Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Častá stolice a stres
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
16.9.12 11:04
Častá stolice-stres
Ahoj holky, chodím sem docela často ale nikdy jsem nedostala odvahu něco napsat až teď. Mám takový problém pro mě dost choulostivý a to častá stolice. Začlo to vloni v lednu když jsem otěhotněla. Každá návštěva dr. se neobešla bez průjmu. Teď už jsem 11m po porodu ale problém pořád trvá. Když jsem doma je to v poho ale jakmile mám někam jít (s malou na prohlídku, někam na návštěvu atd.) tak je mi zle, neustále lítám na wc. Do toho mám ještě obavu ať se někde nepo… no hrůza. Pořád se uklidňuji že o nic nejde nemám se proč nervovat ale někde v podvědomí to tam je a nejde s tím nic dělat. Ještě před tím než vyhledám doktora napadlo mě napsat to sem. Třeba někdo zažívá či zažil to samé a dá nějakou radu jak se toho zbavit. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.9.12 11:07
@Petula123 moje kamarádka má úplně to samé jako ty. Ne sice po porodu, ale jinak také ze stresu. Trápí se s tím už strašně dlouho, protože ji bylo trapné o tom mluvit. Před nedávnem začala brát slabá AD a je jí celkově lépe. Pokud to není nějaký zdravotní problém a víš, že je na vině stres, tak zkus psychologa 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.12 11:17
Zkus psychologa…ja mam neco podobneho ale ne v takové míře..když mám jít třeba k dr. na kntrolu tak mám skoroprujem 
i když jsem pred tim mela trebba 3 dny zacpu…pak se to ale uklidni 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.12 11:27
Psychologa zkusím, jen tu odvahu dostat. 
Děkuji vám. Jinak sres to bude určitě, chytne mě to jen tehdy mám-li někam jít. Jak se vracím domů vše už je v pohodě. Není to ale nic příjemného držet půlky u sebe nebo neustále vyhledávat záchod. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.12 11:28
Je to stresovy, ja to mam pred necim narocnym taky…treba cesty do ciziny, kdyz jedu sama a tak. Je to i prirozeny, protoze telo se zbavuje zateze, aby se ti lip utikalo 
Chyba je ovsem v tom, ze ta mira stresu neodpovida situaci, to je pak dobry se poradit s psychologem, ja znam spoustu lidi, co to tak ma, ale ne v takovy mire. Dokud te to neobtezuje pred kazdou blbosti, je to ok, ve tvym pripade uz bych s tim sla. Neni to zas takova tragedie a rozhodne v tom nejsi sama.
- Citovat
- Upravit
16.9.12 11:29
@Petula123 no ta kamarádka se v tom plácala tak dlouho, že už si brala i neschopenku v práci, nechtěla jít mezi lidi, protože se prostě bála, že se tam po***e. Tak to nenech zajít moc daleko a ať je brzy líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.12 11:33
@lyrica píše:
@Petula123 no ta kamarádka se v tom plácala tak dlouho, že už si brala i neschopenku v práci, nechtěla jít mezi lidi, protože se prostě bála, že se tam po***e. Tak to nenech zajít moc daleko a ať je brzy líp
Zkusím to vyřešit snad do týdne. Musím nebo to už se nedá. Snad se mi taky uleví jak kamarádce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.12 11:33
Jo, mám obdobný problém, bohužel u mě není spouštěčem jen stres. U mě to teda začlo někdy v pubertě (živě si pamatuju cestu první den na gympl a to štěstí, že po cestě bylo křovíčko 
).
Já jsem si postupně vyhledala, že jde asi o dráždivé střevo, spouštěče mohou být stres, ale také nevhodné stravovací návyky (to sedí, po teplém jídle v restauraci, v jídelně venku, tak stačilo vyjít ven, ujít pár kroků a mazala jsem zpátky ).
S těhotenstvím se to zhoršuje.
Pomáhá mi dodržovat určitou dietu, obzvlášť když se někam chystám, tak nic výrazně mastného, popravdě buď nejíst vůbec nebo jen suché pečivo, čaj… Stejně tak si venku raději nedávám nic mastného, smaženého. Když jdu teď ven, tak většinou se s dětma projdu poblíž domu, ono se to spustí, tak mažu honem domů, tam se v klidu vyprázdním a pak jdeme doopravdy na procházku.
Taky mi celkem dost pomáhá ledově vychlazená kola či kofola, postupně lokám, celkem dost mi to klidní. Jeden čas jsem měla i bachovky, krizovou esenci, ty na mě taky celkem dost zabírali (jela jsem tehdy s ročákem sama vlakem bez kočáru).
