Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Burj Chalifa píše:
otázka je, zda budou mít našetřeno potřebných 15 - 20 %, protože bez vlastních peněz už banky nepůjčují. A další věc, zda se na ně dostane.
http://www.mesec.cz/…na-hypoteky/
I z tohohle pohledu je lepší to začít řešit už teď
je úplně jedno jestli si pro to půjdou už teď nebo rezignujou na stavbu a začnou šetřit na hotový, ale až si za 1 - 1,5 roku vzpomenou že by chtěli hypotéku, tak s druhým dítětem, sama na RD, budou mít horší pozici pro vyjednávání, určitě toho zvládnou našetřit mnohem míň než teď, navíc horší úrok, a budou mít co dělat, aby to vůbec stíhali do té doby co plánuje. Taky se může stát, že se budou stěhovat někam dál, tudíž by dítě měnilo školu a to taky není úplně super, aby odchodila první třídu a pak šla pryč nebo dokonce ani tu. Chce to aspoň ty 2 - 3 roky na jednom místě nebo přinejmenším aby nepřišla o všechny kamarády jak ve škole, tak kolem domu.
@Burj Chalifa pardon, vůbec jsem si nevšimla, že to téma bylo obnoveno s jiným příspěvkem
![]()
@Anonymní píše:
Dobré ráno všem.
Prosím o rady, sice máme času hromady a kdoví jak to vše bude, ale… Chtěli bychom výhledově (cca za rok) začít pracovat na druhém dítku. Do té doby chceme něco málo ušetřit a já zhubnout. Bydlíme v bytě 3+1, menší velikost. Máme dítko 5 let.Jak jste řešily soužití starší- mladší dítko v bytě? Aby starší mělo svůj klid na spaní, hraní, případně učení. Máte děti s věkovým rozdílem 6-7 let? Vyhrají si? Jak to vše zorganizovat?
Udělá se holt jeden pokoj (většinou se nechává větší) a tam každému dítěti svůj koutek. Je to taková nejběžnější varianta ať je rozdíl 3 roky nebo 10. Samozřejmě rušit se budou, tudíž mladší je potřeba častěji zabavovat nebo se starší třeba chodí potom učit do jiné místnosti.
@Terezeuska píše:
Ahojky, pridavam se do diskuze, mame 5,5 letou dcerku a pracujem na druhém mimi. Mame byt na hypo 40m2,mini loznice kde spim ja a dcera a manzel spi v obyvaku (mame jiny rezim trochu a nák sme si takhle zvykli). Měla jsem smely plan, ze byt pronajmem, at se hypo splaci a my pujdem do pronajmu do většího (nechcem ten nas byt prodat, byl za super cenu a nechame ho pak bud detem nebo na duchod). A 2 hypo neutahnem. jenze at pocitam, jak pocitam, s manzelovou mzdou a mym rodicakem na 3+1 najem mit nebudem😲 takze zustanem asi po dobu rodicaku v nasi krabicce od sirek… jako mam to tak nak vymyslene, ale trochu se bojim, aby nebyla ponorka…mate jeste nekdo dalsi zkusenosti jako @Netopirek z bydleni v 1+1 s vice detmi? Po rodicaku az se vratim do prace urcite pujdem do většího, ale prezijem ty cca 3 roky?
Mám zkušenost z pohledu cca tvé starší - byla to docela sranda, ale byli jsme každou chvíli pryč a bylo to tak jen asi rok.
@Netopirek píše:
To je tvůj názor a tvoje zkušenost. Ja bydlela v domě 3+kk-50m². Bylo nás tam 4 dospělí a jedno dítě. A soukromí jsem měla dost.
No jo, ale ono (pomineme-li že je to stejně šílenost) je rozdíl mít 1+1, 2+kk nebo 3+kk. I na stejné podlahové ploše ten pokoj navíc udělá obrovský rozdíl.
@Nimie píše:
No jo, ale ono (pomineme-li že je to stejně šílenost) je rozdíl mít 1+1, 2+kk nebo 3+kk. I na stejné podlahové ploše ten pokoj navíc udělá obrovský rozdíl.
Čárku, prosím. ![]()
Souhlasím, že na stejné podlahové ploše pokoj udělá velký rozdíl v kvalitě bydlení.
@Bábrdl píše: Čárku, prosím.
Souhlasím, že na stejné podlahové ploše pokoj udělá velký rozdíl v kvalitě bydlení.
@Netopirek píše:
To je tvůj názor a tvoje zkušenost. Ja bydlela v domě 3+kk-50m². Bylo nás tam 4 dospělí a jedno dítě. A soukromí jsem měla dost.
@Netopirek píše:
To je tvůj názor a tvoje zkušenost. Ja bydlela v domě 3+kk-50m². Bylo nás tam 4 dospělí a jedno dítě. A soukromí jsem měla dost.
Myslím, že můžeme mít pravdu obě, jde jen o definici slova soukromí. Pokud je někdo takový ten pospolitý typ, má pocit, že má soukromí, když na něj chvíli někdo nemluví.
Ale někdo potřebuje soukromí jako fakt soukromí, prostě se na chvíli zavřít a v klidu se věnovat svým věcem. A to prostě v 1+1 ve více lidech nejde. Fyzicky nejde.
@Nimie píše:![]()
čárka, čárka, čárka!
poznamenala jsem si… až budou tři, musíme to nějak oslavit
To bude tak za rok. Tímhle tempem. ![]()
@Bábrdl píše:
To bude tak za rok. Tímhle tempem.
