Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
A on neví o tom co plánuješ? Normálně si s ním promluv ne? To trváš na žádosti? Proč? Ve velké většině dostane žena držhubu prsten a stejně se nic neděje.
Mu to prostě řeknu..že až dodelas školu že bys ráda svatbu…sedněte si a promluvte si o tom jak vidíte budoucnost…jestli svatba a děti hned, nebo třeba budeš ještě dva tři roky budovat kariéru a budete šetřit, budovat nějaké bydlení treba…nebo naopak cestovat a užívat si…prostě jaké máte představy o vašem společném životě v příštích třeba pěti letech…
Spousta problémů ve vztazích vzniká tak že oba mají nějaká očekává i a čekají že ten druhý to asi vyčte z kávové sedliny nebo že skvrn na polštáři…ale aby si to normálně řekli to je nenapadne…
Holka zlatá, jste spolu pět let a ty se s ním bojíš komunikovat? Zamysli se nad tím, o čem se s ním ještě bojíš mluvit.
Každopádně jsem svému manželovi po třech letech vztahu normálně řekla, že bychom se mohli vzít. On nebyl proti, cca za měsíc jsem dostala prstýnek a za rok jsme se brali.
nemusíš ho hned teatrálně žádat. Ale otevřít pusu a říct co chceš, to bys teda měla. Úplně normálně se jako dva dospělí lidi domluvte!
Urcite ho nezadej o ruku ale normalne si promluv o tom jak vidi vasi budoucnost. Vy jste se za tech 5 let nikdy nebavili o svatbe, detech?
Kdysi jsem prisla za manzelem a rekla: „Hele Pepo, rada bych nas vztah uz posunula dal, jak to vidis ty?“ Probrali jsme nase predstavy a za par tydnu byla svatba. Netreba kokem toho delat prehnane cavyky, ve sve hlavni podstate je svatba smluvni ujednani o budoucim fungovani, takze jsem k jejimu reseni pristoupila stejne, jako kdyz jsem chtela mit ujasnenou predstavu, jak budeme financovat spolecnou domacnost, jak si rozdelime domaci prace ci peci o budouci deti. Proste mam nejakou predstavu, tak s partnerem narovinu komunikuju, jake ma predstavy on a kde je jejich prunik.
Pokud ti jde predevsim o tu romantickou zadost, tak i ta u nas probehla, asi 14 dni pred svatbou. I tak to bylo prekvapeni, protize jsem to necekala, ze se vytasi s prstenem.
Normálně si o budoucnosti promluvte ne? Já to udělala tak, že jsem naťukla téma dítěte a jelikož to chtěl i partner, pronesla jsem tehdy něco ve smyslu, že tedy až do úplné rodiny a že je načase začít plánovat tu svatbu. A že by si mi líbil termín na konci léta. A pak jsem čekala (na můj vkus docela dlouho
) - a žádost přišla pak od něj
Kdyby ne a nestačilo by napovědět, asi bych trochu víc kopla, ale rozhodně bych nežádala já. Jsem tradicionalistka ![]()
Takže máš nějakou představu, o které on neví, ty o ní mluvit nebudeš a on na to má přijít sám
nebylo by jednodušší si s ním promluvit?
Já jsem na toto téma už navedla párkrát řeč.. on se určitě ženich chce (časem?), děti chce, není to ten typ, co by to odsouvak do nekonečna.. Ale nemám tušení, kdy to hodlá uskutečnit, nevím nic.. Tipuji, že to na jednu stranu chce, ale na druhou se pořád cítí nějak nepřipravený..
zakl.
@Anonymní píše: Více
Tak se ho zeptej, co je to to jeho „někdy“ a „časem“? Že už cítíš, že by váš vztah potřeboval posunout a čekat třeba 5 let už rozhodně nechceš. Oni někteří chlapi potřebují trochu (trochu víc) pošťouchnout a není to proto, že by se ženit nebo plodit nechtěli, jen zkrátka mají pocit, že na vše je dost času. Což ženy obvykle stejně nevnímají ![]()
@Anonymní píše: Více
Přeju vám všechno nejlepší a ať se tvoje sny splní, takhle to má vypadat. Budiž tahle slečna příkladem pro zdejší poběhlice.
@kacii_v píše: Více
Ano, tahle stránka je jich plná. A ještě se všem normálním snaží namlouvat, že je to normální. Jsou to zrůdy a ví to o sobě, jen si na internetu hrajou na „frajerky“.
Ahojte
,
s přítelem jsme spolu 5 let, mně bude 26 a končím brzy VŠ, přítel je o 3 roky starší..
.
Jsem ten typ člověka, co od malička sní o manželství a založení rodiny. Teď jsem se dostala do životní fáze, kdy bych své sny ráda uskutečnila. Přítel už má školu hotovou, 3 roky pracuje, je spokojený..
Přijde mi fajn (a logické) se po ukončení mého VŠ studia vzít a něco spolu začít budovat.
Moc bych si proto přála, aby mě požádal o ruku.. Možná to bude i tím, že v mém okolí už je několik kamarádek/spolužaček zasnoubených či dokonce vdaných..
No, každopádně přítel se podle mě zatím k takovému kroku nechystá a já rozhodně nejsem typ ženy, která by ho požádala sama (i když prý už se to tak dnes dělá
Neporadily byste mi, jak ho k tomu popošoupnout, aniž by to působilo nějak trapně, nevhodně, vlezle..? Určitě je tu někdo, kdo byl v podobné situaci..