Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@jahuhudka píše:
V ČR žijí a tyto informace by měli znát. Nedávno jsem se ptala dítěte žijícího v zlínském kraji na krajské město a řeklo Kroměříž.
Urcite. V 10 letech by se meli orientovat ve svem kraji a primerene treba vyuzit dopravu, kdyz uz jsme u toho
ja ho to naucim, ale pravidelne si rikam: co se v ty skole kurnik učej? ![]()
@FlorenceF Jenkins píše:
Hele, argument, že my taky, tak oni taky, uplne neberu, sorrya samozrejme, slepe se neco naucit jeste nikomu neublizilo, takze proc ne?Dokonce mi ani nevadi memorovani, ale spis memorovani ‚akademickych znalosti‘ ve srovnani s vekem. Vzdyt CR se uči i v sedmičce, ne, takze pro deti je dost času, aby vyzraly vuci hloubce informaci, ktere rovnou prirozene vyuzijou. A ze si budou ta pohori pamatovat ze ctvrte tridy, aby mohly navazat, tomu neverime, ze ne
Věříme. Hele, nezapamatujou si to komplet, ale minimálně zůstane v podvědomí, že ty hory jsou někde okolo, že kromě krkonoš a Šumvavy jsou i nějaké jiné a dostanou alespon hrubou představu, jak jsou vysoké. Podobně je to s těma městama. Mě to zas tak neadekvátní nepřijde. Mě zas přijde naprostá schíza čeština a hnípání se ve znělých a neznělýh souhlaskách a dějepis, který už v páté třídě násobně přesahuje mé znalosti
Ale vnímm to spíš tak, že jsem i já v jistých směrech zaostalejší, jiné se orientuji dobře.
@andelka83 Ono ani těm rodičům se se vším nezavděčíš. Prostě rodičům a každému dítěti bude vyhovovat krapet něco jiného. Pak se Ti sejde 20-25 takových ve třídě a co s tím?
Jedni řvou, že učitelka jede moc pomalu, děti se málo naučí, dáváš málo testů, chtějí známky, podle dalších jsi moc rychlá, tvrdá, děti stresuješ, hodnocení formativní. Někde je špatně, že nedáváš úkoly, jinde že jich je moc. Někdo pyskuje, že si děti moc hrají, moc se výletuje, jindy jindy jsou dvě mimoškolní akce za pololetí málo.
A i když si zjistíš nějaké reference o škole/učitelce dopředu, tak z mé zkušenosti:
a) učitelka nakonec na tvé dítě nemusí vyjít nebo odejde, otěhotní, onemocní
b) Jedna kamarádka na jedné konkrétní učitelce nenechá niť suchou, jiná je z ní nadšená…
Takže i jako rodič musíš pracovat s tím, jak se to kolikrát naskytne. Pokud teda nechceš vzít vzdělávání svých dětí do svých rukou nebo je furt točit po různých školách či třídách.
@sao píše:
@andelka83 Možností je spousta i u nás v ČRTaké jsem si myslela, že to nejde, ale po pár letech, co se v této oblasti pohybuji, už vím, že ty možnosti opravdu jsou a dokonce ještě přibývají. Nenapadá mě důvod, proč by se neměli dostat tam, kam chtějí, jenom proto že nechodí do běžné ZŠ. A naopak, běžná ZŠ v žádném případě nezaručuje úspěšnost u přijímacích zkoušek na SŠ. Zkušenosti v mém okolí jsou takové, že 90% domškoláků se dostane tam kam chce (když ale opravdu chce). A dokonce i absolutní unschooleři
Obvyklá délka aktivní přípravy na přijímačky (s úspěšným výsledkem) u domškoláků v mém okolí jsou tak ty 2 měsíce. I u unschoolerů
Je to rozhodně zajímavé. Já si kolikrát říkám, že některé věci by třeba synovi prospěly. Ale u jiných zas si myslím, že by mu chybělo. A asi je to i tím, že prostě takovou víru nemám. Už jedno dítě na SŠ máme, taky to byl masakr. Ač jsme si mysleli, že bude studovat, tak ne. Jestli by si jiným přístupem neměla k učení takový odpor a víc si věřila..těžko říct. Každopádně u nás se přijímačky vůbec neřešily. Tak ani nemám srovnání. Další SŠ budeme řešit až za 4 roky (a syn teda má SŠ vybranou už teď a přes to nepojede vlak
)
@Svistice píše:
@FlorenceF Jenkins Hele, mám dítě o rok mladší a přirozeně tyhle informace nasává a udrží v hlavě de facto permanentně už od 5 let.
Mladší dítě sice taky nasáv ale efekt to v něm zanechá až tak na třetí nasátí.
