala o chlapa, který mě bije, fyzicky či psychicky ničí, je mi nevěrný, opovrhuje mnou a pod. a to je většina těch, co píší o radu. Od toho to tady je, že to vyznívá negativně je možné, ale méně závažné problémy si ženy vyřeší samy a není nutné o tom psát, či svěřovat se.
A bojovaly byste o vztah, kde „pouze“ citite, ze ten druhy o vas nema zajem? mam tim na mysli fyzicky a touhu travit s vami cas.
@Gosi správná myšlenka ![]()
asi i proto píšu o boji za vztah a né o boji o partnera.
jinak teda, aby nedošlo k mýlce, u nás po zahradě neběhají poníci a neblejou duhu
![]()
Umíme se pohádat kvůli blbosti, umíme na sebe hodit čumák nebo se poslat do kelu. Ale naučili jsme se spolu fungovat, komunikovat, najít kompromis.
Ale když přijde chlap i po těch letech z práce, plácne sebou vedle mě, dá mi ruku kolem ramen a řekne něco ve smyslu, že mě stejně miluje a že by mě nevyměnil ani za nic, tak prostě vím, že sem spokojená a šťastná…
@Anonymní píše:
A bojovaly byste o vztah, kde „pouze“ citite, ze ten druhy o vas nema zajem? mam tim na mysli fyzicky a touhu travit s vami cas.
pokud bych cítila, že sem tomu druhému u zadele? hm…asi bych to zkusila, oživit to, kvůli čemu sme se při první schůzce rozhodli jít do druhé, ale pokud by se to minulo účinkem, tak bych šla…život je příliš krátký na to, abych se jako klíště držela člověka, který mě nechce ![]()
@Anonymní píše:
A bojovaly byste o vztah, kde „pouze“ citite, ze ten druhy o vas nema zajem? mam tim na mysli fyzicky a touhu travit s vami cas.
To zase asi zalezi na celkove konstalaci. Pokud by ve vztahu byly deti, tak bych se samozrejme pokusila o zlepseni. Jen je otazkou, jestli by to k necemu bylo. K zajmu druheho o tvou osobu neprinutis a pokud by se mnou chtel partner zustat jen kvuli detem s tim, ze to okolo nejak prekousne, to bych zase pravdepodobne nesnesla ja, respektive ma hrdost.
V urcitem veku si proste clovek uvedomi, ze zivot je prilis kratkej na to, aby ho stravil jen vedle nekoho, nikoliv s nim.
@vonajebohyne
ano, dite tam je. a ano, to stejne resim.vim,ze ho nutit nejde, ale taky vim, ze mi to prijde nepochopitelne a jako mrhani vsim dobrym, co v zivote mame.ale chapu, ze to je zas muj problem.
Já jsem tu problémy ve vztahu řešila poměrně nedávno… asi tak pětatřicetkrát jsem se dozvěděla, že se mám ihned rozvést. No já si tady těch diskuzí moc vážím a chodím si sem pro radu často, ale beru je většinou s rezervou… p. s. nebudu se rozvádět, naopak jsem se rozhodla za manželství bojovat. Útěk by byl řešením, ale není to můj styl ![]()
@Anonymní píše:
@vonajebohyne
ano, dite tam je. a ano, to stejne resim.vim,ze ho nutit nejde, ale taky vim, ze mi to prijde nepochopitelne a jako mrhani vsim dobrym, co v zivote mame.ale chapu, ze to je zas muj problem.
A to ja te chapu, kvuli diteti ma cenu se minimalne pokusit o nejake zlepseni. A umim pochopit i to, ze je ti lito a nechapes, ze ten druhy nevyvine alespon malou snahu s tim neco udelat. To je pak cloveku lito, ze to vsechno jen tak necha vysumet. Kdybys vedela, ze jste se oba snazili, ale nevyslo to, bylo by to prece jen trochu jine. Clovek by mel pocit, ze pro to udelal vse, co slo a mohl by zacit s cistym stitem.
Ahoj všem,
poslední dobou co tak čtu různé diskuze na téma partneři a trápení s nimi, prakticky převládají reakce: „To bych ho vykopla, s tím bych si nezačla, to za to nestojí,…“
tak nějak mám pocit, že jak je nějaký problém, místo boje o něj začíná útěk. Málokdy tu najdu radu „vydrž, bojuj“
takže tu chci založit motivační diskuzi, co jste kdy musely vybojovat, abyste získaly, nebo udržely partnera a jste teď šťastné (nebo šťastní muži), že jste do toho tu energii vložili.
PS: trošku mě i motivoval citát: naši prarodiče zůstali spolu protože pochází z doby, kdy se rozbité věci opravili a neplýtvali jako dnes, kdy se rozbitá věc zahodí a pořídí hned nová. A platilo to i na lásku…