Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Moje mamka kojila 3 měsíce, já starší děti taky a až u malé se mi to daří a kojím na noc ještě teď ![]()
Moje maminka kojila mně 4 bráchu 2 měsíce takže nic moc a prsa má veliký…já mám malý a ted po kojení téměř žádný,první syn kojený 20 měsíců odstavil se sám druhému je 8 a stále kojíme o 106.Takže se neboj:)
díky moc, taky myslím, že dřív by ženy i kojili, kdyby jim někdo pomohl, mamce řekli, nemáte mlíko, nepůjde to a hotovo.nikdo nečekal na to jestli se rozkojí a nikdo jí ani neradil aby přikládala častěji, že se to rozjede
budu bojovat a snad to půjde jako po másle ![]()
Můžou existovat nějaké dispozice (třeba uložení mléčných žláz, hormonální dispozice), ale mnohem větší podíl na nekojení předchozí generace měli podle mě výhradně lékařsky vedené porody, s vysokou medikací, oddělování dětí a matek po porodu. Tam vidím obrovskou chybu, která se doteď napravuje a doteď není samozřejmostí, aby byli novorozenec a matka po narození v nepřetržitém kontaktu.
Jako dobrý předpoklad pro úspěšné kojení vidím psychickou pohodu, dostatek informací, přívětivé dětské sestry, neoddělování dítěte, neurychlovaný porod, room-in uspořádání na šestinedělí, možnost se s dítětem tulit a ňuchňat ve společné posteli, první tři dny žádné mnohonásobné převažování, žádné stresování s váhovým úbytkem.
Nabízet dítěti prso, kdykoliv kníkne, neřešit jak dlouho u prsa je a nijak ho neomezovat ani v četnosti, ani v délce kojení.
To všechno jsou samozřejmě předpoklady, napíše určitě spousta mamin, které měli porody lékařsky vedené, děti jim přinesli kdovíkdy, a já nevím co ještě, ale ideální podporující konstelace je podle mě výše popsané. Bohužel ještě existují porodníci a sestry z dob našich maminek, kteří většinu výše uvedeného považují za obtížnou alternativu, která jim komplikuje jen život a že si současné maminky vymýšlejí extrabuřty
Přeju ti, abys na nikoho takového nenarazila ![]()
goldenka píše:
díky moc, taky myslím, že dřív by ženy i kojili, kdyby jim někdo pomohl, mamce řekli, nemáte mlíko, nepůjde to a hotovo.nikdo nečekal na to jestli se rozkojí a nikdo jí ani neradil aby přikládala častěji, že se to rozjedebudu bojovat a snad to půjde jako po másle
Asi tak, oni prej dřív ani neměli moc zájem, aby ženský kojily, všechno se to převádělo na Sunar, protože se často mámy vracely taky brzo do práce. Mě mamka kojila do 3 měsíců, ségru asi taky. A moje ségra kojila do 16 měsíců a já teď u miminka kojím a je jí zítra 5 měsíců. Na velikosti prsů nezáleží, dědičký dispozice být k tomu můžou, ale dneska jsou kojo čaje a homeopatika a fakt se dá s tím dělat víc než dřív. Moje babička kojila obě děti téměř do 2 let, tenkrát nebyl sunar a nic, babi je dnes skoro 90 let.
![]()
Takže se neboj, kojení zdar!! ![]()
Gladys píše:
Můžou existovat nějaké dispozice (třeba uložení mléčných žláz, hormonální dispozice), ale mnohem větší podíl na nekojení předchozí generace měli podle mě výhradně lékařsky vedené porody, s vysokou medikací, oddělování dětí a matek po porodu. Tam vidím obrovskou chybu, která se doteď napravuje a doteď není samozřejmostí, aby byli novorozenec a matka po narození v nepřetržitém kontaktu.
Jako dobrý předpoklad pro úspěšné kojení vidím psychickou pohodu, dostatek informací, přívětivé dětské sestry, neoddělování dítěte, neurychlovaný porod, room-in uspořádání na šestinedělí, možnost se s dítětem tulit a ňuchňat ve společné posteli, první tři dny žádné mnohonásobné převažování, žádné stresování s váhovým úbytkem.
