Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co dělám jako máma špatně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.6.18 19:08
To je normální, jsi její nejbližší osoba a proto si na tobě vybíjí svou frustraci z doby, když s ní nejsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
10.6.18 19:11
Separacni uzkost a proste chce tebe a tvou pozornost. Negativni pozornost, taky pozornost.
Kdyz mi deti hlida mama, tam taky jak jsou hodny. Jakmile prijdu, tak zacnou delat schvalnosti, kricet, pistet. Proc to ty deti nam matkam delaji, fakt nevim.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.6.18 19:11
Nemuzes s tim nic udelat.
Prisavka je proto, ze jsi hlavni pecujici osoba a ona je na tobe citove zavisla, kolem roku vrcholi separacni uzkost. Jedna se o obdobi, kterym si projde kazde dite a je dulezite pro emocionalni rozvoj. S postupem casu se bude citova zavislost trosku zmirnovat. Synovi je ted 2.5 a uz je to docela dobre 
A to, ze je protivna jen s tebou, je take normalni, syn to v tom veku take mel a premyslela jsem, co delam spatne, dokonce jsem na to zakladala diskusi. Casem to prestalo samo, je to proste takove narocnejsi obdobi.
- Citovat
- Upravit
10.6.18 19:15
Chybis ji. Pokud to jde, prestan pracovat. Takhle male miminko mamu ootrrebuje 24/7. Tskhle mas zadelano na to, ze ji to bude drzet dlouho a bude se to zhorsovat. Co se deje pri tvych odchodech? Treba ja dceri doprala plnou peci a separacka nikdy nenastala. Ale mam ji samozdejme take stale v patach. To je normalni.jsou ji dva.
@Anonymní píše:
Ahoj,máme roční holčičku která je už od malička živel. To nám ovšem nevadí já sama jsem temperamentní člověk a přítel též.
Náš problém je následující.
Od 6 měsíce jsem začala chodit parkrat v týdnu na 2-3 hodiny na brigády, proto když jsem přišla domu jsem se dceři snažila věnovat na 200% abych ji vynahradila cas kdy jsem byla mimo domov. Postupem casu se z dcery stávala přísavka.
Momentalne jsme v situaci kdy kazdy den chodim na 4 hodiny do práce a ona je doma s tatínkem. Cele dopoledne je neskutecne hodna! Nefnuka, dokáže si sama hrát, poslouchá, naprosto vzorna. To same je kdyz prijde návštěva, nebo je na vikend u babicky! Vsichni z rodiny ji chválí jak je vzorný dite.
Jakmile se vratim z práce promění se v ufnukaný klíště, které me nenechá ani si zout boty.
Děkuji moc za jakoukoliv radu.
Nas společný cas od doby co přijdu domu vypada asi tak ze ji mam nonsto zavesenou na nohách, kdyz ji řeknu ne, to nedělej ( normálním hlasem) začne okamžitě fnuka, knourat, nedělá ji problem začít okamžitě brecet. Hrozne me to unavuje. Chvilkama začíná byt i zla. Vyrazí mi jidlo z ruky, ohanbí se po me. Mrzi me ze to dela jen v me přítomnosti. Přítel mi to predhazuje ze kdyz je s nim je uplne skvela. co proto muzu udelat aby to přestalo? Nema ze me žádný respekt ani kdyz zvýšim hlas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.18 19:24
@Limi123 píše:
Nemuzes s tim nic udelat.Prisavka je proto, ze jsi hlavni pecujici osoba a ona je na tobe citove zavisla, kolem roku vrcholi separacni uzkost. Jedna se o obdobi, kterym si projde kazde dite a je dulezite pro emocionalni rozvoj. S postupem casu se bude citova zavislost trosku zmirnovat. Synovi je ted 2.5 a uz je to docela dobre
A to, ze je protivna jen s tebou, je take normalni, syn to v tom veku take mel a premyslela jsem, co delam spatne, dokonce jsem na to zakladala diskusi. Casem to prestalo samo, je to proste takove narocnejsi obdobi.
Každé dítě nee, moji kluci 3 a 2 roky ještě nic takového neměli. Ale souhlasím s tím, že jakmile jsem někde pryč jsou kluci sluníčka, vzorní, poslušný a jak se vrátím, tak zase začnou zlobit, pištět, lítat, neposlouchat. Respekt ze mě mají jen, když jsem s nimi doma sama, jinak si můžu vyřvat hlas a je jim to jedno. Já ale nepracuji, jsem pořád s nimi. Mluvím o návštěvách, když máme hlídání a jdeme s manželem někam ven. Roční dítě prostě potřebuje hlavně maminku. Tím, jak se chová vyžaduje tvou pozornost. Chybíš ji, co k tomu říct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.18 19:25
Já mám ročního chlapečka, studuji u toho, chodím během semestru 1- 2 dny týdně tak na 2-3hodiny od jeho 3m. Hlídá manžel, někdy hlídá zlatíčko, někdy ďáblíka. Když se vrátím, syn je milounký, má radost, že mě vidí. Až mu bude 27m, budu muset chodit pět dní týdně na dopoledne. I z toho mám celkem obavy, aby byl v pohodě.
Zkusila bych chodit do práce míň, nejspíš je to na ni prostě moc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.18 19:44
Říká ti, že tě má ráda a že tě moc potřebuje. Tak jí to říkej také. Svoje domácí povinnosti přerozděl a věnuj se své maličké. Ona na tebe celou dobu čeká, když si tak pěkně sama hraje. Prostě čeká na tebe, aby zase s tebou mohla být. Tak ať to její otec respektuje, že tě moc potřebuje a ať se sám osobně postará i o tvoji pohodu. Ono toto období nebude trvat věčně a časem všechno bude zase jiné. Ale vždycky jde o celkovou rodinnou pohodu. Tak to netáhni sama, neurvi se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.18 19:50
Jako máma špatně neděláš vůbec nic.
