Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Chce domů z tábora
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.7.11 20:27
Nečetla jsem diskuzi, abych nebyla ovlivněna..
Já bych pro dítě jela, okamžitě..
7 let je na takovou srandu ještě dost malý, pokud nejede s kolektivem a učitelkami, které dobře zná a má s nimi dobré vztahy..I v tomto případě se může „něco pokazit“
Nejsem zastáncem takového „psychického otužování“. Tábor mi přijde jako zábava pro starší..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.11 21:03
Jana206 píše:
Nečetla jsem diskuzi, abych nebyla ovlivněna..
Já bych pro dítě jela, okamžitě..
7 let je na takovou srandu ještě dost malý, pokud nejede s kolektivem a učitelkami, které dobře zná a má s nimi dobré vztahy..I v tomto případě se může „něco pokazit“
Nejsem zastáncem takového „psychického otužování“. Tábor mi přijde jako zábava pro starší..
no tak to teda nevim ale 2 třída letos byla na 14 dní na škole v přírodě to jsou děti 7 až 8 let a nikdo domu nechtěl taky nikdo neměl mobil jelikož ti co ho mají pak brečí po telefonátech s rodiči a taky návštěvi rodiču byli zakázane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Billi
4.7.11 21:13
Jana206 píše:
Nečetla jsem diskuzi, abych nebyla ovlivněna..
Já bych pro dítě jela, okamžitě..
7 let je na takovou srandu ještě dost malý, pokud nejede s kolektivem a učitelkami, které dobře zná a má s nimi dobré vztahy..I v tomto případě se může „něco pokazit“
Nejsem zastáncem takového „psychického otužování“. Tábor mi přijde jako zábava pro starší..
Jet pro dítě okamžitě mi přijde unáhlené. Pokud byl do té chvíle v pohodě, tak k tomu není důvod. Třeba mu ten den jen nechutnal oběd nebo se pohádal s kamarádem a za deset minut bylo všechno zase dobré. Nám se stalo, že si odvezli rodiče dítě (bez vědomí vedoucích si samo zavolalo, oni nelenili a za dvě hodiny přijeli) a druhý den byl prcek zpátky, protože vlastně problém z jeho strany nebyl (maminka to nesla mnohem hůř 
)
A hlavně záleží na dítěti. Někdo s přehledem zvládne tábor v šesti letech (měli jsme i předškoláky bez sourozenců) a někdy odjížděli stýskající sedmáci. Je to hodně individuální.
- Citovat
- Upravit
4.7.11 21:17
tak z pozice toho, že jsem měla vloni ten samý případ, jak už jsem psala, rozhodně nemůžu souhlasit. je to přesně tak jak píše někdo nade mnou. stačí jeden den ošklivého počasí, konflikt s kamarádem či něco podobného a dítě chce domů. ráno se probudí a o ničem neví.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.11 21:26
Tak vidím, že jsem jediná s tímto názorem a pravděpodobně budu ještě citována dalším nesouhlasem 
Nemyslela jsem to doslova, taky bych zavolala učitelce, co a jak, zavolala bych ještě večer a další den, podle toho bych se zařídila..Kdyb časté plakání pokračovalo, určitě bych pro dítě jela, i kdyby učitelka byla jiného názoru.
Myslela jsem to tak, že v tomto věku bych preferovala dovolenou s rodiči nebo pobyt u babiček než v táboře. Když už bych dítě poslala, měla bych se na pozoru a dost bych řešila, jak to snáší..Samozdřejmě záleží na povaze dítěte..
Ale pokud bude nuceno být bez rodičů, kde se mu bude dlouhodobě stýskat, tak mu můžu zadělat i na duševní problémy v budoucnu, deprese, sociální fobie..
Nesouhlasím s názorem, že si popláče a potom zapomene.
Ne všichni, koho znám, mají na letní tábory pěkné vzpomínky, právě k vůli tomuto..
Já sama jsem tábory nezažila, zažila jsem horší věci, byla jsem dlouhodobě sama k vůli pobytům v nemocnici a lázních, v podobném věku. Tam to bylo horší, vyzvednout si mě nemohli, přijet taky ne - ještě dodýchával socialismus, nepouštěli návštěvy k malým dětem.. 
Přitom jsem četla studie, že pro duševní zdraví dětí je lepší, když rodiče dítě navštíví a dítě si to odtruchlí, než když tam zůstane samo, zdánlivě si to odtruchlí ze začátku a potom je „v pohodě“..Tak to prostě není..
