Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý večer všem,
ráda bych měla znala váš názor/ zkušenosti s následujícím.
jde mi o nevlastní dceru (7 let, u mě a muže o víkendech 2× do měsíce, přes léto na asi týden a pak jak se muž domluví s bývalou). v poslední době jsem si všimla, že si dost vymýšlí - a ne na téma „kdo snědl tu čokoládu?“, ale výmysly typu „z toho rádia šel kouř, když jsi byla venku věšet prádlo“, „máma mi dává pivo, ale nikomu to neříkej“, „já jsem viděla tuleně v řece“ a podobně. Typicky v přímé návaznosti na to, o čem se s ní bavím (třeba to hořící rádio navazovalo na něco, že si pustím v rádiu oblíbený pořad nebo tak něco). Tento víkend mě to „trklo“, a začala jsem o tom přemýšlet. Když to je v rámci hry, tak to komentuju stylem „ano, budeme si hrát, že v lese žije drak“, ale pokud mi vykládá, že jí matka dává alkohol, tak jí jednoznačně (bez řevu, ale ani se u toho na ni neculím) sdělím, že „má modrý nos“, a že teda jí máma určitě nic takového nedává. Většinou se uculí a je po výmyslech, ale dělá mi to starosti, a upřímně, dost mě to štve.
Podobné výmysly pustí z pusy tak dvakrát a víckrát za den. Bojím se, co s tím - řvát na ni nebudu (není moje), muž to tak přechází, ale já jí to nechci tolerovat, aby nevyrostla s pocitem, že může kdekomu vykládat kdeco
Myslím, že to je její snaha být pořád v centru pozornosti - je velmi extrovertrní, ale já i muž se jí věnujeme dost si myslím.
Máte podobnou zkušenost? Jak jste to řešily? Vyrostlo z toho dítě, nebo jste musely i nadávat, nebo stačila domluva? Jak říct sedmileté, že „s lhářema se nikdo nebaví?“
Moc děkuju předem za všechny rady a postřehy. ![]()
Děti mají velice bohatou fantazii, většina si vymýšlí různé pohádky, časem to přejde. Člověk občas čučí, kde se to v nich bere.
Bude hůř, naše šestiletá si vymýšlela, že měla sexualni zážitek s 15 letym kamarádem… To je potom peklo… Chudák kluk, chodil na psychologické výslechy… Nic se neprokázalo.
@Azallea Je to úplně normální, nedělala bych z toho žádné drama. Někdy to ale dělají děti, když jsou rodiče hodně přísní nebo je hodně kontrolují. Takový způsob, jak mít alespoň nad něčím trochu kontrolu.
Já jsem si jako malá taky vymýšlela, abych byla zajímavá. Teď uz to nedělám.
Nebo nevyroste, viz moje starší sestra, které je 45let a po koncertu Metalicy nám tvrdila, že jí frontmen podepsal tričko a když jsem ho chtěla ukázat, tak řekla, že to omylem vyprala ![]()
nebo po týdnu v novém zaměstnání jak dispečerka, že je šéfova pravá ruka
nebo mi tvrdila, že zhubla a má 55kg, což tedy bylo na první dojem zjevně, že spíš tak 80kg a když jsme ji s mamkou donutily stoupnout na váhu, tak řekla, že jí máme špatně seřízenou ![]()
říká se tomu bájná lhavost a je to diagnosa, sestra i v přímé konfrontaci se zuby nehty drží svého, už jsme si zvykli a přehlížíme to, jinak je hodná, milá obětavá, tak to je hlavní, ale když ji někomu představuju, tak úplně trnu, co z ní zase vypadne, ale někdy je to docela sranda ![]()
