Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Ziji s ženou v reg partnerství a máme dvě krásné dcery- 6 měsíců a skoro 3 roky. Obě jsem rodila já, (partnerka má zdravotní komplikace).
Narodila se nám díky dárci- muži, kterému budu navždy vděčná. Je s námi v kontaktu, holky obe poznal, viděli jsme se vícekrát, je k ním pozorný, vždy něco přinese, zajímá se, posíláme pravidelně fota… a domluva do budoucna je, že se budou vídat, může si je brát na víkend/výlet, když holky budou chtít. On sám je rozvedený, vlastní děti oficiálně ještě nemá, pomohl nám proto, že chtěl (ne za peníze) v RL není uveden.
Jenže i tak ve mě hlodá, jestli jsem za dcery nerozhodla příliš… jestli mi to jednou nevyčtou, že neměly klasickou rodinu jako jejích vrstevníci… teď jsme měli besídku ze školky a naše dcera tam byla jediná bez tatínka… na druhou stranu s partnerkou se milujeme a máme harmonický domov.
Dcera (ta 3 léta) je s tím zatím samozřejmě úplně v pohodě, nic jí zatím nechybí, ale už začíná být zvědavá. Minule na hřišti se ptala úplně cizího chlapečka „bydlíš s jájou nebo s tatínkem?“ (Partnerka Jaroslava, dcera jí říká jája.) Naše dcera má "mámu a jaju "
Já si myslím, že pokud bude vyrůstat ve stabilní, láskyplnné rodině, tak vám určitě nebudou nic vyčítat. Vždyť na světě je tolik narušených nešťastných rodin, kde jediné co rodiče svým dětem přináší je trauma a celoživotní psychické problémy. Takže pokud vaše registrované partnerství neskončí krachem (i to se může stát, ale to samozřejmě nikdo nemůže vědět dopředu), tak nejenom, že budou mít děti dvě milující matky, ale i jednoho člověka. co je bude mít také rád, navíc. A je jedno jak ho budou brát, jestli jako otce nebo něco jiného. Navíc z nich vyrostou tolerantní bytosti. V dnešní době už takové vztahy a modely nejsou tak zavrhované, vidím to i kolem sebe.
Nevěřím, že se ptáš za sebe. Spíše jsi někdo v okolí, a koukáš přes plot k těm dvěma. Homosexuální páry budoucí reakce lidí v okolí rozhodně neřeší až když mají dvě děti ![]()
Ale ne, nebudou se cítit podvedeny. V generaci mých dětí je to už naprosto v pohodě. Děti zvědavé jsou. To jsou prostě děti. Ale spokojí se s odpovědí, kterou dostanou a hotovo. Tak to pak berou a život jde dál. ![]()
@Anonymní píše:
Ziji s ženou v reg partnerství a máme dvě krásné dcery- 6 měsíců a skoro 3 roky. Obě jsem rodila já, (partnerka má zdravotní komplikace).
Narodila se nám díky dárci- muži, kterému budu navždy vděčná. Je s námi v kontaktu, holky obe poznal, viděli jsme se vícekrát, je k ním pozorný, vždy něco přinese, zajímá se, posíláme pravidelně fota… a domluva do budoucna je, že se budou vídat, může si je brát na víkend/výlet, když holky budou chtít. On sám je rozvedený, vlastní děti oficiálně ještě nemá, pomohl nám proto, že chtěl (ne za peníze) v RL není uveden.
Jenže i tak ve mě hlodá, jestli jsem za dcery nerozhodla příliš… jestli mi to jednou nevyčtou, že neměly klasickou rodinu jako jejích vrstevníci… teď jsme měli besídku ze školky a naše dcera tam byla jediná bez tatínka… na druhou stranu s partnerkou se milujeme a máme harmonický domov.
Dcera (ta 3 léta) je s tím zatím samozřejmě úplně v pohodě, nic jí zatím nechybí, ale už začíná být zvědavá. Minule na hřišti se ptala úplně cizího chlapečka „bydlíš s jájou nebo s tatínkem?“ (Partnerka Jaroslava, dcera jí říká jája.) Naše dcera má "mámu a jaju "
Ludia rovnakého pohlavia by nemali vychovávať deti
@Anonymní píše:
Budou se dcery cítit podvedeny?
Na to ti tu nikdo neodpovi.
Na to se musis zeptat tvych dcer, az budou dospele.
Co se tyce otce:
Idealni situace je, kdyz deti maji dobryho nebo dokonce skvelyho tatu.
Prumerna situace je, kdyz maji prumernyho otce.
A uplne na houby je to, kdyz maji mizernyho fotra.
Tvoje deti nemaji zadneho, coz neumim vzhledem k memu veku spravne moderne posoudit.
Takze mozna budou v dospelosti radi, zes je usetrila mizernyho otce.
Nebo budou nastvani, zes jim od pocatku vzala moznost mit skvelyho tatu.
A nebo jim to bude uplne jedno.
Kdo vi ![]()
@Anonymní píše:
Hm, jsem samoživitelka a dceři tatínek chybí hrozně, pořád mluví o tatínkovi, plyšáci jsou tatínek a maminka a děti, včera přišel řemeslník, všechno mu ukazovala co má, „pracovala“ s ním a pak ho držela kolem stehna, aby neodjel - myslím, že brzy natočím Jak vytrhnout velrybě stoličku II, akorát to nebude veselohra,
takže dítěti tatínek chybí a to hodně
Já jsem také sama, ale se synem. Nemám dědu, uz ani otce. Nemám bratra, švagra a jen jednoho bratrance, který bydlí cca 30 km a jezdí k nám velmi sporadicky. Kamarádů-chlapů tedy moc nemám, resp. žádné. A ano, úplně mně to rve srdce, když vidím, jak syn jásá, když se mu jakýkoliv cizí muž „věnuje“-když s ním promluví pár vět, pochváli traktor, zeptá se kolik má doma aut, atd. Syn má 3 roky, po prázdninách půjde do školky. Trochu se bojím toho, že se děti budou „chlubit“ tatinkama a můj bude mít „JEN“ maminku. Snažím se mu dávat vše, co by mu dávali oba rodiče, ale cítím, že mi ta „chlapska“ role moc nejde ![]()
Baví mě jak tu melete o mužském vzoru
Mužský vzor mohou mít za 1. v dárci (ale ok, berme to tak, že nemá zájem a není v obraze), 2. dědečkové, 3. strejdové.
Minimálně ty dědečky určitě mají a pokud se normálně stýkají tak super. Ale taky musíme podotknout, že některý mužský vzor je spíše na škodu - já si třeba myslím, že bych byla spokojenější kdybych bez mužského vzoru vyrůstala. Takové kecy, které tvrdil můj otec a myslím, že se to na mě dost podepsalo. Takže za mě opravdu není třeba mít mámu a tátu, stačí dva milující rodiče. Pokud nežijí na samotě u lesa, nejsou na domácí škole tak se v běžném životě s muži stýkat budou a věřím, že v příbuzenstvu bude minimálně jeden super muž