Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Co se závislačkou na mámě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.7.09 21:00
Co se závislačkou na mámě
Holky, řešíme teď u nás problém. Naše princezna je poslední 2 měsíce na mně šíleně závislá. To, že nechce jít k nikomu cizímu respektuju neb k manželovi a tchýni, která s námi bydlí jde v pohodě, ale posledních 14 dní dělá scényi když jsme třeba všichni tři dospělí v pokoji s ní a já odejdu. V tu chvíli spustí jekot jak siréna a neutichne dokud nepřijdu, případně nepochovám. Teď už lozít takže se snaží za mnou dostat jen jí to ještě nejde přes prahy takže se ve dveřích sekne a frekvence jekotu jde ještě o kus výš. Nevím jestli ji prostě nechat s tátou (babičkou) nechat v místnosti ječet a přijít až se zklidní nebo počkat až ji tohle období přejde. Nicméně bych taky občas potřebovala někam dejít a takhle se z ní doma zblázní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.7.09 21:05
Okolo osmého měsíce je vývojová fáze separační úzkosti úplně normální, jak je intenzivní a jak dlouho trvá záleží na individualitě dítěte, ale jinak je to v pořádku a přejde to. 
(teda pak se to ještě párkrát objeví, ale s menší intenzitou)…osobně jsem se spíš snažila v téhle době s malou být a nelámat to přes koleno, ale samozřejmě jsou situace, kdy to nejde. Pak bych se snažila například odejít když malá spí, když se probudí a uvidí jinou známou tvář, třeba bude v pohodě.Dcera vyváděla hlavně když mě měla na očích, když jsem byla pryč, většinou si ani nevzpoměla, chce to vychytat správný moment a odejít nenápadaně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.09 21:05
To přejde. Nelámej to přes koleno. Jen tak pro pobavení, tohle jsem měla u první princezny skoro 2 roky....... 
. Taky jsem se nikam nedostala. No a ta druhá už taky začíná… 
. Jen co ji dám tatínkovi do náručí, hned začíná plakat, cítí, že to není mlíkárna… 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.09 21:25
chjo, tak to je děs… Ona Táňa u manžela na ruce vydrží, ale nesmí mně vidět odejít nebo zaregistrovat, že jsem se ztratila… Jinak doufám, že tohle do 2 let nebude, to bych se z ní zbláznila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.09 21:25
Ja jsem asi divna, ale mne to docela lichoti..... 
Maly ma tedka druhou vlnu tyhle separacni uzkosti, ikdyz jsme spolu, tak se hrozne mazli a asi se boji, abych mu neutekla Rve jenom kdyz oteviram dvere postacce, protoze si mysli, ze odchazim 
Ale on za to ani moc nemuze, jsme spolu sami a je zvykly jen na me...........
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.09 21:37
Nelámat přes koleno, zbytečně nestresovat, pokud vysloveně nemusíš odcházet, tak bych to nedělala. Přejde to uvidíš.
U nás jednu dobu neexistovalo zajít ani na záchod (u tchánů chodila se mnou), teď je líp. Nespěchej, však oni z toho vyrostou. (U nás násilné oddělení způsobilo ještě horší fixaci.) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.09 21:38
Taky jsme to měli. Od narození. Nechtěla být ale ani u tatínka, u nikoho jiného, jedině u mě. Takže nějaké vyspání neexistovalo. Přejde to. Nepamatuju si kdy, ale u nás to bylo i kvůli tomu, že jsem dva roky kojila. Ale tak dlouho to určitě netrvalo. Teď je to spíš naopak - jak je doma manžel (nebo moje mamka), tak by tu maminka vůbec nemusela být, Anežka mě nenechá jí ani vyčistit zuby, vynést nočník, vykoupat.. To všechno může jen tatínek. Mně to teda zatím celkem vyhovuje (ta druhá část, samozřejmě). Jinak dětská psycholožka (znám ji ze cvičení a kurzů ještě od doby před porodem, chodila jsem k jedné PA, která s ní úzce spolupracuje, takže ji zve na přednášky apod) radila v této situaci jakýsi kompromis -konkrétně když třeba dítě nechce k babičce, tak maminka nemá ani dítě „násilím“ babičce předat ani mu vyhovět v tom, že k babičce nepůjde. Doporučovala třeba nechat si dítě u sebe a sednou si k babičce a postupně zkusit dítě nechat u babičky a sedět hned vedle. A spíš nedoporučovala odejít v době spánku, aby se pak dítě nebálo usnout, že až se vzbudí, maminka zase nebude. My jsme toho udělali s Anežkou jednou naopak - Anežka vždycky plakala, když od nás odjížděla babička. A babička to taky těžce nesla, tak jednou odjela v době, kdy Anežka už spala. A neosvědčilo se. Když byla Anežka větší, bylo mnohem lepší jí vysvětlit, že babička musí za prababičkou, aby tam nebyla sama, a že zase přijede.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.09 08:11
Tak u nás to trvá pořád cca od toho 8,5 měsíce.Nechávám to být s tím,že to přejde a snažím se odcházet,když davča spí nebo ho někdo zabaví a já se pomalu ztratím,aby o tom nevěděl.Jakmile mě vidí odcházet je zle a řve,naštěstí teď už to není tak hrozné a po chvilce se dá ukecat a jde si hrát třeba s babičkou(když ho zrovna ona hlídá).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.09 08:59
K tomu odcházení v době spaní, to jsem samozřejmě měla na mysli tu první vlnu separační úzkosti do roka, potom u větších dětí by to opravdu mohlo být kontraproduktivní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.09 11:06
Ahoj,
já tohle mám od narození…myslela jsem že je to spíš povahou,že to je takovej mamánek…přeci nebude mít separační úzkost od narození.Ted je mu 7 měsíců a nic se nezměnilo…držet ho můžu jen já a nikdo jiný a běda jestli jsem někde pryč.Ale je pravda,že pokud si sám hraje a náhodou mě zahlídne,tak spustí šílenej ryk…kdyby mě nezahlídl tak si dál hraje.
Taky doufám,že to přejde,protože mě z něj už bolí ruce a záda 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
