Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Asociální chování 3,5leté dcery
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.3.11 10:08
Holky, každopádně moc děkuju za rady a podněty i zkušenosti z dětství. Aspoň člověk ví co druhým vadilo a má možnost neopakovat chyby. Jsem ráda, že tu jste a že jste mi pomohly. Díky díky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.11 10:15
Caroline81 píše:Wiolla píše:Wiolo - to jsem se jí snažila určitou dobu vysvětlovat, aby to řekla nějak taktně, ale na babičku neplatí. Tak jsem (uznávám měla bych asi víc naléhat) přestala. Malá ví, že když řekne něco hnusnýho, tak babička přestane.Caroline81 píše: …Ona babička má ve zvyku, když ji Adélka nechce ji prostě obejmout a „vzít si ji i proti její vůli“, takže mám pocit, že tohle je její obrana. Trošku mi to vadí, ale zase já nevím, jestli se necítí v tu chvíli když to říká taková „znásilňovaná“. Říká to většinou těm tetám a babičkám, který se na ni sápou.Tak podle mě by babičky/tetičky rozhodně měly respektovat, pokud se dítě zrovna nechce objímat či mazlit! Nenutit jí do toho, nabídnout náruč, ale když nechce, tak nechce a nechat ji, až chtít bude. (V mých očích to násilné objímání/mazlení, kdy dítě vříská a snaží se vykroutit skutečně hraničí se „znásilňováním“.)
Na druhou stranu bych dceřin slovní projev korigovala: „Nebuď ošklivá na babičku, řekni jí, že se teď mazlit nechceš a babička tě určitě nutit nebude.“ (A tím zkoriguješ obě dvě, dítko i babičku.)
To je špatné, že na babičku to neplatí. To musíš proti babičce pak rázně zasáhnout ty, to se nedá nic dělat. 
(rozuměj, když to dítě řekne slušně, ale babičku to nezastaví) Prostě nepodporovat dítě v neslušném chování (ošklivém nadávání), chtít, aby se ohradilo zdvořile, ale pak zajistit, aby to mělo patřičný efekt. 
Já takto občas koriguju manžela. Když s malým blbnou a on začne ječet, tak já poznám, že už se nechce „jako prát“, ale manžel to hned nepozná. 
Takže dítko zkoriguju: „Neječ, a řekni tátovi normálně: už se nechci prát.“ Dítko to zopakuje a já stojím a čekám na reakci manžela. Ten (protože je normálně a záleží mu na pocitech dítěte) většinou řekne: Tak dobře, když nechceš, už nebudeme. A všechno je v pohodě, malej za chvilku přijde blbnou znovu. Ale kdyby to manžel neřekl a pokračoval, tak fakt rázně zasáhnu.
Ale to je věc názoru. Možná to také není správně, protože až jednou dojde k situaci, že v takové lapáliji bude dítě samo, použije zdovřilou formulku, ono to nezabere, ty tam nebudeš, abys to zkorigovala, tak se to dítko pak nebude umět bránit. A o to je to pak větší malér… 
(nejen, že se ta situace stala, ale že i selhal postup, který jsi ho učila) No tak teď tedy vážně nevím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.11 10:55
Wiolla píše:Caroline81 píše:Wiolla píše:Wiolo - to jsem se jí snažila určitou dobu vysvětlovat, aby to řekla nějak taktně, ale na babičku neplatí. Tak jsem (uznávám měla bych asi víc naléhat) přestala. Malá ví, že když řekne něco hnusnýho, tak babička přestane.Caroline81 píše: …Ona babička má ve zvyku, když ji Adélka nechce ji prostě obejmout a „vzít si ji i proti její vůli“, takže mám pocit, že tohle je její obrana. Trošku mi to vadí, ale zase já nevím, jestli se necítí v tu chvíli když to říká taková „znásilňovaná“. Říká to většinou těm tetám a babičkám, který se na ni sápou.Tak podle mě by babičky/tetičky rozhodně měly respektovat, pokud se dítě zrovna nechce objímat či mazlit! Nenutit jí do toho, nabídnout náruč, ale když nechce, tak nechce a nechat ji, až chtít bude. (V mých očích to násilné objímání/mazlení, kdy dítě vříská a snaží se vykroutit skutečně hraničí se „znásilňováním“.)
Na druhou stranu bych dceřin slovní projev korigovala: „Nebuď ošklivá na babičku, řekni jí, že se teď mazlit nechceš a babička tě určitě nutit nebude.“ (A tím zkoriguješ obě dvě, dítko i babičku.To je špatné, že na babičku to neplatí. To musíš proti babičce pak rázně zasáhnout ty, to se nedá nic dělat.
