Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dá se naučit být empatický?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
17.3.23 09:35
Dá se naučit být empatický?
Včera jsem viděla diskuzi několika mužů a jeden řekl, že má Aspergerův synndrom a naučil se být empatický. Je to vůbec možné? Měla jsem za to, že empatie je vrozená a intuitivní vcítění se. Nenaučil se jen vypozorovat na gestikulaci a výrazu ve tváři pocity druhého člověka?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.3.23 09:42
Pro začátek může pomoci knížka od Daniela Golemana - Emoční inteligence. Je tam pár dobrých rad a příkladů ze života. 
Dá se to nacvičit a časem i přirozeně nacítit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.23 10:25
@MermaidMotel @MermaidMotel Aha, to jsem nevěděla, díky za odpověď. Ale knihu číst nebudu, zase tolik mně to téma nezajímá. Jen mě to jeho tvrzení zaujalo a říkala jsem si, jestli si nevymýšlí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.23 11:12
Myslím, že empatie se moc naučit nedá, ale dá se naučit projevování zájmu o druhé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.23 11:27
Empatie asi úplně ne…ale hodně věcí s ni souvisejici asi ano. Neverbální komunikace určitě, jsou na to i kurzy, toto vše se dá naučit..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.23 11:47
Tak aspergeruv syndrom neznamena že není empaticky…znám několik autistu kteří jsou extrémně vnimavi a empaticti…skála je velmi široká… možná se některé chování musel naučit zafixovat a už to dělá automaticky… např uznat pocity druhých a respektovat je…To naučit určitě jde… tzn nebýt sobec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.23 17:31
Já myslím, že do určité míry se to naučit dá. Jako vzorec chování. Ale asi je dost těžké na to pořád myslet a řídit se podle toho, takže klobouk dolů předtím, kdo to dokáže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.3.23 17:34
Podle toho, co myslíš tou empatií. Ve skutečnosti empatie vůbec není. Takoví ti lidé, co vypadají jako hodně empatičtí, ti akorát dobře zrcadlí pocity druhých a dobře zahrají, co chceš slyšet. Když občas zalžou, nevadí. 
. A aspergeři zase naopak vydedukují skrytou nepohodu, lež, přetvářku (když něco nehraje/ nesedí/ neladí) a chytnou hysterák…Co z toho se víc podobá empatii? Obojí, bych řekla.😁 Odvážným pomůže to druhé, aby pochopili a zjednali nápravu, ostatní se raději nechají chlácholit a mazat med kolem pusy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.23 19:48
Tak je empatie a empatie. Jednou je to asi nějaká schopnost vycitit, že se u druhých něco děje z nonverbalni komunikace a tak. A pak je empatie jako vzorec, jak už bylo zmíněno, schopnost zrcadlit, ale také díky vlastním prozitym zkušenostem ve správnou chvíli, když jsem v přítomnosti člověka, který prochází něčím, co už já z dřívějška znám, dokážu tomu člověku nabídnout adekvátní zpětnou vazbu/podporu, přibližně vím, na co se ptát, jak jej zklidnit. Pracuješ v tu chvíli s vlastníma vzpomínkama na svůj prožitek a kombinujes to se znalostí osobnosti toho druhého a podle toho se mu snažíš nabídnout pro něj vhodnou zpětnou vazbu, kterou asi potřebuje. Tohle se naučit dá, člověk ale v sobě už musí mít předpoklad, že chce mít blízké podporující vztahy, má v sobě zájem o druhé. Nemusí mít přímo vrozenou empatii, ale na tomhle zájmu a zapojením sociální inteligence, se ta „racionální“ empatie dá postavit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.23 19:50
Edit:doplnění, abych tu nepsala 20 jednotlivých příspěvků.
Nemusí to být nutně mazání medu kolem úst. Naopak, ta opravdová empatie ti naopak může ukázat, že v určitých chvílích je potřeba být na druhého tvrdý, protože neproduktivnim fnukanim a točením se v kruhu si akorát ubližuje. To všechno samozřejmě s maximálním respektem k tomu, jak se dotyčný cítí. Já to dělám tak, že když chci někoho, koho mám ráda, upozornit na to, že už mi po sté říká tu samou věc která ho trápí a přitom dělá vše proto, aby taková situace trvala, začnu s příkladem na sobě, to co dělá blbě on vylicim jako svoji vlastní zkušenost, kterou jsem něco pohnojila (s ani si nevymyslím, těch chyb jsem nadělal fakt mraky) a ukážu mu na tom, co na tom bylo nefunkční. Vím že nemám patent na rozum, možná je to trochu diplomacie, možná trochu manipulace, každopádně jde jen o to, představit si sebe na jeho místě a zároveň komunikovat vše tak, aby byla zachována jeho důstojnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LindenSkyHope
18.3.23 20:15
Na empatického Aspergera nevěřím. Jednoho mám doma a součástí diagnózy je i téměř nulová absence empatie. Naučit se být empatický dle mého názoru nelze. Velký problém je soužití s takovým člověkem. Empatický Asperger je z mého pohledu něco jako oxymorón.
