Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
To jsem mela od 24tt a do toho ted ve 30tt me uz tyden boli stydka spona, jak se to tam rozpina. Doktor rikal, Ze to k tomu patri. Nejhorsi je to k veceru. Zaclo to intenzivne ze dne na den, kdyby to bylo postupne a clovek si alespon mohl zvyknout… chodim jak tucnak ![]()
Příspěvek upraven 08.02.19 v 21:12
@Ivulka218 Mě v těhotenství taky bolela kostrč. Přesně jak píšeš ty. Jako by jsem na tu kostrč upadla a sedala jsem si jak stará babka a hned jsem si poposedla. Bylo to dost nepříjemný, ale po porodu to zmizlo.
@eviku-miluna děkuju moc, doufam,že to teda zmizí po porodu
už to snad uteče ![]()
To bude bolest „esíčka“ doporučuju cvičit - ideálně těhotenskou jógu, též jsem to měla, pak jsem začala docházet na jógu a bylo po problému ![]()
@Ivulka218 mne to bohuzial po porodu nepreslo. uz je to skoro 2 roky. Budem sa musiet rozhupat najst niekoho kto mi ju napravi. Rehabilitacny dr.nepomohol
Milé maminky,
chtěla bych se s vámi podělit o mou léčbu kostrče. Především bych vám chtěla poradit, abyste vyhledaly lékaře a fyzioterapeuta co nejdříve. Kostrč mne začala bolet, když jsem byla asi v 5. měsíci těhotenství. Má gynekoložka mi řekla, že je to normální, že to tak často bývá a po porodu se to ztratí. Bohužel jsem s tím tedy nic nedělala. Navíc jsem v práci začala sedět tak, abych se vyhnula bolesti a tím to ještě zhoršila. Začala jsem křížit nohu přes nohu, či sedět na jedné půlce, abych si ulevila, bolelo mne to nejvíce pak při vstávání a bolest rostla s váhou dítěte. Zhoršila se mi lordóza, a jak mi břicho rostlo (bylo obrovské), tak jsem se při chůzi spíše kolíbala (špatný vliv na pánev, kyčle), nedokázala jsem stát na jedné noze a někdy mne bolela i stydká kost. Bohužel jsem si nekoupila ani pás pro odlehčení, přišel mi předražený a moc jsem tomu nevěřila. Dnes bych to určitě alespoň zkusila.
Po porodu se bolest ještě zhoršovala, neměla jsem moc čas to řešit, měla jsem problémy s laktací a všechen čas věnovala miminku. Byla to velká chyba, měla jsem si najít alespoň pár minut na cvičení a nenechat to dojít tak daleko
Sezení mne neskutečně bolelo, kojení bylo utrpení, nakonec mne to bolelo i při zdvihaní dítěte, nájezdu kočárku na chodník, pak i při chůzi či vleže. Následné cvičení pomáhalo střídavě. Jednu dobu se to lepšilo, pak naopak o dost zhoršilo, bolest byla nejdříve vpravo, později naopak vlevo od kostrče, přidala se i bolest v bedrech. Je možné, že za to mohlo i nachlazení v zimě. Je to již 10 měsíců a nyní mohu říci, že je to téměř pryč, vleže ani při chůzi už to nebolí, vsedě je to minimální. Ráda bych vám níže popsala, co mi pomohlo. Hlavně vyhledejte co nejdříve lékaře. Já měla celkově 4 fyzioterapeuty a opravdu trvá, než najdete to pravé, co vám zabere. Stojí to ale za to a proplácí to pojišťovna, takže neváhejte.
Co mi pomohlo:
Mobilizace kostrče (provádí se přes konečník): na internetu najdete spoustu rozdílných informací, já si myslím, že je to dost individuální, mně velmi pomohly a určitě se toho nebojte, zkušený terapeut ví, co dělá a pomáhá vám od bolesti, rozhodně není na místě ani stud. Uvolní vám jemné tkáně okolo. Měla jsem velmi milou a citlivou fyzioterapeutku paní Markovou (specializuje se na kostrč, je příjemná a ohleduplná, pracuje v Praze – REHAMED – ul. Mánesova). Po zákroku byste neměly sedět ten den. Bolest úplně odešla na několik dní. Poté se vrátila, ale rozhodně byla o dost slabší. Pokračovala jsem ve cvičení. I když se pak nezdálo, že bolest je spojena přímo s kostrčí – hrot kostrče mne nebolel na dotyk, přesto jsem požádala ještě o jednu mobilizaci (asi po dalších 3 měsících) a dost mi to zase ulevilo.