@Azallea je to dítě, vymýšlí si, ale co mě se týče jsem už na to extrémně háklivá. Manželův syn jednou strašně přesvědčivě zarytě tvrdil, že ho přítel jeho matky bije. Manžel se ho několikrát ptal jestli je to pravda. Neustále tvrdil, že jo. Manžel udělal takovej brajgl až to hezký nebylo. Tomu chlapovi dal málem do držky, zburcoval sociálku, která exce naběhla domů a zjišťovala i po sousedech i u učitelek apod. A nakonec z toho jejich zlatíčka vylezlo, že si to vymyslel. A kdybych tenkrát muže neprosila ať toho chlapa nechá být, tak by měl potahování kvůli ublížení na zdraví. A exka se musela odstěhovat, protože si na ní v baráku ukazovali prstem to je ta co jí chlap mlátí děcko. Pak zase byla éra toho, že když se mu něco nelíbilo nebo někam nechtělo tak mu strašně bylo špatně a strašně ho něco bolelo. Takže jsme co dva týdny litali po pohotovosti, protože jsme nevěděli jestli fakt nebo zase kecá. Jednou totálně zkazil výlet celé naší rodině kdy jsme jeli všichni i s mýma sourozencema a mámou a jemu se to nelíbilo tak začal řvát, že ho strašně bolí ucho. Měli jsme zaplacené nemalé vztupné a po chvilce jsme museli odejít, protože jsme tam byli s mamkou autem a tak všichni jsme museli odejít, aby se s princátkem mohlo na pohotovost do dvacet km vzdáleného města, jelikož u nás ušní není kde byl shledán zcela zdráv a stačilo, aby mu tam doktorka posvítila a najednou bolest záhadně pominula. Od té doby se odmítám s ním čehokoliv účastnit, ani ven s nimi jak je tady nechodím a když zase něco spustí tak to prostě ignoruju a i manželovi to došlo, takže jak se mu zas něco nechtělo a bylo mu strašně zle a šíleně ho bolelo břicho tak místo toho, aby jsme kolem něj skákali byl odeslán to zaspat do postele. Udělal to ještě dvakrát a více ne. Takže dokážu pochopit dětskou fantazii, ale na tohle je na mě jak červená ani býka.
Sousedovic holka (13) lže taky, vymýšlí si bezdůvodně, je to hrozný. Např. že každý léto létá k moři (není to pravda, jsou soc slabší), že vypila 25 redbulů s máminým souhlasem, když začala o sexuálních zážitcích, tak jsem jí zarazila. Už jsem toho měla dost. Lže neustále a sama tomu věří…
Je to sporné. Mám dvě sestry a jednoho bratra. Moje mladší sestra si v dětství také sem tam něco přibarvila, aby byla zajímavá mezi kamarády nebo doma, ale bylo to až po rozvodu rodičů, takže jsme to časem přisuzovali tomu, že prostě trpěla a chtěla, aby se jí oba rozvedení rodiče věnovali. Až byla starší tak jí to přešlo, ale nešlo o nic dramatického, třeba viděla malého psa jak skočil na malé dítě a povalil ho na zem. Dítě se tomu smálo, ale ona doma řekla, že na malé dítě skočil dobrman a dítě strašně řvalo a řvalo. Byly to spíše takové nevinné lži. Možná to tak dokonce opravdu vnímala (bylo jí tehdy 8 ).
Starší sestra, to už byla jiná třída. Něco podobného jak píše @Conulka. I když byla konfrontována, nepřiznala se a dále si stála za svým. Stejná situace s váhou. Řekla, že shodila 10 kilo a přitom si u nás nechala mikinu, která se po půl roce, co byla u nás doma zmenšila natolik, že sestře lezlo ven břicho
. Ještě nám pomalu nadala, co jsme jí s její oblíbenou mikinou udělali. Nejhorší lež, kterou vytvořila, bylo ukradení mého ultrazvukového snímku z FB (moje chyba) a prezentovala to jako svůj. Dokonce si nechala gratulovat k prvnímu dítku a hojně reagovala na komentáře a lajčíky
. Asi si myslela, že na to nikdo z rodiny nepřijde a neupozorní mě, že asi čekáme se sestrou dvojčata, protože obličej mého syna je docela hodně podobný jejímu dítěti. U této konfrontace se jen vymlouvala a pak s celou naší rodinou přerušila kontakt. Jen dopíšu, že já se tomu spíše smála, ale moje mladší sestra a přítel ten její podvůdek nerozdýchali a mladší sestra jí pěkně vyčistila žaludek. Asi docela dost, když se nebaví ani se mnou.