Nabízet dítěti prso, kdykoliv kníkne, neřešit jak dlouho u prsa je a nijak ho neomezovat ani v četnosti, ani v délce kojení.To všechno jsou samozřejmě předpoklady, napíše určitě spousta mamin, které měli porody lékařsky vedené, děti jim přinesli kdovíkdy, a já nevím co ještě, ale ideální podporující konstelace je podle mě výše popsané. Bohužel ještě existují porodníci a sestry z dob našich maminek, kteří většinu výše uvedeného považují za obtížnou alternativu, která jim komplikuje jen život a že si současné maminky vymýšlejí extrabuřtyPřeju ti, abys na nikoho takového nenarazila
Naprostý souhlas, mě na neonatologii řekli, že malou nesmím mít u prasa dýl než deset minut, že je maličká a unavila by semi pak by musela být na sondě, no moc sem je neposlouchala a někdy z hrůzou zjistila, že si cůcá přes 30 minut, ale pak koukali jak zjara, že při svých 2200 gr vypila třeba ode mě z prsa 40ml! Což je na takovýcho prcínka hodně. ![]()
Ahojky, moje mamka taky neměla mléko a já kojím už skoro osm měsíců dvojčata (a to jsem se snazila zavest prikrmy, ale nechteji je),takže se fakt neboj ![]()
alisekR píše:Gladys píše:Naprostý souhlas, mě na neonatologii řekli, že malou nesmím mít u prasa dýl než deset minut, že je maličká a unavila by semi pak by musela být na sondě, no moc sem je neposlouchala a někdy z hrůzou zjistila, že si cůcá přes 30 minut, ale pak koukali jak zjara, že při svých 2200 gr vypila třeba ode mě z prsa 40ml! Což je na takovýcho prcínka hodně.
Můžou existovat nějaké dispozice (třeba uložení mléčných žláz, hormonální dispozice), ale mnohem větší podíl na nekojení předchozí generace měli podle mě výhradně lékařsky vedené porody, s vysokou medikací, oddělování dětí a matek po porodu. Tam vidím obrovskou chybu, která se doteď napravuje a doteď není samozřejmostí, aby byli novorozenec a matka po narození v nepřetržitém kontaktu.
Jako dobrý předpoklad pro úspěšné kojení vidím psychickou pohodu, dostatek informací, přívětivé dětské sestry, neoddělování dítěte, neurychlovaný porod, room-in uspořádání na šestinedělí, možnost se s dítětem tulit a ňuchňat ve společné posteli, první tři dny žádné mnohonásobné převažování, žádné stresování s váhovým úbytkem.
Nabízet dítěti prso, kdykoliv kníkne, neřešit jak dlouho u prsa je a nijak ho neomezovat ani v četnosti, ani v délce kojení.To všechno jsou samozřejmě předpoklady, napíše určitě spousta mamin, které měli porody lékařsky vedené, děti jim přinesli kdovíkdy, a já nevím co ještě, ale ideální podporující konstelace je podle mě výše popsané. Bohužel ještě existují porodníci a sestry z dob našich maminek, kteří většinu výše uvedeného považují za obtížnou alternativu, která jim komplikuje jen život a že si současné maminky vymýšlejí extrabuřtyPřeju ti, abys na nikoho takového nenarazila
Jj, je, na moje holky taky koukaly, páč vypily už v porodnici 50tku a ostatni deti sotva 20tku ![]()
Zaira píše:alisekR píše:Jj, je, na moje holky taky koukaly, páč vypily už v porodnici 50tku a ostatni deti sotva 20tkuGladys píše:Naprostý souhlas, mě na neonatologii řekli, že malou nesmím mít u prasa dýl než deset minut, že je maličká a unavila by semi pak by musela být na sondě, no moc sem je neposlouchala a někdy z hrůzou zjistila, že si cůcá přes 30 minut, ale pak koukali jak zjara, že při svých 2200 gr vypila třeba ode mě z prsa 40ml! Což je na takovýcho prcínka hodně.
Můžou existovat nějaké dispozice (třeba uložení mléčných žláz, hormonální dispozice), ale mnohem větší podíl na nekojení předchozí generace měli podle mě výhradně lékařsky vedené porody, s vysokou medikací, oddělování dětí a matek po porodu. Tam vidím obrovskou chybu, která se doteď napravuje a doteď není samozřejmostí, aby byli novorozenec a matka po narození v nepřetržitém kontaktu.
