Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@ivodička jj, to mě taky trochu uklidňuje
@danuš84 díky, kdyby nepoužívala doktorka ten oblbovák, tak bychom to taky podstoupali v narkóze a doufám, že operace nebude třeba
@Koblížek21 díky a držím palce
Chudáčci dětičky, ty by neměly mít žádný takovýhle problémy
.
Já myslím, že tu analgosedaci půjde určitě domluvit, synovi ji dávali před samotnou narkozou a byl to jen sirup, který trochu hnusně chutnal, tak si nemyslím, že by byl takový problém dát před vyšetřením.
Trvalo to asi půl hodiny, postupně byl oblblý, vysmátej jak beruška a zkrátka sjetej. A pak mu ani nevadilo, když ho odváželi na sál a já s ním nešla a to měl zrovna dost mamánkovské období.
Obnovuji diskuzi s dotazem. Syn 1 rok, jde příští týden v pondělí na zákrok (zavedení ventilačních trubiček do uší). Musí jít pod plnou narkózu. Mám z toho strach, celý svůj život tráví běháním po dr a už se u něj projevuje syndrom bílého pláště.
Maminky, jak to probíhá? Nejlépe pokud máte zkušenost s narkózou ve Zlínské nemocnici…
@Vermun ahoj, zrovna dnes operovali syna 8m, ne teda uši, ale rozštěp patra..ležíme teda v Brně, ale myslím, že to probíhá všude stejně..co tě zajímá o té narkoze?
No hlavně jak to děti snáší, jak dlouho potom ještě spí. Jak je to po operaci, zda může třeba lozit nebo musí být pořád v postýlce…
@Vermun Zavedení ventilačních trubiček trvá cca 20 minut. Dítě přivezou mrzuté nebo ještě spící. Po probuzení jsou děti nějakou dobu plačtivé, ale ne dlouho. Je třeba je pečlivě hlídat, nechat v postýlce, nenechat stavět - jsou malátné, hrozí nebezpečí pádu. Dvě hodiny nesmí pít, po té pijí po troškách a mohou i jíst. Pokud jdete na zákrok ráno, už jedí oběd a do večera jsou jako rybičky. Je to nebolestivý zákrok, kde prakticky nehrozí komplikace, nemusíte se bát.
@hanka.br. Děkujeme, věřím, že to posenu možná já hůř než on. On už si chudák prošel tolika věcma, že má opravdu panický strach z lékařů. Navíc musí mít své prostředí, svůj režim a tam nebude mít nic. On celkově snáší špatně jakékoliv změny a to i změny počasí včetně úplňku.
@Vermun děti by měly dostat před operací premedikaci - na zklidněnní bud injekci nebo na lžičku. všude je ot jinak. lžička je sice „šetrnější“,ale zase se to nevstřebává zcela ideálně, je to hořké, mnohdy to děti vyplivnou. některé děti reagují paradoxně, takže řádí ještě víc. ale to bohužel nejde ovlinvit. většině to pomůže a i když třeba řádí, tak to pomáhá tomu, že si to zpětně nepamatují
každopádně 6 hodin před výkonem nejíst ani nepít-nic!! ideálně je nejsít delší dobu, ale lehce popíjet třeba vodu. někde nechávají popíjet (u dítěte po mililitrech) do dvou ohdin před výkonem, ale to výjimečně a musí to být fakt jen čistá voda, max slabý neslazený čaj. ale pro bezpečnost je mnohdy lepší fakt počkat těch 6 hodin. po operaci jak už psali výše. dvě hodiny po oepraci nejsít nepít, začít pomalu poté pít, aby dítě nezvracelo nebo nevdechlo pití, pokud je spavé.
