Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dát dítě do státní školky?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
Anonymní
8.5.20 08:34
@Anonymní píše:
Vubec se nestresuj, mam syna, ted je mu skoro 5, ve trech letech zacal chodit na nocnik, nikdy o tom nechtel ani slyset a jednoho dne si vzal sam nocnik, vycural se a od druheho dne, je bez pleny I na noc.. nektere deti na to hold potrebuji svuj cas a nesmi se na ne tlacit.. stejne tak s mluvenim, do tri let zvladl maximalne tak spojit dve a vice slov dohromady, ja mu teda vsechno rozumnela, ale bylo neprijemny slychat od kazdeho, ze neumi mluvit, ze by uz mel a takhle.. ale hazela jsem to za hlavu, snazila jsem se tim nestresovat, to dite to vyciti.. knihy jsme cetli, povidali si pohadky a stejne to nepomohlo.. s celymi vetami zacal tak kolem toho tretiho roku.. oblekat se taky neumel, vsechno jsem delala ja. Rekl nechci, ty. a ja ho nenutila, oblekla jsem mu vsechno sama.. ve trech sel do skolky, chodil asi mesic, ale nelibilo se.mu tam, chtel byt doma s maminkou, tak jsem si ho nechala doma.. co chci ale rict, za ten mesic se naucil krasne oblekat sam, je uplne v poradku.. neposlouchej tu reci, ze mas nemocneho syna nebo neco takoveho.. podle me, kdyby byl vazne zpomaleny, bys to poznala, takhle neni akorat zvykly, protoze za nej vsechno delas.. stejne tak jsem to delala ja.. malemu bude pet, mame jeste dceru, budou ji tri a ta je pravy opak, od roku a pul uz povida, ted ji budou tri, rekne uplne vsechno, ve vetach, ucila se od brachy asi, obleka se sama, jak jsou dva, uz jsem nemela tolik casu a tak je sikovnejsi.. akorat tech plenek se moc zbavit nechce.. ale to pujde.. vubec si nemyslim, ze by s ni neco bylo.. materialitymaterskou mam jeste rok, nikam nespecham.. ale pres leto se stejne urcite nauci..
Dekuji 
no ja take doufam ze jednoho dne mu to secvakne a zacne chodit na nocnik sam od sebe. Ja ho ted vysazuju, on ale breci, vrti hlavou a jde si pro plinu. Ale v lete zkusim tedy tu indianskou metodu treba to pomuze..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.5.20 08:36
@Anonymní píše:
Nechápu, proč tě tady straší. Syn byl to samé. Plen se zbavil až po 3. narozeninách a to jsem s ním trénovala od 2 let pravidelně. Ale on prostě nechápal, že se mu vůbec na záchod chce.Šel po bytě, přitom cural a ani o tom nevěděl. Mokré mít na sobě mu absolutně nevadilo. Zlomilo se to samo od sebe, když mu najednou přecvaklo jednoho dne v hlavě a začal chodit sám od sebe na nočník. 4. den přešel na velký záchod a do týdne nepotřeboval plenu ani na noc.
Mluvit začal až po měsíci ve školce ve 3,5 letech. Do té doby dokázal jen základy nebo max. spojit dvě slova. A oblékat se uměl jen s dopomocí. Ikdyž jsem se snažila sebevíc, byl tak šíleně tvrdohlavý, že jsem ním nehla. Vše v pohodě, bez nátlaku dohnal během prvních dnů ve školce.
Teď je mu 5 let a je naprosto normální zdravé dítě. Není ani zaostalý, ani nepotřebuje speciální školku
Holt jen potřeboval více času. Jinak tedy ten věk máte opravdu hraniční. Syn nastupoval ve skoro 3,5 letech a i tak ho do 2/3 školek, kde jsem ho hlásila nevzali pro velký zájem a povinnost přijat přednostně starší děti. V jedné školce mi řekli na rovinu hned na dni otevřených dveřích, že nemáme věkově šanci, že berou každoročně 4 leté a starší. Takže si to ohlídejte a podejte více přihlášek
Jinak, aby se zde do mě místní všeznalkyně nenavažovali, že jsem nechala kluka růst jak dříví v lese, tak mladší syn se odplenkoval v 1,5 roce, ve 2 letech mluvil ve větách, ve 2,5 letech uměl většinu barev a několik čísel a písmen a komplet se sám obléct a svléct. Přístup byl k oběma stejný a vyrůstali spolu, protože jsou od sebe věkově po roce. Nevím, proč si starší dával tak na čas, ale vše dohnal.