Cvičení jógy: zpočátku jsem neměla ani pomyšlení na skupinová cvičení, běh, cokoliv, moc to bolelo a myslela jsem si, že bych to prostě nezvládla, říkala jsem si, co asi tak nacvičím, když nemohu ani sedět. Pak jsem to šla ale zkusit (až po 7 měsících po porodu, měla jsem dříve!). Neskutečně mi to pomohlo! Lektorku jsem upozornila na mé problémy a ona byla tak laskava, že zařadila i cviky na pánev. Začátek hodiny byl relaxační – uvolnění, zaměření se na dech, poté „Pozdrav Slunci“ a posilovací cviky. Bylo mi jasné, že mám zkrácené šlachy a jsem hrozně ztuhlá, ale rychle se to zlepšovalo! S každou hodinou jsem zvládala více věcí a protažené tělo se mi odvděčovalo, bolest byla mírnější a mírnější! Hodně mne pomohly tyto pozice: Střecha, Holub, Kráva, Motýlek, Dítě (některé ze začátku hodně bolely, ale pak to zmizelo! Ale nepřepínejte se zbytečně, pusťte tělo jen tam, kam vám to dovolí, chce to trpělivost).
Linky na jógové cviky
https://www.youtube.com/watch?…
https://www.youtube.com/watch?…
Další cviky (fyzio)
Především pozice žabák (snažit se pokrčenou nohu co nejvíce připlácnout do podložky a zároveň protáhnout do strany do dálky od trupu a nahoru – jak žába
, hodně uvolňující
lodička – na všechny čtyři, opřít se o lokty, vyšpulit co nejvíce pánev a hýbat mírně doleva a doprava, hodně uvolňující při bolesti
Později dělat „sumo dřepy“ - rozdíl od normálních dřepů je, že nohy jsou roztažené do stran, při pokleku, jak kdybyste si chtěly sednout na židli a pozor, záda musí být rovná, nepředklánět se, ruce k sobě, jak při modlení, nejde o počet, ale o čas, jak vydržíte v této pozici – bude se to prodlužovat!
Měla jsem problém se záklonem vzad při stání, malá ohebnost: Nejdříve leh na zádech, kolena k břichu, vydržet půl minuty až minutu, potom si lehnout na břicho a horní část těla zaklánět pomocí vzpírání na rukou (jak kdybyste chtěly dělat kliky, ale dolní část těla zůstane na zemi, zadek uvolněný!, připomíná to pak v józe pozici vysoká Kobra), ze začátku mi to moc nešlo, ale velmi brzy jsem byla pružnější a ohebnější, dělat 10×
Všechny pozice je dobré prodýchávat a snažit se o uvolnění. Dle mé fyzioterapeutky je dobré cvičit až po dvou hodinách od doby, co jsme vstaly z postele.
https://www.youtube.com/watch?…
Dávejte na sebe pozor i doma a zbytečně se nepřepínejte! Při zdvihání miminka – nepředklánějte se, držte záda zpříma, pokrčte se v kolenou a pak zdvihejte; napolohujte si postýlku, nechala jsem si navrtat dírky a tím dostala rošt výše, nemusela jsem se sklánět pro něj dolů – samozřejmě vše s rozumem, když už bylo větší, dalo jsem ho níže, aby nemohlo vypadnout. Velmi mi pomohl pojízdný koš, dítě jsem si vozila z místnosti do místnosti, a tak ho nemusela stále nosit. Nepřeceňujte se a myslete na sebe – zní to jako banalita, ale počkejte si třeba na nízkopodlažní tramvaj a netahejte se s kočárkem do schodů, i když přijdete později k lékaři či na schůzku, a už vůbec se netahejte s nákupy. Snažte se sedět v pravém úhlu, záda rovně, srolovat si větší ručník do role a o tu se opírat (zhruba v úrovni beder), nohami se dotýkat země. Vypozorovala jsem, že v tramvaji mne to vsedě nebolí – sedačky jsou pro mne dobře „nastavené“
, pokuste se to udělat i doma. Nevím, jak vy, ale já jsem po porodu jedla jak v těhotenství, a najednou jsem i přibírala, není to dobré, břicho je třeba naopak zpevnit. Návštěvy u fyzioterapeuta jsou opravdu velmi důležité, ale nečekejte, že vše spraví za vás, cvičte doma samy, hledejte si pro vás vhodné možnosti – jógu či jiná cvičení, hopsání na míči…
Závěrem bych vám chtěla popřát, aby bolest co nejdříve odešla, a vy se mohly plně radovat z mateřství! Budu šťastná, pokud mé zkušenosti pomohou alespoň jedné z vás. Napište mi, pokud budete mít chuť.
Mějte se krásně a ať se vám moc daří. ![]()