Já takto občas koriguju manžela. Když s malým blbnou a on začne ječet, tak já poznám, že už se nechce „jako prát“, ale manžel to hned nepozná.
Ale to je věc názoru. Možná to také není správně, protože až jednou dojde k situaci, že v takové lapáliji bude dítě samo, použije zdovřilou formulku, ono to nezabere, ty tam nebudeš, abys to zkorigovala, tak se to dítko pak nebude umět bránit. A o to je to pak větší malér…
Wiol - já myslím, že to děláš dobře. Je dobré, aby bylo dítě zdvořilé a vychované. A taky zároveň vím, že na babičku platí to co jí říká malá a nechá ji. Vím, že je to blbý, ale prostě všechno co jsi radila už jsem zkoušela. Jenže, když ji bráním, tak já jsem ta kráva, co jim kazí vztah. Když je malá na ni hnusná sama (brání se), tak je rozmazelenej fracek. Fakt nevím z které do které. Tady je totiž velmi komplikovaný vztah už od narození malé. Narodila se a babička i švagrová (svobodná bezdětná 37 let) čekaly, že budu ta matka, která dítě odloží kdykoli to bude možné, jenže já jsem začala být úzkostlivá, chtěla jsem ji mít pořád u sebe, nechtěla jsem, aby ji pořád někdo choval a slintal na ni (rozuměj v 7 letech mi umřela máma a já jsem si vždycky říkala, že moje dítě dostane tolik mateřské lásky, kolik mně se nedostalo). Takže první problém nastal s tím, že jsem ji 2 dny po příjezdu z porodnice nechtěla dát švagrové vozit v kočárku (nakonec jsem dovolila, ale jen s tím, že půjde i manžel a důrazně jsem řekla, že nejpozději za 3 hodiny musí být doma, protože malá se bude kojit. Nejen, že se švagrová někde zdržela, ale když se malá začala budit a poplakávat hlady, tak ta čůza řekla, že si snad může chvilku cucat palec ne?! Asi jí nedochází co je péče o miminko a že si v 6 dnech stáří ten palec cucat neumí, že?), dál jsem byla už jen úzkostlivá a tchyně i švagrová se proti mně jakoby spojily a od té doby děláme s manželem všechno špatně. Jo, vlastně po narození malé to bylo taky špatně, protože je podobou celá já a modroocí a blond lidi jsou méněcenní.Promiň ten román, ale tady osvětluju situaci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.11 11:14
Caroline81 píše: … modroocí a blond lidi jsou méněcenní…
Hele, to mají nějaké popletené, ne? To bylo přesně na opak, pokud si z dějepisu pamatuji. Takový typy patřily do kategorie „nadlidé“. Já vím, blbej fór… 
No jo, no. Nesedly jste si. S tím těžko něco naděláš. Evidentně není problém v dítěti, ale ve vztazích mezi dospělými a to už je trošku jiná písnička…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Betty03
27.3.11 11:46
Tak si s manželem domluvte, co a jak a manžel /jako pádnější argument, je to syn/ tchýni i švagrovou usměrní. Ty nejsi produkce dětí pro jejich zábavu.
Já jsem taky první dítě nechtěla moc dávat z ruky. To je otázka důvěry, a když ji k nim necítíš, a oni to sami ještě chováním (pozdní návrat, necitlivá reakce na dítě) podpoří, tak ať se nediví. Stůj za dcerkou, nakonec ty sama se musíš naučit „poslat babičku do pekla“, dcerka to obrazně řečeno dělá i za tebe.
- Citovat
- Upravit
27.3.11 12:12
Wiolla píše:Jamajka00 píše: …babička ji miluje a to že jhi obejme násilím,no co ji asi zbývá když ji na tom záleží…Počkej, to jako myslíš, že upřednostníš objímací potřebu babičky, před objímací nechutí dítěte?