Zakladatelko, máš ještě více jak čtvrt roku času, takže buď v klidu a dál cvičte. Malý to zvládne, neboj
Dekuji! Moc jsi me uklidnila kazde dite ma asi jine tempo vyvoje a nemusi to hned znamenat ze je nemocne.
- Citovat
- Upravit
8.5.20 08:51
@Jana206
Tak ono je strasne tezke si priznat, ze je zrovna to vase dite trochu jine. Kolikrat to trva i leta se s tim smirit. Treba u tech kombinovanych nebo vyraznejsich postizenich je to jasne, ale v tech mirnejsich variantach, to tak jasne neni. Vlastne do ted nevim, jak se k tomu celemu postavit, kde jsou ty limity, ktere uz nezvlada kvuli svemu hendikepu. Hlavne protoze je ten vyvoj vyrazne nerovnomerny. Inteligence je spis nadprumerna. Naruseno je hlavne socialno a komunikace(prestoze mluvi od 2,3 roku ve vetach). Doted mi mnoho lidi rekne, ze je uplne v pohode a staci byt duslednejsi a bude vse ok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 09:14
@Oriseka Ano, souhlasím, je těžké přiznat si, že je něco jinak a smířit se s tím. Ale z vlastní zkušenosti můžu ujistit, že odborníci vyckavaji se stanovením konkrétních diagnoz, přesto dítě doporučení do MS speciální dostane(pokud jde o dítě v předškolním věku, tím myslím fyziologicky od 3 do 6 let, jak uvádí skripta, ne až v 5 letech, jak tady uživatelky definují predskolaka) a celkově je výchova vedena tak, aby se s dítětem i doma pracovalo speciálními metodami, opravdu mu to neublíží, i kdyby se ukazalo, že postižení není významné.
V MS, kam chodím, je spoustu dětí v hraničním pásmu. Některé třídy se podobají běžné MS a pro mě je radost tam s nimi pracovat. Ale dítě ma individuální péči na míru, logopedii na míru několikrát týdně, někdo každý den, u někoho se podobá běžné terapii, někdo má VOKS nebo jiný AAK, logopedka spolupracuje s rodici, před covid se prováděla i orofacialni stimulace, dále muzikoterapii, canis terapii, snozelen, vše pravidelně. U dětí se zrakovymi vadami přichází pravidelně dělat terapii zdravotní sestra. Menší počet dětí, víc asistentek, individuální přístup. Mají edukační hračky i tablety se spec. programy.
K tomu se v běžné MS nedostane. A ani doma nejsou rodiče mnohdy schopni zařídit pro dítě ty terapie.
U nás v MS speciální se neplatí školné a většina dětí jde do školy s ročním odkladem. Hodně jich odchází do běžné školy s asistentem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 10:02
@Jana206 píše:
@Oriseka Ano, souhlasím, je těžké přiznat si, že je něco jinak a smířit se s tím. Ale z vlastní zkušenosti můžu ujistit, že odborníci vyckavaji se stanovením konkrétních diagnoz, přesto dítě doporučení do MS speciální dostane(pokud jde o dítě v předškolním věku, tím myslím fyziologicky od 3 do 6 let, jak uvádí skripta, ne až v 5 letech, jak tady uživatelky definují predskolaka) a celkově je výchova vedena tak, aby se s dítětem i doma pracovalo speciálními metodami, opravdu mu to neublíží, i kdyby se ukazalo, že postižení není významné.V MS, kam chodím, je spoustu dětí v hraničním pásmu. Některé třídy se podobají běžné MS a pro mě je radost tam s nimi pracovat. Ale dítě ma individuální péči na míru, logopedii na míru několikrát týdně, někdo každý den, u někoho se podobá běžné terapii, někdo má VOKS nebo jiný AAK, logopedka spolupracuje s rodici, před covid se prováděla i orofacialni stimulace, dále muzikoterapii, canis terapii, snozelen, vše pravidelně. U dětí se zrakovymi vadami přichází pravidelně dělat terapii zdravotní sestra. Menší počet dětí, víc asistentek, individuální přístup. Mají edukační hračky i tablety se spec. programy.
