Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Čtvrta třída-znalosti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.1.22 19:33
@sao to máš pravdu, hodně to bereme podle toho, co jsme zažili my. Vás obdivuju, že se od toho dokážete oprostit. Já jak to u nás vidím, tak v ně tu důvěru nějak nedokážu s čistým svědomím vložit 
Čím starší dítě, tím víc úsilí to stojí, jim tu důvěru dát a věřit v dobré zítřky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.22 19:51
@andelka83 píše:
@sao to máš pravdu, hodně to bereme podle toho, co jsme zažili my. Vás obdivuju, že se od toho dokážete oprostit. Já jak to u nás vidím, tak v ně tu důvěru nějak nedokážu s čistým svědomím vložit
To máte naprostou pravdu, rozhodně netvrdím, že je to vždycky jednoduché 😃 Pochybnosti jsou a budou asi vždycky. Ale zrovna třeba náš nejstarší syn, i když s ním ta puberta mlátí jak hrom, zároveň začíná hodně „dospívat“ a oproti dobám nedávným začal dokonce pracovat na určité sebekázni, přemýšlet nad svojí životosprávou, začal si sám od sebe dělat své denní plány a sám sobě omezovat technologie… V tomhle je rozhodně dál než jeho mladší sourozenci 
Dívejte, moji rodiče měli hodně tendence neustále mě kontrolovat, motivovat/nutit do učení atd., a nakonec jim stejně nezbylo, než ve mě tu důvěru vložit, a jednu dobu spíš jen doufat, že to dobře dopadne A dopadlo to samozřejmě dobře, jen co jsem se vybouřila a k zodpovědnějšímu přístupu k životu jednoduše dospěla. Prostě, děti si to stejně nakonec udělají po svém, a to hned, jakmile se vymaní z kontroly rodičů 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.22 20:17
@sao Přesně tak, mnohdy nezbývá než věřit. Někdy to bohužel dobře nedopadne, ale popravdě..to by asi nedopadlo i s jiným přístupem. Tak my tak balancujeme mezi tím dohledem, motivací, předkládáním reality, snahou o konstruktivní přístup a rezignací, když dítě všechno ignoruje a pak zbývá jen ta víra, že to nakonec nebude taková hrůza.
Co teda pamatuju, tak zrovna v 7 třídě s námi ta puberta mlátila hrozně, nějaká zodpovědnost a vnitřní motivace nula. Pak jsme se nějak většinou do té 9 srovnali. Ale taky si myslím, že některé dítě, a v některých případech, z toho volného přístupu úplně neprofituje. Je to prostě hodně individuální, a kéž tak mít věšteckou kouli..Ta puberta dětí nás tak nějak učí pokoře. Že věci se dějí i jinak než my bychom chtěli. Že věci jdou mimo nás. A musíme to pustit a věřit. A asi i přijmout to, co život dětem a nám s nimi přinese.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.22 21:29
@Lama Lama píše:
Nenaucila. Asi mi málo ctes, píšu jak dobytek
Ale dobytek mas spravne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.22 21:30
@andelka83 Někdy to dobře nedopadne, my jako rodiče tomu ale těžko zabráníme. Zakazovat, přikazovat, nutit a mít děti pod kontrolou, to může každý rodič jen omezenou dobu. Jakmile se ty děti z našeho vlivu vymaní, budou si dělat věci po svém. Naopak, respektující přístup, důvěra, přijetí… to neztratí význam nikdy. V pubertě se děti vůči rodičům vymezují, je to náročné období, ale člověku nezbývá než mít pochopení, obrovské množství trpělivosti a snažit se to chápat tak, že je to jenom další způsob, jak se ty děti od nás oddělují, osamostatňují. A to je přece v pořádku, bylo by divné, když by někdo celý život věřil, že co řekne maminka, to je vždycky pravda 
Když je ale mezi rodiči a dětmi důvěrný vztah a děti vědí, že když něco podělají, nemusí se bát za rodiči přijít, je to v tomto období obrovská výhoda.
Já u svého 13-letého syna sice vnímám, že si prochází náročným obdobím, ale že by neměl žádnou zodpovědnost nebo že by mu scházela vnitřní motivace, to nepozoruji vůbec. Právě naopak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.22 21:43
@sao to máš pravdu. Mému je teda teprve 11,ale nechat všechno jen na něm, tak mimo věci spojené s MHD se neučí a nezajímá ho nic. Dcera když jí bylo 14-15 tak měla všechno na salámu, neskutečně naivní představy a na učení tvrdila, že je líná. Teď je to lepší, je na intru. Dost jí to prospělo. Vypadnout do světa. A my můžeme jen doufat, že i když má někdy víc štěstí než rozumu, že to bude ok, protože už je vlastně odpoutána takřka úplně ( teď se vídáme sem tam, a dříve pár dní v měsíci).