Samozdřejmě nemůžu srovnávat tábor s nemocnicí..
Já bych svoje dítě na tábor tak malé pustila jen s učitelkami a kolektivem, na který je zvyklé a určitě bych se denně informovala, co a jak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.11 21:31
jano, ale tys za prvé nejdřív napsala, že bys pro dítě jela OKAMŽITĚ a za druhé zakladatelka psala, že je tábor od školy, že dítě zná dobře jak ostatní děti, tak učitelky 
na takovém táboře od školy byl právě vloni i můj syn, také bych ho neposlala na neznámý tábor, už proto, že mi stačí, co se každoročně na táborech vše stane…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.7.11 00:33
Všechno jsem nečetla, ale já bych ho tam asi nechala. Samozřejmě bych se hodně rozmýšlela, ale něco mi říká že správné by bylo nechat ho tam. Já byla jako dítě taky poprvé na táboře v první třídě a když mobily nebyly nebyla možnost jet domů. Můj bratr je o 8 let mladší a vím že když jezdil na tábory tak nedoporučovali návštěvy rodičů aby děti pak nechtěly jet s rodičema domů a myslím, že to bylo správné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
concetta
5.7.11 12:27
Pokracovani
Ahoj. Vsem moc dekuji za odpovedi. Dost me to uklidnilo. K tomu mobilu: souhlasim uplne s tim, ze bez mobilu je to mnohem lepsi. Problem byl ale v tom, ze mobil je na tabore povoleny a tem detem, ktere nemaji mobil, volaji rodice na cislo hotelu, kde jsou ubytovani. Ucitelka me ale upozornila, ze cislo hotelu byva dost casto obsazene, protoze na telefonovani maji vyhrazenou hodinu denne (pul hodiny po obede a pul hodiny po veceri), jindy se telefonovat nesmi a mobily maji vypnute. Dala jsem mu mobil, protoze jsem se bala, ze kdyz ho maji ostatni deti a volaji domu, jemu by se styskalo jeste vice, protoze by volat nemohl. Jinak ja nevolam, on me vzdy prozvoni a pak teprve mu zavolam.
Vcera vecer jsme spolu zase mluvili a byl celkem ok (snad to nezakriknu).Rikal, ze mu nemam volat vecer, manzel se ptal proc a on rekl, ze je to tajemstvi. Myslim, ze pani ucitelka mu rekla, aby radsi volal v poledne, protoze vecer ho asi spis prepadne melancholie.
Ja jsem na tabory jezdila od prvni tridy a nemela jsem nikdy zadne problemy. Samozrejme se mi trochu styskalo, ale moc me to bavilo, takze jsem nemela cas na to moc myslet. Ty telefony jsou fakt hrozna vec.
- Citovat
- Upravit
5.7.11 14:38
Koukám, že to bereš velmi rozumně. A podle toho, jak píšeš, bych řekla, že jsi i klidnější. I dítko se zdá být víc v pohodě. To bude dobré, uvidíš. Sobota bude coby dup… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LenaT
12.3.13 01:50
Menší dítě
Náš syn jezdí na tábory už do svých 4řech let a je úplně v pohodě. Je pravda, že takhle jezdíval již od dvou let na týden k mé mamce a dobrý.
Nyní jsem začala jezdil na tábory i já jako vedoucí a je pravda, že se stane, že si nějaké dítko stýská, ale stačí obejmutí, ukecat na hry a když je to večer, čtema pohádky, aby nebyl čas na přemýšlení o maminkách a na stýskání 
- Citovat
- Upravit
12.3.13 13:10
Zkus se domluvit s učitelkou, jestli by si s tvým synkem nemohl promluvit a říct mu, kolik ho čeká na táboře zábavy a že by spolužákům bylo líto, kdyby tábor opustil. Prostě ho nějak nalákat Já bych ještě neztrácela naději, nějak bych ho zkusila přesvědčit, že na táboře je taky dobře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LenaT
12.3.13 15:43
Taky bych to tak udělala. A určitě bych nevolala, nebo jen učitelce napsala SMSku zda je vše ok a ona by odpověděla, až bude mít volnou chvilku. Když se bude dětem volat, budou si stýskat i když si to před tím normálka užívají. Nehledě na to, že se tím nabourává program a ostatním dětem, kterým rodiče nevolají by to mohlo být líto. A najednou se strhne lavina a přidělávájí se starosti nejen sobě ale i učitelům, ti musí najednou zvládnou víc „dětských emocí“.
