Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Čtyřleté dítě k nevydržení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
13.12.20 22:38
Pohadky mu nekdy pouštíš, aby sis oddechla? To bych nedala. Muj syn sedi u lega hodiny od tří let. Skoro si s ním nehraju, nebaví mě to. Jinak dítěti bych asi nikdy neřekla, ať si hledá jinou mámu. Miluju svoje dítě, i když zlobí a ujišťuju ho o tom často. Máme hezký vztah…on mi chce kvůli tomu vyhovět. Ale samozrejmě taky zvyšuju hlas. Někdy je tk naročný, ale láska k dítěti je bezpodmínečná a pokud se necítí milováno, je to cesta do pekel podle mě..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.12.20 22:44
@Anonymní píše:
Pohadky mu nekdy pouštíš, aby sis oddechla? To bych nedala. Muj syn sedi u lega hodiny od tří let. Skoro si s ním nehraju, nebaví mě to. Jinak dítěti bych asi nikdy neřekla, ať si hledá jinou mámu. Miluju svoje dítě, i když zlobí a ujišťuju ho o tom často. Máme hezký vztah…on mi chce kvůli tomu vyhovět. Ale samozrejmě taky zvyšuju hlas. Někdy je tk naročný, ale láska k dítěti je bezpodmínečná a pokud se necítí milováno, je to cesta do pekel podle mě..
Ale to není vyjádření nelásky. To je za mě taková stopka. Upozornění, že to, že ho milujeme neznamená, že on se po nás bude jen vozit. Neočekávám nějaké velkolepé projevy vděku, ale tohle je šílené. Nevím, co bych měla dělat víc. Popravdě mám toho absolutně plný brejle. 
- Citovat
- Upravit
13.12.20 22:45
Mě jen napadlo, máš čas se mu věnovat individuálně, nedáváš přednost tomu mladšímu? Já mám tříleté a 1,5roku a když se věnuji oběma najednou, většinou se, hlavně starší, snaží stáhnout všemožným pozornost na sebe. Mladší taková není, protože je od narození zvyklá, že jsou dva a že ta pozornost je rozdělená. Na druhou stranu chodí oba do jeslí, bohužel zatím na střídačku (nežiju v ČR), a mám možnost se ráno věnovat jednomu a odpoledne druhému.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 22:46
@Anonymní píše:
Ale to není vyjádření nelásky. To je za mě taková stopka. Upozornění, že to, že ho milujeme neznamená, že on se po nás bude jen vozit. Neočekávám nějaké velkolepé projevy vděku, ale tohle je šílené. Nevím, co bych měla dělat víc. Popravdě mám toho absolutně plný brejle.
A ty myslíš, že si to čtyřleté dítě dokáže takhle vysvětlit? Pro něj to jen znamená,, máma mě nemá ráda, posílá mě k jiné mamince " 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 22:53
Maminka je jen jedna, ne? To mi prijde pres caru.
Zkusila bych s nim travit cas i samotna, pokud nekdo pohlida mladsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.12.20 22:55
@Aduš8 píše:
A ty myslíš, že si to čtyřleté dítě dokáže takhle vysvětlit? Pro něj to jen znamená,, máma mě nemá ráda, posílá mě k jiné mamince "
Co ti na to mám říct. Myslela jsem to přesně naopak, jestli on nemá rád mě, má neustále plno problémů, ať si najde jinou maminku. Jak si to přebrala jeho hlava netuším. Prostě jsem chtěla, ať se trochu zamyslí nad tím, jak se má, kolik je mu věnováno úsilí a času a odezva je taková jaká je. Neodpovídá to oné bezpodmínečné lásce. Ale přiznejme si, čí život na sto procent odpovídá. 
- Citovat
- Upravit
13.12.20 22:57
Koupit dvojmo relativne pomuze. Ja kupuji predmety potencialne svadejici ke rvacce trojmo (mam tri deti). Jinak nekdo ma to stesti, ze si jeho dite konstruktivne hraje, mym je 8r, 6r a 3r a samostatnou hru od nich prakticky neznam. A jeste maji snizenou potrebu spanku. Ale ja to beru jako jejich naturu, ne jako skakani mi po hlave. Maji zas jina pozitiva - to je od Tve situace rozdil - ze venku o nich nevim, jsou to terenni deti, ujdou od malinka kilometry (ale velmi dusledne je k chuzi od pocatku vedu) a nejsou zadni ufnukanci. Ale mam je porad na hrbu a milionkrat za den slysim mamii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 22:58
@Anonymní píše:
Co ti na to mám říct.
No, jestli cekas od ditete vdek . Nevdecni parchantici to jsou, co si budem nalhavat 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 23:03
@Anonymní píše:
Co ti na to mám říct.
Hele, z mé strany to neber jako výčitku. Máš starší je taky pořádné kvítko, já to přikládám tomu, že jsem na něj prostě měla hodně času, věnovala se mu, je fakt maman. A teď se o ten čas musí dělit a občas protestuje. Ale já se snažím vždycky vidět situaci jeho dětskýma očima, vcítit se do jeho role. U nás to tedy není (zatím) tak hrozné, ale dost často po začátku nějaké činnosti slyším,, já nechci, mě to nebaví " a podobné. Chová se jak malý puberťák, odmlouvá a protáčí oči. ale píšeš, že to trvá dlouho, řešila jsi to s doktorkou? I když já si myslím, že to může být i povahou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 23:04
@Anonymní píše:
Co ti na to mám říct.