Ona je chudák takové testovací dítě, a ještě holka. S klukama už nebudeme tak v šoku, ze změn v pubertě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 09:41
@andelka83 No, já mám kluky 10, 12 a 13 let a samozřejmě se také tváří, že mají jakože všechno na salámu, že je „nic“ nezajímá, ale pro své vlastní projekty se dokážou nadchnout a to je super. Rozhodně jsem si nevšimla, že by díky pubertě ztratili zájem nebo nějak stagnovali. Určitě se nedá říct, že když nemají prakticky žádné školní povinnosti, že by nedělali nic. Pořád něco dělají, pořád na něčem strukturovaném pracují a pořád se něco učí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 11:28
@sao Jo tak pokud je něco zajímá, tak to se tím i zabývají. Starší to má jasné, mladšího baví co chvíli něco, tak uvidíme co se z toho vyklube dál.
Já bych se asi bála, že prostě jsou hodně let vedení jinak, a že pak nezapadnou ( ne stadne, ale tak obecně, že budou mimo od ostatních), že narazí, třeba s tou SŠ. Ale to je asi riziko toho jiného stylu výchovy a života. A určitě má i mnohem výhod, zvlášť když jim díky financím můžete nabídnout hodně podnětů, které jiné rodiny dát nemůžou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 12:24
@andelka83 Tak my hlavně nežijeme v žádné izolaci. Mimo to, že naše děti nenavštěvují běžnou školu, se účastníme úplně normálního života, jsme součástí společnosti, a většina kamarádů našich dětí do běžné školy chodí. Naše děti chodí do kroužků, jezdí na tábory s „normálními“ školními dětmi, stýkají se s vrstevníky, kteří chodí do místní ZŠ. Se zapadnutím mezi vrstevníky tedy nemají problém, nejsou jiní. Jak zvládnou studium, pokud se pro něco takového rozhodnou, to bude záležet na nich a na jejich vůli. Je pravda, že nejsou zvyklí se něco „drtit“, nejsou zvyklí se učit na povel, nejsou zvyklí na učení ve stresu. V tomto narazit můžou. Na druhou stranu, jsem ráda, že jim můžu dopřát tu možnost být déle dětmi, že netráví dětství sezením v lavicích, v budově, nad učebnicemi, procvičováním něčeho, co k životu evidentně nepotřebují, že můžou dělat jen to, co jim dává smysl. Posadit je na 9 let do školních lavic (tedy na většinu jejich dětství), aby převážnou část svého bdělého času věnovali školním povinnostem, a to jenom proto, aby byli připraveni na něco, co možná vůbec nepřijde…? 
Každopádně, většina dětí z domácího vzdělávání SŠ i další studium zvládá, toho není nutné se bát. Jsou to úplně normální děcka, jako ty tvoje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 13:31
@sao je to vážně zajímavá možnost. Akorát nevím, kdo by se těm dětem věnoval a „učil je“, když obvykle oba rodiče jsou zamestnani. A o děti je potřeba se od 7 do 15h ( minimálně) postarat. Já bych teda bez nějaké průběžné návazné přípravy a průběžného opakování, a bez zvyku učit se, i to co mě nebaví, těžko udělala maturitu a vysokou. A studovat potom při zaměstnání, nebo s dětmi.. vím, že to jde, ale asi nejsem ten typ, dělat si věci zbytečně komplikované a těžší
Je fakt, že v prvním ročníku se celkově schází děti z různých typů ZŠ, kdy se musí pak nějak srovnat a fungovat dál, věnovat se oboru té školy. To třeba zas dítě, pokud opět každodenní docházku nemá, tak úplně nemusí. Ale mně by teda ten kolektiv chyběl. Já mám teda gympl, tak nevím jak to je třeba na odborných školách, učilištích..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 14:08
@andelka83 Tak ono učit se i to, co mě nebaví, není samo o sobě špatné. Špatné je, když je člověk do takového učení nucený. Když jsou k tomu nuceny 6-leté děti, a to pouze z důvodu nedůvěry. Nedůvěry v jejich přirozenou vnitřní motivaci pořád se něco učit, z přesvědčení, že bez systému odměn a trestů, bez vnější motivace, bez povinné školní docházky, by děti nedělaly nic a nenaučily by se to, co my (škola, stát…) považujeme za nezbytné, aby se naučily. Pokud se člověk rozhodne svobodně a dobrovolně studovat, vzdělávat se v nějaké instituci, nebo pokud si třeba svobodně vybere učitele, nevidím v tom problém. I děti, které prošly totálním unschoolingem, běžně studují SŠ, VŠ, a dokážou se učit i řízeně, i to, co je nebaví. Když opravdu chtějí. Naše svobodná škola nabízí svým žákům dobrovolné hodiny/lekce úplně běžných školních předmětů. Děti si můžou vybrat který chtějí, a nebo také klidně žádný. A většina dětí na vybrané předměty skutečně chodí. I ty moje Dva nejstarší synové si zvolili dokonce třeba italštinu A opravdu vůbec nemusí.