A zrovna přejíždění karjů a okresů, státních hranic obě děti dost prožívají.![]()
Já bych si mohla stejně stěžovat, proč učitelka hudebky cpe do mého třeťáka houslové klíče a stipnici Gdur, když evidentně v životě na nic nebude hrátk protože o to nemá ani zájem, ani na to nemá předpoklady (sluch), ani dobře nezpívá. Proč s těmi dětmi jen nezpívá nebo je neseznamuje s hudebními ukázkami, žánry.
Prostě to patří k základnímu vzdělání. A ano, spoustu věcí děti v životě nepoužijou, protože je život zavede k povolání, kde třeba opravdu nebudou potřebovat vypočítat sílu na páce.
Ale je fakt zoufalé, pokud někdo pak v dospělosti hledá Českou Třebovou na západě České republiky, nebo si myslí že Vltava teče do Černého moře, nebo si musí googlit, čím že se to platí v Rusku nebo se cizinci diví, že tu neplatíme eurama, když jsme přeci v EU.
Jo, souhlas, nic proti vseobecnemu prehledu, naopak, opravdu. A klobouk dolu pred tvyma detma.
Ale dalsi vec (diskuze v okoli). Dejepis se zacina v šeste? A rok se bere antika
v prvaku zase antika, mluvime li o gymnaziich. A dejepis konci v lepsim pripade druhou svetovou valkou, pricemz studenti vš si pak pletou okupace a revoluce ve 20.stoleti v Čechach ![]()
@FlorenceF Jenkins píše:Tak mě přijde smysluplnější, že po zvolání „V létě jedem Ohři“, budou tušit, kde to cca je, že to máme za bukem nebo je to naopak přes celou republiku a co je pro daný kraj typické, jaké město na té Ohři může potkat… furt užitečnější, než umět vytleskávat tříčtvrteční takt, zapisovat rytmický disktát a rozeznávat znělé a neznělé souhlásky ( nebo samohlásky
Urcite. V 10 letech by se meli orientovat ve svem kraji a primerene treba vyuzit dopravu, kdyz uz jsme u tohoja ho to naucim, ale pravidelne si rikam: co se v ty skole kurnik učej?
@FlorenceF Jenkins píše:
Hele, argument, že my taky, tak oni taky, uplne neberu, sorrya samozrejme, slepe se neco naucit jeste nikomu neublizilo, takze proc ne?Dokonce mi ani nevadi memorovani, ale spis memorovani ‚akademickych znalosti‘ ve srovnani s vekem. Vzdyt CR se uči i v sedmičce, ne, takze pro deti je dost času, aby vyzraly vuci hloubce informaci, ktere rovnou prirozene vyuzijou. A ze si budou ta pohori pamatovat ze ctvrte tridy, aby mohly navazat, tomu neverime, ze ne
Ze bychom teda ten prvni stupen rovnou zrusili, kdyz si z nej nic nepamatuji?
Jako sorry ale vedet kde tece Vltava a Labe, kde je Sumava a kde Krkonose, a kde priblizne Brno a Ostrava, to by mely v te ctvrte tride vedet a do 7. to urcite nezapomenou. Zvlast kdyz na to ve skole narazi urcite i driv. Tohle neni memorovani, to je zakladni prehled.
A jestli se tady nekdo chlubi tim, ze to neumi ani v 35 ani nema smysl komentovat. Ale samozrejme kazdyho vec, jak potom pusobi na lidi v beznem hovoru.
@FlorenceF Jenkins píše:
Urcite. V 10 letech by se meli orientovat ve svem kraji a primerene treba vyuzit dopravu, kdyz uz jsme u tohoja ho to naucim, ale pravidelne si rikam: co se v ty skole kurnik učej?
No poznávat okolí kde žije a cestovat dopravou, číst v jízdním řádu, by měli předat dětem rodiče.
@andelka83 Jo, a jinak… nerozumím, proč řešíš pořád jenom SŠ…? Jakože ZŠ je příprava na SŠ? Já jsem myslela, že škola má být především „příprava“ na život…
A v tom životě se člověk může rozhodnout, že si chce/potřebuje „udělat nějakou školu“, nebo se může rozhodnout, že žádnou školu nepotřebuje… Když se rozhodnu udělat si SŠ, znám pravidla, vím co je potřeba udělat pro to, abych se tam dostala, a vím, co studium na oné konkrétní škole obnáší… Sečtu náklady a buď do toho jdu, nebo ne. Jinými slovy, když se mé děti rozhodnou studovat, budou studovat. Co s tím má společného, jakým způsobem tráví období „povinné školní docházky“?
@FlorenceF Jenkins Já taky věřím. Proto jsou učební plány koncipované jako spirála. Oni to ze sebe pak kolikrát překvapivě někde vydolují.