Nejhorší kapitolou byl ale bratr. Ten lhal i v situacích pro něj život ohrožující. Nadělal si dluhy a exekuce a když mu můj otec nabídl pomocnou ruku se slovy " tohle je všechno co dlužíš?" zarytě tvrdil, že ano, že to má zjištěné a že je to jen těch 50 000. Otec mu peníze půjčil a nakonec jsme se dozvěděli, že měl dluhy přes 450 000, které se vyšplhaly až bůh ví kde. Když jsme se ho na to ptali, popřel, že by nějaké dluhy měl. Asi si myslel, že nevíme jak se používá CUZK
A završil to tím, že nechal posílat obsílky od exekutora k nám domů. Asi aby potvrdil teorie o své bez dlužnosti ![]()
U patologických lhářů je nejhorší to, že si myslí, že je jejich okolí natolik hloupé a oni tak nedostižní, že si můžou vykládat co chtějí. Přitom jsou to většinou docela hloupí lidé, kteří si ani nepamatují, co komu kde navykládali a pak vám jednu věc vyloží třemi různými způsoby, protože zapomněli, že vám to už řekli nebo si nepamatují, kterou verzi
![]()
To co píšete vy spíše vypadá na to nevinné dětské lhaní, které by se samozřejmě nemělo přehlížet, ale asi ani nějak dramatizovat. Prostě ji upozorňujte dál na to, že víte, že si vymýšlí a že se to nedělá a je. Možná je to i tím, že je extrovertní. Já jsem spíše introvert a od mala jsem byla učená, že se lhát nemá a tak jsem si jako dítě nikdy nevymýšlela. Pokud jsem zalhala, sama jsem se pak šla přiznat, protože mě to mrzelo a věděla jsem, že se to nedělá.
Nedělá to schválně - evidentně jde o fantazijní lež - většinou je to něco, co je běžné u mladších dětí. V tomhle věku to nejspíš ukazuje na obranu před nějakou úzkostí a docela dobře to může být reakce na rozvod - klidně opožděná.
Velmi pravděpodobně si tím také může říkat o pozornost, o pozitivní pozornost, pokud tato její potřeba bude naplněná, nebude si ji vyžadovat vymýšlením si.
Rozhodně je kontraproduktivní ji nějak výrazně trestat, nebo na ni křičet.
@Barbora1993 píše:
U patologických lhářů je nejhorší to, že si myslí, že je jejich okolí natolik hloupé a oni tak nedostižní, že si můžou vykládat co chtějí. Přitom jsou to většinou docela hloupí lidé, kteří si ani nepamatují, co komu kde navykládali a pak vám jednu věc vyloží třemi různými způsoby, protože zapomněli, že vám to už řekli nebo si nepamatují, kterou verzi![]()
@Azallea píše:
Milé dámy,
všem velmi děkuji za rady a postřehy. Budu se držet toho, že teda „za oknem je drak“ je hra, ale „máma mi dala pivo“ je přes čáru… Snad to časem přejde, pokud ne, promluvím si s mužem, v případě nutnosti s její matkou.
Jak píšou @Barbora1993 @Conulka, nemusí z toho vyrůst - a já jsem na to po zkušenostech s dospělými, kteří nejsou schopní pravdivě odpovědět ani na otázku „co jsi měl k obědu“, na tohle extra citlivá. Taky jsem introvert a tohle přitahování pozornosti na sebe - jako to dělá ona, extrovertka - je pro mě těžké pochopit, ale snažím se:)Můžu se pod to podepsat?Přesně s takovými lidmi jsem právě měla co do činění, naštěstí už dotyčný dal výpověď. Na jednoho takového se pracovně absolutně nedalo spolehnout, protože jste nemohli vědět, ani jestli opravdu poslal ten mail, o kterém tvrdil, že ho poslal. a když už bylo jasně vidět, že si protiřečí a to, co řekl dnes, naprosto odporuje tomu, co řekl minulý týden, tak začal skučet, že on je hrozný chudáček a bolí ho koleno
![]()
Klidně se pod to podepíšu i já několikrát. Mockrát jsem se setkala s takovými lidmi a upřímně mě zajímá co je k tomu vede. Vždycky se na to přijde…Podobných podřízených jsem měla v práci tunu
Nejlepší na tom je, že to na tom člověku kolikrát nejde ani poznat, že opravdu lže, tak dobře to někteří umí maskovat. Naštěstí jsem už vyrostla z dětské naivity a tak si raději některá tvrzení od pochybných existencí ověřuju ![]()