Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co dělat dál s dítětem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
31.5.26 12:34
Jedl sám a najednou jak vidí, že mu dávám jídlo na stůl tak se začne propínat a vztekat že nechce… a musím ho krmit
- Citovat
- Upravit
31.5.26 12:44
Oki, má dva roky a kousek. Myslím, že ho přepínáte a proto je pak naštvaný. Neumí to jinak říct.
Trochu mi přijde, že po něm chcete, aby se už choval jako dospělý.
Děláte s ním něco, co baví jeho?: Myslím: když jdete na zahradu: hrajete si s ním na pískovišti třeba? malujete křídou na cestu?
Nebo to probíhá tak, že ty sázíš kytky a on se musí zabavit sám, vy jedete na kola, ale časově je výlet uzpůsobený spíš starším?
Jdete třeba jen na místní hřiště, tak si chvilečku pohrajete a pak jdete domů?
Fakt mi přijde, že problém je v tom, že od něj očekáváte, že dvou letech, když ho někam posadíte, tak vydrží třeba 15 minut tiše sedět.
Podle popisu mi to na dvouleté dítě nepřijde jako extrém. Je živější, ale problém vidím v tom, že vy se absolutně nepotkáváte.
Popisuješ výlet vlakem, pak na kole a pak slíbená zmrzka nebo dortík.-Na dvouleté vnímavé dítě strašně moc podnětů najednou. A je fuk, že předtím 3 hodiny spí.
Očekáváte od něj chování a výdrž dítěte tak šesti, sedmiletého.
Dejte ho na hlídání babičkám vyrazte s manželem sami, nebo každý zvlášť a jeden bude se synem doma nebo budete dělat činnosti nenáročné na půl hodinky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 12:46
@Anonymní píše: Více
Ale takhle často dvouleté děti fungují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 12:50
@Anonymní píše: Více
Mám doma totálního haj…co mi vzal duši i energii.
Dej si přes hubu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 12:54
@Anonymní píše: Více
Ty jo, tak to je síla. Jak může máma psát takhle a dítěti. Fakt se ani trochu nestydíš? Že je divokej je asi na palici, ale napsat že máš hajzla co ti vzal duši a energii? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 12:55
Já bych asi taky upustila od své představy jak si dítě samo hraje a ty si sázíš kytky a manžel si něco dělá. A vykašlala bych se i na výlety na kolech, pokud to znamená, že vy slapete a on sedí. Máte živé dítě, tak program přizpůsobte jemu. Přes den spí tři hodiny což je totální luxus, během nich si můžete udělat vlastní program bez něj. Jinak ho vemte na výlet na kolo, že vy půjdete pěšky a na kole pojede on. Místo na dortík ho vemte na hřiště nebo koupaliště, ať se může vyřádit. Nedávejte mu hračky, které se můžou rozbít. I když jsem doteď netušila, že takové pro dvouleté děti existují. Mezi lidmi mu stůj za zadkem, minimalizuj škody a vychovávej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.26 12:57
Od narozeni toho mam uz fakt dost. Furt jen rve a neco se mu nelibi. Kocarek jsme mohli hned prodat, nikam jsme s nim nemohli jit, furt jen rval. Pak byl mesic klid a prisly zuby a ty resime doted. O kazdem zubu vime, trva to cca mesic a je to na palici. Nemam se za co stydet, mam extremne narocny dite, jsem na to vse sama s manzelem, babicky nemame.. melu z posledniho. Clovek co ma klidny nebo klidnejsi dite co si s nim muze vyjet na jakykoliv vylet kamkoliv by me nemel hodnotit
- Citovat
- Upravit
31.5.26 12:58
@Anonymní píše: Více
No jo, kolem dvou let je období vzdoru. To se přežije. Stačí vydržet a neustoupit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 12:59
@Anonymní píše: Více
Tak sis měla pořídit křečka, když nezvládneš dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 13:04
Hele a jak se jeví jinak, mluví? Je jinak pohybové v pořádku? Máš nějaké kamarádky s dětma?
Ano, tenhle věk je náročný, ale zase nepíšeš nějakou katastrofu, prostě je toho na tebe moc 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 13:10
@Anonymní píše: Více
Zkousela jsi nositko? Moje taky nesnaselo kocar, tak jsme proste nosili. Doma bych nebyla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.26 13:12
Chodí do skupinky 2× týdně. Jinak normálně povídá, opakuje všechna slova nebo se snaží. Kamarádky tu žádné nemám. Ani se nikam nedostanu. Pracuji částečně z domova. Pohybově je až moc v pořádku..
@pikola píše: Více
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Mám doma totálního haj…co mi vzal duši i energii.
Bohužel se s manželem poslední dny shodnem že to je za trest že nás někdo musel proklít… jinak to není možný.
Zničí vše na co přijde, hračky nové rozfláká do hodiny, nic nevydrží.
Když sázím kytky, vyrve mi je a lítá s nima..
manžel nemůže venku nic dělat protože on vše bere a hází s tím, něco rozbije, rozmlátí…
Když jedeme na kola, musíme do lesa ne mezi lidi. Jednou jsme byli na kolech v takovém karavanu na kolech, jako bistro na louce a ja za nim litala s parkem v ruce spocena až na zadku po dojezdu, protože si sedal k cizim lidem, chodil majitelce do toho karavanu, hrabal se v koši, šlapal jí po kytkách.. během 10 min jsme do sebe rychle nasoukali občerstvení a já s výrazem poker face dojeli až domů… bez jediného slova..
to samé se stalo nedávno. Naplánovali jsme si odpolední výlet na kolech, až se vyspí ( spal 3h jako obvykle ) jsme jeli na vlak, popojeli a pak na kolech jsme jeli a zástavka slíbená byla zmrzka nebo dortík, my jsme to objednali, všude hafo lidí a že si jdeme sednout a dáme si … stul maly a malo mista kolem.. zacal se propinat, vztekat a rvat jako na lesy! Neslo nic delat, sla jsem s nim v klidu stranou a on dobry pak jsme prisly zpet a zase… a to ze nechtel ani zmrzlinku uz je fakt divny. Lidi na nas koukali vrazednym pohledem a ja se stydela ze bych se nejradsi do zeme propadla. Tak jsme se na ten vylet tesili a ja byla strasne zlomena a zklamana.. to me tak zlomilo emocne..
Doma se vzteka neskutecne, venku na zahrade to samy. Ukaze na neco ze to hrozne chce tak mu to dam a on se zacne vztekat a rvat ze to nechce.. masakr. Tohle neni zivot. Nemuzeme ani na dovolenou, mezi lidi.. od narozeni se prizpusobujeme jemu, nemuzeme ho nikam vzit a spolecne neco zazit protoze vzapeti zkazi uplne vsechno.
Takže sečteno podrtženo, že musíme být doma kolem baráku… protože jakmile někam vyjedem že si to všichni užijeme a vytáhneme paty ze stereotypu tak brutálně narazíme…synovi je 26 měsíců…
Ještě zmíním že jsme zkoušeli úplně všechno v přístupu … čtu knížky podcasty všechno je úplně na ho….