Až odrodím, odkojím, tak se chystám zkusit nějaké klasické léčivo, ale podle toho, co jsem četla, tak hlavní faktory jsou stejně vyhýbat se stresu, dodržovat dietu… Štve mě to obzvlášť v tom těhotenství, někdy jsem si říkala, že už by bylo snad lepší ho celý problejt, že je to společensky akceptovatelnější než se někde pos…
V minulém těhotenství mě bohužel i opravdu „nehoda“ postihla, naštěstí skoro před barákem, ale i tak, dost hrozný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.12 11:38
Já jsem taky taková. Stačí trocha stresu a průjem je tu…asi to není nic normálního. Sestřenka zase ze stresu zvrací…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.12 11:45
@Gladys O tom dráždivém střevu jsem taky četla. V minulosti jsem měla taky pár takových stresových průjmu, pak to ale samo přešlo. Trvalo to jen krátce. V těhotenství to propuklo a nejde se toho zbavit. Mastného nic nejím, když vím že mě něco čeká tak do sebe nic nedostanu. Nejhorší jsou návštěvy kdy tě nutí aby sis něco vzala . Jinak jednou jsem to taky nestihla domů doběhnout. Od té doby když někam jdu nosím vložku ale i tak mám blbý pocit. Každopádně děkuji za tvé rady. Ta cola mě vůbec nenapadla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.9.12 11:47
Je to jak píše Gladys - nic vážného to není, i když je to nepříjemné - je to dráždivý tračník. Máš úplně klasické příznaky. Opravdu toho ale moc na léčbu není. Na stránkách www.euresis.cz doporučuje Mudr Kolář Aloe Star + Trend Relax - osobní zkušenost nemám, ale dost lidí to tam chválí, že jim to pomohlo Kažodpádně ten Trend Relax jsou nějaké bylinky na zklidnění, to je prostě základ - zklidnit stres - nevím, možná by tě to mohl opravdu naučit nějaký psycholog - relaxační techniky apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.9.12 12:55
Ahoj, měla jsem to samé když jsem byla na střední. Jezdila jsem do školy vlakem a na nádraží jsem to měla cca kilometr. Doma jsem se snažila vstávat třeba i o hodinu dřív, abych si došla. Tlačila jsem jak vzteklá a nic. Jen co jsem vyšla z baráku, okamžitě mi bylo zle a chtělo se mi na velkou. Po cestě na nádraží jsem si musela tak pětkrát odskočit do křoví. Když jsem dorazila na nádraží třeba jen dvě minuty před příjezdem vlaku, v duchu jsem se modlila, ať konečně přijede a jak přijel, hned jsem tam letěla na záchod. Cestu do školy z nádraží jsem letěla a zase směrem na záchody. Trvalo mi to asi dva roky. Doma se mi smáli, že jsem posrajda, několikrát jsem byla u doktorky a ta mi jednou udělala výtěr a pak mi jenom řekla, že mě přece v mém věku nebude posílat na psychiatrii a pak z ní vylezlo, že si stejně myslí, že simuluju, abych nemusela do školy. Takže mi nepomohla. Byla to pěkná blbka, kdybych chtěla simulovat, určitě bych ve svých šestnácti chodila k doktorce a prosila ji o vyšetření střev. V tom věku bych si asi vymyslela něco míň potupnýho. Nemohla jsem vůbec nikam chodit. Dva roky jsem víceméně zůstávala zavřená doma. Nejhorší třeba bylo, když jsem někam musela s mamkou. A mamka že si zajdeme někam na oběd. V tý restauraci měli záchod na zamykání a vždycky se muselo jít na bar pro klíč. Jen co mi přinesli polívku, zase mě polilo horko, udělalo se mi zle od žaludku a musela jsem letět na záchod. Na baru samozřejmě nikdo nebyl, já tam stepovala, celá orosená, přemýšlela jsem, kam to hodit, kdyby nikdo dlouho nešel. Kamkoliv jsem musela jít, nejdřív jsem si naplánovala, kde všude po cestě bych si mohla odskočit. Bylo to hrozný, kdybych to mohla vrátit, máti bych řekla, jak je pitomá, že se mi směje a nezastane se mě u doktorky, která byla ještě větší pitomka, že to neřešila. Po cca dvou letech to samo postupně přestalo. Já zhubla na nějakých 48kg, protože jsem se bála jíst, abych se nepo…
Hlavně to začni řešit, ať se ti to netáhne tak dlouho jako mě.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.9.12 13:35
@Petula123 Ahoj. Já mám úplně stejný problém a vím jistě, že u mě je to také stresové. Jen mi tedy není zle, jen ten průjem. Už ve škole jsem mnohokrát před zkouškou potřebovala na velkou, ale neměla jsem průjem a dalo se to vydržet. Tohle začalo až u druhého těhotenství. Jednou jsem byla s dcerou na návštěvě u nové známé, dala jsem si klasika kafe a zákusek a chytly mě hrozný křeče. Domů jsem to stihla jen taktak. U další návštěvy znovu, to už jsem si radši nic nedala, ale stejně to přišlo. Bylo mi hrozně trapně, pokaždé u nich lítat na velkou. A od té doby už se to táhne pravidelně. Před každou návštěvou na gyndě v těhotenství jsem nejdříve musela hledat záchod, to samé i teď u kteréhokoli jiného doktorka, ať mého, nebo když jdu s dcerami. Na návštěvách u kamarádek a známýchto samé 
O nějakém jídle u někoho si můžu nechat zdát a už radši k nikomu ani moc nechodím, na něco se vymluvím a snažím se návštěvy kamarádek směřovat spíš k nám, hrozně se za to stydím. Venku je to úplně v pohodě. Taky si už dlouho říkám, že se toho bez psychologa nezbavím, ale moc se stydím. Do budoucna se budu muset odhodlat, protože jinak nevím, jak si budu po rodičovské dovolené hledat práci, představa pohovoru mě už předem děsí Dej prosím vědět, jestli nějkého psychologa navštívíš, co radí a jestli ti to pomáhá, třeba mě to taky nakopne.
Míša
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.9.12 11:28
@Petula123 Není to nic příjemného, já to mívám taky. Chystám se navštívit psychologa ale ještě jsem nenabrala odvahu.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