Já jsem na rodičovské dovolené s nejmladší dcerou, takže jsem s dětmi doma, a manžel podniká z domova (má dílnu u domu), takže je dětem k dispozici také. Neznamená to ale, že by nás ty děti tak nutně potřebovaly. I desetiletý syn umí uvařit pro celou rodinu, a většinu aktivit si stejně volí a řídí sami a my s manželem jsme spíš jen takoví „poradci“
Spousta rodin, které mají děti na domácím vzdělávání, to má ale tak, že pracují oba rodiče, a fungují prý úplně normálně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 15:01
@sao jak můžou mít školu doma, když doma nikdo není? To jsou samy a čekají, až přijdou rodiče z práce?
Jinak je to vážně zajímavé a mnoho by se toho mohlo uplatnit v běžném školství. Bylo by to osvěžující. Akorát kde takové školy jsou? V Praze? U nás kromě klasických ZŠ je waldorfská, Montessori a soukromá jazyková bilingvni. Ceny nechtěj vidět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 18:48
@andelka83 Záleží jak kdo to domácí vzdělávání pojme. Všechno jde zorganizovat a skloubit i s prací. Nejlépe samozřejmě s prací z domova.
Alternativních škol je po republice spousta. My tu naši máme víc než 100 km daleko. Pokud je dítě na domácím vzdělávání, je jedno kde má kmenovou školu. 2× ročně na přezkoušení se dá dojet kamkoliv. Kvůli dobré, přátelské škole se ta cesta určitě vyplatí. Naše děti (ač letos nejsou na klasickém domácím vzdělávání) do školy také nedochází, jsou část roku doma, část roku na výpravách různě po ČR (v plánu je i zahraničí). Takže pro nás je vzdálenost školy také nepodstatná. Spolužáci našich dětí jsou roztroušeni po celé ČR. A školné platíme samozřejmě také a vím, že pro spoustu rodičů je to moc. Já sama zvažuji, zda budeme příští rok v tomto programu ještě pokračovat, nebo se vrátíme k domácímu vzdělávání. Obojí má svá pro i proti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 20:10
@sao aha, tam kde se opravdu dojíždí jen na pololetní zkoušení je to asi fakt jedno, to se dá. Ale když píšeš, že děti chodí na předměty, tak jsem myslela, že máte školu v dosahu.
Kamarádka má některé z dětí v takové malé komunitní škole, a to je super. Ale mají to v místě bydliště.
Ty finance jsou důležité no. Já bych za školní náklady na některé z těch soukromých alternativních škol dala skoro celý plat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 20:49
@andelka83 Komunitní školy jsou taky fajn. Ale tam chodí děti, které jsou oficiálně na domácím vzdělávání. Jsou zapsané v nějaké „normální“ škole, kam chodí na přezkoušení. Komunitní školy zakládají rodiče dětí na domácím vzdělávání, kteří si tak vzájemně vlastně vypomáhají. Je to jedno z řešení pro rodiče, kteří nechtějí dítě posílat do běžné školy, ale zároveň třeba právě skrz zaměstnání nemůžou mít dítě doma. Nebo třeba nechtějí, dítěti třeba vyhovuje ten kolektiv, jiné školy v dosahu jsou ale např. nevyhovující. Děti tam často docházejí třeba jen některé dny v týdnu… Těch možností existuje strašně moc.
Moje děti na předměty do školy nechodí, mají je online 🙂
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