Buď ale hodná i na sebe. Neuštvi se, kvůli pánu tvorstva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.18 19:59
Ja jsem se synem doma, moji peci ma 24/7 a dela uplne to samy. Nekdy je obdobi, ze s tatou, babickama je to zlaty dite. Prijde mama a knoura, visi na me, chce tahat. Mam vypozorovany, ze to je vzdycky kdyz ho neco trapi(zoubky, unava, pred nemoci..)asi ze ode me vyzaduje ulevu, 
. Neco jako „mamo, udelej s tim neco“. Treba se ji styska, nebo rostou zoubky..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.18 20:04
@Anonymní píše:
Ahoj,máme roční holčičku která je už od malička živel. To nám ovšem nevadí já sama jsem temperamentní člověk a přítel též.
Náš problém je následující.
Od 6 měsíce jsem začala chodit parkrat v týdnu na 2-3 hodiny na brigády, proto když jsem přišla domu jsem se dceři snažila věnovat na 200% abych ji vynahradila cas kdy jsem byla mimo domov. Postupem casu se z dcery stávala přísavka.
Momentalne jsme v situaci kdy kazdy den chodim na 4 hodiny do práce a ona je doma s tatínkem. Cele dopoledne je neskutecne hodna! Nefnuka, dokáže si sama hrát, poslouchá, naprosto vzorna. To same je kdyz prijde návštěva, nebo je na vikend u babicky! Vsichni z rodiny ji chválí jak je vzorný dite.
Jakmile se vratim z práce promění se v ufnukaný klíště, které me nenechá ani si zout boty.
Děkuji moc za jakoukoliv radu.
Nas společný cas od doby co přijdu domu vypada asi tak ze ji mam nonsto zavesenou na nohách, kdyz ji řeknu ne, to nedělej ( normálním hlasem) začne okamžitě fnuka, knourat, nedělá ji problem začít okamžitě brecet. Hrozne me to unavuje. Chvilkama začíná byt i zla. Vyrazí mi jidlo z ruky, ohanbí se po me. Mrzi me ze to dela jen v me přítomnosti. Přítel mi to predhazuje ze kdyz je s nim je uplne skvela. co proto muzu udelat aby to přestalo? Nema ze me žádný respekt ani kdyz zvýšim hlas.
Ja jsem nejdyl od male byla 4 hodiny a kdyz jsem prisla domu ani me nepustila a porad jen mama mama. Je proste moje. Deti se meni a ver ze co plati dnes zitra platit nemusi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.18 20:07
@Verun83 přesně tak 
, u nás to samé když jsou u jedné či druhé babi prý takoví andílci nebo u sestry, ale doma jsou to ďábli, tak samo chlapovi nedělají co mě jo… 
,mám dojem že když jsou s námi nejvíc mají nás tak nějak na (háku)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
10.6.18 20:10
Je to úplně normální a neděláš nic špatně. Jsi prostě její nejbližší osoba, s tebou se cítí tak v bezpečí, že se nebojí projevit a tak „zlobí“. Plus jí samozřejmě chybíš, takže se tě potom drží, možná separační úzkost. Malinké děti nechápou čas tak, jako my, takže je to pro ni asi složité.
Já třeba neměla kluky úplné přílipky, normálně jsem mohla jít na odpoledne pryč a v pohodě, ale jinak to bylo stejné. S ostatníma zlatí, zlobili jen se mnou. Taky jsem z toho byla na nervy, bylo mi občas líto, že si druzí užijou moje hodné milé děti a já jen tu satanskou verzi.
- Citovat
- Upravit
10.6.18 20:17
@KaroliS pracovní dobu mam nastavenou tak, ze kdyz jsem v praci dcerka v tom čase dopoledne 2-2,5h spinka. Vracím se přesne kdyz vstává a pak uz jsme jen spolu. Tudíž mi prijde na jednu stranu skoda přestat pracovat kdyz je bezeme 1,5h z toho zbytek prospinka:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj,
máme roční holčičku která je už od malička živel. To nám ovšem nevadí já sama jsem temperamentní člověk a přítel též.
Náš problém je následující.
Od 6 měsíce jsem začala chodit parkrat v týdnu na 2-3 hodiny na brigády, proto když jsem přišla domu jsem se dceři snažila věnovat na 200% abych ji vynahradila cas kdy jsem byla mimo domov. Postupem casu se z dcery stávala přísavka.
Momentalne jsme v situaci kdy kazdy den chodim na 4 hodiny do práce a ona je doma s tatínkem. Cele dopoledne je neskutecne hodna! Nefnuka, dokáže si sama hrát, poslouchá, naprosto vzorna. To same je kdyz prijde návštěva, nebo je na vikend u babicky! Vsichni z rodiny ji chválí jak je vzorný dite.
Jakmile se vratim z práce promění se v ufnukaný klíště, které me nenechá ani si zout boty.
Nas společný cas od doby co přijdu domu vypada asi tak ze ji mam nonsto zavesenou na nohách, kdyz ji řeknu ne, to nedělej ( normálním hlasem) začne okamžitě fnuka, knourat, nedělá ji problem začít okamžitě brecet. Hrozne me to unavuje. Chvilkama začíná byt i zla. Vyrazí mi jidlo z ruky, ohanbí se po me. Mrzi me ze to dela jen v me přítomnosti. Přítel mi to predhazuje ze kdyz je s nim je uplne skvela. co proto muzu udelat aby to přestalo? Nema ze me žádný respekt ani kdyz zvýšim hlas.
Děkuji moc za jakoukoliv radu.