U nás v MS speciální se neplatí školné a většina dětí jde do školy s ročním odkladem. Hodně jich odchází do běžné školy s asistentem
K tomu se v běžné MS nedostane. A ani doma nejsou rodiče mnohdy schopni zařídit pro dítě ty terapie.
Ano, vim ze specialni skolky jsou bezvadne. My tedy doporuceni do specialky nedostali. Byli jsme se uz u vice odbornikum (PPP, detsky klinicky psycholog, detsky psychiatr) a nikde o specialce ani zminka. Me by zajimalo, proc ty deti nejprve nastoupi s asistentem do normalni skolky a z jakeho duvodu pak prejdou do te specialni?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 10:16
@Anonymní píše:
A v soukrome skolce muze byt s plenami a kdyz se neumi sam obleci?
Záleží v jaké, někde jo. Když to platíš, musí být proklientsky… Navíc mívají min dětí a víc personálu. Ve státní ti pleny nevezmou nikde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 10:20
@Anonymní píše:
Můžu se zeptat, jak trénuješ to odplenkování? Teď je léto, pokud máte zahradu, tak to v pohodě můžete přes léto zvládnout. Metoda, která funguje už celá desetiletí: Nechat bez pleny jen ve slipech a až se počůrá nebo po… tak ho v tom hezky nechat třeba i hodinu nebo dvě. Zní to nechutně, já vím, ale přísahám na toU nás v rodině se to používá už od dob mé prababičky a každé dítě se tak VEEEELMI rychle naučilo na ten nočník chodit
Mimochodem, já taky. Ale ne že by mě to naučila máma, té se to zdálo moc kruté. Nicméně musela jsem ve 2 letech do jeslí a tehdy jsem ještě nadělávala do plen. Jenže tehdy soudružky absolutně nepřebalovaly, nechtěly se tím obtěžovat. Takže když si mě máma pak z jeslí vyzvedla, byla jsem zes…. jak zákon káže. Do týdne jsem prý chodila na nočník
Našemu to bylo jedno, ještě ty hovínka rozmazal a hrál si s tím. Bleeee… Pomohlo posazovat ho pravidelně na nočník, třikrát denně Ale až po 2,5 letech, předtím jsem se mohla stavět na hlavu a nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 11:06
@Oriseka píše:Často je to, jak píšeš. Potíže jsou hraniční a i pro odborníky je tu hranici, co je ještě normální a co už ne, velmi těžké určit. Sice mají k dispozici diagnostické nástroje a prostředky, ale některé mají vypovídající hodnotu až od určitého věku, mentalniho věku, vyžadují spolupráci dítěte. To se samozřejmě kombinuje s metodami, u kterých nemá spolupráce dítěte žádný vliv-pozorování a zanesení údajů do různých stupnic.
Ano, vim ze specialni skolky jsou bezvadne. My tedy doporuceni do specialky nedostali. Byli jsme se uz u vice odbornikum (PPP, detsky klinicky psycholog, detsky psychiatr) a nikde o specialce ani zminka. Me by zajimalo, proc ty deti nejprve nastoupi s asistentem do normalni skolky a z jakeho duvodu pak prejdou do te specialni?
A hodně se bere v potaz to, co si přejí rodiče. Protože to oni jsou ve finále odpovědní za výchovu a vzdělání svého dítěte Pokud jsou výsledky hraniční, je to to nejdůležitější kritérium. A často mají předsudky, bojí se, že zařazením dítěte do speciálního vzdělávání mu dávají jakousi nálepku jednou pro vždy. Chtějí tomu dát šanci v běžné školce a potom se uvidí.
