Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Co se synem mimoňem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.12.18 17:01
@ka2ka a ve školce mu to problém nedělá? Resp. učitelkám to nevadí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 17:06
To jako opravdu dneska ještě věří tomu, že k psychologovi chodí jenom magoři? V tom případě by ho spíš potřeboval tvůj manžel, to je postoj, to je děs. Nevím, co může být tvému synovi, ale známí měli taky takového kluka, zajímal ho vesmír, čísla, ale knoflík si nezapnul 
. Byl a je moc chytrý, ale v praktickém životě trošku nepoužitelný. No a co? Každý jsme nějaký. Za psychologem bych šla sama, když má tvůj muž takový předpotopní názor a pak bych mu tlumočila co a jak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 17:08
Počkej, já bych byla moc ráda za konzultaci s tím psychologem. Vůbec nerozumím tomu, proč váháš. A dost by mě zajímalo, co by mi řekl…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 17:10
Co se synem - milovat ho.
U psychologa nejspíš vyjde nadprůměrné nadání - což nutno naznat v českém školství není moc výhoda. Možná problémy s pozorností - ono to ledaskdy jde ruku v ruce, je tam možnost, že po důkladné diagnostice se najde i nějaká větší odchylka od průměru.
Férové je to manželovi říct. On se sice bude trošku vztekat, ale pak mu dojde, že jaksi psycholog není pro blázny, ale je to někdo, kdo může usnadnít situaci, se kterou si člověk běžně neví rady. A do těch není tak těžké se dostat, pokud máte dítko, které nezapadá do šedého průměru v rámci systému, který vyžaduje průměr, píli a poslušnost.
Není to vaše výchovné selhání. To je možná něco, čeho se manžel obává. Ale to psycholog rozhodně naznačovat nebude - slibuju.
Pokud by to bylo pro vás moc složité se o tom s manželem pobavit, tak za tím psychologem zajděte sama a zároveň se ho poptejte na to, že se vám nedaří s mužem komunikovat na rovinu.
Příspěvek upraven 14.12.18 v 17:11
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 17:10
Naopak, manžel by u toho měl být. jinak ti pak akorát řekne, že jsi to špatně pochopila nebo tak něco
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 17:12
Buď lehčí autismus nebo porucha pozornosti, tj co ho nebaví, na to kašle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 17:27
Já bych naopak vzala manžela určite sebou. Jestli má takové předsudky na psychologa, je potřeba aby s nim komunikoval i on a názor si udělal sám. Pokud by jsi tam šla jen ty, bala bych se, ze manžel tvou interpretaci shodí a nebude ji případně brát vážně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 17:55
@Anonymní píše:
Zdravím všechny a chtěla poprosit o váš názor. Mám dvojčata (necelých 5 let). Dcerka je v pohodě, ale syn je mimoň. Fascinují ho čísla (zvládá sčítání i odčítání, číselné řady do tisíce, umí hodiny), jízdní řády apod. a dost ho míjí běžná realita. Vše se mu musí opakovat 5× a stejně není jistota, že danou věc zdárně dokončí. Často se mu stává, že prostě „zamrzne“. Při převlíkání ve školce, při oblíkání doma apod. Že prostě kouká do blba a neví, co má dělat. Doma ho vždycky „nastartuju“ a vím o tom, ale teď si na to začaly stěžovat učitelky ve školce. Že si s ním nevědí rady, jelikož do té školky chodí už druhým rokem a stále si např. není schopen zapamatovat, co se dělá po obědě (převlíknout se a je polední klid). A jelikož tam mají školního psychologa, tak jsem souhlasila s tím, ať se na syna podívá. Ovšem manžela se to hrozně dotklo, že syn není žádný magor atd. Nicméně nakonec taky souhlasil. No a dneska mi volala učitelka ze školky, že by s námi ten psycholog rád mluvil a poptal se na pár věcí a já řeším dilema: nechce se mi to manželovi říkat, jelikož je mi jasný, že bude proti. Na druhou stranu nechci dělat věci za jeho zády. Co byste udělali v mý situaci vy? A nemáte zkušenosti s tímto druhem chování u dítěte? Se soustředěním problémy nemá, zvládá se soustředit na nějakou práci třeba půl hodiny i více, ale takový ten běžný samoobslužný režim nezvládá…Znáte to někdo třeba od svých dětí? Může to být nějaká forma autismu?