Jako dobrý předpoklad pro úspěšné kojení vidím psychickou pohodu, dostatek informací, přívětivé dětské sestry, neoddělování dítěte, neurychlovaný porod, room-in uspořádání na šestinedělí, možnost se s dítětem tulit a ňuchňat ve společné posteli, první tři dny žádné mnohonásobné převažování, žádné stresování s váhovým úbytkem.
Nabízet dítěti prso, kdykoliv kníkne, neřešit jak dlouho u prsa je a nijak ho neomezovat ani v četnosti, ani v délce kojení.To všechno jsou samozřejmě předpoklady, napíše určitě spousta mamin, které měli porody lékařsky vedené, děti jim přinesli kdovíkdy, a já nevím co ještě, ale ideální podporující konstelace je podle mě výše popsané. Bohužel ještě existují porodníci a sestry z dob našich maminek, kteří většinu výše uvedeného považují za obtížnou alternativu, která jim komplikuje jen život a že si současné maminky vymýšlejí extrabuřtyPřeju ti, abys na nikoho takového nenarazila
Asi tak, naše malá byla nedonošenec exot, žloutenku šílenou, že jí pořád brali krev a kroutili hlavou a ona se cpala, až se jí dělali boule za ušima, děně byla tak 14× a nikdy míň než 20 ml nevypila, od třetího dne jsem jí plně kojila, bez dokrmu darovanou mateřinou ze stříkačky, pak jsem přebytky mlíčka dávala jinejm malinkejm broučkum já. ![]()
Neboj, až na opravdu vzácné výjimky je mlíko „v hlavě“. Takže si věř, snaž se být v pohodě, nenechat se odradit prvotními potížemi, nic si moc nebrat apod. Moje máma kojit „nemohla“, protože má malá prsa. Tchyně kojit „nemohla“, protože neměla dítě pár dní u sebe. Obě by samozřejmě dneska asi kojily, kdyby jim někdo řekl, jak na to. Prostě už dopředu to vzdaly, právě kvůli předsudkům, že ony nemůžou, protože… Opravdu se nenech strašit, jen to podkopává tvoji sebedůvěru, a ta je pro kojení opravdu důležitá. A neboj, i když bude porod medikamentózní nebo nebudete moct být s mimčem hned spolu, kojit budeš, přece víš, jak na to ![]()
Moje mamku bráchu nekojila vůbec, hned v porodnici mu vrazili flašku, protože měl novorozeneckou žloutenku a když byl „čas na kojení“, prostě spal a budil se v jinou dobu, kdy děti na kojení nenosili a potom už se mu od mamky prostě pít nechtělo, tak nějakou dobu odstříkávala (to nevím, jak dlouho
), já byla kojená do roka ![]()
Náš malej, ač měl novorozeneckou žloutenku hodně silnou a byl pod světlem docela dlouho (v porovnání s ostatníma dětma), pil už v porodnici klidně 100ml
Ale nebýt toho, že je jiná doba a nosili mi ho, když se jim pod světlem vzbudil, kojili jsme v pohodě do roku a půl, pak jsem přestala, protože se v noci hodně budil a mně kojení v těhotenství a občas v podstatě neprospaný noci, už začínaly vyčerpávat… Naštěstí odstavení proběhlo v podstatě bez problémů a konečně malej prospí celou noc
Každopádně nebýt toho, že jsme těhotná, kojila bych klidně mnohem dýl bez problémů
![]()
Ahoj,moje mamka kojila sestru 6 týdnů,mě 4 měsíce a pak už to nešlo.
No a já kojím už 17měsíců a v pohodě. ![]()
Takže u nás se to určitě nepodědilo!!!
moje mamka nekojila a já taky ne… Ale i v porodnici mi říkali, že to dědičný není. Jedině kdyby třeba tvoje mamka nekojila kvůli vpáčeným bradavkám a ty bys zdědila stejný „tvar“ ![]()
Mě máma kojila rok a půl a brášku dva roky… uvidíme jak dlouho budu kojit já
![]()
Ahojky!
Jsme čtyři děti a ani jednoho z nás máma nekojila (přitom ti dva mladší se už narodili do doby, kdy bylo kojení podporované). Já mám 2 děti - starší jsem kojila 22m a mladšího (18m) kojím stále.
Podle mě ani nezáleží na velikosti prsou (sestřenice má velká prsa a ani jedno z dítek nekojila), ale na mléčné žláze (jak už tu někdo psal)