U nás musí mít každé dítě doporučení SPC, ale co mě pustili k dokumentaci, tak vždy nebyla v papírech určená diagnóza. Je to dynamický proces, dítě se vyvíjí a hodně se toho ukáže až časem. Ale furt platí, že čím dřív se s dítětem začne pracovat, tím má lepší prognózu. Štěstí mají ty deti, které mají v tomto směru vzdělané rodiče nebo aspoň s povědomím, kteří při problému nemavnou rukou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 11:33
@Jana206 píše: Často je to, jak píšeš. Potíže jsou hraniční a i pro odborníky je tu hranici, co je ještě normální a co už ne, velmi těžké určit. Sice mají k dispozici diagnostické nástroje a prostředky, ale některé mají vypovídající hodnotu až od určitého věku, mentalniho věku, vyžadují spolupráci dítěte. A hodně se bere v potaz to, co si přejí rodiče. Protože to oni jsou ve finále odpovědní za výchovu a vzdělání svého dítěte. A často mají předsudky, bojí se, že zařazením dítěte do speciálního vzdělávání mu dávají jakousi nálepku jednou pro vždy. Chtějí tomu dát šanci v běžné školce a potom se uvidí.U nás musí mít každé dítě doporučení SPC, ale co mě pustili k dokumentaci, tak vždy nebyla v papírech určená diagnóza. Je to dynamický proces, dítě se vyvíjí a hodně se toho ukáže až časem. Ale furt platí, že čím dřív se s dítětem začne pracovat, tím má lepší prognózu. Štěstí mají ty deti, které mají v tomto směru vzdělané rodiče nebo aspoň s povědomím, kteří při problému nemavnou rukou.
Ono tomu tak, ale bylo. Neni to tak dlouho, co dite jednou nekam zarazene uz melo mizivou sanci se z toho vyhrabat. Nebyla inkluze, nebyli asistenti. Urcite stigma to porad je. Jsem treba rada, ze nikdo nevi, ke komu ta asistentka je. Nikdy nevite, kdy narazite na blbce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 11:55
@Oriseka Teď podle nových zákonů může být asistent v běžné škole na třídu, ještě nedávno max na 4 děti. Rodiče se ale spíš i dnes brání zařazení do té specky a chtějí asistenta do běžné školky. Ale z vlastních zkušeností má takové dítě na specce lepší péči. Je jasné, že pro zařazení musí být důvod. U nás berou i děti ze zdravotním oslabením-autoimunitmi onemocnění, po onko léčbě atd.
Rodiče jsou s péčí v této konkrétní školce maximálně spokojeni a usilují o zařazení až do běžné školy s asistentem, pokud má dítě potenciál. Z té školky nikdo nechce, a já se nedivím. Děti mají kromě výše jmenovaného i kulturní představení, plavání, besídky nejen pro rodiče, ale účastní se festivalu mateřských škol(ne všechny třídy)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 12:03
@Oriseka Hodně rodičů prý zpětně řeklo, že je jim líto, že se bránili a nepřišli do té specky dřív. Ten problém není černobílý a i odborník provádí testy opakovaně a s odstupem.
Já osobně bych ale s dítětem ve věku, jak píše zakladatelka, už pracovala doma. Hodně dětí se rozmluvi přes orofacialni stimulaci a pokud se zavede vizualizace, dítě se zlepší ve všech oblastech, protože mu to zprostředkuje komunikaci se světem. Chápu ale, že to chce odbornou edukaci rodiče a teď v nouzovém stavu nebyli odborníci k dispozici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.5.20 12:15
Ono opravdu platí, že každé dítě je jiné. Ale musím také říct, že jde hodně o vnitřní nastavení matky (u zdravého dítěte). Nevím přesně, jak to říci, aby to nepůsobilo urážlivě. Není to tak myšlené.
Syn teď téměř 5 let - s nočníkem bojoval až hrůza. Bylo mu 3,5 když se naučil na malou přes den. A 4,5 když jsem ho odplenkovala kompletně. Dceru jsem kompletně odplenkovala během 4 dnů (jsou jí necelé 3 roky).. Před tím jsem to taky zkoušela a bez úspěchu.