A proc se ti to nechce manzelovi rikat? Psala si, ze tim nakonec souhlasil, tak se da cekat, ze si s vami bude chtit primluvit.. Jinak by to asi moc nemelo smysl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 18:02
Konzultovala jsem tvůj problém s jednou ženou na e-miminu co má syny aspikové a podle ní není tvůj syn mimoň, ale aspík. Pro aspíka je důležíté chytat lelky, kvůli tomu, aby se nepřetížil mozek. Ostatně jako pro neaspíka. Konzultuj svůj problém s dětskou psychoanalytičkou. Tento problém se tlumí bio zpětnou vazbou. Mnoho štěstí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.12.18 18:10
co si budeme povídat, normální to není, nejsou normální jeho znalosti, ani jeho chování. Takže bych byla ráda za konzultaci s psychologem, abych věděla, co a jak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Psylocke
14.12.18 18:17
Tady maji vsichni hned jasno s tim, ze je aspik nebo ma nejakou „poruchu“. Ale mozna je to taky geniální dítě,ktere potrebuje jinou peci a ucitelka ji nezvlada. Krasna rada tady zaznela: „Milujte ho“.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.12.18 18:17
Takový byl můj synovec. Dnes je mu téměř 12 a je mimořádně nadaný, např neprekonatelne hraje na saxofon … a tak. Těší se jak bude studovat jadernou fyziku. Ten nás jednou všechny strčí do kapsy. ségra z něj občas „roste“ ale jinak je to skvělej kluk a pomalu se z toho dostává, čím je starší. Jen se mu musí občas říct vše stokrát, ale jakému děcku ne ? 
- Citovat
- Upravit
Forest_Gump1
14.12.18 18:18
@Anonymní píše:
Zdravím všechny a chtěla poprosit o váš názor. Mám dvojčata (necelých 5 let). Dcerka je v pohodě, ale syn je mimoň. Fascinují ho čísla (zvládá sčítání i odčítání, číselné řady do tisíce, umí hodiny), jízdní řády apod. a dost ho míjí běžná realita. Vše se mu musí opakovat 5× a stejně není jistota, že danou věc zdárně dokončí. Často se mu stává, že prostě „zamrzne“. Při převlíkání ve školce, při oblíkání doma apod. Že prostě kouká do blba a neví, co má dělat. Doma ho vždycky „nastartuju“ a vím o tom, ale teď si na to začaly stěžovat učitelky ve školce. Že si s ním nevědí rady, jelikož do té školky chodí už druhým rokem a stále si např. není schopen zapamatovat, co se dělá po obědě (převlíknout se a je polední klid). A jelikož tam mají školního psychologa, tak jsem souhlasila s tím, ať se na syna podívá. Ovšem manžela se to hrozně dotklo, že syn není žádný magor atd. Nicméně nakonec taky souhlasil. No a dneska mi volala učitelka ze školky, že by s námi ten psycholog rád mluvil a poptal se na pár věcí a já řeším dilema: nechce se mi to manželovi říkat, jelikož je mi jasný, že bude proti. Na druhou stranu nechci dělat věci za jeho zády. Co byste udělali v mý situaci vy? A nemáte zkušenosti s tímto druhem chování u dítěte? Se soustředěním problémy nemá, zvládá se soustředit na nějakou práci třeba půl hodiny i více, ale takový ten běžný samoobslužný režim nezvládá…Znáte to někdo třeba od svých dětí? Může to být nějaká forma autismu?
určitě autismus, záleží jak těžký. zkus mu dát některé věci jinam než je zvyklý..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Zdravím všechny a chtěla poprosit o váš názor. Mám dvojčata (necelých 5 let). Dcerka je v pohodě, ale syn je mimoň. Fascinují ho čísla (zvládá sčítání i odčítání, číselné řady do tisíce, umí hodiny), jízdní řády apod. a dost ho míjí běžná realita. Vše se mu musí opakovat 5× a stejně není jistota, že danou věc zdárně dokončí. Často se mu stává, že prostě „zamrzne“. Při převlíkání ve školce, při oblíkání doma apod. Že prostě kouká do blba a neví, co má dělat. Doma ho vždycky „nastartuju“ a vím o tom, ale teď si na to začaly stěžovat učitelky ve školce. Že si s ním nevědí rady, jelikož do té školky chodí už druhým rokem a stále si např. není schopen zapamatovat, co se dělá po obědě (převlíknout se a je polední klid). A jelikož tam mají školního psychologa, tak jsem souhlasila s tím, ať se na syna podívá. Ovšem manžela se to hrozně dotklo, že syn není žádný magor atd. Nicméně nakonec taky souhlasil. No a dneska mi volala učitelka ze školky, že by s námi ten psycholog rád mluvil a poptal se na pár věcí a já řeším dilema: nechce se mi to manželovi říkat, jelikož je mi jasný, že bude proti. Na druhou stranu nechci dělat věci za jeho zády. Co byste udělali v mý situaci vy? A nemáte zkušenosti s tímto druhem chování u dítěte? Se soustředěním problémy nemá, zvládá se soustředit na nějakou práci třeba půl hodiny i více, ale takový ten běžný samoobslužný režim nezvládá…Znáte to někdo třeba od svých dětí? Může to být nějaká forma autismu?