Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Alka píše:
jenže váš pes byl takový od štěněte. Kdežto pes zadavatelky je takový až po příchodu miminka.
Takže v tomto případě je na vině majitel
Možná to není stejná situace, ale dopad je stejný. Pes za žádných okolností nesmí zaútočit na páníčka. Pokud se tak stane, už nikdy tomu psovi nebudu věřit a hlavně nedopustím, aby ublížil mému dítěti
myslím, že ten strach pochopí jen ten, kdo takovou situaci opravdu zažil..
Pes měl u nás vždy své místo a věděl co může a nemůže. Je to můj druhý pes a s prvním jsem absolutně neměla problémy. No, ale to nikomu asi vysvětlovat nemusím!! Přítel byl páníček, chodil se psem na cvičák, pes ho poslouchal víc a stejně má najednou sešitou ruku. Jestli mě někdo odsuzuje za strach o dítě?? Budiž. Nechci vyvolávat žádný vášnivý diskuze. Pouze jsem se ptala, jestli se třeba někdo nemusel vypořádat s tím stejným. Popř. kam ho v Praze umístit, protože je opravdu otázkou, kdo se ujme psa, který kousnul.
Tak mi máme taky pejska (3 a půl roku)a ještě než se miminko narodí, tak jsme ho začali učit, že už nesmí na postel. Pochopil to relativně brzo, hned druhý den ani nezkoušel během noci škemrat, že chce pod peřinku
Tak doufám, že bude takto učenlivý a tolerantní až bude mezi námi miminko.
@Gladys píše:
tak v tom případě můžeš dát majitelce zaručený tip,. jak to udělat, když psa žádný známý ani příbuzný nechce.
Zřejmě někde uvázat a předtím mu nožem vyříznout čip, aby se nepoznalo, čí je, ne?
Já bych ho utratila…
@Koty píše:
Možná to není stejná situace, ale dopad je stejný. Pes za žádných okolností nesmí zaútočit na páníčka. Pokud se tak stane, už nikdy tomu psovi nebudu věřit a hlavně nedopustím, aby ublížil mému dítětimyslím, že ten strach pochopí jen ten, kdo takovou situaci opravdu zažil..
dopad možná, ale u vás se dalo předpokládat, že psovi nemůžete věřit. Měl to prostě v genech (nebo nemoc…)
Jako dávat někomu psa kterej mě kousnul… zase kdo se bude chtít mazat s křížencem, to sežene zadarmo štěně, které je nezkažené ![]()
Zakladatelko já chápu, že máš strach o dítě, kdo by neměl. Ale to že kousnul u vás, neznamená, že kousne jinde. Chyba je ve vás ne v něm. Prostě dej někde inzerát s tím, že pejsek potřebuje pevnou ruku a nejlépe ke zkušenému chovateli.
@Anonymní píše:
Pes měl u nás vždy své místo a věděl co může a nemůže. Je to můj druhý pes a s prvním jsem absolutně neměla problémy. No, ale to nikomu asi vysvětlovat nemusím!! Přítel byl páníček, chodil se psem na cvičák, pes ho poslouchal víc a stejně má najednou sešitou ruku. Jestli mě někdo odsuzuje za strach o dítě?? Budiž. Nechci vyvolávat žádný vášnivý diskuze. Pouze jsem se ptala, jestli se třeba někdo nemusel vypořádat s tím stejným. Popř. kam ho v Praze umístit, protože je opravdu otázkou, kdo se ujme psa, který kousnul.
tak maximálně zkusit kombinace útulek, kde teda budete platit a mezitím hledat a hledat, nejlíp ty inzeráty. A pokud ne útulek, tak fakt běžte a kupte dobře padnoucí košík, ať se předejde dalším zraněním. Já chápu, že je to strašný šok, člověk by ho nejradši vylifroval ihned, ale bohužel, takhle to nejde, pokud chcete, aby pes neskončil někde ve škarpě, ale dostal se do dobrých rukou. Ǔtulek v Troji tuším bere spíš větší pejsky, tak zkusit zavolat tam a zeptat se co a jak. A nebo zkusit toho Desenskýho, on si snad agresivní psi právě bere, převychovává je a pak je nabízí zájemcům. A to je člověk, kterému bych věřila, že psa umístí do vhodného prostředí.
@Anonymní píše:
Pes měl u nás vždy své místo a věděl co může a nemůže. Je to můj druhý pes a s prvním jsem absolutně neměla problémy. No, ale to nikomu asi vysvětlovat nemusím!! Přítel byl páníček, chodil se psem na cvičák, pes ho poslouchal víc a stejně má najednou sešitou ruku. Jestli mě někdo odsuzuje za strach o dítě?? Budiž. Nechci vyvolávat žádný vášnivý diskuze. Pouze jsem se ptala, jestli se třeba někdo nemusel vypořádat s tím stejným. Popř. kam ho v Praze umístit, protože je opravdu otázkou, kdo se ujme psa, který kousnul.
samozřejmě jak dál je na Vás, ale to že pes chodí na cvičák a poslouchá nadrilované povely, neznamená, že je vychovaný!
Taky znám takové kteří na cvičáku vyhrávali zkoušky, vycepovaní…a celkem nedávno jeden majitele pokousal.
Naši psi jsou třeba na cvičáku naprosto nemožní, nesoustředění, nevrlí, nebaví je to. A doma si lehnou na sedačku, když přijdu tak je vyhodím. Když si lehnou vedle, zase je vyhodím. Můžu je tahat za ocas, za uši, prostě cokoliv.
A z toho je prosím jeden nevrlý vořech jak poleno..
@Koty máš pravdu a být tebou tak si to nevyčítám. I psi jsou osobnosti a nevěřím tomu, že jen dobré. Ke psu, který kousnul bych neměla už nikdy důvěru. Pes je prostě jen zvíře a i když mám ty svoje ráda, nedala bych za ně ruku do ohně, že by nekousli. Proto je hlídám
@Alka píše:
dopad možná, ale u vás se dalo předpokládat, že psovi nemůžete věřit. Měl to prostě v genech (nebo nemoc…)
No napadlo mě, že ten náš je nemocný, protože to, co předvádí normální není. Já s Tebou souhlasím v tom, že u zakladatelky vznikl problém až po příchodu miminka. Ten její pejsek podle mě není zlý, ale stejně bych si ho doma kvůli bezpečnosti dítěte nenechala. V této situaci by utracení bylo až nejkrajnější řešení, pokusila bych se ho někde udat, jak píší ostatní..
Jasně že udat je lepší, ale kdo si vezme křížence, kterej pokousal pána a potřebuje tudíž výcvik apod? Křížence…Nikdo…