Muj syn byl na operaci kvůli šilhání v celkový narkoze v 10 měsících..Dali mu tak půl hodiny předem nějaký „oblbovák“,potom byl jak opilej
přivezli ho teda ze sálu a řval hrozně, pak se nám ho teda podařilo uspat ale snad ještě dvakrát ho vzbudili sestřičky a řval, celkově to bylo hodně náročný, pak se teda vyřval a spal skoro celej zbytek dne..Ale záleží na dítěti, některý to snáší dobře a někderý řvou. Myslim si, že @PavlaHr řekla všechno ![]()
Muj syn mel celkovou narkozu v 5 tydnech a pak cely den a celou noc proplakal. Jenze v nasem pripade to bylo hlady, dva dny byl chudak o hladu, na kapackach a pak cely den po operaci byl taky o hladu. Mel navic operovane brisko, takze kdyz kricel, namahal si jizvu a ta ho musela pekne bolet. Nevzpominam na to vubec rada. Ale jak uz tu bylo receno - jsou deti co to snasi naprosto dobre, jine zase placou a rvou. Drzte se, verim, probehne vse v poradku a hlavne v klidu ![]()
A hlavne vam vsechno v nemocnici vysvetli, projdou s vami vsechny vase otazky. Nemejte strach ![]()
@hanka.br. píše: Více
Obnovuji diskusi a toto číst mě hrozně uklidnilo
nejspíš nás čeká zavedení ventilačních trubiček u ani ne ročního syna. Zatím čekám co nám řeknou za týden na kontrole, ale zřejmě nás to nemine. Vůbec si to neumím představit. Možná ho čeká i odstranění nosní mandle. Uvítám jakoukoliv radu, jak to zvládnout. Jsem z toho šíleně nervózní a to ještě není rozhodnuto.
@anavi13 píše: Více
Ahoj, mam stejne stareho syna jako ty a v necelych 7 mesicich prodelal pod celkovou narkozou magnetickou rezonanci a lumbalni punkci.. sebehlo se vse tak silene rychle, ze sel na zakrok v radu par hodin po prijezdu na pohotovost.. takze jsem nemela cas se na to nijak pripravit (a jsem za to asi rada, myslim, ze bych byla uplne hotova). A k tomu jak to zvladnout - mne prijde, ze v ty dny clovek funguje uplne jinak, nebo teda ja to tak zpetne vidim u sebe. Fungovala jsem hrozne dobre, zvladala veskerou peci a i prezit ten pobyt v nemocnici..24 hod po te punkci jsem nemohla maleho nosit, max jen hodne opatrne prenest na prebalovak - kdyz mi to rekli, bylo pro me nepredstavitelne, jak to dame, jak ho uspim, jak ho zabavim.. no a den utekl daleko lepe nez jsem cekala, proste to tak byt muselo, tak jsme to zvladli. Ver, ze ta miminka jsou daleko silnejsi nez si myslime, dle me jsou odolnejsi jak dospeli.. nas maly prosel temito zakroky, dostaval 2 ATB, kortikoidy a jeste ke vsemu chytl v nemocnici covid a vysla mu z testu navic chripka.. proste neuveritelny kombo behem 5 dnu v nemocnici. A vis co? Zvladl to jak nic, mel jen mene energie, zbrzdil se v psychomot. vyvoji, ale stale vysmaty nunan.. do mesice po tom byl zpet ve sve kuzi a ted, v 11 mesicich je to naprosto zdravy energicky chlapecek, umi vse, co umet ve svem veku ma a imunita se mu plne srovnala, zatimco my byli doma za tu dobu vsichni 2× s rymou, tak on jako jediny byl zdravy.
Tak drzim palce, mysli na to, ze deti jsou fakt silne! ![]()
@Luminance moc děkuji
je to statečný kluk a hlavně, že teď už je v pořádku
já si myslím, že děti to zvládají líp než rodiče
u nás se právě potíže v podstatě táhnou od narození. Hrozně se toho bojím, ale doufám, že by mu to pomohlo. On má teď momentálně šestá ATB, čtyřikrát píchané ucho. V podstatě je od tří měsíců je neustále nemocný. Teď už od března nebyla ani žádná pauza. Taky má od toho března třetí ATB. My budeme muset jet na zákrok do Brna. Takže cesta - nesnáší cestování
spíme spolu v posteli. Neumím si představit jak to zvládne v postýlce. Má potravinové alergie, tak jestli mu dají správné jídlo
Celkově už jsem hrozně vyčerpaná, takže ta představa, že to budeme muset zvládnout je pro mě nějaká nereálná. No zvládneme to. Nic jiného nám asi nezbyde. Alternativní medicínu už jsem zkusila. Ukončila jsem kojení a mám tu teď šťastné dítě. Konečně. Od narození byl hrozně náročný. Teď je jak sluníčko ![]()
Moc děkuji za odpověď. Aspoň vím, že nejsme jediní na světě, kteří musí dát do narkózy takto malé dítě.