- Citovat
- Upravit
18.3.23 21:09
@Malé ukulele píše:
Edit:doplnění, abych tu nepsala 20 jednotlivých příspěvků.Nemusí to být nutně mazání medu kolem úst. Naopak, ta opravdová empatie ti naopak může ukázat, že v určitých chvílích je potřeba být na druhého tvrdý, protože neproduktivnim fnukanim a točením se v kruhu si akorát ubližuje. To všechno samozřejmě s maximálním respektem k tomu, jak se dotyčný cítí. Já to dělám tak, že když chci někoho, koho mám ráda, upozornit na to, že už mi po sté říká tu samou věc která ho trápí a přitom dělá vše proto, aby taková situace trvala, začnu s příkladem na sobě, to co dělá blbě on vylicim jako svoji vlastní zkušenost, kterou jsem něco pohnojila (s ani si nevymyslím, těch chyb jsem nadělal fakt mraky) a ukážu mu na tom, co na tom bylo nefunkční. Vím že nemám patent na rozum, možná je to trochu diplomacie, možná trochu manipulace, každopádně jde jen o to, představit si sebe na jeho místě a zároveň komunikovat vše tak, aby byla zachována jeho důstojnost.
No, ale to právě nefunguje. Lidi vědí, co dělají blbě a i když druhý naznačuje, vysvětluje, tak je jim to k prdu. Pomůže akorát jejich vlastní záblesk vhledu, takový jako když se hodně praští do hlavy a rozsvítí se jim. (Obrazně řečeno). Žádná intervence zvenčí, být na ně ošklivý, opakovat po sté, co má dělat, to fakt nepomáhá. Prostě si to ten člověk musí prožívat tak dlouho, až se něco stane. Asi to tak potřebuje… Když má člověk takový zásek, kdy se zasekne na mrtvém bodě, tak chce akorát mazat med kolem pusy, ale to z dlouhodobého hlediska nepomáhá taky, jenom si dotyční udělají dobře - ten ublížený je rád, že mu někdo naslouchá a ten empat si u toho dělá dobře a zvyšuje si vlastní důležitost, než ho to začne vysávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.23 22:43
@Takyjedna Hele v pohodě, psala jsem o empatii. To co s tím udělá druhá strana už je jiná kapitola. Jako máš pravdu, právě díky vlastní zkušenosti s vlastní zacykleností se snad tak nějak umím vcítit do podobně postiženýho. Je mi jasný, že je to házení hrachu na zeď, často fakt jo, určitě je pravda, že ten moment, kterej něco změní, je prostě momentální vhled toho, kdo se točí v kruhu. Když je cizí nebo ho nemám ráda nebo cejtim, že nemám jak přispět, ok, ať se dotyčný točí dal, jeho boj. Pokud je to ale osoba blízká, na které mi záleží a která se mnou iniciativě svůj problém řešit chce, tudiz se tak úplně nedopoustim udělování nevyzadanejch rad, tak prostě hned tak nerezignuju a budu ji dokolečka dokola opakovat a z různých perspektivy ukazovat, jak to vidím já. Pojmenovavam věci pravdivě, říkám reprijemne věci, i když jí opakuji, že to neříkám z důvodu ji zranit. Ano, máš pravdu, často je to aktuálně marná snaha, dotyčný jede na tobogánu svých myšlenek a já jsem šum v pozadí. Někdy ale toho dotyčného třeba něco z toho inspiruje, nebo si později něco přizná, nebo si z toho vezme něco úplně jiného, ale i to mu může pomoct přerušit kruh. A někdy mu pomůže i jen to, že to někdo poslouchá a je s ním a ukazuje mu, že má hodnotu. To je podle mne empatie. Tusis kde ten člověk je, často víš, že mu máš malou šanci pomoct, pokud to nedokáže ve výsledku sám, a přesto si uvědomujes, jak je jeho pozice obtížná a jsi s ním.
Samozřejmě taky vím, že někdy je nejúčinnější pomoc kopnout dotyčného do zadku a poslat ho do háje. Rozpoznat ten moment už je někdy vyšší dívčí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.3.23 22:52
@Takyjedna Já s tebou do určitý míry v něčem vlastně souhlasím, kdyby to tak ale bylo do důsledku, od čeho by pak bylo přátelství nebo vůbec blízké vztahy. Jen od toho, aby spolu lidi sdíleli to neutrální a pozitivní a v tom špatném se od sebe odtahli, protože každej si to ve výsledku musí vyřešit sám? Jako ad absurdum ano, ale v takovém světě žít nechceš. Taky je spousta lidí, kteří o empatii nestojí a ani se s ní nenamahaji, taky ok, pokud tím někoho systematicky a drasticky nezranuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.23 16:31
@Malé ukulele Ok, chápu.. To si nemyslím, já to spíš myslela tak, že je dobrý někoho vyslechnout, ale nevtáhnout se do toho příliš, což zvláště některé ženské dělají. Pak jakoby žijí tím druhým, zapomenou na svoje problémy a nejhorší je, když se cití jakoby povýšeně( ony vědí, ony přece pomáhají - úplná světice 
, nebo naopak vycucle - berou ten problém, jako svůj, že ho mají ony vyřešit) Ti nakopávači z opačného spektra by zase měli radit, když je o to požádá, spíš být jako morální autorita a nevměšovat se příliš, jednou „nakopnout“ a počkat, přát tomu člověku, aby mu ta jeho rada došla, až bude dostatečně silný ji vykonat, a ne mu hned cpát algoritmus k řešení a pak se urazit, když podle toho dotyčný nejedná. Lidi to ale dost pletou, stačí se mrknout na zdejší diskuze. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
