Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak holky skončila jsem na slabých AD, je to podle slov doktora jak už tu bylo zmíněno syndrom dráždivého tračníku způsobené stresemm, tak doufám že rychle zaberou a bude klid ![]()
V životě bych neřekla, že to, že jakmile musím jít na velkou, nemohu to vůbec odkládat, bude mít nějaké lékařské pojmenování. ![]()
Zlatý e-mimino
Zdravím, tak jak pokračujete?
Já mám teď nervy na pochodu a chodím na velkou i 7Xdenně. Je to hrůza, bojím se vyjít z domu abych se někde nepo… Pomohli vám ty AD? A to vám napsal obvodní lékař nebo psycholog?
@slunicko159369 píše:
Zdravím, tak jak pokračujete?
Já mám teď nervy na pochodu a chodím na velkou i 7Xdenně. Je to hrůza, bojím se vyjít z domu abych se někde nepo… Pomohli vám ty AD? A to vám napsal obvodní lékař nebo psycholog?
AD mi ted nepomohly, ale jediné co zabralo je Imodium
sice od stresu to nepomůže moc ale od průjmu jo
. Jak jsem zjistila, že to zabírá, docela jsem se i zklidnila ![]()
@Pettule69 Imodium jsi brála i preventivně nebo jen když to na tebe přišlo?
Hned si ho jdu koupit, čeká mě náročný víkend tak abych byla připravena.
@slunicko159369 píše:
@Pettule69 Imodium jsi brála i preventivně nebo jen když to na tebe přišlo?Hned si ho jdu koupit, čeká mě náročný víkend tak abych byla připravena.
Já si ho vždycky vzala jak jsem někam šla, klidně i když jsem šla s malým jen ven
byla jsem pak klidnější že pokud mě to někde chytí nebude to taková katastrofa ![]()
@Gladys píše:
Jeden čas jsem měla i bachovky, krizovou esenci
Prosímtě jak se ty bachovky přesně jmenují? Asi to zkusím, protože jsem z toho stavu už zoufalá ![]()
Dobrý den, mam uplně stejný problém, došla jsem si s tímto problémem k psycholožce, která mi velmi pomohla a abych se toho rychleji zbavila tak mi psychiatrička předepsala léky. Tato nemoc patří mezi úzkostné poruchy a jmenuje se OCD (obsedantně kompulzivní porucha). Bojovala se s tím sama 3 roky
a bez úspěchu a již po několika sezeních a měsíci užívání léku jsem skoro v pořádku.
Doufám že i vám se podaří nad nemocí vyhrát. Drzím palce. ![]()
@Niki37 píše:
Dobrý den, mam uplně stejný problém, došla jsem si s tímto problémem k psycholožce, která mi velmi pomohla a abych se toho rychleji zbavila tak mi psychiatrička předepsala léky. Tato nemoc patří mezi úzkostné poruchy a jmenuje se OCD (obsedantně kompulzivní porucha). Bojovala se s tím sama 3 rokya bez úspěchu a již po několika sezeních a měsíci užívání léku jsem skoro v pořádku.
Doufám že i vám se podaří nad nemocí vyhrát. Drzím palce.
Zdravíčko…taky uvažuju nad návštěvou odborníka, bo mě z toho asi brzo jeb*e…chtěla jsem se zeptat na kolik cca výjde návštěva u psychologa?
Většina psychologických poraden je zdarma a hradí je pojišťovna.
Ahoj, ráda bych oživila diskuzi a zeptala se jak pokračujete? Asi se potřebuju vykecat, protože už fakt nevím co s tím. Mám přesně problémy co tu popisujete. Mám to už několik let, a to jsem mladá a nemám dítě. Jsem ted v Anglii jako aupair a i cesta do školky s dítětem je pro mě utrpení. Přitom o nic nejde, nic se po cestě neděje, ale kolikrát musím jít na veřejný záchod, jednou jsem dokonce skončila i za křovím :/. Vím, že je to ze stresu, jak mám někam jít, tak to je konečná. Výlety jsou pro mě stres, radši už ani nechci nikam chodit, protože nevím kde tam jsou záchody. Už to došlo tak daleko, že všude mapuju kde sou záchody, dokonce už i v Londýně mám vytypovaný záchody v místech kam chodím. Na výletech nikdy nic nejím, celý den hladovým a i přesto se mi pokaždé chce. Do restaurací nebo kavárem vůbec nechodím pro jistotu. Imodium už nezabírá, musím si vzít dva prášky, aby to mělo efekt. Minulou neděli jsem se měla sejít s kamarádkou v Londýně a doma předtím jsem byla 4× na WC, přitom nechápu z čeho, když o nic nejde, přece jedu jen za kámoškou, musela jsem si vzít dva imodiumy jinak bych asi nedojela. Myslím, že mě nestresujou ty samotný aktivity, ale už mě stresuje to, že se mi bude chtít na záchod, a tím pádem se mi samozřejmě chce. Už nevím co s tím. Pamatuju si, že už na ZŠ jsem byla takový posránek, víc se to rozjelo asi na střední. Jsem z toho zralá na Chocholouška. Až se vrátím do ČR asi to budu muset nějak řešit, s tímdle se moc nedá žít. Q
Ahoj, taky mám syndrom dráždivého tračníku. Je to fakt ze stresu. Člověk na to prostě nesmí myslet. Snažím se jíst zdravě, moc nemastím (to mi fakt nedělá dobře) a moc nejím smetanové omáčky. Ale je fakt, že čím víc na to myslím, tak tím je to horší. Když si prostě vsugeruju, že to bude dobrý, tak je to většinou OK. Nejhorší je to v práci. Na obědy chodí kolegové do restaurace, ale to já prostě+ nemůžu. Ty přepalovaný věci a pocit, že bych musela letět, tak s nima prostě nechodím a nosím si obědy ze školní jídelny a v klidu si ho pak sním v práci. Není to přepalovaný i když někdy je to taky masnější. My máme v práci záchod hned vedle kanceláří a jen slabé dveře, takže je všechno slyšet a všichni vědí kolikrát jde člověk za den na záchod. Faktu super.