Já dítko „nutím“ ke slušnému a zdvořílému chování: aby pozdravilo, babičku přivítalo atd. (případně navádím/podsouvám, aby šlo dát pusu, ale netrvám na tom). Ale pokud dítě nechce fyzický kontakt, tak mi přijde naprosto nepřijatelné ji k tomu „znásilňovat“, jen aby byla uspokojena babiččina potřeba.
no jasně že neupřednostním potřebu babičky před nechutí dítěte,taky by se mi to nelíbilo…možná jsem to špatně podala,ale tak nějak jsem ve věku kdy bych mohla být třeba za 4 roky babičkou, mám 17letého syna a nějak si nedovedu představit ,že by mi vnouče tohle říkalo.ale pravda je že bych dítě nikdy neobjímala násilím…jen jsem na to koukala z pohledu i té babičky,že ji to třeba mrzí.nevím ale myslím že tohle by se dětem tolerovat nemělo,ale nemluvím ted o tom ,že se dítě brání násilnému mazlení…ale prostě ten odpor celkově.možná na to koukám i z toho duvodu,že my máme babičku celkem na baterky a děti od ní cit poznaly hodně málo a babička jim chybí,vážily by si každé hodné babičky kdyby ji měly…myslím že by od nich neslyšela babičko jsi hnusná jdi do pekel…ze všech příspěvků bych se ztotožnila nejvíce s Kamčadalmat,prostě takhle to vidím i já… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.11 12:30
Wiolla píše:Caroline81 píše: … modroocí a blond lidi jsou méněcenní…Hele, to mají nějaké popletené, ne? To bylo přesně na opak, pokud si z dějepisu pamatuji. Takový typy patřily do kategorie „nadlidé“.
No jo, no. Nesedly jste si. S tím těžko něco naděláš. Evidentně není problém v dítěti, ale ve vztazích mezi dospělými a to už je trošku jiná písnička…
Wiol - Tvůj vtip mně pobavil 
No jasný, to že jsme si nesedly (teda manžel si s nima taky nerozumí), je evidentní, ale nechtěla jsem do toho tahat malou. Snažím se před ní s nima bavit úplně normálně. Možná to z nás malá cítí nebo je prostě po nás a taky je nemusí. Ale fakt jsme se snažili, aby to Adélka nepocítila. Ale prostě tchyně je fakt divná. Manžela taky moc nemusí a upřednostňuje hlavně švagrovou se kterou se pořád spojují proti nám a pak nám vysvětlujou co děláme špatně. No a když jí říkáme, že si myslíme, že se ke svým dětem ona chová nespravedlivě, tak řekne, že musí být při švagrové, protože ona chudina nemá ty děti a my že máme sebe. Takže my jsme vlastně špatní, protože máme spokojený manželství a už skoro 2 děti. Některý lidi jsou holt asi z jiné planety.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.11 12:32
Betty03 píše:
Tak si s manželem domluvte, co a jak a manžel /jako pádnější argument, je to syn/ tchýni i švagrovou usměrní. Ty nejsi produkce dětí pro jejich zábavu.
Já jsem taky první dítě nechtěla moc dávat z ruky. To je otázka důvěry, a když ji k nim necítíš, a oni to sami ještě chováním (pozdní návrat, necitlivá reakce na dítě) podpoří, tak ať se nediví. Stůj za dcerkou, nakonec ty sama se musíš naučit „poslat babičku do pekla“, dcerka to obrazně řečeno dělá i za tebe.
Betty - díky za podporu. Za malou určitě stojím a stát budu, protože kdo už má dítě bránit když ne jeho máma. No jinak manžel už to s tchyní řešil mockrát do „pekla“ byla taky poslána, ale bohužel pro nás zrovna ona je ten člověk co má hroší kůži. No, ale bohužel se schyluje zase ke konfliktu, protože říkat o mým dítěti, že je to rozmazlenej fracek teda nebude. Ona si zkrátka neví rady, protože její děti byly úplně jiný, takže naše malá se jí nevejde do tabulek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
moris119
30.3.11 20:43
Pokud ve školce jsou dobré paní učiteky,je dobré se s nimi o tom povykládát.Mají zkušenosti a dokážou posoudit,když jimi projde tolik dětí.Já měla podobný problém.A dnes vím,čím více je budem nutit,tím to je horší.Malý bral jen mě.6ádné děti,ani babička.Ve školce si všimli jeho,,jiného,,chování a p.učitelka mi doporučila at navštívím dětského psychologa.Rodina byla proti,je prostě nevychovaný a jak by to vypadalo.Já s ním jela.Dnes jsou to 3 roky.Potvrdila se diagnoza,a naučila jsem se vyvarovat situacím,které by ho naštvali.Už neberem léky,aby ovládal své chovaní,má rád hudbu,začíná si čím dál víc hrát a ty problémy jsou pryč.Někdy si říkám,že se snad spletli v diagnoze.Tím chci říct,pokud je nějaký problém,je lepší vyhledat pomoc,jinak ve školce i ve škole bude dycky trochu jiné a ostatní děti dokážou být pak zlé.A v tom dítěti to zůstává vevnitř a v pubertě může být pozdě.