Nevadí, teď stejně není čas na oslavy ![]()
@Bábrdl píše:
Myslím, že můžeme mít pravdu obě, jde jen o definici slova soukromí. Pokud je někdo takový ten pospolitý typ, má pocit, že má soukromí, když na něj chvíli někdo nemluví.Ale někdo potřebuje soukromí jako fakt soukromí, prostě se na chvíli zavřít a v klidu se věnovat svým věcem. A to prostě v 1+1 ve více lidech nejde. Fyzicky nejde.
Asi to tak bude. Mně k pocitu soukromí stačí zatáhnout kolem postele závěs nebo si dát do uší sluchátka a sedět sama v křesle. Stejně tak mím dětem. Takže v 2kk jsme spokojeni.
Kdyby jsme měli větší byt/dům asi bysme stejně byli pořád pokupě.
@Netopirek píše:
Asi to tak bude. Mně k pocitu soukromí stačí zatáhnout kolem postele závěs nebo si dát do uší sluchátka a sedět sama v křesle. Stejně tak mím dětem. Takže v 2kk jsme spokojeni.
Kdyby jsme měli větší byt/dům asi bysme stejně byli pořád pokupě.
A jak se děti učí? Když si jeden chce hrát (minimálně protože nechodí do školy nebo do nižších ročníků) a starší se potřebuje učit, dělat náročnou úlohu apod. na posteli za závěs se asi neschová, se sluchátkama na uších se taky ne každému dobře učí… byť samozřejmě i ve 2+kk to není tak hrozné jako v jednopokojáku. Jeden si může zalézt do ložnice a tam se zavřít.
@Nimie píše:
A jak se děti učí? Když si jeden chce hrát (minimálně protože nechodí do školy nebo do nižších ročníků) a starší se potřebuje učit, dělat náročnou úlohu apod. na posteli za závěs se asi neschová, se sluchátkama na uších se taky ne každému dobře učí… byť samozřejmě i ve 2+kk to není tak hrozné jako v jednopokojáku. Jeden si může zalézt do ložnice a tam se zavřít.
Tak starší dělá úkoly u jídelního stolu v obýváku, mladší si hrají v pokoji.
Já když se učím tak sedoležím na gauči a mám na uších sluchátka. Já se bez hudby v uších nedokážu na učení soustředit. A co si pamatuji, tak od cca 7-8 třídy jsem se učila v posteli i tam psala úkoly.
A pokud budou potřebovat klid, jako klid, tak můžou jít do knihovny. Tam je klidu spoustu.
@Netopirek píše:
Tak starší dělá úkoly u jídelního stolu v obýváku, mladší si hrají v pokoji.
No právě, využíváš toho, že máte víc místností
to se v jednopokojáku dělá blbě ať jsou rozměry jakékoliv. O to jde. A teda upřímně nevím na jaký objem úkolů jsi zvyklá, ale při představě, že půlku knihovny z domova tahá dítě každý den do knihovny, aby to za x hodin zase táhlo zpátky je docela hustá
jako byla jsem zvyklá tahat i 10 knížek, ale fakt ne x krát do týdne.
@Netopirek píše:
Já když se učím tak sedoležím na gauči a mám na uších sluchátka. Já se bez hudby v uších nedokážu na učení soustředit. A co si pamatuji, tak od cca 7-8 třídy jsem se učila v posteli i tam psala úkoly.
A pokud budou potřebovat klid, jako klid, tak můžou jít do knihovny. Tam je klidu spoustu.
Neboli aktivní podpora toho, že se díte nenaučí správně sedět a bude si už takhle brzo zvykat na špatný posez, navíc špatné osvětlení, protože zvlášť se zataženým závěsem bys tam musela mít nad to namířenou sakra hustou lampu abys to osvítila tak jak by to mělo být.
Zkrátka na takovém prostoru se musíš strašně přizpůsobovat jednotlivým členům. Zatímco dítě přijde domů a potřebuje se učit, dospělý většinou přijde domů a chce se dívat na TV, malé děti si chtějí hrát… a pokud počítáš s tím, že kdo chce klid půjde do knihovny, kdo chce TV půjde do kina nebo na procházku, kdo si chce hrát jde na hřiště, tak to máte doma vesměs na přespání. Což se samozřejmě dá, v tom není problém, jen je to dost náročné a není moc lidí, kterým by to vyhovovalo.
@Netopirek píše:
Tak starší dělá úkoly u jídelního stolu v obýváku, mladší si hrají v pokoji.
Já když se učím tak sedoležím na gauči a mám na uších sluchátka. Já se bez hudby v uších nedokážu na učení soustředit. A co si pamatuji, tak od cca 7-8 třídy jsem se učila v posteli i tam psala úkoly.
A pokud budou potřebovat klid, jako klid, tak můžou jít do knihovny. Tam je klidu spoustu.
Tak to by mi regulérně hráblo. Brrrr.
Ale chápu, že lidé jsou různí. Zase jsou lidé, kteří nutně potřebují courat ven a ničí je být zavření v bytě. To zase nechápu já
Kamarádka byla hotová z toho, že jsme si v našem domě vybrali byt v patře a ne ten v přízemí. Jenže potíž je, že to přízemí je snížené, ale je z něj výlez na zahradu (z přízemí, ne „z bytu“). A ona je ten typ, co od jara do podzimu dovnitř ven, dovnitř ven.
Když já vylezu na zahradu, to už musí bejt… ![]()