Třeba v tanečních, jestli ho tam někdy dostanu, pozná lespoň ten valčík od jivu. ![]()
@andelka83 I já vidím velké rozdíly. Mám děti v 1. a 2. třídě, jejich učitelky jsou 50-55let, ale aktivní, pracují s multifunkčními tabulemi, dělají dětem projektové dny (kdy se snaží vždy na nějakém tématu propojovat znalosti a dovednosti napříč všemi předměty). Jedou sice podle klasických učebnic, klasické slabikování i psací písmo, ale moderních prvků tam mají spoustu. Škola je ve městě vyhlášená jako ta těžší, kde jsou velké nároky a rozhodně všechny děti na prvním stupni nedostanou jedničky za nic, takže tam tak nějak přirozeně nedává děti spousta rodin, kde je pro ně důležité, že to jejich dítě bude jedničkář a bude mít havaj.
Učitelky tak mají více prostoru, protože nemusejí řešit, že půlka třídy nedonesla pomůcky (chodí tam převážně děti spolupracujících rodičů). Např. syn ve druhé třídě se učil o ČR, některé děti se naučily jen kreslit vlajku a název hymny, syn se naučil i barvy orlic na státním znaku. Učitelka prostě nabídla informace tomu, kdo o ně stál, když viděla, že ty základy už všechny umí. To třeba za mě bylo nemyslitelné, to dělali všichni všechno stejně a já pak seděla a čuměla z okna, maximálně jsem mohla opsat z papíru další sloupec příkladů.
@Svistice píše:
@zrcadlo No hlavně ty děti nejsou doma k nějakému tomu sestavování map a dávání si těch zkušenostních věcí do souvislostí vedené.
Protože když se pak zeptáš desetiletého dítěte, kde bylo na táboře, tak se dozvíš, že „u takový řeky“. Dítě sice hrdě poreferuje, že bylo v Rakousku, ale mluví se tam podle něj rakousky, že se tam platí jinou měnou netuší a když položíš záludný dotaz kde v Rakousku nebo co tam zajímavého vidělo, tak nemá šajna.Na nedávných třídních schůzkách jsem se dozvěděla, že máme se třeťáky trénovat hodiny, protože je jich pořád dost, co je neumí. Takže fakt fajnový že se za tři roky ve škole + nějaká životní praxe nedokáží naučit analogové hodiny. A pochybuji, že má čtvrtina třídy
dyskalkulii.
Jo, presne, souvislosti. Ja muzu do haranta cpat mistni zajimavosti a vest ho k tomu, ze Lipno, Hluboka, Vltava a Temelin spolu souvisi. Ale jak psala Lama, neda se takhle prozkoumat kazdy kout.
Libilo by se mi min info ale v souvislostech. Resp., v tom malem veku jeste nejde o fakta, to neudrzej, resp. To stoji neprimerenou namahu. Vic by se mi libila skola hrou, no…ale to by nedostavaly ty znamky a nedalo se urcit, ktere dite je chytre a ktere ne, žejo, žejo ![]()
@FlorenceF Jenkins píše:
Jo, souhlas, nic proti vseobecnemu prehledu, naopak, opravdu. A klobouk dolu pred tvyma detma.Ale dalsi vec (diskuze v okoli). Dejepis se zacina v šeste? A rok se bere antikav prvaku zase antika, mluvime li o gymnaziich. A dejepis konci v lepsim pripade druhou svetovou valkou, pricemz studenti vš si pak pletou okupace a revoluce ve 20.stoleti v Čechach
Dějepis jako samostatný předmět začíná v 6, ale už ve 4 a 5 je dějepis součástí Vlastivědy. Od té 6 se to pak bere znovu, víc komplexněji. Blbé je, že 20 století se bere až v 9 třídě, kdy děti už si hledají SŠ, zjišťují obsah přijímaček, učí se na ně a školní učivo už jde mimo. Totéž na SŠ. Tam to zase spadá do období přípravy na maturitu a VŠ.
A když bys studovala dejepis na VŠ, tak tam zase 3 roky bereš totéž znovu (ale zase detailněji a šířeji)
Příspěvek upraven 07.01.22 v 14:13
@Svistice píše:
Jinak za nás, za osmileté docházky, byla vlastivěd a přírodověda již ve třetí třídě. A pamatuji si, že jsem psala ručně třístránkový referat na místo/kraj v rámci ČR dle vlastního výběru. Bez googlu, jen za pomoci vlastních znalostí (většina dětí si samozřejmě vybrala něco, kam třeba jezdí k babičce, kde mají chalupu a ppod.) a papírových encyklopedií.
Myslím, že vedle vyplňování složenky a psaní pohledu jedna z nejpraktičtějších a nejlepších věcí, co nás učitelka Svobodová v té 3. třídě mohla naučit.
Hele, tohle mi prijde super ![]()
Zatim diky moc všem za super debatu, za kladne i odmitave prispevky, lip se zorientuju, kdo jak co ma.
Vratim se ![]()