Nemějte strach, oni si děti musí zvyknout a zvyknou si. Kdyby byl někde a s někým koho nezná, je to jiná otázka, ale je s lidmi se kterými se vidí denně. Čekejte jen až přijede domů, bude vyprávět kolik zábavy si užil, kolik nových her umí a mějte radost, že si to užil a přijel v pořádku.
Přesně tak to dělám já. Špinavé prádlo? Nezájem! Jseš celje a užil sis to? No tak to je úplně super. Tak vítám svého syna vždy, když od někud přijede.
- Citovat
- Upravit
laicici
14.3.13 14:34
@Jana206 píše:
Tak vidím, že jsem jediná s tímto názorem a pravděpodobně budu ještě citována dalším nesouhlasem
Nemyslela jsem to doslova, taky bych zavolala učitelce, co a jak, zavolala bych ještě večer a další den, podle toho bych se zařídila..Kdyb časté plakání pokračovalo, určitě bych pro dítě jela, i kdyby učitelka byla jiného názoru.Myslela jsem to tak, že v tomto věku bych preferovala dovolenou s rodiči nebo pobyt u babiček než v táboře. Když už bych dítě poslala, měla bych se na pozoru a dost bych řešila, jak to snáší..Samozdřejmě záleží na povaze dítěte..
Ale pokud bude nuceno být bez rodičů, kde se mu bude dlouhodobě stýskat, tak mu můžu zadělat i na duševní problémy v budoucnu, deprese, sociální fobie..
Nesouhlasím s názorem, že si popláče a potom zapomene.
Ne všichni, koho znám, mají na letní tábory pěkné vzpomínky, právě k vůli tomuto..Já sama jsem tábory nezažila, zažila jsem horší věci, byla jsem dlouhodobě sama k vůli pobytům v nemocnici a lázních, v podobném věku. Tam to bylo horší, vyzvednout si mě nemohli, přijet taky ne - ještě dodýchával socialismus, nepouštěli návštěvy k malým dětem..
Přitom jsem četla studie, že pro duševní zdraví dětí je lepší, když rodiče dítě navštíví a dítě si to odtruchlí, než když tam zůstane samo, zdánlivě si to odtruchlí ze začátku a potom je „v pohodě“..Tak to prostě není..
Samozdřejmě nemůžu srovnávat tábor s nemocnicí..
Já bych svoje dítě na tábor tak malé pustila jen s učitelkami a kolektivem, na který je zvyklé a určitě bych se denně informovala, co a jak..
Já po přečtení souhlasím. jela bych. Každou chvilku bych přemýšlela, proč se tak děje. Pokud další den neplakal, ale říkal, že chce domů a opakovalo se to, tak to není pro nic za nic. Paní učitelky jsou otrlé, nic to není, ale jen matka zná své dítě nejlíp. A podle hlasu snad vycítí, že se něco děje. Ta vzpomínka je fakt na celý život.
- Citovat
- Upravit
laicici
14.3.13 14:38
@LenaT píše:
Taky bych to tak udělala. A určitě bych nevolala, nebo jen učitelce napsala SMSku zda je vše ok a ona by odpověděla, až bude mít volnou chvilku. Když se bude dětem volat, budou si stýskat i když si to před tím normálka užívají. Nehledě na to, že se tím nabourává program a ostatním dětem, kterým rodiče nevolají by to mohlo být líto. A najednou se strhne lavina a přidělávájí se starosti nejen sobě ale i učitelům, ti musí najednou zvládnou víc „dětských emocí“.
Nemějte strach, oni si děti musí zvyknout a zvyknou si. Kdyby byl někde a s někým koho nezná, je to jiná otázka, ale je s lidmi se kterými se vidí denně. Čekejte jen až přijede domů, bude vyprávět kolik zábavy si užil, kolik nových her umí a mějte radost, že si to užil a přijel v pořádku.
Přesně tak to dělám já.
A co když si to neužil. Co když vám to odkýve jen proto, že se bojí říct, jak se tam opravdu cítil.( Myslím jakékoliv dítě). Poznám na svém synovi, kdy má opravdu radost a kdy ho něco trápí.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