V obou případech zabralo moje vnitřní nastavení. Jakmile jsem k tomu přistupovala stylem že se musí, tak to děti bojkotovaly. Až když jsem se já sama uklidnila a řekla si, že prostě konec s plinami a klidně budu furt prát a převlékat. A najednou to šlo jako po másle. Nehlidala jsem děti. Neposazovala, nepřipomínala, nic. A ony se dva dny počůrávaly. Ihned jsem je svlékla, posadila s klidem na nočník s tím, že se čůrá do nočníku. A převlékla jsem je do suchého. Nechat je v tom počůraném by se mi teda dost eklovalo. Stejně tak jako jim dát na zadek, když je nehoda (rada od mé známé). A za dva dny se to otočilo, děti samy začaly chodit na nočník. Dcera to měla hned odbyto i s nočním počůráním, u syna to 2 týdny trvalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.5.20 21:24
@Modesta píše:
Ono opravdu platí, že každé dítě je jiné. Ale musím také říct, že jde hodně o vnitřní nastavení matky (u zdravého dítěte). Nevím přesně, jak to říci, aby to nepůsobilo urážlivě. Není to tak myšlené.Syn teď téměř 5 let - s nočníkem bojoval až hrůza. Bylo mu 3,5 když se naučil na malou přes den. A 4,5 když jsem ho odplenkovala kompletně. Dceru jsem kompletně odplenkovala během 4 dnů (jsou jí necelé 3 roky).. Před tím jsem to taky zkoušela a bez úspěchu.
V obou případech zabralo moje vnitřní nastavení. Jakmile jsem k tomu přistupovala stylem že se musí, tak to děti bojkotovaly. Až když jsem se já sama uklidnila a řekla si, že prostě konec s plinami a klidně budu furt prát a převlékat. A najednou to šlo jako po másle. Nehlidala jsem děti. Neposazovala, nepřipomínala, nic. A ony se dva dny počůrávaly. Ihned jsem je svlékla, posadila s klidem na nočník s tím, že se čůrá do nočníku. A převlékla jsem je do suchého. Nechat je v tom počůraném by se mi teda dost eklovalo. Stejně tak jako jim dát na zadek, když je nehoda (rada od mé známé). A za dva dny se to otočilo, děti samy začaly chodit na nočník. Dcera to měla hned odbyto i s nočním počůráním, u syna to 2 týdny trvalo.
To s tim vnitrnim nastavenim je dobra pripominka. Zkusim na tom zapracovat. Ono asi muj syn take vnima ze treba ja nejsem uplne v pohode nebo trpeliva a ze jsem treba nervozni a to taky muze mit vliv..
- Citovat
- Upravit
8.5.20 22:39
U nás byl na tom nejmladší syn zrovna tak - ve třech letech nebyl připravený na školku ani náhodou, ale on měl od malinka pomalejší vývoj a má ho tedy doteď (zrovna z toho důvodu řešíme odklad školní docházky). Ve třech letech ještě ani nemluvil (začal až po třetích narozeninách), chodit na nočník nebo záchod nezvládal ani omylem, neoblékl si sám prakticky nic, sotva se najedl lžící… Jeho starší sourozenci byli ve všem o několik vesmírných let rychlejší Ale holt každé dítě je jiné a jak mě ubezpečoval i náš doktor, některé děti mají pomalejší rozjezd a doženou vše až časem a nemá smysl je nutit do věcí, ke kterým ještě nedozrály. Takže jsem na něj netlačila, po třetích narozeninách jsem ho teprve začala dávat jednou týdně do takové dětské skupiny, soukromého zařízení, kde nebyl problém ohledně plen a neoblékání (taky tam bylo max.10 dětí ve skupince, reálně tam bylo pokaždé tak šest dětí, takže to šlo). Do školky nastoupil až ve 4 letech - během toho roku toho hodně dohnal, začal mluvit, zvládl chodit na záchod a jakž takž se oblékat (i tak mu ale paní učtelky musely ten první školkový rok s oblečením hodně pomáhat, ale to už nevadilo).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Mateřské školy na eMiminu
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
Pracovní listy k vytisknutí na eMiminu
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Diky uklidnila jsi me ze syn neni jediny
uz jsem mela pocit ze zadne jine dite takove neni. Doufam ze to obe do zari vyresime s tema plinama 