Na to je malej, aby to pobral. Říct malýmu dítěti, že si má jít hledat jinou maminku je strašně drsný. I když je to prodivnej -ík. Já chápu, že milovat nějakou tulivou veselou zlatou holčičku je snazší, ale kdo to má. Každý dítě má nějaký vady. Když ho nebudeš milovat ty, tak kdo.
Podle mě časem vyzraje a bude to s ním snazší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 23:04
@Hobitka u nás kupování dvojmo nepomáhá. Stejně si navzájem berou to, co má právě v ruce druhý. Sbíráme figurky tlapkové patroly z jogurtů, všechny psy máme několikrát a stejně si to neustále vzájemně rvou z ruky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.12.20 23:07
Ja mam 2 syny - 7 a 5 let. Muzu rict ze takovato obdobi taky byla. Oba chlapecci s adhd, takze masakr. Kupovat 2× pomaha. Nemaji se o co hadat, vice mene. Urcite je potreba aby starsi citil lasku a pozornost. Takze jednou tydne treba odpoledne pouze s nim a pro nej. Dal uz je v 5 letech dost velky aby mel vlastni konicky, at uz sport (idealne) nebo neco jineho kde ho sourozenec “neotravuje” a je tam jen on. Pokud nic takoveho zatim nema tak hledat a najit. U nas starsi chodil se mnou 3× tydne na trenink kde se vyradil a pak naopak hledal “cas bez brachy”. Takze najit co ho bavi a at se tomu idealne venuje bez sourozence s tebou.
- Citovat
- Upravit
13.12.20 23:07
Boze zenske, moje mamka mi taky kolikrat rekla, ze uz me ma dost a ze me da nekomu jinemu. 🙈 A teda zadnou ujmu na psychice nemam, nebo ze bych si nekdy myslela ze me nema rada to teda neprislo nikdy.
Navic je to povaha od povahy. Jedna taky rekne ze miluje svoje dite, ale rekne ze si s nim nehraje protoze ji to nebavi. Tohle je treba absurdni pro me. Ne, ze mi nekdy ujedou nervy a zarvu, ze uz toho mam plne zuby jeste chvili pokracuj a dam te sousedum. 
Jinak byt Tebou tak bych zkusila zavitat do poradny, treba ti pomuzou pochopit jeho psychiku. Jak jsme pracovali s pestounskyma deckama, tak jsme taky sledovali jak na urcite podnety reaguji, na nekoho platil sport, na nekoho hudba, tanec, titerna prace nebo naopak objevovani prirody, vesmiru apod. Neco urcite najdete.. 😊 a malej se casem srovna, uvidis… Drz se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.12.20 23:09
@Aduš8 Ja spis pochopila ty vetsi veci. Proste mam tri kyblicky na pisek a ne jeden. Na chate mame 3 kolecka pro deti na odvoz listi a ne 1. Nejake drobnosti neresim, kdo to mel v ruce prvni, toho to je, a ten druhy at si klidne rve, nervy mi odesly uz davno, takze je ten rev nedrazdi . A pak je spousta veci, co si poznaj a vedi, ci je co, tak o to se nervou. Ale denne se rvou o misto na gauci, kazdy den je TOP nejake jine .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Máme standardní rodinu, dvě děti, s manželem máme doma si myslím pohodu. Ale starosti mi dělá starší (čtyřleté) dítě - už opravdu nevím, co s jeho chováním. Nic, ale absolutně nic nechce, má to tak odmala. Ven nechce, bolí ho nohy ještě ani nevykročí z chodby (přitom doma by samozřejmě vylezl na lustr). Začnu s nimi něco stavět nebo hrát - mladší se chytá, starší to jen kazí, bere schválně věci z ruky, boří, rozhazuje - prostě bojkot. Výtvarno ho baví dokud nezačnu dělat něco konstruktivního, to okamžitě nahodí znechucený obličej - to neumím, nechci. (Rozumějte, já ho nechám dělat co chce, ale to je akorát rozpatlávání barev po všem kolem, případně rozhazování papírků po celém bydlení). Nějaké odvedení pozornosti nehrozí. S kamarády jim neustále bere věci, ječí po nich, můžu to zopakovat kolikrát chci, žádná odezva.
Venku je vyřádit prakticky není jak - než někam dojdeme, táhneme se dvě hodiny, znechucení, otrávení - dítě se zasekne, nechce jít, hudruje celou dobu, nenechá se nadchnout hrami ani poznáváním okolí. Na zahradě se akorát tahají o věci (má cenu kupovat dvě stejné, pomůže to?) Vývoj i motoriku má v pořádku, mluví výborně, ale tomuhle prostě nechce rozumět. Ve školce moc není, teď v covid době ho tam nedávám a jinak se jim tam zasekával úplně stejně, učitelky vrtěly hlavami, že nebudou skákat jen kolem něj - nechce, ať si řve u stolečku celé dopoledne. 
Už jsem mu i narovinu řekla, že my ho rádi máme, chceme, aby se měl co nejlépe, ale když si ničeho neváží a nic mu není dost dobré, ať si najde jinou maminku, nebudu mu dělat poskoka. Kde dělám chybu? Prakticky jediné, jak fungujeme je, že na něj po x upozorněních zařvu, aby nedělal co nemá. To přece nejde dělat věčně. 