Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
My stehovali v roce. Kazde nase otoceni znamenalo probuzeni, knourani, stani v postylce a nasledny rev… dneska si rikam, proc me to nenapadlo o dva mesice driv, mohli jsme si vsichni tri usetrit neprijemne noci.
@Elzap nevyřeší…takhle malabude stejne vylezat a chodit za Váma.. budu ted resit to stejne. dám ji do jineho pokoje ale dam ji docestovni postýlky. z te se ji jeste nikdy nepodařilo vylezt ven
chci ji naučit spat dřív než se naučí z te cestovni postýlky vylezt práve taky..pak už težko se to bude ucit. syn spal se mnou v posteli pak do 4 let protože jsem to propasla
Já mám doma to samé, akorát už má 3 roky… Usne ve své postýlce, ale téměř vždy se v noci vzbudí a přileze za námi do postele, kde taky hodně cestuje, moc se s manželem nevyspíme. Vůbec nevím co s tím. Starší syn si toto nikdy nedovolil, ten spí od narození až doposud ve své posteli a nikdy k nám nelezl, fakt nevím co děláme špatně u toho mladšího, mám pocit, že s námi bude spát snad do 18-ti…
Můj syn bude mít za chvíli tři roky a ještě nespí celou noc.
V postýlce rval, ve velký posteli si to nakraci k nám do ložnice. Už mi to taky štve a nestřídat se s manželem, tak už nevím. Až jednou přijde až ráno, tak asi bouchnu šampaňský. Kluci mají vlastní pokoje už od mimin
Já bych v životě nenaučila me děti usínat/spat v naší posteli
pak není jednoduše co odnaucovat
@Diana69 nojo, my to třeba děti nikdy neučili, starší usne a spí celou noc, mladší přijde každou noc jak štěnice. I jsem asi měsíc vytrvala a vždy ho odvedla zpátky, i s řevem, a stejně znovu a znovu chodí a chodí. I když ví, že poputuje zpátky do postele.
@Netopýr1 píše:
@Diana69 nojo, my to třeba děti nikdy neučili, starší usne a spí celou noc, mladší přijde každou noc jak štěnice. I jsem asi měsíc vytrvala a vždy ho odvedla zpátky, i s řevem, a stejně znovu a znovu chodí a chodí. I když ví, že poputuje zpátky do postele.
Jednou se musi přeci utahat..určitě by nechodil celou noc
@Diana69 né každému rodiči to vadí. Syn spal se mnou už v porodnici a já to milovala. Do své postele šel až ve 3 letech, hlavně i proto, že jsme rekonstruovali pokoje a dřív nebylo kam ho dát. Jak měl pokoj, hned spal ve své posteli a za celou dobu se stalo pouze jednou, že by mi přišel do postele, když měl ošklivý sen.
A mně to kolikrát chybí.
Ne přijde jednou, ale ví, že ho odvedu zpět a stejně další noc přijde znovu a znovu. Takhle malé děti ( u zakladatelky dvouleté) neumí spát celou noc, zvlášť když už nemaji dudlík, neumí se samy uklidnit a znovu usnout. Znám dost případů z okolí a všechny ty děti spaly ve vlastním pokojíčku. Tak jen že to není jen u dětí, co je rodiče učí spát u sebe v posteli. Bohužel se to většinou nejlíp rádi těm, které děti v osm položí a v sedm se probudí.
ne každý má ale takové štěstí a já to můžu srovnat celkem dobře, obě děti jsou naše, mají stejné podmínky, stejnou výchovu, stejně zacházení l, každý od mimina svůj pokoj a to první spí od roka celou noc a druhé prostě ne a kdybych se zblaznila a postavila na hlavu, tak mezi 1-3 se prostě probudí a přijde.
Edit - a to jsem teda šťastná že už je to jen jednou, kolem tech dvou let přišel klidně i co dvě hodiny
Zakladatelko - ono to jednou přejde, já někde četla, že ten spánek se ustaluje kolem těch 3-4 let.
@Diana69 píše:
Já bych v životě nenaučila me děti usínat/spat v naší postelipak není jednoduše co odnaucovat
Aha,a jak vysvětlíš tedy to, že to dělají i děti, které nikdy s rodiči v posteli neusinaly??
Já jsem třeba měla svojí postýlku a když jsem dostala válendu, pravidelně jsem a chodila k našim. Někdy jsem teda usnula vedle postele. Ale naši mě do postele nikdy nebrali.
Ono je hezké placnout něco, aby ti tady zatleskali, ale ne všechny děti jsou stejné.
@Netopýr1 píše:
@Diana69 nojo, my to třeba děti nikdy neučili, starší usne a spí celou noc, mladší přijde každou noc jak štěnice. I jsem asi měsíc vytrvala a vždy ho odvedla zpátky, i s řevem, a stejně znovu a znovu chodí a chodí. I když ví, že poputuje zpátky do postele.
Tak přesně takhle to mám s mými dětmi. Starší odmalička spí ve své posteli bez problémů. Kdybych měla jenom ho, tak bych asi taky měla takové názory jakože ty děti co chodí rodičům do postele, tak si je ti rodiče nějak rozmazlili. Mladší je ale pravý opak staršího. Od miminka taky spaval ve své postýlce, ale jakmile se naučil vylézt z postýlky, hned lezl k nám, mohla jsem ho odnášet kolikrát jsem chtěla, naplacat mu na zadek atd, nechat ho dvě hodiny vzhůru uprostřed noci chodit tam a odnášet zpět, být s ním ve vedlejší místnosti dokud neusne atd, ale stejně vždy nakonec skončí u nás v posteli.
@Netopýr1 ja tyhle rady „jak jste si ho naucili, takovy to mate“ posloucham taky. No jo, jenze my ho neucili zamerne spat u nás a stejnak k nam chodí. Nektere noci je vzhuru často, je neuvěřitelně neklidny behem spánku. Zkouseli jsme opravdu kde co. Je mu 2,5 roku a jsem zvedava, kdy zacne dobře spat a kdy zvladne spat celou noc u sebe v pokojíčku.
Moje zkusenost je takova, ze to opravdu pomohlo. Kdyz byly mezi loznici a pokojikem dvere tak vstaval a chodil k nam. Jakmile jsme dvere zazdili a musel chodit pres predsin tak byl klid. Kdybych vedela ze to pujde tak snadno udelala jsem to hned.
@citlivaduse zkus mu na noc uvarit medunkovy caj nebo mu dat teple mleko s medem a skorici, poradne vyvetrat mistnost, precist pohadku, vrazit pod ruku plysaka. Kdyz bude tvrde spat tak se ani nepresune k vam.
@Lynette pohadku cteme, vyvetrano, usina, opravdu jsme zkusili snad uz vse, mleko by mi nevypil. Bojujeme od narození, silne dráždivé dítě. Ted nas cekaji v cervnu testy kvuli ADHD, ale nemyslim, ze mu to potvrdí. Psycholožka me „uklidnila“, ze deti jako je náš opravdu problem se spankem mívají a nemusi to byt chyba rodicu. Ono je toho víc, ale nebudu tu psat detaily a plevelit diskuzi. Ale dekuji za rady ![]()