To mě hrozně vadí a je jasný, že mě to už v práci chytlo a musela jsem třeba 3× krát za sebou. Zase na druhou stranu si říkám, každý chodí na záchod tak co.
A pokud mám nějaké horší období, stres v práci nebo tak, tak je lepší brát slabá AD. Teď zkouším mladý ječmen. Má působit na zažívání a i sklidňuje a posiluje imunitu, tak uvidím. I když ze začátku může způsobit průjmy. Zatím neběhám
, tak uvidíme jak ho budu snášet dál.
Tak se holky držte.
@Anonymní píše:
Ahoj, taky mám syndrom dráždivého tračníku. Je to fakt ze stresu. Člověk na to prostě nesmí myslet. Snažím se jíst zdravě, moc nemastím (to mi fakt nedělá dobře) a moc nejím smetanové omáčky. Ale je fakt, že čím víc na to myslím, tak tím je to horší. Když si prostě vsugeruju, že to bude dobrý, tak je to většinou OK. Nejhorší je to v práci. Na obědy chodí kolegové do restaurace, ale to já prostě+ nemůžu. Ty přepalovaný věci a pocit, že bych musela letět, tak s nima prostě nechodím a nosím si obědy ze školní jídelny a v klidu si ho pak sním v práci. Není to přepalovaný i když někdy je to taky masnější. My máme v práci záchod hned vedle kanceláří a jen slabé dveře, takže je všechno slyšet a všichni vědí kolikrát jde člověk za den na záchod. Faktu super.To mě hrozně vadí a je jasný, že mě to už v práci chytlo a musela jsem třeba 3× krát za sebou. Zase na druhou stranu si říkám, každý chodí na záchod tak co.
A pokud mám nějaké horší období, stres v práci nebo tak, tak je lepší brát slabá AD. Teď zkouším mladý ječmen. Má působit na zažívání a i sklidňuje a posiluje imunitu, tak uvidím. I když ze začátku může způsobit průjmy. Zatím neběhám, tak uvidíme jak ho budu snášet dál.
Tak se holky držte.
taky se snažím na to nemyslet, ale ono to nejde. I když si říkám že přece se nic neděje, že jdu třeba jen ven s kámoškou, že z toho nemusím mít přece nervy, tak stejně i tak se mi chce. No to se ti nedivím s těma obědama v práci, já nevím jak to budu řešit ale děsím se toho už ted. Většinou se mi chce na záchod už během jídla, což je dost trapný před kolegama. Jinak celkově potřeba v práci je moje noční múra, ale někdy to jinak nejde no. Takže člověk už je ve stresu z toho aby se mu nechtělo na záchod, a z toho se mu chce na záchod. Q
Ahoj, přidávám se k „partě“
tohle mě trápí už strašně dlouho, asi 10 let s mírnýma přestávkama. Doktorka nad tím mávla rukou, takže řeším Imodiem většinou…
Teď, asi před měsícem jsem se na nějakým jiným foru dočetla o Enterolu. má v sobě nějakou přátelskou bakterii a blabla, tak jsem to zkusila. Účinek u mě vypadal následovně - nejdřív to zastaví stolici podobně jako Imodium, ale nezasekne to střeva, protože já po tom normálně prdím ( a věřte, že jsem za to opravdu ráda!!!). Cca 12 hodin po jednom prášku mám TUHOU normální stolici a o nějakém průjmu se mi ani nezdá…
Ale asi je potřeba to brát pořád, jenež v letáčku je že ne déle než - myslím- 5 dní…
tak to střídám s tím Imodiem, protože když pak pomine účinek Enterolu, zase se mi to vrátí.
Doporučuju ho ale určitě třeba když jedete někam na víkend nebo tak něco… ![]()