- Citovat
- Upravit
1.4.11 18:23
moris119 píše:
Pokud ve školce jsou dobré paní učiteky,je dobré se s nimi o tom povykládát.Mají zkušenosti a dokážou posoudit,když jimi projde tolik dětí.Já měla podobný problém.A dnes vím,čím více je budem nutit,tím to je horší.Malý bral jen mě.6ádné děti,ani babička.Ve školce si všimli jeho,,jiného,,chování a p.učitelka mi doporučila at navštívím dětského psychologa.Rodina byla proti,je prostě nevychovaný a jak by to vypadalo.Já s ním jela.Dnes jsou to 3 roky.Potvrdila se diagnoza,a naučila jsem se vyvarovat situacím,které by ho naštvali.Už neberem léky,aby ovládal své chovaní,má rád hudbu,začíná si čím dál víc hrát a ty problémy jsou pryč.Někdy si říkám,že se snad spletli v diagnoze.Tím chci říct,pokud je nějaký problém,je lepší vyhledat pomoc,jinak ve školce i ve škole bude dycky trochu jiné a ostatní děti dokážou být pak zlé.A v tom dítěti to zůstává vevnitř a v pubertě může být pozdě.
moris - a můžu se zeptat na diagnozu? Ráda bych si o tom popřípadě něco přečetla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
moris119
1.4.11 19:25
Nemyslím,že by tvá málá měla taky tu diagnozu,ale je hodně druhů diagnoz nebo v různé míře.Jako v lehčích formách.Ale malý se projevoval podobně.Má atypický autismus s poruchou ADHD.Ty děti působí nevychovaně a je dobré co nejdřív pokud tam něco je to najít a pomoci jim.A fakt pokroky jsou vidět,ale neustálým poučovaním nebo trestáním,srovnáváním se to zhorší.A hlavně ty babičky. 
- Citovat
- Upravit
1.4.11 19:33
moris119 píše:
Nemyslím,že by tvá málá měla taky tu diagnozu,ale je hodně druhů diagnoz nebo v různé míře.Jako v lehčích formách.Ale malý se projevoval podobně.Má atypický autismus s poruchou ADHD.Ty děti působí nevychovaně a je dobré co nejdřív pokud tam něco je to najít a pomoci jim.A fakt pokroky jsou vidět,ale neustálým poučovaním nebo trestáním,srovnáváním se to zhorší.A hlavně ty babičky.
moris - no člověk nikdy neví. Zkusím o tom něco načíst a porovnat. Ale prostě ty babičky jsou opravdu jed. Nejlepší ty pořekadla jako: To teda moje děcka nedělaly. A další - Já už jsem dvě děti vychovala, takže vím. Děkuju za tip, zkusím se informovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
moris119
2.4.11 12:43
Ahojky,když už máš dítě tak taky poznáš jestli je vše v normálu.Poruchu ADHD má spoustu dětí a projevuje se právě tím,že pokud to není jak ony chcou,tak stávájí se agresivní a a nějaká etiketa,že by se něco nemělo říkat,to nemají.Než jsem pochopila jeho myšlení,tak jsem si teda užila.Vypadalo to,jako by nikoho neměl ani rád.Objetí nesnášel.Měl pocit,že se dusí a pokud ho přesto někdo objal,byl hodně zlý,každý mu jen poroučí a jen mu chce ublížit.Dnes je mnou spíš posedlý.Malé děti moc nemusí,ty ve svém věku,jakž tak,ale s dospělýma si rád vykládá.To jak mi vysvětluje pocity,nebo o něčem mluví,žasnu a dokáže mě rozesmát.To si uvědomuje a někdy to zkouší.Ale právě i to je ten pokrok.Můžu s ním konečně ven a nebát se, co zas vyvede.V květnu mu bude 9.Období školky bylo nejhorší,ani se tam nechce jít podívat.Končil školku,jak se potvrdila diagnoza,a tím že se k němu chovali jak k ostatním,se na něm podepisovalo.Potřeboval individualní přístup.Asistentka se nestihla vyřídit.Tu měl ve škole.A fakt je to doba měsíců a změní se to.Ale babička měla zakázáno ho srovnávat,taky k ní chodil málo a to bydlí naproti.Dnes sama vidí,že už je lepší a on se k ní staví na čokoládku.Pomali si obnovuje vztah s ní a ostatníma.Dlouho tam nevydrží,ale na svou rodinu nedá dnes dopustit. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
