Dcera se v přítomnosti otce chová jinak

Lynx.lynx
30.3.20 09:31

Dcera se v přítomnosti otce chová jinak

Ahoj, píšu sem, protože by mě zajímal názor někoho z venku, proč se dcera takhle chová.
Díky karanténě byl teď partner doma 14 dní, dneska šel do práce. Zaznamenala jsem výraznou změnu chování dcery, když je přítel doma a nevím čím by to mohlo být. Dceři budou v květnu dva roky, ještě před těmi 14 dny bych jí popsala spíš jako hodné, zvídavé a chytré dítě. Nikdy nebyly žádné velké scény, pomáhá ni v kuchyni, jakýkoliv problém jsme spolu celkem v klidu (na batole) vyřešily. Byla jsem na malou hodně sama, partner vykonává časově náročnou práci a nebyl moc doma (odchod brzy ráno a návrat pozdě v noci).
Před vypuknutí epidemie jsem přišla, do jiného stavu a bylo mi ze začátku hodně blbě, tak se mi hodilo, že byl partner doma a mohl se věnovat malé. Ale absolutně jsem nestíhala, jakým způsobem se dcera začala chovat. Přestala jíst a začala si vymýšlet ohledně jídla, leze ze židličky, u jídla se sápe do talíře hlavně partnerovi a hrabe se mu v jídle, vytahuje věci ze šuplíků a rozhazuje to po bytě, když jí něco nebylo dovoleno, házela věcma (rozumějte, že mi třískla se solnou lampou, chtěla mi hodit o zem s foťákem), měla takový podivný záchvaty i dvě hodiny, kdy se fakt nesmyslně vztekala. Byla nemocná, měly jsme první týden nějakou virózu, přičítala jsem to tomu. Pak jsem myslela že to je, protože jí lezou špičáky. Jenže včera jsem nechávala dopoledne partnera vyspat a malá byla úplně úžasná zase a jen co otevřel dveře, dcera otočila a zas se chovala strašně.. jako řekla bych že zlobila? No a dneska šel do práce a já s malou zas nemám sebemenší problém. V židličce se nasnídala, je “klidná”, hraje si, kouká na pohádku, prostě nedělá mi naschvály. No jenomže já nevim kde by mohl být problém, neřekla bych že nejsme ve výchově jednotní, že by jí u něj procházelo víc než u mě, ale na druhou jsem si všimla že on na ní víc zvyšuje hlas, že ho víc neposlouchá, dělá problémy u koupání, u jídla, u všeho prostě. Já tenhle problém nemám, všechno s ní v klidu vyřeším a víceménně na ní nemusím ani hlas zvyšovat. Všude čtu že děti se chovají takhle v blízkosti matky, tak proč my to máme naopak, nenapadá vás něco?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

8019
30.3.20 09:37

Já si myslím, že to má každé dítě jinak. Možná taťka víc povolí, když není tak často doma a malá to prostě vycítila? Nebo na sebe vztahuje jeho pozornost z úplně stejného důvodu? Mému dvouletému synovi je taky jedno, jestli ta pozornost je negativní či pozitivní, u nás je tedy situace opačná, od té doby, co mladší ségra potřebuje více pozornosti. A musím říct, že je to týden od týdne větší a větší nářez. Kolem 2.roku to bylo zlaté batole, od té doby je to horší a horší. Nechci strašit :mrgreen:, ale poslední dobou jsem ráda, když od nich uteču do práce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3566
30.3.20 09:40

U nás si taky dcera více dovolí k otci. On ji více dovoluje. On si s ní hodně hraje, blbne, dělají hlupoty. Ne zase že by vysloveně byla sprostá. Ale jsou věci které si ke mě nedovoli. Hold já jsem u nás ta autorita, ta přísná. a on je benevoletnější.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7503
30.3.20 09:57

Muze to byt i tim, ze je to pro ni nezvykla situace, neco noveho, to deti v tomhle veku vet sinou rozhodi

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2584
30.3.20 09:58

@Veru1987 tak, tak. Kdyz jsem s detmi sama, problem nemám. Až na drobnosti jsou hodny. Prijde manzel z prace a zacnou. Hlavne syn je na jednu po papuli. Podle me na sebe negativne upozornuji aby si jich tatinci vsimali. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
13027
30.3.20 12:14

Hele tak ono to primárně může být taky díky tomu, že najednou jsou věci jinak, všichni jste podrážděnější, tobě je navíc blbě z těhotenství a ona byla nastydlá.

Nemá smysl z toho vyvozovat nějaké závěry. Prostě v jiné situaci se člověk chová jinak.

Je jasné, že to je celé na palici, ale je to batole, fakt nemá mechanismy na to, aby se samoregulovala.

A zároveň leze do věku, kdy se učí, že může být proti a že má vlastní vůli, kterou se učí nějak prosadit - aka období prvního vzdoru.

Projděte společně s mužem tohle - ještě se to bude hodit.

https://blog.linkabezpeci.cz/…jeho-rodicu/
https://blog.linkabezpeci.cz/…ekle-batole/
https://blog.linkabezpeci.cz/…u-potrebuje/

To zvládnete - jediné podstatné je během následujcích měsíců nezabít dítě, nezničit sebe samotné a hodí se nenaučit ji, že vztekáním dosáhne svého. Zbytek je buržoazní nadstvaba :-D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Lynx.lynx
30.3.20 12:53

Díky holky, i za to že píšete že je to u vás stejně. To s tou pozorností mi dává smysl, protože ne že by mě pak odmítala, ale táta je prostě Bůh, w tátou dělá blbiny protože táta je na blbosti a máma na ostatní. :think:

@Ou Popravdě, jediný co je jinak jsou ty moje nevolnosti, jinak zvladáme karanténu psychicky velice dobře, chodit ven nám asi chybí, ale jinak jsme v pohodě a podrážděný nejsme. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama